Pruebas 2

Author: Manuel

  • Zisky technologických firem táhnou datová centra čím dál víc

    Velké světové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí postupně již několik týdnů. Platí to i pro sektor technologických firem. Jak ty si stály v prvním čtvrtletí, shrnuje na FinTag analytik XTB Tomáš Vranka.

    To nejzajímavější jsme se dozvěděli až v průběhu minulého týdne, kdy nám během dvou dnů oznámilo výsledky pět velkých technologických společností. Kromě nich přinesly zajímavé informace i další společnosti, jako jsou například ASML, TSMC nebo Netflix.

    Největší pozornost tradičně přitahovaly velké technologické společnosti. Celkově lze říci, že ty přinesly velmi pěkná čísla a překonaly tržní očekávání. Zajímavostí bylo, že čtyři z nich oznámily své výsledky netradičně v jeden den.

    Meta, Alphabet, Amazon a Microsoft

    Společnost Meta zaznamenala 33% růst tržeb, což je nejvyšší tempo růstu za více než 5 let. Kromě tržeb rostly u společnosti Meta i všechny důležité doprovodné ukazatele.

    Ještě lepší čísla přinesla společnost Alphabet. Hlavní hvězdou večera byl cloud, který vzrostl o neuvěřitelných 63 %. Kromě něj rostly i celkové tržby a dařilo se vyhledávání.

    Meta, Alphabet, Amazon, Microsoft doručily skvělé výsledky

    Vynikající výsledky jsme mohli vidět i u Amazonu. Celkový růst tržeb byl na úrovni 17 %, cloud rostl o 28 %. To představuje nejvyšší růst za posledních pět let.

    Zahanbit se nenechal ani Microsoft s růstem tržeb na úrovni 18 %. Cloud v tomto případě rostl o 40 %. Backlog, tedy smluvně sjednané nevyřízené objednávky, vzrostl o 99 % na 627 miliard dolarů. Hlavním společným tématem výsledků této čtveřice však byly rekordní kapitálové výdaje na AI infrastrukturu.

    Apple chytil druhý dech

    Den po této čtveřici zveřejnil výsledky také Apple. Ten měl v posledních letech mnoho problémů. Výsledky za poslední čtvrtletí ale ukazují, že se situace výrazně zlepšuje.

    Celkové tržby vzrostly o 17 %. Tržby za iPhone, který je stále jednoznačně nejdůležitějším produktem, vzrostly dokonce o 22 %. Služby s vysokou marží, které tvoří přibližně 40 % zisku firmy, vzrostly rovněž o solidních 16 %.

    Apple oslavil 50 let. Co ho čeká v další dekádě?

    Apple zároveň výrazně zvýšil výhled. Firma tvrdí, že některé nové produkty, jako je modelová řada iPhone 17 nebo MacBook Neo, jsou velkými prodejními hity.

    Zbytek trhu a co bude dál

    Před několika týdny zveřejnily výsledky také čipové společnosti TSMC, ASML nebo Intel. První dvě jmenované společnosti jsou lídry ve svém oboru a aktuální boom v oblasti AI se promítá do jejich tržeb. TSMC vyrábí nejmodernější AI čipy pro společnosti jako AMD nebo Nvidia. ASML zase vyrábí stroje pro TSMC, ale i pro Intel.

    TSMC rozjela výrobu nové generace čipů. Půlku produkce už prodala

    Intel, který má v posledních letech velké finanční a technologické problémy, sice ani tentokrát nepřinesl zvlášť přesvědčivá čísla. Avšak v současné situaci obrovského nedostatku čipů táhnou sentiment nahoru i jeho akcie, které dosahují po 26 letech nových maxim.

    Nvidia nakupuje dál. Po akciích Intelu koupila hardwarový Groq

    Nesporně zajímavou společností je Netflix. O něm můžeme říci, že definitivně vyhrál válku streamovacích služeb. Finančně se dařilo Netflixu i v posledním čtvrtletí a potvrdil výhled tržeb na zbytek roku. Ale i bylo oznámeno, že Reed Hastings, spoluzakladatel Netflixu a současný předseda představenstva, ze společnosti odchází. Hastings byl v minulosti generálním ředitelem, nyní Netflix definitivně opouští.

