Pruebas 2

Categoría: Aktuality

  • Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Hormuz je mimo provoz už pět týdnů. Určitou naději na otevření průlivu nyní dává probrání se Velké Británie a Francie. Ty se snad konečně odhodlají řešit spolu s dalšími evropskými zeměmi tento hlavně jejich problém.

    A to třeba už kvůli tomu, že cena ropy se teď už docela běžně pohybuje v pásmu 105 až 110 dolarů. Dalšímu možnému vývoji konfliktu na Blízkém východě, a zejména jeho dopadu na komoditní trhy, světovou ekonomiku, ale i politiku se ve své analýze na FinTag věnuje investiční analytik XTB a spolupracovník redakce Tomáš Vranka.

    —

    Cena ropy se i přes pokračující napětí drží níže než na lokálních maximech z března. Investoři tak stále částečně počítají s tím, že se konflikt na Blízkém východě podaří uklidnit dříve, než se naplno přelije do globální ekonomiky. Jinými slovy v ceně ropy je stále víc naděje na diplomatické řešení než plné započtení rizika dlouhodobého výpadku. Současně ale platí, že jakmile se tato očekávání nenaplní, cena ropa umí reagovat velmi rychle. Tento čtvrtek 2. dubna Brent znovu vyskočil nad 108 dolarů za barel. A stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že ho uvrhne „zpět do doby kamenné“, pokud neodblokuje Hormuzský průliv. Výsledkem bylo, že v pátek cena ropy ještě jeden dolar přidala, a stála 109,1 dolaru.

    Vývoj ceny ropy v uplynulých dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Na vývoji posledních dnů je tak dobře vidět, jak citlivé jsou trhy na každou zprávu o možném příměří nebo deeskalaci. Ve středu 1. dubna akcie v USA rostly, zatímco část trhu začala sázet na to, že by nemusel konflikt trvat dlouho. Cena ropy naopak po předchozím růstu částečně klesla. To ukazuje, že investoři stále berou rychlejší uklidnění situace jako realistickou variantu. Právě v tom ale může být skryté riziko. Pokud se ukáže, že je trh příliš optimistický, mohou přijít další výrazné pohyby nejen na ropě, ale i na akciích, dluhopisech a měnách.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Pro investory je teď klíčové to, že nejde jen o samotnou cenu ropy. Delší omezení v Hormuzském průlivu by postupně začalo dopadat i na inflaci, ceny pohonných hmot, náklady firem a náladu spotřebitelů. Proto nejde jenom o komoditní příběh. Jde o makroekonomické riziko, které se může propsat napříč celým trhem.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Největší riziko pro trhy představuje varianta, ve které jednání selžou a omezení v Hormuzském průlivu se prodlouží. V takovém případě by tlak na ceny energií zůstal silný a trhy by musely přecenit riziko delšího výpadku dodávek. Analytici už připouštějí, že pokud se situace rychle nezlepší, ropa by mohla v dubnu zamířit ještě výrazně výš. UBS například upozornila, že při pokračující nejistotě není vyloučen ani růst nad 150 dolarů za barel.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Pro Evropu by byl takový vývoj zvlášť nepříjemný. Vyšší ceny energií by znovu zvýšily inflační tlak právě ve chvíli, kdy trhy sledují, kdy a jak rychle budou centrální banky dále snižovat sazby. Delší energetický šok by mohl vrátit do hry scénář stagflace. To znamená kombinace vyšší inflace, slabšího nebo žádného hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Což je prostředí, ve kterém se hledá investorům útočiště mnohem hůř než v běžném ekonomickém cyklu. Tuhle možnost dnes trh úplně nevylučuje, ale zatím ji podle vývoje cen nezapočítává naplno. A to je důležité.

    Scénář číslo dvě: Příměří a rychlé otevření průlivu

    Právě tohle je varianta, na kterou teď trhy nejvíc spoléhají. Diplomatické kontakty dál probíhají. Do hry vstupují i další země a podle médií zůstávají otevřené kanály například přes Pákistán nebo Čínu. Británie navíc svolala jednání s více než třicítkou států o tom, jak obnovit bezpečnost plavby v oblasti. To samo o sobě ukazuje, že snaha o diplomatické řešení stále existuje. Pokud by se situaci podařilo uklidnit a provoz v Hormuzu by se začal obnovovat, ropa by zřejmě výrazně klesla.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Zmizela by totiž část geopolitické prémie, kterou si trh do cen v posledních týdnech přidal. Právě proto akcie při zprávách o možném uvolnění napětí reagují pozitivně. Pro širší trh by šlo o nejlepší zprávu, protože by se snížil tlak na inflaci a výhled hospodářského růstu. Zjednodušeně řečeno: levnější ropa by byla dobrou zprávou téměř pro všechny sektory kromě části energetických titulů.

    Scénář tři: Hormuz se otevře, bezpečnost vyřeší Evropa

    Vedle těchto dvou hlavních variant se rýsuje třetí možnost, která může být z pohledu evropských investorů mimořádně zajímavá. Spojené státy dávají najevo, že nechtějí nést veškerou odpovědnost samy. A evropské země už konečně naznačují ochotu převzít větší roli při zabezpečení námořních tras. Británie nyní koordinuje širší diplomatický formát a Francie podle dostupných zpráv signalizovala ochotu zapojit se do případné mise po skončení bojů. To by znamenalo víc než jen technické řešení problému v Perském zálivu. Šlo by o další impuls pro debatu o energetické a bezpečnostní autonomii EU!!!

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Pro investory by tento scénář neznamenal jen otázku, kam půjde cena ropy, ale i to, které části evropské ekonomiky by z takového posunu mohly dlouhodobě těžit. Ve hře by byly zejména obranný průmysl, infrastruktura nebo firmy navázané na energetickou bezpečnost. Z pohledu trhů by tento scénář ale mohl znamenat pomalejší návrat důvěry než v případě rychlého a jasného amerického zásahu.

    Největší problém? Trh možná pořád věří až příliš

    Současné nastavení trhu naznačuje, že investoři stále spíše věří ve scénář postupného uklidnění. To ale samo o sobě vytváří zranitelnost. Pokud by omezení v Hormuzu přetrvala i v dalších týdnech, zejména během silnější sezónní poptávky po energiích, dopady na ekonomiku by mohly být citelnější, než s čím dnes počítá většina trhu.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    A právě to je moment, který by mohl přinést nepříjemné překvapení. Ne proto, že by byl dlouhý konflikt jistota, ale proto, že ho trh zatím zřejmě neoceňuje dostatečným a odpovídajícím způsobem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB, a spolupracovník redakce FinTag

  • Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Paliva u čerpacích stanic v Česku tento týden mírně zlevnila. Průměrná cena benzinu klesla o 24 haléřů na 41,36 koruny za litr, u nafty se snížila o 17 haléřů na 48,16 koruny za litr. Přesto je nafta stále dražší než v minulém týdnu.

