Pruebas 2

Category: Aktuality

  • Pavlova cesta do Ankary cizinu nezajímá. Ta řeší podstatnější věci

    Pavlova cesta do Ankary cizinu nezajímá. Ta řeší podstatnější věci

    Spory prezidenta Petra Pavla a vlády o účasti na summitu NATO v Ankaře plnily a plní tuzemský veřejný prostor měsíce. V zahraničí po nich ale neštěkl ani pes. Což je z pohledu reputace České republiky jenom dobře.  

    Vyplývá to z datové analýzy česko-americké společnosti Newsmatics. Podle ní domácí konflikt a ani nezvyklá podoba dvojí delegace českých představitelů se do viditelnosti Česka v zahraničních médiích téměř vůbec nepromítly. A to i přesto, že v období od 6. do 9. července – tedy den před zahájením summitu, v jeho průběhu a den po jeho skončení – se v anglickojazyčných médiích v souvislosti se summitem objevilo 119 článků zmiňujících Česko nebo jeho čelní představitele.

    „V porovnání s velkými členskými státy Aliance jde o poměrně nízké číslo. Německo se ve stejném období objevilo přibližně v 1 300 článcích, Francie v 1 100 a Španělsko ve více než 800. Mezi srovnatelně velkými zeměmi Česko naopak získalo větší pozornost. Maďarsko zaznamenalo 96 článků, Slovinsko 78 a Slovensko 57,“ popisuje Martina Paulenová, analytička společnosti Newsmatics.

    Komentář: Na prezidenta Pavla nesázejte. Je to špatný kůň

    Největší část zahraničního pokrytí pocházela podle dat společnosti z amerických médií, která tvořila přibližně 29 procent všech článků. Následovala média z Velké Británie s 8 procenty a z Turecka se zhruba 7 procenty. Přibližně 17 procent textů publikovala česká anglickojazyčná média.

    Podle Paulenové společná účast prezidenta Pavla a členů vlády na summitu zůstala v zahraničním anglickojazyčném zpravodajství docela okrajovým tématem.

    „Ústavnímu sporu mezi prezidentem republiky a vládou se ve sledovaném období věnovalo 13 ze 119 mediálních výstupů souvisejících s českou účastí na summitu, tedy přibližně 11 procent. Pokud zahraniční média konflikt zmiňovala, často přebírala slova novinářky CNN Ivany Kottasové, jež jej označila za ‚obskurní domácí politickou roztržku‘,“ říká Paulenová.

    Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

    Ivana Kottasová podle dostupných informací nyní s žádnými českými médii nespolupracuje. V minulosti přispívala do Českého rozhlasu, Hospodářských a Lidových novin či týdeníku Respekt. Podle mediálních analytiků jejímu označení sporu prezidenta Pavla s vládou [obskurní domácí politická roztržka] nelze v rámci komentovaného zpravodajství nic vytknout. Spíše naopak, celkem trefně vyjádřila podstatu sporu.

    Ne Pavlova cesta, ale nízké výdaje na obranu jsou téma

    Podle analýzy se zahraniční anglickojazyčná média namísto domácího politického sporu soustředila především na české výdaje na obranu. Toto téma se objevilo v 64 ze 119 analyzovaných článků, tedy přibližně v 54 procentech všech výstupů.

    Premiér Babiš: Závazek 2 % HDP na obranu splníme v roce 2027

    Za první den summitu přibližně čtvrtina článků věnovaných tomuto tématu upozorňovala, že nízké české výdaje na obranu mohou vyvolat napětí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A zhruba třetina zmiňovala příslib premiéra Andreje Babiše obranný rozpočet navýšit. V závěru sledovaného období však opět převládl obraz Česka jako jednoho z členských států NATO s nejnižšími obrannými výdaji.

    Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností

    Druhým nejčastěji zmiňovaným okruhem byla podpora Ukrajiny, která se objevila přibližně v 21 procentech analyzovaných článků. Zde už se média soustředila především na vyjádření prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše [ANO] k zapojení Česka do iniciativy PURL [Priority Ukraine Requirements List], jejímž prostřednictvím evropské státy financují nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu.

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    „Kritiku tohoto kroku uvnitř vládní koalice, zejména nesouhlas SPD a jejího předsedy Tomia Okamury, však zachytil pouze jediný analyzovaný výstup,“ doplňuje analytička společnosti.

    Mediální pokrytí Pavla a Babiše bylo srovnatelné

    Podle ní i pozornost věnovaná prezidentu Pavlovi a premiéru Babišovi byla v analyzovaných médiích celkově vyvážená.

    „Články, které přebíraly výhradně vyjádření jednoho z nich, tvořily v obou případech přibližně jen desetinu souboru. Zahraniční média tedy systematicky nezvýhodňovala ani jednu z obou hlavních politických postav české delegace,“ nastiňuje dále Paulenová.

    Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?

    Tón zpravodajství byl ve většině případů neutrální a popisný. Babišův postoj k obranným výdajům i Pavlovy výzvy k silnější podpoře Ukrajiny média většinou prezentovala bez zřetelného hodnotícího rámce. Výraznější samostatný prostor ale získal Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

    Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny

    V něm se zaměřil na výzvy k posílení podpory Ukrajiny a varování před další eskalací války. Což podle analytiků nepřekvapuje. Eskalace války na Ukrajině, případně její rozšíření za hranice Ukrajiny, je Pavlovým častým tématem. A z pohledu médií je „tématem vděčným“. To proto, že pracuje ať už oprávněně, nebo neoprávněně s obavami příjemců zpráv.

    –RED–

  • Hlavák není jediný cíl výhružek bombou. Míří i na blízkou synagogu

    Hlavák není jediný cíl výhružek bombou. Míří i na blízkou synagogu

    Policie dnes ráno kvůli anonymní hrozbě bombou na zhruba dvě hodiny vyklidila Hlavní nádraží v Praze. Hlavní nádraží ale není jediné místo, kde policie zasahuje. Výhružky útoku bombou řeší i v blízké Jeruzalémské synagoze.   

    „Z důvodu anonymní výhružky o uložení nástražného výbušného systému probíhá evakuace Hlavního nádraží v Praze. […] Na místo už míří pyrotechnik,“ uvedli dnes [14.7.] zástupci Policie ČR na síti X v 7:54 hodin.

    Výhružka bombou na pražském hlavním nádraží zkomplikovala život tisícům lidí. Provoz vlaků se zastavil zhruba na hodinu, ale i metro ve stanici Hlavní nádraží po tuto dobu jenom projíždělo.