    —

    Poslední sezóna zveřejňování výsledků sice ještě nekončí, ale již nyní můžeme říci, že je mimořádně úspěšná. Kdo by chtěl vědět více, toho odkazuji na videa Povídání o trzích na YouTube nebo našich firemních stránkách.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Zisky technologických firem táhnou datová centra čím dál víc

    Velké světové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí postupně již několik týdnů. Platí to i pro sektor technologických firem. Jak ty si stály v prvním čtvrtletí, shrnuje na FinTag analytik XTB Tomáš Vranka.

    To nejzajímavější jsme se dozvěděli až v průběhu minulého týdne, kdy nám během dvou dnů oznámilo výsledky pět velkých technologických společností. Kromě nich přinesly zajímavé informace i další společnosti, jako jsou například ASML, TSMC nebo Netflix.

    Největší pozornost tradičně přitahovaly velké technologické společnosti. Celkově lze říci, že ty přinesly velmi pěkná čísla a překonaly tržní očekávání. Zajímavostí bylo, že čtyři z nich oznámily své výsledky netradičně v jeden den.

    Meta, Alphabet, Amazon a Microsoft

    Společnost Meta zaznamenala 33% růst tržeb, což je nejvyšší tempo růstu za více než 5 let. Kromě tržeb rostly u společnosti Meta i všechny důležité doprovodné ukazatele.

    Ještě lepší čísla přinesla společnost Alphabet. Hlavní hvězdou večera byl cloud, který vzrostl o neuvěřitelných 63 %. Kromě něj rostly i celkové tržby a dařilo se vyhledávání.

    Meta, Alphabet, Amazon, Microsoft doručily skvělé výsledky

    Vynikající výsledky jsme mohli vidět i u Amazonu. Celkový růst tržeb byl na úrovni 17 %, cloud rostl o 28 %. To představuje nejvyšší růst za posledních pět let.

    Zahanbit se nenechal ani Microsoft s růstem tržeb na úrovni 18 %. Cloud v tomto případě rostl o 40 %. Backlog, tedy smluvně sjednané nevyřízené objednávky, vzrostl o 99 % na 627 miliard dolarů. Hlavním společným tématem výsledků této čtveřice však byly rekordní kapitálové výdaje na AI infrastrukturu.

    Apple chytil druhý dech

    Den po této čtveřici zveřejnil výsledky také Apple. Ten měl v posledních letech mnoho problémů. Výsledky za poslední čtvrtletí ale ukazují, že se situace výrazně zlepšuje.

    Celkové tržby vzrostly o 17 %. Tržby za iPhone, který je stále jednoznačně nejdůležitějším produktem, vzrostly dokonce o 22 %. Služby s vysokou marží, které tvoří přibližně 40 % zisku firmy, vzrostly rovněž o solidních 16 %.

    Apple oslavil 50 let. Co ho čeká v další dekádě?

    Apple zároveň výrazně zvýšil výhled. Firma tvrdí, že některé nové produkty, jako je modelová řada iPhone 17 nebo MacBook Neo, jsou velkými prodejními hity.

    Zbytek trhu a co bude dál

    Před několika týdny zveřejnily výsledky také čipové společnosti TSMC, ASML nebo Intel. První dvě jmenované společnosti jsou lídry ve svém oboru a aktuální boom v oblasti AI se promítá do jejich tržeb. TSMC vyrábí nejmodernější AI čipy pro společnosti jako AMD nebo Nvidia. ASML zase vyrábí stroje pro TSMC, ale i pro Intel.

    TSMC rozjela výrobu nové generace čipů. Půlku produkce už prodala

    Intel, který má v posledních letech velké finanční a technologické problémy, sice ani tentokrát nepřinesl zvlášť přesvědčivá čísla. Avšak v současné situaci obrovského nedostatku čipů táhnou sentiment nahoru i jeho akcie, které dosahují po 26 letech nových maxim.

    Nvidia nakupuje dál. Po akciích Intelu koupila hardwarový Groq

    Nesporně zajímavou společností je Netflix. O něm můžeme říci, že definitivně vyhrál válku streamovacích služeb. Finančně se dařilo Netflixu i v posledním čtvrtletí a potvrdil výhled tržeb na zbytek roku. Ale i bylo oznámeno, že Reed Hastings, spoluzakladatel Netflixu a současný předseda představenstva, ze společnosti odchází. Hastings byl v minulosti generálním ředitelem, nyní Netflix definitivně opouští.