    Vyplývá to z aktuálních údajů společnosti CCS. Podle nich ve srovnání s cenami před týdnem benzin mírně zlevnil, nafta ale dál zdražovala. Proti předchozí středě vycházela průměrná cena Naturalu 95 o osm haléřů níže, u nafty vzrostla o 26 haléřů.

    Nejlevnější benzin mohli tento týden ve středu natankovat řidiči v Plzeňském kraji, kde byl litr v průměru za 40,97 koruny. Nafta stála nejméně v Královéhradeckém kraji, litr průměrně za 47,78 koruny. Nejdražší paliva dlouhodobě nabízejí čerpací stanice v Praze. Tam litr benzinu stál ve středu průměrně 42,19 koruny a nafty 48,96 koruny.

    Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 1. dubnu 2026 v Kč/l
    Kraj Natural 95 Nafta
    ČR 41,36 48,16
    Praha 42,19 48,96
    Středočeský 41,69 48,43
    Jihočeský 41,07 48,07
    Plzeňský 40,97 47,96
    Karlovarský 41,19 48,34
    Ústecký 41,1 47,87
    Liberecký 41,58 48,24
    Královéhradecký 41,12 47,78
    Pardubický 41,18 47,9
    Vysočina 41,6 48,23
    Jihomoravský 41,49 48,3
    Olomoucký 41,57 48,23
    Zlínský 41,05 47,94
    Moravskoslezský 41,25 47,96

    [Zdroj: CCS]

    Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO] tento týden pro FinTag uvedl, že z hlediska cen a dostupnosti paliv se situace nejkritičtěji ukazuje v zemích střední Evropy.

    „Důvod je, že k problému rostoucích cen paliv přistupuje každá země jinak. Problémy jsou hlavně na čerpacích stanicích u hranic kvůli palivové turistice. Výsledek je, že tyto čerpací stanice jsou bez pohonných hmot,“ vysvětlil a dodal: „Němci jsou z toho naštvaní.“

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    V Německu od středy platí zákon, podle nějž může čerpací stanice zdražovat jen jednou denně. To stejné platí v Rakousku. Tam vláda navíc snížila spotřební daň a omezila marže. Polsko na vysoké ceny reagovalo snížením spotřební daně i daně z přidané hodnoty u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou tak platí vyšší cenu. Slovensko, které čerpá ropu ze svých strategických zásob, omezilo i tankování nafty.

    „To bylo vůbec štěstí, že jsme zkraje roku převedli poplatky za obnovitelné zdroje z firem na státní rozpočet. Kdybychom to neudělali, nechci vidět teď tu inflaci,“ řekl v souvislosti s aktuálním zdražováním paliv ministr Havlíček.

    —

    V následujících dnech s ministrem Havlíčkem FinTag publikuje obsáhlý podcast. Řeč je v něm nejen o cenách paliv, ale i evropské energetické politice a jeho nedávné cestě s podnikateli do USA.

    Vláda reaguje na vysoké ceny paliv

    O cenách paliv včera [2.4.] jednala na mimořádné schůzi vláda Andreje Babiše [ANO]. Výsledkem jednání je schválení opatření obecné povahy vlády o hromadném prominutí spotřební daně u nafty a uložení cenového výměru maximálních marží formou maximálních denních cen distributorů pohonných hmot [PHM]. A to jak u nafty, tak benzinu. Změny začnou platit od 7. dubna.

    „Monitorovali jsme marže, a i když na počátku byly v normě, tak se postupně ukázalo, že začaly být nepřiměřené. Vyzvali jsme distributory a dvakrát jsme s nimi jednali, ale i když se na základě naší výzvy snížili asi o dvě koruny cenu nafty na D1 a hlavních tazích dálnic, dospěli jsme k názoru, že je potřeba udělat nějaká systémová, zásadní opatření,“ uvedl premiér Babiš.

    Vláda tak od úterý [7.4.] formou cenového výměru Ministerstva financí ČR [MF ČR] nastaví nejvyšší přípustnou výši marží čerpacích stanic u nafty a benzinu na 2,50 koruny. Omezení se netýká prémiových paliv.

    Průměrná cena pohonných hmot za poslední tři měsíce

    [Zdroj: CCS]

    MF ČR příští týden v úterý ve 14 hodin současně stanoví maximální přípustnou cenu, kterou zaplatí lidé a firmy za paliva. A to zopakuje každý všední den. O víkendech bude platit cena daná MF ČR v pátek.

    • Maximální přípustná maloobchodní cena: Průměr velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts [vč. spotřební daně] +2,50 Kč marže + DPH.

    Délku opatření vláda stanovila do 30. dubna. Podle premiéra je zastropování marží nutné i kvůli tomu, že vláda současně sníží spotřební daň u nafty. Tu sníží o 1,939 koruny na litr. Více jí neumožňují povolené předpisy Evropské unie. Při započtení daně z přidané hodnoty [DPH] tento krok sníží cenu nafty o 2,35 koruny za litr. Z propočtů státního podniku Čepro podle vlády vychází, že při platnosti schválených opatření by litr nafty dnes stál nanejvýš 46,43 koruny. Spotřební daň u nafty je nyní 9,95 koruny, u benzinu 12,84 koruny a nemění se.

    „Soustřeďujeme se na naftu, protože právě ta má silný vliv na inflaci, průmysl, dopravu lidí nebo zásobování, a tedy celkový chod ekonomiky,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

    Náklady státního rozpočtu a změna legislativy

    Podle Schillerové MF ČR stanoví maximální marže distributorů tak, aby neznemožnila na trhu konkurenční fungování, ale zároveň odstranila lokální cenové extrémy.

    „Pokud bychom šli s marží níže, Česko by se stalo pro trh s ropou neatraktivní a mohli bychom ohrozit dodávky ropy do Česka,“ vysvětluje.