    „Byl to hodně nepříjemný pocit, akorát jsme vystoupili z vlaku, procházeli podchodem a všude znělo hlášení ´okamžitě opusťte hlavní nádraží, hrozí nebezpečí´. Situaci neprospívali někteří postarší výletníci, kteří nahlas povykovali, ´kde že je ta bomba´, děti kolem byly o to více vystrašené,“ popisuje pro FinTag ranní situaci na pražském Hlavním nádraží paní Jana, která akorát jela do práce.

    „Fakt i je, že cesta z peronu podzemní chodbou pod nástupišti se v tu chvíli zdála být nekonečná. Tlampače dokola hlásily informaci o evakuaci. A východ byl daleko,“ dodává.

    Zarážející podle ní v tu chvíli bylo to, že hlášení o evakuaci bylo pouze v českém jazyce. Docela dobře bylo poznat cizince, kteří postávali a rozhlíželi se, co že se to kolem nich děje, dodává paní Jana.

    Problémy v tu dobu měli i řidiči. Policie současně na necelou hodinu uzavřela magistrálu, která vede kolem budovy hlavního nádraží. Útok bombou se naštěstí nepotvrdil.

    „Pyrotechnická prohlídka byla negativní, pyropes také nic nenašel a vše, včetně dopravy na Wilsonově, se vrací do normálu,“ informují zástupci Policie ČR na síti X v 09:23 s tím, že nyní budou pátrat po pachateli šíření poplašné zprávy. Hrozí mu až tři roky vězení.

    Útoky v blízké Jeruzalémské ulici

    Jubilejní nebo Jeruzalémská synagoga je třetí budova zleva. V dubnu i ta zažila bezpečnostní opatření z důvodu anonymního útoku. A spolu s ní i všichni v jejím okolí. / Foto: Redakce FinTag

    Uzavření prostoru a evakuace lidí na stanici Praha Hlavní nádraží není nijak ojedinělá. A platí to i pro přilehlou Jeruzalémskou ulici, která prakticky přímo [přes Opletalovu ulici, pozn. red.] navazuje na Vrchlického sady [tzv. Sherwood] u hlavního nádraží. Tu Policie ČR naposledy evakuovala například letos v dubnu. Zhruba na hodinu ji uzavřela a podle dostupných informací opět kvůli hrozbě bombového útoku. Tentokrát na Jeruzalémskou synagogu, která se v ní nachází. I v tomto případě se hrozba útoku naštěstí nepotvrdila.

    Pražský Sherwood projde proměnou. To ale až v roce 2027

    „Jako jsme zvyklí na to, že před synagogou postávají policisté se samopaly, vždy dva. Anebo i na to, že před synagogou v ulici jsou betonové zátarasy, aby do ní nejspíš nevjelo nějaké auto s výbušninami, ale chápeme to jako preventivní opatření,“ vzpomíná na dubnovou událost pro FinTag pan Jiří, který pracuje v kancelářích v budově nedaleko Jeruzalémské synagogy.

    Podle něj se před synagogou, jíž se také říká Jubilejní, nebo přímo v ní nic vážného ve smyslu nebezpečného neděje. Naopak synagogu v maurském slohu z let 1905–1906 rádi fotí turisté. A chodí do ní návštěvníci na placené [150 Kč dospělí, děti a studenti 100 Kč, děti do 6 let zdarma, pozn. red.] prohlídky.

    Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

    „Nicméně, když se vám Jeruzalémská hemží policisty, všude jsou pásky, a po zuby ozbrojení policisté, kteří vám znemožňují průchod ulicí, je to mírně řečeno znepokojující. Zvlášť, když si uvědomíte, že kancelář máte ´hned za zdí´. To znamená v sousedícím domě,“ popisuje dále.

    „Pokud by tam dal skutečně někdo výbušniny, asi by to poškodilo i budovy kolem…“ zamýšlí se s tím, že snad ani víc nebude dodávat.

    —

    Ve svých slovech už se jen omezí na konstatování: „I když já ty ozbrojené složky tak nějak z principu rád nemám, ale v tomto případě je určitě dobře, že tu jsou. Centrum města, a hlavně prostor kolem hlavního nádraží je plný podivných individuí.“

    „To je prostě fakt, a jak říkají lidé, kteří přijíždí přes Hlavní nádraží do Prahy, je to ostuda Prahy. Ale není to jen ostuda, je to riziko pro lidi, kteří tady žijí, pro děti, kteří tady chodí do školy, pro lidi, co sem chodí do práce. Nechápu, že se to toleruje,“ pokračuje dál.

    Strach a svrab ve vlaku do Prahy. Nastoupili “chirurgové z dovozu”

    „Já když jdu třeba pracovně do Sněmovny, na Magistrát, nebo na vládu, tak tam to nevidíte, tam je všude čisto, bezpečno a pěkně,“ doplňuje.

    Za výhružky bombou hrozí roky vězení. To je dobré vědět

    Výhružky bombou podle zástupců Policie ČR i Správy železnic v okolí Hlavního nádraží v Praze nejsou bohužel ničím neobvyklým. Po anonymní hrozbě bombou policie nádraží vyklidila třeba v prosinci 2016. Podezřelého tehdy zadržela o den později. Dopadla i muže, který bombou na hlavním nádraží hrozil v září 2019. A policisté nakonec vypátrali i ženu, která bombou na hlavním nádraží hrozila v srpnu 2021.

    Takových incidentů bude asi více. Přesný celkový počet výhrůžek bombou konkrétně na Hlavním nádraží v Praze za posledních pět let policie ve veřejných souhrnných statistikách neuvádí. To proto, že tyto incidenty spadají pod plošné statistiky trestného činu šíření poplašné zprávy, kde se nezveřejňují detailní data za jednotlivé budovy či stanice.

    Vyhodnocení střelby na FF UK potvrdilo nedostatky v policii

    Otázka je, zda je to dobře. Možná by se spolu s tím mohlo více komunikovat, jaký za takový čin hrozí trest. Základní trestní sazba za šíření poplašné zprávy je odnětí svobody až na dva roky. Přičemž trestní zákoník rozlišuje několik úrovní závažnosti, podle kterých se trest zvyšuje. Až dva roky hrozí za úmyslné šíření nepravdivé zprávy, která je způsobilá vyvolat znepokojení. Například právě anonymní nahlášení bomby.

    Až pět let může dostat pachatel, který tento čin způsobí opakovaně. Ale jsou tady i tvrdší sazby. Například 2 až 8 let hrozí za to, pokud čin způsobí vážné poruchy v činnosti orgánu státní správy, soudu nebo hromadné dopravy. Jako se to stalo třeba dneska při evakuaci pražského Hlavního nádraží, kdy došlo k úplnému zastavení vlakových spojů.