    —

    Poslední sezóna zveřejňování výsledků sice ještě nekončí, ale již nyní můžeme říci, že je mimořádně úspěšná. Kdo by chtěl vědět více, toho odkazuji na videa Povídání o trzích na YouTube nebo našich firemních stránkách.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Zisky technologických firem táhnou datová centra čím dál víc

    Velké světové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí postupně již několik týdnů. Platí to i pro sektor technologických firem. Jak ty si stály v prvním čtvrtletí, shrnuje na FinTag analytik XTB Tomáš Vranka.

    To nejzajímavější jsme se dozvěděli až v průběhu minulého týdne, kdy nám během dvou dnů oznámilo výsledky pět velkých technologických společností. Kromě nich přinesly zajímavé informace i další společnosti, jako jsou například ASML, TSMC nebo Netflix.

    Největší pozornost tradičně přitahovaly velké technologické společnosti. Celkově lze říci, že ty přinesly velmi pěkná čísla a překonaly tržní očekávání. Zajímavostí bylo, že čtyři z nich oznámily své výsledky netradičně v jeden den.

    Meta, Alphabet, Amazon a Microsoft

    Společnost Meta zaznamenala 33% růst tržeb, což je nejvyšší tempo růstu za více než 5 let. Kromě tržeb rostly u společnosti Meta i všechny důležité doprovodné ukazatele.

    Ještě lepší čísla přinesla společnost Alphabet. Hlavní hvězdou večera byl cloud, který vzrostl o neuvěřitelných 63 %. Kromě něj rostly i celkové tržby a dařilo se vyhledávání.

    Meta, Alphabet, Amazon, Microsoft doručily skvělé výsledky

    Vynikající výsledky jsme mohli vidět i u Amazonu. Celkový růst tržeb byl na úrovni 17 %, cloud rostl o 28 %. To představuje nejvyšší růst za posledních pět let.

    Zahanbit se nenechal ani Microsoft s růstem tržeb na úrovni 18 %. Cloud v tomto případě rostl o 40 %. Backlog, tedy smluvně sjednané nevyřízené objednávky, vzrostl o 99 % na 627 miliard dolarů. Hlavním společným tématem výsledků této čtveřice však byly rekordní kapitálové výdaje na AI infrastrukturu.

    Apple chytil druhý dech

    Den po této čtveřici zveřejnil výsledky také Apple. Ten měl v posledních letech mnoho problémů. Výsledky za poslední čtvrtletí ale ukazují, že se situace výrazně zlepšuje.

    Celkové tržby vzrostly o 17 %. Tržby za iPhone, který je stále jednoznačně nejdůležitějším produktem, vzrostly dokonce o 22 %. Služby s vysokou marží, které tvoří přibližně 40 % zisku firmy, vzrostly rovněž o solidních 16 %.

    Apple oslavil 50 let. Co ho čeká v další dekádě?

    Apple zároveň výrazně zvýšil výhled. Firma tvrdí, že některé nové produkty, jako je modelová řada iPhone 17 nebo MacBook Neo, jsou velkými prodejními hity.

    Zbytek trhu a co bude dál

    Před několika týdny zveřejnily výsledky také čipové společnosti TSMC, ASML nebo Intel. První dvě jmenované společnosti jsou lídry ve svém oboru a aktuální boom v oblasti AI se promítá do jejich tržeb. TSMC vyrábí nejmodernější AI čipy pro společnosti jako AMD nebo Nvidia. ASML zase vyrábí stroje pro TSMC, ale i pro Intel.

    TSMC rozjela výrobu nové generace čipů. Půlku produkce už prodala

    Intel, který má v posledních letech velké finanční a technologické problémy, sice ani tentokrát nepřinesl zvlášť přesvědčivá čísla. Avšak v současné situaci obrovského nedostatku čipů táhnou sentiment nahoru i jeho akcie, které dosahují po 26 letech nových maxim.