    Dopady snížení spotřební daně u nafty na příjmovou stranu státního rozpočtu odhadla na jednu miliardu korun měsíčně.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Ministerstvo dále připraví návrh nového zákona, který umožní v budoucnu každé vládě v případě potřeby regulovat marže a tím i ceny pohonných hmot operativně nařízením vlády. Vláda projedná návrh v Parlamentu v režimu legislativní nouze, aby platil co nejdříve.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    „Náš cíl je, aby jakákoliv další vláda v případě jakékoliv další krize mohla reagovat operativně a legislativně robustním nástrojem. Proto očekáváme silnou parlamentní podporu. Předpokládám, že zákon zamíří na vládu 13. dubna. Do konce měsíce by mohl být účinný,“ dodala ministryně Schillerová.

    –DNA–

  • Akcie SpaceX už víří hvězdný prach. Na příležitost čekají UFO i JEDI

    Elon Musk už neposílá do vesmíru jen rakety SpaceX, ale se svou stejnojmennou vlajkovou lodí již i míří pro peníze na burzu. Podle dostupných informací podal žádost o první veřejnou nabídku akcií [IPO].

    Očekává se, že s akciemi SpaceX se začne obchodovat už letos v létě. Téma na FinTag otevírá investiční analytik a spolupracovník redakce Petr Novotný. A ten píše, že IPO SpaceX dozajista nebude jen tak „nějaké IPO“. Podle něj je klidně možné, že „tohle IPO“ se stane největším burzovním debutem všech dob. Proč?

    • 75 miliard USD / cca 1,6 bilionu Kč: Tolik by si mohl SpaceX od investorů vybrat.

    Tato částka by zastínila prozatím rekordní IPO ropného giganta Saudi Aramco z roku 2019. Ale nejen to! Pokud se IPO SpaceX opravdu uskuteční, a to by mělo, Musk pošle vůbec poprvé v historii na burzu firmu, jejíž celková tržní hodnota [SpaceX zahrnuje X, Starlink, xAI aj., pozn. red.] přesáhne hodnotu jeden bilion dolarů [cca 21,3 bilionu Kč].

    Elon se drží svých zásad, ale v reálném světe se jimi vždy řídit nedá

    Podle dostupných informací společnost SpaceX podala žádost u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických [SEC] v takzvaném důvěrném režimu. To znamená, že finance a rizika firmy jsou zatím pod pokličkou. Už teď z toho ale plyne, že Musk a SpaceX odkryjí karty v příštích dvou měsících. Samotné akcie SpaceX by se tak mohly začít „točit“ v červnu nebo červenci.

    Rychlé opáčko: Jak jsme se sem dostali?

    Jakmile SEC zveřejní dodané dokumenty, všichni v nich budou hledat jedno. A tím jedním bude to, jestli Elon Musk neplánuje v budoucnu spojit SpaceX s Teslou. A to by teprve byl vesmírný tanec!

    Automobilka Tesla vymazala ztráty z doby Muskovy účasti v politice

    Musk založil SpaceX před více než dvaceti lety s vizí kolonizace Marsu. Cestou stihl vzkřísit skomírající soukromý vesmírný průmysl, naučil rakety přistávat pozpátku a spustil satelitní internet Starlink. A tady to začíná být zajímavé, protože letos se spojil SpaceX s Muskovou AI firmou xAI. Přičemž ta již dříve spolkla sociální síť X, dříve Twitter.

    Proč k tomu došlo? Jednoduše proto, že Elon Musk přetavil svůj další sen v nový byznys plán. A jím není nic menšího, než vybudovat orbitální datová centra poháněná přímo ze slunce. Sci-fi? Ale jděte, pro Elona jen další běžný všední den.

    Jak se toho zúčastnit / Aneb cesta k akciím Space X

    Možná, že už i vy si teď brousíte zuby na nové akcie přímo od Elona, ale realita je trochu méně fantastická. Do primární emise, tedy nákupu za upisovací cenu ještě před vstupem na burzu, se běžný smrtelník nemá šanci dostat. Tyhle lukrativní alokace si mezi sebou rozeberou velcí žraloci z Wall Street, tedy investiční banky a obří fondy.

    Trhy se dál přehřívají. Elon Musk vystaví datová centra ve vesmíru

    Naděje tady ale přece jen je. Nabízí ji sekundární trh. Každý český investor si akcie SpaceX koupí v momentě, kdy se začnou veřejně obchodovat na burze. To je ten zmíněný červen nebo červenec. Stačí mít účet u běžného brokera a být připraven na startovní velkou volatilitu.

    Jsou tu ale i další možnosti. Patří mezi ně burzovně obchodované fondy, ETFka, zaměřená na vesmírný sektor. Případně takto tematicky zaměřené klasické podílové fondy od investičních společností. V případě zmíněných ETF se nabízí například následovné:

    • Procure Space ETF [UFO]: Legenda mezi vesmírnými ETF. Sdružuje výrobce raket a satelitní operátory, pro které je vesmír hlavní byznys.
    • VanEck Space Innovators UCITS ETF [JEDI]: Fond se zaměřuje na největší inovátory v sektoru, to od vývoje nosných raket až po komunikační technologie.

    Tento ETF fond navíc pracuje v režimu UCITS. Pro evropské investory se tím stává toto ETFko snadno dostupným a daňově přívětivým. [UCITS, Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities, je regulatorní rámec EU, který umožňuje volný prodej podílových fondů a ETF napříč členskými státy EU, pozn. red.]

    Nový kurz: Jak ovládnout svět ETF a nepřijít o kalhoty na poplatcích?

    Proč zmiňujeme právě tyto fondy? Dá se předpokládat, že jakmile se hvězdný prach po IPO SpaceX usadí, oba fondy, UFO i JEDIm zařadí SpaceX do svých portfolií. Pokud se tak stane, nákupem těchto ETF každý investor automaticky získá i podíl ve SpaceX. A to navíc bez nutnosti časovat přesný moment vstupu na burzu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Nejen v Česku je aktuální otázka kolem zvýšení výdajů na obranu. A nejen u nás se řeší, kde na ně vzít peníze, když ty nejsou. Přičemž ty peníze, které ještě jsou, si stejně naléhavě žádají i jiné oblasti.