    –DNA–

    (more…)

  • Dění na trzích: Retailoví investoři naskočili do režimu BTFD

    Dění na trzích: Retailoví investoři naskočili do režimu BTFD

    Trhy se tváří, jako by byly bez rizika. Index S&P 500 dál brousí maxima, strach vyprchal a retailoví investoři opět naskočili do režimu BTFD! Co to znamená? Více v textu investičního analytik a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    Ten ve své analýze varuje: Nenechte se „unavit“ letním sluníčkem. Když se podíváme pod pokličku opčního trhu, uvidíme anomálie, které historicky věštily jediné – pořádnou bouři. Medvědi, to jsou ti, kteří sázejí na pokles trhů, jako by vymřeli. Momentálně totiž na Wall Street vládne neoblomný konsensus postavený na čtyřech pilířích, kterým pracovně říkám „4x NE“:

    • No landing – Žádné [tvrdé] přistání: Ekonomika prostě nešlápne na brzdu. Nominální boom jede dál. Heslo dne zní „kupuj cokoli kromě dluhopisů“.
    • No FED hike – Žádné zvyšování sazeb: FED před podzimními volbami v USA trhy nezaskočí utahováním opasků. Letos centrální banky spíše uvolňují, letos jsme viděli 34 snížení sazeb ku 21 zvýšením.
    • No cut v AI – Žádné škrty v tech výdajích: Technologičtí giganti do umělé inteligence opravdu nasypou v roce 2026 šílených 800 miliard dolarů [cca 17 bilionu Kč]. Příští rok to má být až bilion dolarů [cca 21,3 bilionu Kč].
    • No sweep – Žádné vítězství Demokratů: Scénář, že by jedna strana kompletně ovládla obě komory Kongresu, investoři stále berou jako málo pravděpodobný.

    A jaký je výsledek? Indikátor paniky od Goldman Sachs spadl na nejnižší úrovně od doby před covidem a index volatility VIX se líně převaluje pod hodnotou 15. Pojištění proti poklesu trhu je teď zkrátka extrémně levné. Nikdo nevěří, že by se mohlo něco pokazit.

    Opční anomálie jsou na pořadu dne

    Ale právě teď znovu a znovu narážíme na fascinující opční anomálii. Ano, celý index S&P 500 se tváří jako oáza klidu, ale očekávaná korelace mezi jednotlivými akciemi už klesla na historické minimum.

    • Otázka: Co to znamená?
    • Odpověď: Jednotlivé akcie se pohybují separátně, jako by spolu vůbec nesouvisely.

    Proč se tak děje? Investoři masivně nakupují kupní, call, opce na obří technologické megacaps. Přičemž Meta, OpenAI a novinky jako GPT 5.6 nebo SpaceX s Grokem 4.5 náladě dost pomáhají. Tím vyvolávají takzvaný „gamma squeeze“.

    Nákupy call opcí velkých společností na US akciovém trhu
    Nákupy call opcí, sázky na růst na americké akcie lámou historické rekordy. Objem a otevřený zájem, open interest, rostou zejména u technologických gigantů jako NVIDIA, Tesla či Meta, a na indexu S&P 500. Růst poptávky táhnou jak drobní investoři, tak instituce, přičemž poměr nákupů call opcí vůči put opcím je na mnohaletých minimech. Což značí silně býčí sentiment na trhu. / Zdroj: Goldman Sachs

    To značí, že nákupy opcí nutí market makery nakupovat podkladové akcie, což tlačí ceny uměle nahoru. Sázky na růst jednotlivých akcií jsou kvůli tomu extrémně předražené vůči indexu jako celku. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a indikátor UBS „Turbulence“ už bliká červeně na hodnotě 0,9 a historicky spolehlivě věští prudký nárůst volatility.

    Drobní investoři ucítili příležitost. A tak jedou BTFD

    Minulý čtvrtek trh zaznamenal druhý největší denní příliv retailového kapitálu od začátku roku 2026. Princip „Buy the fucking dip“ [BTFD], česky: „Kup ten … propad“, funguje na plné obrátky. BTFD znamená výzvu k okamžitému nákupu investičního aktiva ve chvíli, kdy jeho cena prudce klesne. Jde o agresivní nákupní strategii vycházející z předpokladu, že pokles je jen dočasný a cena brzy opět poroste.

    Aktivita drobných investorů
    Drobní investoři vykazují silné chování známé jako „kupování dipu“. Například při propadech trhu na začátku roku 2026 nakupovali téměř 3,5násobek průměrného denního objemu. / Zdroj: UBS

    Chování retailu ale má v roce 2026 jedno specifikum: Peníze sice agresivně nakupují, ale téměř stejně agresivně je zase hned sypou ven. Výsledkem této strategie „rychlých prstů“ je sice obrovský celkový obrat, ale čistý objem nakoupených akcií držených dlouhodobě je nejslabší od dob covidu.

    Co sledovat dál

    Zatímco cena ropy – i přes současnou volatilitu – klesá, ceny ropných produktů neklesají. To udržuje inflační tlak a napětí na energetickém trhu.

    Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Ten navíc tento týden nejspíš čekají první reálné trhliny v podobě startu výsledkové sezóny amerických bank a klíčových dat o inflaci [CPI]. Také platí, že historicky nejvolatilnější období od července do října se potkává s přehnanou jistotou investorů, kvůli níž se aktuálně levná ochrana proti poklesu [hedging] stává příležitostí. A tu by bylo riskantní ignorovat.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí regulaci cen pohonných hmot k 19. červenci. To znamená, že ji neprodlouží i navzdory eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Cenové stropy budou platit naposledy tento týden v neděli.

    Od pondělí 20. července se budou ceny benzinu a nafty zase řídit pouze podle tržních mechanismů. Na tiskové konferenci po dnešním [13.7.] jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Mimořádná tržní situace podle ní pominula.

    „Naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Íránem pokračuje. Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případě, kdy trvá mimořádná tržní situace. Ta dle našeho názoru nyní pominula. Jinak řečeno, trh s pohonnými hmotami a ropou není v tuto chvíli zatížen mimořádnými extrémy,“ vysvětlila důvody ukončení regulace cen PHM ministryně Schillerová.

    Proto vládě dnes nepředložila prodloužení regulace cen pohonných hmot. Podle ní i přes určitou volatilitu cena ropy klesá. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] tak zároveň znovu uplatní plnou spotřební daň na naftu. To znamená, že ta se vrátí z 8,011 koruny na litr na standardních 9,95 koruny na litr. Toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.