    Nvidia nakupuje dál. Po akciích Intelu koupila hardwarový Groq

    Nesporně zajímavou společností je Netflix. O něm můžeme říci, že definitivně vyhrál válku streamovacích služeb. Finančně se dařilo Netflixu i v posledním čtvrtletí a potvrdil výhled tržeb na zbytek roku. Ale i bylo oznámeno, že Reed Hastings, spoluzakladatel Netflixu a současný předseda představenstva, ze společnosti odchází. Hastings byl v minulosti generálním ředitelem, nyní Netflix definitivně opouští.

    —

    Poslední sezóna zveřejňování výsledků sice ještě nekončí, ale již nyní můžeme říci, že je mimořádně úspěšná. Kdo by chtěl vědět více, toho odkazuji na videa Povídání o trzích na YouTube nebo našich firemních stránkách.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Slovensko draze zaplatilo za energodotace i těm nejbohatším

    Slovensko draze zaplatilo za energodotace i těm nejbohatším

    Loni na podzim slovenská vláda schválila zákon o takzvané energopomoci. Tu vyplácí letos dál, ale už ne plošně jako v minulých třech letech. Důvod je prostý. Plošné energodotace se ukázaly jako neefektivní, a hlavně mimořádně nákladné.

    Foto: Redakce FinTag

    Slovensko v posledních letech prošlo nákladným experimentem s plošným dotováním cen energií. Koaliční vláda premiéra Eduarda Hegera [OĽANO] reagovala na prudký růst cen energií po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 masivními přímými dotacemi v podobě energopoukázek. Výhodou plošných dotací byla rychlost zavedení a administrativní jednoduchost. Nevýhodou však bylo, že pomoc proudila i těm, kteří ji nepotřebovali, tedy domácnostem s vysokými příjmy. A to stejné platilo i pro firmy a průmyslové odběratele. A pak tu byly náklady, které oproti jiným efektům zůstaly v podobě vyššího zadlužení.

    „Celkové náklady jen v roce 2023 překročily 3 miliardy eur,“ říká pro FinTag výkonný ředitel Kanceláře Rady pre rozpočtovú zodpovednosť  [RRZ] Viktor Novysedlák.

    Tři miliardy eur činí v přepočtu zhruba 73 miliard korun.

    „Přičemž přibližně 0,9 miliardy eur se podařilo refundovat z prostředků Evropské unie,“ doplňuje Novysedlák pro FinTag.

    V roce 2024 klesly výdaje na energopomoc na zhruba 1,1 miliardy eur [cca 27 mld. Kč] a v roce 2025 na 531 milionů eur [cca 13 mld. Kč].

    Náklady na energodotace na Slovensku

    [Zdroj: FinTag, RRZ]

    Výdaje klesaly ruku v ruce s tím, jak se situace na energetických trzích postupně uklidňovala. Až letos vláda Roberta Fica [SMER-SD] ale ukončila plošné vyplácení této pomoci. Nárok na dotace si zachovaly jen ty domácnosti s příjmy pod stanovenou hranicí takzvané bonity.

    „Odhadované celkové výdaje by měly dosáhnout přibližně 384 milionů eur. Přičemž čistý dopad na rozpočet po zohlednění náhrad z EU fondů představuje kolem 174 milionů eur,“ říká, na kolik vyjde energetická podpora po změně jejích podmínek, Novysedlák.

    To znamená, že ze slovenského rozpočtu v letošním roce odejde na pokračování energopomoci v přepočtu něco málo přes čtyři miliardy korun. Otázka ale zní, zda tomu tak skutečně bude. Podle některých kritiků zákona totiž i adresné schéma podpory stále pokrývá až 90 procent slovenských domácností.

    Jak RRZ hodnotí efektivitu plošných dotací

    Podle Viktora Novysedláka se slovenská RRZ vyjadřovala k problematice opakovaně. Plošné energodotace měly podle ní výrazné fiskální náklady a zvýšily potřebu dodatečné konsolidace.

    „Odkládání přechodu na tržní ceny a poskytování plošných dotací přispělo k odklonění se od zamýšlených cílů pro deficit a dluh,“ říká pro FinTag.