    Úmorná je tuzemská politická debata o výdajích na obranu. I když rozpočet rezortu obrany letos meziročně fakticky stoupl a vláda Andreje Babiše [ANO] přislíbila, že příští rok přidá ještě víc, prezident Petr Pavel a spolu s ním mnoho dalších chodí dál s nataženou rukou. Co přesně chtějí? Chtějí, aby vláda vzala peníze z dopravy, peníze na dálnice a silnice, a přidala je obraně? Aby to v Česku na mnoha místech stále vypadalo jako za krále Klacka? Pak budou spokojení? Anebo pak také ukáží charakter, znovu nasadí tragický výraz a začnou chodit tentokrát s nářkem, že vláda dává málo do dopravy? A budou se bít do posledního dechu za dopravní stavby, jako se teď bijí za výdaje na obranu? Na to rovnou zapomeňme. Kde nic není, ani smrt nebere, jak se říká. Tolik k českým reáliím.

    —

    Ale jen tak snadné, jako je to v Česku, to s výdaji na obranu není. A tak tyto výdaje řeší i v dalších zemích. Jak to v této věci vypadá ve Velké Británii, se věnuje Lisa Haseldinová ve svém komentáři pro britský magazín The Spectator. Pro FinTag její text zpracoval Michal Achremenko.

    Lisa Haseldinová: Kdykoliv britský ministerský předseda Keir Starmer dostane otázku ohledně aktuálního zvyšování výdajů na obranu, vyhýbá se odpovědi. Uvede jen, že se jejich výše od studené války neustále zvyšuje. Ale je to skutečně tak?

    Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

    Generální tajemník NATO, Mark Rutte, nedávno ve své výroční zprávě shrnul činnost aliance. Její součástí je několik tabulek [tabulky jsou zde a stojí za pozornost, pozn. red.]. Ty uvádějí data o tom, kolik každá členská země od roku 2014 vydala na obranu oproti hrubému domácímu produktu [HDP]. A obsahují i aktuální odhad těchto výdajů za rok 2025 – podle procentního podílu na HDP i absolutní částku.

    Výdaje členů NATO na obranu vůči HDP v roce 2014 a 2025 v %
    Pozn. red.: Česko ve výše uvedeném grafu končí jako třetí poslední. Problém je ale v tom, že i ta dvě procenta HDP výdajů na obranu u něj jsou víc na papíře než ve výdajích rezortu obrany. Skutečné výdaje rezortu obrany činí v letošním roce 1,73 procenta HDP. Výdajů lehce nad dvě procenta vláda Andreje Babiše dosáhla tím, že k výdajům na obranu přidala část výdajů na dopravní infrastrukturu z rezortu dopravy. Ministryně financí Schillerová to hájí třeba i tím, že z pohledu NATO jsme tranzitní zemí. A tak potřebujeme investovat i do dopravní infrastruktury. Naopak prezident Petr Pavel tvrdí, že už teď ví, že nám tyto výdaje NATO jako výdaje na obranu neuzná. Ale ani to podle ministryně Schillerové není problém, protože i kdyby Česku NATO tyto položky jako výdaje na obranu neuznalo, neuzná je „až zpětně“. A to znamená, že letos je podle ní všechno v pořádku. / Zdroj grafu: NATO
    —

    Data ukazují, že Spojené království vydalo na obranu asi 2,31 procenta HDP. To je asi 70 miliard liber [1 976 mld. Kč]. Z tabulek dále vyplývá, že Británii překonává ve výdajích na obranu Nizozemsko, Turecko, ale třeba i Řecko. I když je škoda, že Haseldinová neříká, že v Řecku jsou šampioni hlavně ve výdajích na platy v rámci všech výdajů na obranu.

    Ale ani to podle ní není všechno. Rutteho zpráva zrevidovala i britské výdaje na obranu v roce 2024. Výsledek je, že ty nečinily původních 2,33 procenta, ale „jen“ 2,28 procenta HDP. Což v absolutních číslech znamená, že Velká Británie loni vydala na obranu asi o 42 milionů liber [cca 1,2 mld. Kč] méně, než aliance očekávala. Jak tedy obstojí proklamace premiéra Starmera a dalších Labouristů, že výdaje stoupají nejvyšším možným tempem od dob studené války, ptá se. A ptá se správně. Údaje NATO totiž ukazují, že mezi roky 2014 až 2025, britský podíl výdajů na obranu ve vztahu k HDP vzrostl pouze o 0,18 procenta.

    Když britské námořnictvo cvičí na německých plavidlech…

    Ve vystoupení před výborem Dolní sněmovny premiér Starmer slíbil, že dojde ke zlepšení a že výdaje budou stoupat „dále a rychleji“. Proč bychom mu ale měli věřit, když doteď vidíme pravý opak, ptá se Haseldinová. Už teď je podle ní Británie svědkem z pohledu její tradice stěží uvěřitelných věcí. Třeba viděla v několika málo posledních týdnech, že Královské námořnictvo muselo cvičit v High North [nejsevernější oblast světa za polárním kruhem, pozn. red.] na německé ponorce. Důvod byl ten, že žádná britská ponorka nebyla zrovna schopna dosáhnout tohoto zeměpisného cíle v daném čase. A když vláda nyní chtěla poslat čtvrtý ze šesti nejmodernějších torpédoborců HMS Dragon na Kypr, Královské námořnictvo opět cvičilo i na německých lodích.

    Arktida: Rusko je připraveno na konflikt nejen s NATO

    Jak dlouho může Starmer odkládat výdaje na obranu? Ptá se Haseldinová a dodává, že tlak na ministerského předsedu sílí. Problém je podle ní ale v tom, že neexistují ani náznaky nějakého plánu investic na obranu. A to ho vláda slibovala už loni na podzim. Plán toho, jak by měla Británie dosáhnout výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP v roce 2035, je pak podle ní úplné sci-fi.

    Přesto se na příštím summitu NATO, který se koná za tři měsíce, podle ní jistě bude mluvit „krásnou řečí“. Premiér Starmer znovu slíbí, že „už brzy!“ I když všichni vidíme, že pro to „už brzy“ dělá jen velmi málo. A tak se zhluboka nadechněme, protože další špatné zprávy jsou na cestě, uzavírá svůj text pro Spectator Lisa Haseldinová.

    Zpátky do České republiky

    Slovům editorky úctyhodného britského listu Spectator se není co divit. Vždyť zrovna včera v rozhovoru pro britský deník The Telegraph americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že silně zvažuje odchod USA z NATO. A to hlavně kvůli tomu, že Ameriku spojenci z NATO nechali docela ve štychu, když potřebovala – a stále potřebuje pomoci – nejen s otevřením Hormuzského průlivu.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    A nejenže ji nechali ve štychu, ale vybraní, zejména evropští čelní představitelé ještě vedli hloupé řeči ve smyslu – ať si Amerika „vyjí“ to, co si sama „navařila“. Že to není jejich válka. Jako by byli slepí a hluší k tomu, jaké dopady má tato „ne jejich“ válka hlavně na ně [spolu s asijskými zeměmi]. Mimochodem v tomto ohledu dlouhodobě vyniká na mezinárodní scéně německý kancléř Friedrich Merz. Ten se neukázal ve svých výrocích jen zbaběle. Ve svých vyjádřeních na adresu Ameriky a Izraele ale vystupoval i příkře.

    Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

    Také se nabízí otázka, která byla na stole už v únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. A ta otázka zní, co vlastně ti spojenci Ameriky v rámci NATO mohou fakticky dělat, když je potřeba, aby něco skutečně dělali. S čím se může blýsknout třeba česká armáda, jež má sice rekordní množství generálů, ale současně i rekordně nízký počet bojeschopných vojáků. A s čím a jak ti by bojovali, když například výdaje na platy a výsluhy všech těch generálů a velitelů i velitelek jsou vůbec největší položkou českých výdajů na obranu v letošním roce. Jak by tedy ti mohli pomoci USA a Izraeli v jejich „svaté válce“ s Íránem? Šli by si snad ze svých peněz koupit jedny ponožky do zásoby?

    Výdaje na obranu v % podle jejich účelu v roce 2025 
    Pozn. red.: Výdaje na obranu podle jejich kategorií – personální náklady jsou tmavě modře. Zatímco v celkových výdajích na obranu vůči HDP skončilo Česko v rámci NATO třetí od konce, v případě podílu personálních nákladů [28,7 %] na obranu tvoří lepší průměr. Avšak považte, stále je v tomto parametru Česko štědřejší než třeba Amerika, byť jednoznační mistři v personálních nákladech jsou Bulhaři, Chorvati, Makedonci, Černohorci, Rumuni a Slováci. Určitě není ani to bez zajímavosti, že Česko není samo, které vydá nejvíc na platy v celkových výdajích na obranu v rámci NATO. Stejně jako to, že v personálních výdajích patří americká armáda z hlediska personálních výdajů [27,3 %] na obranu k těm nejméně náročnějším. Přičemž to jistě nebude tím, že by snad američtí vojáci brali méně peněz, než berou ti Čeští nebo jejich kolegové třeba v Černé Hoře. / Zdroj: NATO
    —

    Půjčili by si nafukovací člun od bývalého prezidenta Miloše Zemana, s nímž by udělali pořádek v Hormuzském průlivu? Anebo by vytáhli do boje s těmi našimi slavnými polními kuchyněmi a íránské revoluční gardy zahnali vajíčky natvrdo? Asi těžko. Jako poslední možnost se tak už jen jeví, že by Trumpovi a milionu zmobilizovaných Izraelců řekli, aby se svými útoky na Írán počkali ještě zhruba pět let, kdy do Česka přijde první F-35. Pak, že by i oni slavně vytáhli do té války, v níž by neméně slavně a docela jistě zvítězili.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Prostě Kocourkov. Ano, výdaje na obranu jsou důležité více než kdy jindy. Ale možná bychom mohli začít třeba u výsluh, aby na ty výdaje na obranu nějaké peníze vůbec byly. A pak by se jistě našly peníze i na solidní platy nejen na řadové bojeschopné vojáky, ale třeba i policisty, kterých se výsluhy rovněž týkají. Je škoda, že třeba tuto otázku prezident Pavel spolu se svou chotí Evou neotevřou. Určitě by to bylo užitečnější, než aby jen „chodili kolem“, jak doteď chodí.

    Daniel Tácha

  • Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP], to z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy korun více.

    Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Dnes [1.4.] o tom informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

    „Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliardy Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.

    Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR

    [Zdroj: ČSÚ]

    Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Relativní zadlužení vládních institucí [44,3 %] se zvýšilo meziročně o 1,0 procentního bodu.

    HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé

    Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP [- 2,5 p. b.], zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,5 procentního bodu. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.

    Příjmy a výdaje státních institucí

    Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmů a daní z výroby a dovozu.

    Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

    Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a u sociálních dávek.

    Loni byla meziroční změna dluhu – nárůst 297,8 mld. Kč – výrazně odlišná od výsledku hospodaření – schodek 183,7 miliardy korun. To znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato se na straně aktiv projevilo nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.

    Meziroční relativní změna zadlužení

    [Zdroj: ČSÚ]

    Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry.

    Co je dluh vládních institucí

    Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí. Ty vyplývají z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

    Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

    Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [−] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [−].

    –RED–

  • Mercedes-Benz otevře nový závod v Chebu. A zvládne to bez pobídek

    Vláda schválila [30.3.] klíčové kroky pro realizaci investice společnosti Daimler Truck v západočeském Chebu. Firma tam plánuje otevřít nový závod, v němž chce vyrábět až 25 tisíc užitkových aut ročně. V závodě zaměstná přes tisíc lidí.

    Na západě Čech, v Plzeňském kraji v Holýšově, Mercedes-Benz Group prostřednictvím své firmy Daimler Buses již vyrábí komponenty pro autobusy. Holýšov leží od Chebu, jenž se nachází v Karlovarském kraji, asi sto kilometrů. Mercedes-Benz Trucks, který chystá otevřít nový závod v Chebu, je divizí společnosti Daimler Truck, jež se specializuje na vývoj, výrobu a prodej nákladních automobilů. V Chebu plánuje koncovou výrobu užitkových vozů jak se spalovacím, tak alternativním pohonem.

    „Přicházíme do Chebu, abychom zde zůstali, a chceme se stát dlouhodobým, integrovaným partnerem pro tento region. Od našich počátečních jednání se Státní investiční a rozvojovou společností, městem Cheb a CzechInvestem jsme v regionu zaznamenali vřelé přijetí,“ uvedl včera [31.3.] při představování záměru na ministerstvu průmyslu a obchodu Head of Operations Mercedes-Benz Trucks Juergen Distl.

    Doplnil, že nepochybuje o tom, že lokalita v Chebu firmě poskytne potřebný prostor, aby mohla v budoucnu efektivně a flexibilně vyrábět dieselové i bezemisní nákladní vozy. Zahájení výroby plánuje do roku 2030. Distl i potvrdil závazek společnosti, že firma pracovníkům v novém závodě nabídne o 20 procent vyšší mzdy, než je průměrná mzda v Karlovarském kraji.

    Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

    Ta podle Českého statistického úřadu činí v Karlovarském kraji v loňském 4. čtvrtletí 44 981 korun. Oproti celorepublikovému průměru ve výši 52 283 korun je nižší o 7 302 korun. Aktuální českou průměrnou mzdu by překonal německý výrobce vozů za současné situace o necelých 1 700 korun. Podle Distla má firma v plánu navázat spolupráci se vzdělávacími institucemi v regionu, to kvůli získání kvalifikované pracovní síly.

    Bez investičních pobídek

    Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] se celková hodnota investice Daimler Trucku pohybuje v řádu středních jednotek miliard korun a obejde se bez investičních pobídek. A příchod nového investora do regionu, který už nyní využívá pro svou výrobu i mnoho německých firem, jednoznačně vítá.

    „Tohle je přesně ten typ investice, který Česko potřebuje. Přináší nové příležitosti pro české firmy, podporuje technické vzdělávání a posiluje naši ekonomickou suverenitu. A pro Karlovarský kraj má ještě jeden zásadní rozměr – přináší kvalifikovanou práci, diverzifikuje ekonomiku regionu a pomáhá nastartovat jeho dlouhodobou proměnu,“ uvedl ministr.

    Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky

    Daimler Truck umístí svou výrobu ve Strategickém podnikatelském parku Cheb. Plocha se nachází na okraji města v těsné blízkosti dálnice D6. V roce 2023 ji stát zařadil mezi strategické lokality vymezené zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Přípravu místa pro příchod nového investora měla na starosti Státní investiční a rozvojová společnost [SIRS]. Ta spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

    „Zájem společnosti Daimler Truck je nejlepším důkazem smysluplnosti konceptu prediktivní přípravy území státem v podání SIRS,“ řekl k tomu ředitel SIRS Zbyněk Pokorný a doplnil, že bez speciálního přístupu státu k lokalitě by projekt německé firmy „neměl žádnou reálnou šanci na zasídlení“.

    Americká onsemi čerpá miliony ze státního rozpočtu i radí vládě

    Generální ředitel agentury CzechInvest, jež se na projektu také podílela, Jan Michal, doplnil, že Karlovarský kraj má pro investici německé firmy všechny předpoklady. Poukázal na výrobu autobusů v Holýšově. V něm Daimler již vyrábí prostřednictvím své firmy Daimler Buses segment karoserií, rámů a dalších dílů pro autobusy značek Mercedes-Benz a Setra. Západočeský region se podle Michala díky novému závodu stane významným centrem inovací v autoprůmyslu.

    Jak to vidí v Chebu

    Podle starosty města Cheb Jana Vrby [ANO] přinese vybudování nového závodu německé firmy impuls pro rozvoj města. Slibuje si od něj zejména zastavení odlivu mladých a kvalifikovaných lidí z regionu. I uvedl, že Cheb posílí svou pozici klíčového logistického a průmyslového uzlu ve střední Evropě.

    „Jsem přesvědčen o tom, že investice posílí prestiž Chebu, rozvoj jeho ekonomiky a zajistí vznik kvalifikovaných pracovních míst především pro naše občany. A že tento projekt přinese reálný užitek v podobě lepší infrastruktury a nových příležitostí v regionu. Věřím, že investor bude dobrým partnerem pro město a občany,” řekl.

    V Tachově kvůli cizincům a Ukrajincům už neví kudy kam

    Za pozemky, na kterých nový závod vyroste, získá město finanční prostředky, které využije k realizaci projektů z rozvojového plánu města. Jedním z jeho hlavních cílů je připravit infrastrukturu a občanskou vybavenost města na jakoukoli případnou zátěž spojenou se vznikem Strategického podnikatelského parku. Na tento účel Cheb získá 600 milionů korun ze speciálního offsetového programu Státního fondu podpory investic [SFPI]. Parametry programu už schválila vláda spolu se souhlasem se smlouvou s koncovým investorem.

    –RED–

  • Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP], to z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy korun více.

    Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Dnes [1.4.] o tom informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

    „Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliardy Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.

    Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR

    [Zdroj: ČSÚ]

    Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Relativní zadlužení vládních institucí [44,3 %] se zvýšilo meziročně o 1,0 procentního bodu.

    HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé

    Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP [- 2,5 p. b.], zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,5 procentního bodu. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.

    Příjmy a výdaje státních institucí

    Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmů a daní z výroby a dovozu.

    Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

    Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a u sociálních dávek.

    Loni byla meziroční změna dluhu – nárůst 297,8 mld. Kč – výrazně odlišná od výsledku hospodaření – schodek 183,7 miliardy korun. To znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato se na straně aktiv projevilo nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.

    Meziroční relativní změna zadlužení

    [Zdroj: ČSÚ]

    Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry.

    Co je dluh vládních institucí

    Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí. Ty vyplývají z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

    Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

    Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [−] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [−].

    –RED–

  • Mercedes-Benz otevře nový závod v Chebu. A zvládne to bez pobídek

    Vláda schválila [30.3.] klíčové kroky pro realizaci investice společnosti Daimler Truck v západočeském Chebu. Firma tam plánuje otevřít nový závod, v němž chce vyrábět až 25 tisíc užitkových aut ročně. V závodě zaměstná přes tisíc lidí.

    Na západě Čech, v Plzeňském kraji v Holýšově, Mercedes-Benz Group prostřednictvím své firmy Daimler Buses již vyrábí komponenty pro autobusy. Holýšov leží od Chebu, jenž se nachází v Karlovarském kraji, asi sto kilometrů. Mercedes-Benz Trucks, který chystá otevřít nový závod v Chebu, je divizí společnosti Daimler Truck, jež se specializuje na vývoj, výrobu a prodej nákladních automobilů. V Chebu plánuje koncovou výrobu užitkových vozů jak se spalovacím, tak alternativním pohonem.

    „Přicházíme do Chebu, abychom zde zůstali, a chceme se stát dlouhodobým, integrovaným partnerem pro tento region. Od našich počátečních jednání se Státní investiční a rozvojovou společností, městem Cheb a CzechInvestem jsme v regionu zaznamenali vřelé přijetí,“ uvedl včera [31.3.] při představování záměru na ministerstvu průmyslu a obchodu Head of Operations Mercedes-Benz Trucks Juergen Distl.

    Doplnil, že nepochybuje o tom, že lokalita v Chebu firmě poskytne potřebný prostor, aby mohla v budoucnu efektivně a flexibilně vyrábět dieselové i bezemisní nákladní vozy. Zahájení výroby plánuje do roku 2030. Distl i potvrdil závazek společnosti, že firma pracovníkům v novém závodě nabídne o 20 procent vyšší mzdy, než je průměrná mzda v Karlovarském kraji.

    Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

    Ta podle Českého statistického úřadu činí v Karlovarském kraji v loňském 4. čtvrtletí 44 981 korun. Oproti celorepublikovému průměru ve výši 52 283 korun je nižší o 7 302 korun. Aktuální českou průměrnou mzdu by překonal německý výrobce vozů za současné situace o necelých 1 700 korun. Podle Distla má firma v plánu navázat spolupráci se vzdělávacími institucemi v regionu, to kvůli získání kvalifikované pracovní síly.

    Bez investičních pobídek

    Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] se celková hodnota investice Daimler Trucku pohybuje v řádu středních jednotek miliard korun a obejde se bez investičních pobídek. A příchod nového investora do regionu, který už nyní využívá pro svou výrobu i mnoho německých firem, jednoznačně vítá.

    „Tohle je přesně ten typ investice, který Česko potřebuje. Přináší nové příležitosti pro české firmy, podporuje technické vzdělávání a posiluje naši ekonomickou suverenitu. A pro Karlovarský kraj má ještě jeden zásadní rozměr – přináší kvalifikovanou práci, diverzifikuje ekonomiku regionu a pomáhá nastartovat jeho dlouhodobou proměnu,“ uvedl ministr.

    Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky

    Daimler Truck umístí svou výrobu ve Strategickém podnikatelském parku Cheb. Plocha se nachází na okraji města v těsné blízkosti dálnice D6. V roce 2023 ji stát zařadil mezi strategické lokality vymezené zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Přípravu místa pro příchod nového investora měla na starosti Státní investiční a rozvojová společnost [SIRS]. Ta spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

    „Zájem společnosti Daimler Truck je nejlepším důkazem smysluplnosti konceptu prediktivní přípravy území státem v podání SIRS,“ řekl k tomu ředitel SIRS Zbyněk Pokorný a doplnil, že bez speciálního přístupu státu k lokalitě by projekt německé firmy „neměl žádnou reálnou šanci na zasídlení“.

    Americká onsemi čerpá miliony ze státního rozpočtu i radí vládě

    Generální ředitel agentury CzechInvest, jež se na projektu také podílela, Jan Michal, doplnil, že Karlovarský kraj má pro investici německé firmy všechny předpoklady. Poukázal na výrobu autobusů v Holýšově. V něm Daimler již vyrábí prostřednictvím své firmy Daimler Buses segment karoserií, rámů a dalších dílů pro autobusy značek Mercedes-Benz a Setra. Západočeský region se podle Michala díky novému závodu stane významným centrem inovací v autoprůmyslu.

    Jak to vidí v Chebu

    Podle starosty města Cheb Jana Vrby [ANO] přinese vybudování nového závodu německé firmy impuls pro rozvoj města. Slibuje si od něj zejména zastavení odlivu mladých a kvalifikovaných lidí z regionu. I uvedl, že Cheb posílí svou pozici klíčového logistického a průmyslového uzlu ve střední Evropě.

    „Jsem přesvědčen o tom, že investice posílí prestiž Chebu, rozvoj jeho ekonomiky a zajistí vznik kvalifikovaných pracovních míst především pro naše občany. A že tento projekt přinese reálný užitek v podobě lepší infrastruktury a nových příležitostí v regionu. Věřím, že investor bude dobrým partnerem pro město a občany,” řekl.

    V Tachově kvůli cizincům a Ukrajincům už neví kudy kam

    Za pozemky, na kterých nový závod vyroste, získá město finanční prostředky, které využije k realizaci projektů z rozvojového plánu města. Jedním z jeho hlavních cílů je připravit infrastrukturu a občanskou vybavenost města na jakoukoli případnou zátěž spojenou se vznikem Strategického podnikatelského parku. Na tento účel Cheb získá 600 milionů korun ze speciálního offsetového programu Státního fondu podpory investic [SFPI]. Parametry programu už schválila vláda spolu se souhlasem se smlouvou s koncovým investorem.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Česká národní banka odmítla zveřejnit platy vedení za rok 2025

    Nezisková organizace Hlídač státu zveřejnila platy top státních úředníků za loňský rok. Oslovila 538 veřejných organizací, z nichž 468 data poskytlo. Novinka ale je, že informace letos vůbec poprvé odmítla poskytnout Česká národní banka [ČNB]. 

    „Česká národní banka s námi komunikovala. Původně to vypadalo, že nám odpovědi o výši platů vedení zašle stejně jako předminulý rok. Pak nám ale její zástupci sdělili, že je nestihnou poslat do uzávěrky námi připravovaného žebříčku,“ uvedla pro FinTag manažerka komunikace Hlídače státu Veronika Šmídová.

    Na otázku, zda informace o platech vedení centrální banky ČNB již poskytla, odpověděla, že ne. A dodala, že banka informace Hlídači státu nakonec docela odmítla poskytnout. Což udělala i přesto, že ten si je od ní vyžadoval stejně jako od ostatních státních organizací na základě zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím.

    „Vysvětlili nám to tak, že výše příjmů vedení jsou velice citlivé informace. A že jejich poskytnutím nám by porušili zákon o centrální bance. Ale ať se nebojíme, že informace o platech vedení ČNB zveřejní ve své výroční zprávě,“ vysvětlila Šimková pro FinTag.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Organizace Hlídač státu tak ve své letošní zprávě alespoň uvedla, že předloni byl vůbec nejlépe placeným úředníkem veřejné sféry guvernér České národní banky Aleš Michl s příjmem 746 tisíc korun měsíčně. A tímto svým čelním umístěním v žebříčku nejvyšších platů za rok 2024, jak FinTag potvrdila Šimková, si vysloužil velkou popularitu v médiích.

    „Letošní jednání s centrální bankou bylo náročné. A pokud bych měla shrnout jeho výsledek, tak ten je takový, že nám ČNB svým postupem znemožnila ji vůbec uvést v našem přehledu top platů úředníků za rok 2025,“ shrnula dále pro FinTag celou anabázi s centrální bankou, která se jinak dlouhodobě umísťuje v žebříčcích důvěryhodnosti státních institucí na předních místech.

    —

    Nutno uvést, že ve výroční zprávě ČNB budou náklady na platy a odměny vedení centrální banky zřejmě uvedeny v celkových částkách za všechny zaměstnance. Nikoliv v takovém detailu, jak si žádal Hlídač státu.