    „Česká republika je podle našich statistik druhou nejlevnější zemí v EU, pokud jde o cenu nafty. Okolní státy ukončily obdobná opatření,“ argumentovala dále ministryně.

    Za příklad uvedla Polsko a Rakousko a dodala: „Všichni se tedy vrátili k normálu.“

    Také ale zdůraznila, že MF ČR bude ceny paliv a marže prodejců i nadále pozorně monitorovat. A vyslala, jak řekla, dva vzkazy. Jeden směrem k domácnostem a druhý směrem k čerpacím stanicím.

    Vláda přijala zákon na regulaci cen pohonných hmot

    „Určité drobné cenové výkyvy jsou normální a nevyhneme se jim,“ řekla s tím, že není třeba panikařit a že věří, že se situace znovu uklidní.

    —

    Její druhý vzkaz k čerpacím stanicím pak zněl: „Zrušení regulace neznamená, že nad vámi zavřeme oči. Pokud by chtěl kdokoli konec regulace zneužít, nebo pokud by se situace vyhrotila, okamžitě zasáhneme.“

    Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Hlavním efektem cenových stropů bylo zamezení případným extrémním cenovým šokům.

    Ceny ropy se podílí na ceně pohonných hmot asi třetinou

    Cena ropy Brent, která se na ceně pohonných hmot podílí zhruba z jedné třetiny, se dnes obchoduje kolem 78 dolarů za barel. Ještě na začátku července se její cena pohybovala okolo 72 dolarů za barel. Zkraje června se ale obchodovala i za více než 95 dolarů za barel. Do konce června – v souvislosti se zmírněním napětí na Blízkém východě – klesla až na závěrečných 73,37 USD za barel.

    „Aktuální eskalace konfliktu způsobuje růst cen ropy. Ropa zdražuje v tuto chvíli přibližně o 2,5 procenta,“ popisuje pro FinTag aktuální situaci vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

    Vývoj ceny ropy Brent od začátku července 2026

    [Zdroj: xStation 5]

    „Rostoucí riziko narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv zvyšuje obavy investorů o globální dodávky energie. Čímž podporuje růst cen suroviny a umocňuje inflační obavy,“ doplňuje dále pro FinTag.

    Analytik České spořitelny Jiří Polanský shrnuje dění za uplynulý víkend: „Írán zaútočil na americká zařízení ve státech v Perském zálivu a oznámil, že opět uzavřel Hormuzský průliv. Írán se tak i nadále snaží prosadit kontrolu nad lodní dopravou v průlivu. Íránské útoky se také rozšířily i na Katar a Spojené arabské emiráty.“

    Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží

    „Cena ropy se sice zvýšila, zatím se ale stále drží relativně nízko oproti vývoji z dubna či května. Dnes ráno Brent vystoupal na zhruba 79 dolarů, nicméně se nedá vyloučit další zvýšení ceny, pokud by eskalace pokračovala,“ doplňuje další výhled.

    Co nyní říkají znesvářené strany

    Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že rozhovory s USA ohledně memoranda o dohodě se nacházejí v „krizové fázi“. Teherán oznámil, že nebude plnit své závazky, dokud druhá strana nesplní svá ujednání. Jeho zástupci i dodali, že snahy o vytvoření společného mechanismu pro Hormuzský průliv za účasti Ománu jsou ztíženy americkým tlakem na tuto zemi. Což podle nich diplomatickou situaci dále komplikuje.

    Írán porušil příměří. USA na něj útočí. A Španělé mají utrum

    Mezinárodní společenství vyzývají k návratu k jednáním. Vojenské akce mezi USA a Íránem se ale nadále stupňují. Íránská tisková agentura Mehr News Agency informovala, že v okolí íránského přístavu Bandar Abbas a ostrova Qeshm bylo slyšet výbuchy.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že vedení Íránu není důvěryhodné. Také ho častoval přívlastky jako „špína“, „nemocní lidé“, „rakovina“. Na otázku novinářů, proč se odhodlal k obnovení útoků na Írán, odpověděl lakonicky: „Poznal jsem je!“ To řekl okamžitě poté, kdy Íránci i přes dohodnuté příměří začali znovu vojensky ohrožovat proplouvající tankery Hormuzským průlivem.

    –RED–

    (more…)

  • Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc [za ANO] podal nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k podání dovolání v případu smrtelné nehody, jíž zavinil pod vlivem alkoholu někdejší šéf loděnické firmy GZ Media Zdeněk Pelc.

    Jeho trestní stíhání zastavil na konci května pražský krajský soud. Pelc souzen nebude kvůli vážné nemoci, napsal tehdy server iDNES.cz. Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku. A to přesto, že státní zástupce podal proti původnímu rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku stížnost. Nyní ministr spravedlnosti Tejc podal dovolání v neprospěch obviněného.

    „V dané věci jsme se na ministerstvu spravedlnosti podrobně zabývali postupem soudu i soudního znalce. Na základě zjištěných skutečností jsem v uplynulém týdnu dal písemný podnět nejvyšší státní zástupkyni k podání dovolání v neprospěch obviněného. Lhůta pro podání dovolání dosud neuplynula. Dalšími okolnostmi případu se i nadále zabýváme,“ uvedl na síti X ministr spravedlnosti.

    Žalobkyně Okresního státního zastupitelství v Rakovníku podala na Pelce obžalobu v lednu. Soudce požádal o vypracování znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu. Následně vydal usnesení, ve kterém zastavil trestní stíhání.

    „Znalec uvedl, že si dokáže v krátkém horizontu jednoho až dvou měsíců představit, že by obviněný stanul před soudem fyzicky nebo připojením přes vzdálený přístup z domova, hospice či nemocničního lůžka, nicméně v horizontu tří až více měsíců by nebylo možno počítat s jeho další účastí u jednání,“ uvedl rakovnický soudce Marcel Lehečka v usnesení, které získaly Seznam Zprávy [SZ].

    Dopravní nehoda a změny ve firmě

    Zdeněk Pelc v červnu 2025 při projíždění levotočivé zatáčky po požití alkoholu nezvládl řízení. Najel na krajnici, poté narazil do svodidel, o která se několik desítek metrů třel, až nakonec vjel zpět na komunikaci a přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozem. Pelc měl podle znaleckého posudku více než 1,6 promile alkoholu v krvi, napsal server Seznam Zprávy. Pelc podle SZ už před začátkem soudního procesu uzavřel s pozůstalými dohodu o finančním vyrovnání.