    Ve srovnání s jinými zeměmi EU, které zvolily adresnou pomoc cílenou na nízkopříjmové domácnosti a zranitelné skupiny od samého počátku, podle něj Slovensko vynaložilo podstatně více prostředků na domácnosti, které finanční kompenzaci vůbec nepotřebovaly.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Nynější přechod k adresné pomoci kvituje jako krok správným směrem. Ale i varuje, že sám o sobě nestačí. Deficity veřejných financí jsou dlouhodobě na neudržitelných úrovních i bez zohlednění výdajů na energodotace. Stabilizaci rostoucího veřejného dluhu a jeho následné snižování si žádá konsolidační opatření ve výrazném rozsahu.

    „Splnění vládních rozpočtových cílů do roku 2028 si vyžádá opatření v objemu 3,8 procenta hrubého domácího produktu,“ vysvětluje.

    Podle slovenských ekonomů to nebude vůbec snadné. Vláda volbu konsolidační strategie musí vyvažovat s ohledem na ekonomický růst, který je na Slovensku aktuálně utlumen. Špatně nastavená konsolidace by mohla hospodářský výkon dále brzdit a celý proces ozdravení veřejných financí tak prodloužit. Slovenský experiment s dotováním cen energií tak zanechal zemi před nelehkým úkolem. Napravit škody na státní kase, aniž by se přitom zastavilo hospodářské oživení. A to v situaci, kdy plošné dotování cen energií přišlo státní kasu v přepočtu na necelých sto miliard korun.

    Jak je na tom Slovensko se zadlužením

    Přestože přechod na adresnou pomoc v případě energií představuje krok správným směrem, veřejné finance zůstávají v hluboké nerovnováze. Slovenský státní dluh loni překročil 61 procent HDP. Přispělo k tomu i nepřesně cílené dotační řešení.

    Z ročního hlediska loni činil deficit veřejné správy Slovenska 4,45 procenta HDP. Oproti roku 2024 ale šlo o meziroční zlepšení, protože tehdy zadlužení činilo 5,35 procenta HDP.

    Deficit veřejných financí SR k dubnu 2026 v % HDP

    [Zdroj: susr.statistics.sk]

    Absolutní většinu loňského deficitu způsobilo hospodaření ústřední státní správy, jež skončilo v červených číslech na úrovni 6,93 miliardy eur [cca 169 mld. Kč]. Místní samospráva vykázala deficit necelých 86 milionů eur [cca 2,1 mld. Kč]. Celkový slovenský státní dluh pak v roce 2025 dosáhl necelých 84 miliardy eur [cca 2 biliony Kč], to je 61,39 % HDP. Jen od roku 2022 vzrostl v přepočtu o bezmála půl bilionu korun.

    Marek Jendrál

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Slovensko draze zaplatilo za energodotace i těm nejbohatším

    Slovensko draze zaplatilo za energodotace i těm nejbohatším

    Loni na podzim slovenská vláda schválila zákon o takzvané energopomoci. Tu vyplácí letos dál, ale už ne plošně jako v minulých třech letech. Důvod je prostý. Plošné energodotace se ukázaly jako neefektivní, a hlavně mimořádně nákladné.

    Foto: Redakce FinTag

    Slovensko v posledních letech prošlo nákladným experimentem s plošným dotováním cen energií. Koaliční vláda premiéra Eduarda Hegera [OĽANO] reagovala na prudký růst cen energií po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 masivními přímými dotacemi v podobě energopoukázek. Výhodou plošných dotací byla rychlost zavedení a administrativní jednoduchost. Nevýhodou však bylo, že pomoc proudila i těm, kteří ji nepotřebovali, tedy domácnostem s vysokými příjmy. A to stejné platilo i pro firmy a průmyslové odběratele. A pak tu byly náklady, které oproti jiným efektům zůstaly v podobě vyššího zadlužení.

    „Celkové náklady jen v roce 2023 překročily 3 miliardy eur,“ říká pro FinTag výkonný ředitel Kanceláře Rady pre rozpočtovú zodpovednosť  [RRZ] Viktor Novysedlák.

    Tři miliardy eur činí v přepočtu zhruba 73 miliard korun.

    „Přičemž přibližně 0,9 miliardy eur se podařilo refundovat z prostředků Evropské unie,“ doplňuje Novysedlák pro FinTag.

    V roce 2024 klesly výdaje na energopomoc na zhruba 1,1 miliardy eur [cca 27 mld. Kč] a v roce 2025 na 531 milionů eur [cca 13 mld. Kč].