    Jak vyšel žebříček platů manažerů za rok 2025

    Nejlépe placeným manažerem ve veřejném sektoru v roce 2025 se stal ze sledovaných institucí ředitel státního podniku Povodí Odry, jehož měsíční příjem vyšel na 1,28 milionu měsíčně, v základu 724 tisíc korun. Nicméně v tomto případě je do jeho příjmu třeba započítat odstupné a peněžité vyrovnání za konkurenční doložku. Což se stalo poté, kdy ředitel státního podniku ve funkci ředitele skončil. I tak ale mají v Povodí Odry pěkné platy. Průměrný plat jeho vedoucích pracovníků činí 383 tisíc korun měsíčně.

    Prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého loni bral 1,02 milionu korun měsíčně. Jde o přepočet jeho platu na plný úvazek. Přičemž dotyčný odpracoval na univerzitě pouhé čtyři měsíce. Za úvazek 0,10 tak získal téměř 410 tisíc korun. Podle univerzity to bylo naprosto v pořádku, protože prorektor svůj standardní výkon doplňoval aktivitami nad rámec běžné agendy. Ostatní prorektoři na této univerzitě brali v průměru 355 tisíc korun měsíčně.

    Ředitel Povodí Moravy získal 867 tisíc měsíčně, jeho ředitelští kolegové brali v průměru 244 tisíc. I zde ale může hrát podle Hlídače státu roli takzvaný zlatý padák. A to proto, že i v tomto případě jde již o bývalého ředitele.

    —

    Dnes už další bývalý ředitel Lesů ČR loni pobíral 698 tisíc korun měsíčně. Což je zhruba o čtvrtinu více než v roce 2024. Do částky se započítávají i odměny, které měl dotyčný nejvyšší z celé veřejné správy, a to 4,5 milionu korun.

    Lesů ČR se dnes jako generální ředitel znovu ujal Josef Vojáček

    Přes půl milionu korun [605 tisíc Kč] měsíčně loni bral další dnes už bývalý ředitel. Tentokrát šlo o ředitele Správy železnic. Ten se mimo jiné proslavil tím, že u něj policie při razii našla 80 milionů korun v hotovosti. Což on ale vysvětlil tím, že jsou to úspory jeho rodiny, která je vydělala na obchodu s nutriemi.

    Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

    Loni si polepšil i dnes už rovněž bývalý ředitel dlouhodobě ztrátové České pošty. Bral 577 tisíc korun měsíčně. Což je o 56 procent více než v předchozím roce. V top žebříčku se umístil dnes už také bývalý šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [576 tisíc Kč], ředitel Řízení letového provozu [532 tisíc Kč], ředitel Povodí Vltavy [520 tisíc Kč] či dnes už také býval ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra [520 tisíc Kč].

    Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Nad půl milionu měsíčně se dostal i soudce Krajského soudu v Plzni. A díky odstupnému i člen představenstva pražské firmy Operátor ICT. Perličkou je pak ředitel odboru Puncovního úřadu s 501 tisíci. Perličkou o to víc, že tyto peníze mu Puncovní úřad vyplatil za jeden měsíc pracovního úvazku.

    Národní sportovní agentura

    Zajímavá je podle Veroniky Šimkové také Národní sportovní agentura. V ní dnes už také po loňských sněmovních volbách skončilo vedení. Nicméně před volbami si stihlo vyrazit za miliony korun z eráru do Paříže, kde se ubytovalo v pětihvězdičkovém hotelu u Vítězného oblouku za 17,5 tisíce korun na noc. V agentuře se netransparentně podle Šimkové nakládalo s dotacemi.

    „Jinak, co se týče platu, si ředitel agentury přišel kromě luxusních cest v průměru na 223 tisíc korun měsíčně. K tomu se mu ještě proplácely výdaje na ubytování v místě sídla orgánu ve výši 432 tisíc korun za rok,“ doplnila Šimková.

    Nejlépe se v rámci agentury podle ní měl ředitel odboru, který za jeden měsíc práce obdržel 429 tisíc korun. Odměnu si prý podle zástupců agentury zasloužil, protože plnil i úkoly nad rámec svých služebních povinností.

    Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

    Veronika Šimková FinTag ale i upozornila, že zdaleka ne všichni ve veřejné sféře mají tak pěkné platy jako všichni ti výše uvedení a mnozí další ve veřejné sféře. Za příklad dala vedoucího pracovníka na Univerzitě Palackého v Olomouci, jehož platí činí 35 tisíc korun měsíčně. Případně vedoucího oddělení Muzea Policie České republiky se stejným příjmem. Anebo soudce u Obvodního soudu pro Prahu, jehož měsíční plat je 23 tisíc korun.

    Jak se zveřejňují v Česku platy

    Podle ředitelky Hlídače státu Lenky Stryalové je běžné zveřejňování platů státních úředníků zejména v těch zemích, v nichž panuje nízká míra korupce. A současně v nich dochází i k nízkým počtům případů, kdy se ve velkém zpronevěřují veřejné peníze. V České republice tomu tak podle ní ale není.

    „Proto jsme před řadou let spustili náš projekt Platy úředníků. Díky němu se může kdokoliv podívat, zda nejsou v odměňování nějaké nesrovnalosti. I jak platově konkurenceschopná je veřejná správa,“ říká s tím, že zveřejňování platů vysokých úředníků je logické, protože tyto platy se vyplácejí z veřejných peněz.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Dále upřesnila, že v některých případech jsou sumy ovlivněny odstupným, nestandardní výší úvazku či jeho trváním pouze po část roku. A vyjasnila, že pro relevantní porovnání jednotlivých platů Hlídač státu částky přepočítal na průměrný měsíční výdělek při plném úvazku. Což v databázi přehledu organizace vždy vyznačila.

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Veronika Šimková pro FinTag uvedla, že velice zajímavý jistě bude žebříček platů za letošní rok, který se bude připravovat v příštím roce. To proto, že s příjmy některých vysokých státních úředníků výrazně zahýbaly loňské parlamentní volby. A to tak, že v mnoha případech už před nimi docházelo ve veřejné sféře k významným personálním změnám. A k významným personálním změnám dochází i letos. Přičemž to vše z hlediska výše platů, odstupného, odměn, počtu úvazků a dalších bonusů má podle ní významný dopad do rozpočtů těch státních organizací, v nichž dochází k těmto změnám.

    –DNA–