    Koncem srpna společnost GZ Media, která je světovou jedničkou ve výrobě gramofonových desek, ale velkou část jejího výrobního programu tvoří i výroba papírových obalů pro globální firmy, následně provedla zásadní změny ve vedení.

    Dosavadního hlavního majitele Zdeňka Pelce, který měl vážnou nehodu, v čele orgánu nahradil jeho syn Zdeněk Pelc mladší. Vyplynulo to ze zápisu ze zasedání představenstva ve Sbírce listin.

    Český výrobce obalů a LP objevil Ameriku. Recykluje neprodané LP

    Členem představenstva místo Pelce staršího se stal už dříve finanční ředitel společnosti Martin Heger, obměněné představenstvo pak vybralo nového předsedu. Server E15 uvedl, že se změnila i vlastnická struktura společnosti. Majoritní vlastník GZ Media, kyperská firma Earthglobe Limited, se přesunula do ČR a přejmenovala se na GZ Holding. Hodnota mateřské skupiny dosahuje podle E15 přibližně 9,3 miliardy korun, přičemž drtivou většinu tvoří majoritní podíl v GZ Media. Celková stoprocentní hodnota GZ Media přesahuje podle serveru 11,2 miliardy korun.

    Společnost GZ Media v Loděnici přebírá Zdeněk Pelc mladší

    Ve vlastnické struktuře firmy jsou nyní Pelcovy děti, on sám už v ní nefiguruje. Firma to dlouhodobě nekomentuje.

    „Mohu se vyjadřovat jen k věcem, které se týkají GZ Media. Nemohu se vyjadřovat k čemukoliv, co se týká vlastnictví, ani k osobním věcem, které se týkají rodiny Pelcových,“ řekla již dříve Jitka Nosková, která má na starosti marketing a komunikaci společnosti.

    Hospodaření GZ Media

    Skupina GZ Media v roce 2024 utržila 7,3 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu méně. Ještě v roce 2020 její tržby činily něco málo přes tři miliardy korun. I přes pokles tržeb dosáhla třetích nejlepších výsledků. Firma celosvětově prodala 70 milionů gramofonových desek. Nicméně nejen vinylové desky jí vydělávají, jsou to i zmíněné papírové obaly. Know-how k jejich výrobě získala právě z výroby obalů na desky.

    Skupina zaměstnává téměř 3 000 lidí, z toho přes 2000 v Česku. Hlavní výrobní závod má v Loděnici na Berounsku, další provozy pak v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti jsou i v Kanadě, Francii a ve Spojených státech, kde firma zažívá velký růst.

    No tak tu výrobu z Česka přesuneme, zní z GZ Media

    GZ Media má více než sedmdesátiletou tradici. Kromě výroby gramofonových desek dodává klientům z celého světa polygrafické služby a produkty v mediálním, tiskovém a balicím průmyslu. Výroba vinylů se sice na začátku 90. let minulého století zhroutila, později ale začaly být opět populární a dneska na nich GZ Media staví své podnikání. Naopak výrobu CD a DVD v Česku zastavila. Důvodem bylo mimo jiné to, že potřebovala více místa pro výrobu gramodesek.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    „Aktuální požár ve Zlíně dává připomenout rok 2025,“ okomentoval pro FinTag požár z minulého týdne v budově číslo 34 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně mluvčí České asociace pojišťoven [ČAP] Tomáš Pavlík.

    Podle něj loni více než 5 700 požárů způsobilo škodu za více než pět miliard korun, přesně 5,7 miliardy korun. Z pohledu statistiky byl loňský rok vůbec tím nejhorším rokem za poslední dekádu.

    „Rok 2025 byl přitom poznamenán především požáry průmyslových budov. Ty jsou zpravidla ničivější a přinášejí vyšší škody než požáry na majetku občanů,“ uvedl dále mluvčí ČAP pro FinTag.

    Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

    Také ale dodal, že u požárů obecně platí, že příčin bývá mnoho, od technické závady až po hrubou nedbalost. Což podle něj platí jak pro domácnosti, tak firmy. A zatímco technickou závadu nelze předvídat, nedbalostním příčinám se dá předcházet, a to včasnými procesními opatřeními.

    „A dodržování normami předepsaných protipožárních opatření je samozřejmě základ,“ vyjasnil Pavlík pro FinTag.

    Co se týče samotného požáru ve Zlíně, nespekuloval. Nicméně policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi za něj hrozí až pětileté vězení. Ani celková škoda způsobená požárem prozatím podle policejní mluvčí Moniky Kozumplíkové nebyla vyčíslena.

    Požár ve Zlíně a dotčené firmy

    Budova číslo 34 s 11 nadzemními podlažími v někdejším baťovském továrním areálu začala hořet minulý týden ve čtvrtek. Postupně se na dvou místech zřítila. Hořet začalo s největší pravděpodobností v devátém patře ve skladu obuvi společnosti Vasky. Odtamtud se požár rozšířil do dalších pater a také na střechu. Zatímco policie škodu prozatím nevyčíslila, firmy, které budovy používaly jako sklad, škody již znají.

    Majitel a zakladatel společnosti Vasky Václav Staněk řekl, že ve skladu bylo zhruba 75 000 párů obuvi, oblečení a doplňků značek Vasky a Botas. A to v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů korun.

    „Pojistku máme. Samozřejmě doufáme, že ten průběh bude v pořádku. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti, takže vůbec nevíme, jak dlouho může celý proces trvat. Ani jsme nikdy nežádali o větší pojistku, takže z toho máme obavy. Ale doufám a věřím, že všechno dobře dopadne. Nic jiného mi nezbývá,“ vyjádřil se k události.

    Vyhoštěním Dominika Čipery skončil český podnikatelský zázrak

    Václav Staněk ale není jediný, kdo počítá škody a vzhlíží k pojišťovně. Firma Alpine Pro, jež obléká český olympijský tým, měla podle jejího majitele Václava Hrbka v objektu uskladněné zboží v hodnotě přesahující půl miliardy korun. Skupině Packeta provozující službu Zásilkovna zůstalo v objektu na 9 000 zásilek. Výši škody zatím neupřesnila. Požár poškodil i rodinnou firmu Equator Cycling. Ta vyrábí karbonová kola a vyvíjí titanové rámy.

    „Během jediného dne jsme přišli o veškeré skladové zásoby, cyklistickou dílnu, servisní vybavení i showroom. […] Spojili jsme vlastní úspory a začínáme znovu. Zatím v malém a krok za krokem. Objednáváme jen tolik zboží, kolik si nyní můžeme dovolit…“ uvedli na síti zástupci firmy a dodali: „Ptali jste se, jak nám můžete pomoci. Připravili jsme jak možnost finančního daru, tak poukazy na nákup zboží v budoucnu.“

    Požár se dotkl i menší části prodejce sportovního oblečení a vybavení Sportisimo.