    Náklady na energodotace na Slovensku

    [Zdroj: FinTag, RRZ]

    Výdaje klesaly ruku v ruce s tím, jak se situace na energetických trzích postupně uklidňovala. Až letos vláda Roberta Fica [SMER-SD] ale ukončila plošné vyplácení této pomoci. Nárok na dotace si zachovaly jen ty domácnosti s příjmy pod stanovenou hranicí takzvané bonity.

    „Odhadované celkové výdaje by měly dosáhnout přibližně 384 milionů eur. Přičemž čistý dopad na rozpočet po zohlednění náhrad z EU fondů představuje kolem 174 milionů eur,“ říká, na kolik vyjde energetická podpora po změně jejích podmínek, Novysedlák.

    To znamená, že ze slovenského rozpočtu v letošním roce odejde na pokračování energopomoci v přepočtu něco málo přes čtyři miliardy korun. Otázka ale zní, zda tomu tak skutečně bude. Podle některých kritiků zákona totiž i adresné schéma podpory stále pokrývá až 90 procent slovenských domácností.

    Jak RRZ hodnotí efektivitu plošných dotací

    Podle Viktora Novysedláka se slovenská RRZ vyjadřovala k problematice opakovaně. Plošné energodotace měly podle ní výrazné fiskální náklady a zvýšily potřebu dodatečné konsolidace.

    „Odkládání přechodu na tržní ceny a poskytování plošných dotací přispělo k odklonění se od zamýšlených cílů pro deficit a dluh,“ říká pro FinTag.

    Ve srovnání s jinými zeměmi EU, které zvolily adresnou pomoc cílenou na nízkopříjmové domácnosti a zranitelné skupiny od samého počátku, podle něj Slovensko vynaložilo podstatně více prostředků na domácnosti, které finanční kompenzaci vůbec nepotřebovaly.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Nynější přechod k adresné pomoci kvituje jako krok správným směrem. Ale i varuje, že sám o sobě nestačí. Deficity veřejných financí jsou dlouhodobě na neudržitelných úrovních i bez zohlednění výdajů na energodotace. Stabilizaci rostoucího veřejného dluhu a jeho následné snižování si žádá konsolidační opatření ve výrazném rozsahu.

    „Splnění vládních rozpočtových cílů do roku 2028 si vyžádá opatření v objemu 3,8 procenta hrubého domácího produktu,“ vysvětluje.

    Podle slovenských ekonomů to nebude vůbec snadné. Vláda volbu konsolidační strategie musí vyvažovat s ohledem na ekonomický růst, který je na Slovensku aktuálně utlumen. Špatně nastavená konsolidace by mohla hospodářský výkon dále brzdit a celý proces ozdravení veřejných financí tak prodloužit. Slovenský experiment s dotováním cen energií tak zanechal zemi před nelehkým úkolem. Napravit škody na státní kase, aniž by se přitom zastavilo hospodářské oživení. A to v situaci, kdy plošné dotování cen energií přišlo státní kasu v přepočtu na necelých sto miliard korun.

    Jak je na tom Slovensko se zadlužením

    Přestože přechod na adresnou pomoc v případě energií představuje krok správným směrem, veřejné finance zůstávají v hluboké nerovnováze. Slovenský státní dluh loni překročil 61 procent HDP. Přispělo k tomu i nepřesně cílené dotační řešení.

    Z ročního hlediska loni činil deficit veřejné správy Slovenska 4,45 procenta HDP. Oproti roku 2024 ale šlo o meziroční zlepšení, protože tehdy zadlužení činilo 5,35 procenta HDP.

    Deficit veřejných financí SR k dubnu 2026 v % HDP

    [Zdroj: susr.statistics.sk]

    Absolutní většinu loňského deficitu způsobilo hospodaření ústřední státní správy, jež skončilo v červených číslech na úrovni 6,93 miliardy eur [cca 169 mld. Kč]. Místní samospráva vykázala deficit necelých 86 milionů eur [cca 2,1 mld. Kč]. Celkový slovenský státní dluh pak v roce 2025 dosáhl necelých 84 miliardy eur [cca 2 biliony Kč], to je 61,39 % HDP. Jen od roku 2022 vzrostl v přepočtu o bezmála půl bilionu korun.

    Marek Jendrál

    (more…)