    Pravidla pro pojištění nejen zásob

    Budovu číslo 34 v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně kompletně zničil rozsáhlý požár, který vypukl 9. července 2026. Během katastrofálního požáru se zřítila severní a západní část této průmyslové památky a hasební práce probíhaly po několik následujících dní. Stavba v minulosti sloužila jako Centrální sklad obuvi. Byla realizována v letech 1949 až 1955 podle návrhu architekta Vladimíra Kubečky a jde o technologický unikát: Šlo o první československý pokus o plně mechanizované skladování s přímým napojením na vlakové vagóny a plánovaným heliportem na střeše. / Foto: Redakce FinTag

    Základní pojištění majetku kryje zpravidla škodu na fyzickém majetku: Budovách, strojích, vybavení a zásobách. Avšak tady podle finančních poradců číhají první pasti. Zásoby bývají pojišťovány na takzvanou novou cenu nebo účetní hodnotu. A tato dvě čísla se mohou výrazně lišit od skutečné prodejní hodnoty zboží.

    „Firma Vasky vyčíslila ztrátu v prodejních cenách, to je 150 až 180 milionů korun, ale pojistné plnění se typicky odvíjí od nákupní nebo výrobní ceny, která může být výrazně nižší. Před uzavřením pojistky je proto klíčové si ujasnit, na jakém základě jsou zásoby oceněny a zda pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě skladu v jeho nejvytíženějším období — například před sezónou,“ vysvětluje finanční poradkyně Dagmar Romková, která se specializuje na oblast realit.

    Dalším kritickým bodem je podle ní podpojištění. Pokud firma [platí to i pro pojištění domácností, pozn. red] pojistí zásoby na 50 milionů korun, ale v okamžiku škody má ve skladu zboží za 150 milionů, pojišťovna plnění poměrně krátí.

    „Výsledek: Dostanete jen třetinu skutečné ztráty. Pojistnou částku je proto nutné pravidelně aktualizovat — ideálně před každou sezónou, kdy zásoby kulminují,“ doplňuje.

    —

    Své k tomu pro FinTag říká i Tomáš Pavlík: „Budovu a její společné části si zpravidla pojišťuje vlastník. Každý nájemce si naproti tomu pojišťuje vlastní stroje, vybavení, zásoby a také investice, které provedl v pronajatých prostorách.“

    Může jít například o příčky, podlahy, rozvody, osvětlení nebo další úpravy, někdy označované jako vestavby a nájemcovi úpravy.

    „Firma by neměla automaticky předpokládat, že tyto položky kryje pojištění majitele budovy,“ doplňuje.

    To ale není jediný problém, který může vyvstat u firem, jež v Baťově budově skladovaly své zboží. Vynecháme-li úmyslné založení požáru, o němž se rovněž spekuluje, pojišťovna může zkrátit nebo docela vypovědět pojistné plnění, pokud dojde k závěru, že firma či firmy zanedbaly protipožární ochranu.

    Město Zlín zvedlo daň z nemovitosti pětinásobně. Teď ji snižuje

    Dalším pojistným případem je i samotná budova. Jejím majitelem je společnost Cream, jež vlastní v bývalém baťovském areálu ve Zlíně přibližně 60 procent nemovitostí a je tamním nejsilnějším hráčem. I v jejím případě z pohledu pojišťoven platí to, co pro FinTag uvedl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík. Totiž, že základem pro pojistné plnění je dodržování normami předepsaných protipožárních pravidel.

    –RED–

    (more…)

  • Minimální mzda má stoupnout o 2 500 korun na 24 900 korun

    Minimální mzda má stoupnout o 2 500 korun na 24 900 korun

    Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2 500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 2 900 korun. Vyplývá to z chystaného vládního nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku.

    Nejnižší výdělek by měl podle návrhu příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku [ISPV] dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 000.

    Průměrná mzda roste. Kolik je medián se neví. ČSÚ se vypnul stroj

    Vzorec pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy upravila po letech vyjednávání v minulém volebním období novela zákoníku práce. Do té doby se na navýšení měli vždy dohodnout na tripartitě odboráři a zaměstnavatelé. Shoda se nikdy nenašla, částku pak určovala vláda. Podle zákona se má nejnižší výdělek dostat do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Letos činí 43,4 procenta, tedy 22 400 korun.

    „Odhadovaná výše měsíční minimální mzdy by mohla – při využití údaje o průměrné hrubé mzdě z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna letošního roku – dosáhnout úrovně 24 900 korun v roce 2027 a 26.900 korun v roce 2028,“ uvedli v podkladech k nařízení zástupci ministerstva práce.

    Meziroční srovnání výše průměrných nominálních mezd v krajích a v ČR / 1. čtvrtletí 2026
    Průměrná mzda v Kč Průměrná mzda před rokem v Kč Meziroční rozdíl v Kč Meziroční rozdíl v pct
    Hlavní město Praha 67.945 62.795 5151 8,2
    Jihomoravský kraj 49.510 45.770 3740 8,2
    Středočeský kraj 49.145 45.741 3404 7,4
    Plzeňský kraj 47.076 43.271 3805 8,8
    Ústecký kraj 45.482 42.770 2712 6,3
    Jihočeský kraj 45.071 41.527 3544 8,5
    Moravskoslezský kraj 45.013 40.995 4018 9,8
    Kraj Vysočina 44.906 41.989 2917 6,9
    Královéhradecký kraj 44.673 41.482 3192 7,7
    Liberecký kraj 44.673 41.637 3037 7,3
    Pardubický kraj 44.121 40.582 3538 8,7
    Olomoucký kraj 43.819 40.526 3293 8,1
    Zlínský kraj 43.072 40.114 2958 7,4
    Karlovarský kraj 42.391 39.511 2880 7,3
    ČR 50.282 46.493 3789 8,1

    [Zdroj: ČSÚ]

    Výslednou výši minimálního výdělku pro příští roku musí oznámit do konce září. Vycházet bude z předpovídané průměrné mzdy pro příští rok, již ohlásí do konce srpna resort financí.

    Co mění minimální mzda

    S minimální mzdou vzrostou i zaručené platy, které se vyplácejí ve veřejném sektoru ve čtyřech stupních. Odpovídají minimální mzdě, jejímu 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Příští rok by se tedy podle odhadů měly pohybovat od 24 900 do 39 840 korun. Zaručené mzdy ve firmách jsou od loňska zrušené.

    Navýšení minimální mzdy by mohlo firmy v příštím roce včetně odvodů stát 5,9 miliardy korun a v roce 2028 pak 4,7 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by vydali příští rok 20,6 miliardy korun navíc a v roce 2028 pak 25,7 miliardy korun navíc. Na sociálním a zdravotním pojištění by stát příští rok získal celkem 11,5 miliardy korun, v roce 2028 pak 13,3 miliardy korun.

    Podle zprávy o dopadech [RIA] k vládnímu nařízení je úroveň českých výdělků v EU „ve spodní části spektra“. Česko patří k osmi unijním státům, kde je minimální mzda pod 1 000 eury [cca 24 200 Kč]. V západních zemích se částka pohybuje od 1800 do 2700 eur [zhruba od 43 500 do 65 300 Kč]. Pří srovnání kupní síly je česká minimální mzda v sedmadvacítce třetí nejslabší po té lotyšské a estonské.

    Minimální mzda příští rok vzroste na 22 400 korun

    Přiměřené minimální mzdy v sedmadvacítce stanovila unijní směrnice z roku 2022, kterou měly členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu 2024. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Navýšení podílu podle předpisu EU požadují odboráři. Podle nedávných informací ministerstvo práce teď zvažuje případnou úpravu českých pravidel.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • EU chce integraci kapitálových trhů. Nejdříve ale bude 16 debat

    EU chce integraci kapitálových trhů. Nejdříve ale bude 16 debat

    Členské státy EU se dnes [10.7.] na jednání v Bruselu shodly, že by měly letos do října dosáhnout dohody o balíčku pro integraci kapitálových trhů a dohledu nad nimi. Po skončení jednání to uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

    Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise [EK] označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU. A to jak vůči Spojeným státům, tak Číně. Co se týče unijního kapitálového trhu, Evropa dlouhodobě zaostává za Amerikou. To v nedávném podcastu FinTag nepřímo potvrdil i vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík.

    „Plusem pro Ameriku je jednoznačně její silný kapitálový trh a neustálý tlak na inovace,“ řekl, když vysvětloval, proč americká ekonomika roste několikanásobně rychleji než ta evropská.

    Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík

    I když měla každá ze zemí na dnešní schůzce určité připomínky, ministryně Schillerová vidí optimisticky, že by se dohody mohlo nakonec dosáhnout.

    Nejen ministryně to vidí optimisticky…

    Řečeno slovníkem bruselských byrokratů „odhodlání ministrů zemí EU dohodnout se“ potvrdilo rovněž irské předsednictví v Radě EU.

    „Jednomyslný závazek ministrů potvrzuje silnou politickou vůli uzavřít ještě letos dohodu o balíčku pro integraci trhů a dohled nad nimi. Zároveň ukazuje, že členské státy si uvědomují nutnost vzájemných kompromisů,“ uvedl irský ministr financí Simon Harris.

    Komentář: Politici jsou tupí! Nevědí, k čemu slouží burzy

    „Věřím, že se podaří dosáhnout dohody. Dohody, která bude přijatelná pro všechny členské státy. A která přispěje k vytvoření hlubších a efektivnějších kapitálových trhů ve prospěch evropských občanů i podniků,“ dodal.

    Podle ministryně Schillerové se na jednání všichni vyjádřili v tom smyslu, že podporují ambici Irů. A dále tak, že udělají všechno pro to, aby se dohody dosáhlo do října.

    „Pokud jde o výhrady jednotlivých států, země se především obávají, že by mohlo dojít k určitému většímu omezení jejich kompetencí,“ dodala.

    Dohodě předejde 16 debat

    Nicméně: Do října se podle Schillerové bude na nižší technické úrovni konat asi 16 debat na toto téma. Na nich se budou snažit zástupci jednotlivých zemí najít shodu.

    „Podstatné je, že se chceme dohodnout a že hledáme společného jmenovatele. Bojíme se ale nějakých dalších svazujících a omezujících podmínek,“ uvedla.

    Lagardeová odmítá stablecoiny. Oslabují ECB i komerční banky

    Navrhovaná legislativa o integraci kapitálových trhů a dohledu nad nimi má prohloubit integraci kapitálových trhů v EU. A to zejména odstraněním překážek pro přeshraniční poskytování investičních služeb a posílením efektivity dohledu.

    ECB jde proti dolaru. Rozšíří záložní mechanismus eura na celý svět

    Cílem je podpořit konkurenceschopnost Evropské unie. A to prostřednictvím lepšího využití soukromých úspor pro financování investic. Návrh konkrétně obsahuje opatření, která mají posílit roli Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy [ESMA]. To mimo jiné rozšířením jeho pravomocí při dohledu nad klíčovými účastníky finančních trhů na úrovni EU.

    „My trváme na tom, aby zůstala silná role národních dohledových orgánů,“ uvedla k tomuto tématu česká ministryně financí.

    Německo chce „druhou“ EU. Oslovilo pět zemí. S Českem nepočítá

    To přesto, že European Securities and Markets Authority [ESMA] už dnes jako nezávislý orgán EU se sídlem v Paříži chrání investory, zajišťuje stabilitu finančních trhů, podporuje jejich transparentnost a jejich fungování napříč unijními státy.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Obnova na Ukrajině už začala. Ale Česko to dosud asi nepochopilo

    Obnova na Ukrajině už začala. Ale Česko to dosud asi nepochopilo

    „Slíbili jsme, že posílíme aktivity u projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili,“ uvedl včera na bilanční tiskové konferenci vlády ministr průmyslu Karel Havlíček [ANO].

    Nabízí se otázka, co konkrétně tím myslel. Poslední zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO], která se týká Ukrajiny, je z konce letošního března. Informuje o tom, že státní exportní pojišťovna EGAP mění podmínky pojišťování programu Fond Ukrajina.

    „Fond Ukrajina udržuje obchodní vazby s Ukrajinou a umožňuje českým firmám bezpečně vyvážet do země, kde probíhá válečný konflikt,“ uvedl k tomu tehdy předseda představenstva EGAP David Havlíček.

    Americká burza NASDAQ jde pomáhat na Ukrajinu

    Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] k tomu dodala: „Stabilní a předvídatelné podmínky jsou pro české firmy zásadní. Navržená úprava proto posiluje jejich jistotu při působení na tamním trhu. Změna nezatíží státní rozpočet a jasně podporuje české exportéry.“

    Komentář: Zůstali jsme hlupáky, ale nestali se zloději

    Co přinesla vládou schválená úprava? U pojistných produktů českých exportérů na Ukrajinu se snížila přirážka k pojistné sazbě na polovinu, na 10 procent. Prodloužila se maximální délka pojištění z 1,5 na 2 roky. A rozvolnil se požadavek na pozitivní platební zkušenosti s dovozcem a dlužníkovo oprávnění ukrajinských úřadů hradit své závazky do ČR. Loni takto podpořený obchod dosáhl 733 milionů korun. Celkově objem podpory Fondu Ukrajina vůči českým firmám dosáhl téměř 1,7 miliardy korun. Důležité je i říci, že Fond zatím nevykázal jedinou pojistnou událost a program je ziskový.

    Otázka druhá

    Je export a spolupráce s Ukrajinou podporovaná státem v objemu několika stovek milionů dost? A je dostatečná, když se po více než čtyřech letech trvající války čím dál víc skloňuje slovo „mír“. Což se přímo už nyní promítá do podnikatelských aktivit na území Ukrajiny.

    „Aktuálně na území Ukrajiny vznikají mezinárodní konsorcia firem, která se chtějí účastnit obnovy Ukrajiny,“ popsal pro FinTag  dění na Ukrajině prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

    Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny

    Také ale dodal, že tyto aktivity přímo závisí na podpoře Evropské unie. Konkrétně jde o takzvaný Nástroj pro Ukrajinu [Ukraine Facility]. Což je hlavní nástroj EU na podporu obnovy země, její reformní agendy a cestě k členství v EU, to v objemu v přepočtu 1,2 bilionu korun. V tomto bodě vláda Andreje Babiše [ANO] splněno, jak by mohlo vyplývat ze slov ministra Havlíčka, ale nemá. Česko se k tomuto programu totiž zatím nepřipojilo.

    Ministr Havlíček tento měsíc pouze přislíbil, že tak učiní do konce července. A stejně tak uvedl, že vláda teprve chystá posílení podpory exportu na Ukrajinu prostřednictvím EGAPu. Podle něj by nově mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun namísto současných zhruba 600 milionů korun.

    Otázka třetí

    Nepodcenila česká vláda aktuální vývoj na Ukrajině a byznys spojený s její obnovou? Vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl v nedávném podcastu FinTag popsal, jak se staví k obnově Ukrajiny v Německu. Podle něj obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.

    „Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ uvedl a upřesnil, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.

    Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl

    Doplnil, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.

    „A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětlil s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.

    Setkání zástupců vlády s podnikateli

    Také se ale nedá říci, že by se ve věci participace českých firem na obnově Ukrajiny vůbec nic nedělo. Minulý týden se setkali premiér Andrej Babiš [ANO] a ministr průmyslu Havlíček spolu s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou [ANO] s českými a ukrajinskými podnikateli v Praze. Tématem byla právě účast Česka na obnově Ukrajiny. Na něm se mimo jiné poprvé vážně zmínila cesta ministra Havlíčka s českými podnikateli na Ukrajinu. Avšak znovu – není to pozdě?

    Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu

    Tomuto setkání totiž předcházel otevřený dopis ministrovi Havlíčkovi od českých podnikatelů sdružených v Ukrajinsko-české obchodní komoře [UKRCHAM] z 9. června [pozor neplést si s Česko-ukrajinskou obchodní a průmyslovou komorou, to je už zase jiný příběh, pozn. red.]. V něm několik českých podnikatelů z energetiky a inženýrství nejenže vyzývá ministra Havlíčka ke schůzce, ale mluví i velice jasnou řečí o tom, jak to je ve skutečnosti s připraveností Česka na obnovu Ukrajiny.

    Česko by nemělo být poslední, říká šéfka česko-ukrajinské komory

    Podnikatelé v úvodu dopisu uvádí, že ruské útoky systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a roste potřeba nových zdrojů výroby, kogeneračních jednotek, síťových řešení, záložního napájení, digitalizace infrastrukturních dat, tepelné a plynárenské infrastruktury. Škody odhadují v řádu desítek miliard eur.

    České firmy na Ukrajině jsou. Avšak bez podpory

    Zdůrazňují, že české společnosti disponují technologiemi, výrobní kapacitou, inženýrskou expertizou, kapitálem a praktickými zkušenostmi pro realizaci těchto projektů. Mnoho českých firem podle nich již na Ukrajině působí i v podmínkách války a realizuje dodávky technologií, servisní kontrakty, modernizaci energetických zařízení, digitalizaci infrastruktury a průmyslová řešení. Případně do těchto projektů investují. Současně upozorňují, že čeští podnikatelé dlouhodobě pomáhají některým ukrajinským veřejným subjektům, jako jsou samosprávy, modernizovat procesy, technologie a data. To všechno je podle nich velice dobrá výchozí pozice.

    Ale pak hned i dodávají: „Český byznys se však dnes potýká s kritickým nedostatkem efektivních státních finančních nástrojů podpory. […] Navzdory politickým deklaracím o podpoře Ukrajiny a nutnosti zapojení českých firem do její obnovy nejsou finanční mechanismy exportní podpory České republiky dostatečné pro realizaci velkých energetických a infrastrukturních projektů.“

    USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu

    Podle nich Česká exportní banka ukončila aktivní financování projektů na Ukrajině ještě v roce 2022, hned po začátku plnohodnotné ruské invaze. Komerční pojišťovny pak podle nich nejsou ochotny pojistit rizika projektů na Ukrajině. EGAP pak po roce 2023 sice obnovil podporu exportu na Ukrajinu, avšak převážně pro krátkodobé a menší transakce. Ani rozšířený program „Fond Ukrajina“ svým rozsahem podle nich neodpovídá potřebám velkých energetických a inženýrských projektů.

    A dále:

    Národní rozvojová banka, jak tvrdí v dopisu, dosud nespustila plnohodnotné finanční nástroje v rámci Ukraine Facility Pillar II, zatímco polská Bank Gospodarstwa Krajowego [BGK], německá rozvojová banka KfW´, a dokonce i slovenská EXIMBANKA již poskytují podporu dle příslušných mechanismů Evropské komise. Tím už nyní zajišťují financování nebo přípravu financování investičních projektů na Ukrajině.

    Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu

    „V důsledku toho se české společnosti ocitají v nekonkurenceschopné pozici oproti polským, německým, slovenským či francouzským firmám. A to proto, že za nimi stojí státní rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a mají možnost využívat systémové garanční nástroje. Dokonce i ukrajinské firmy jsou na tom lépe, protože mohou čerpat výhodné půjčky pro čistě ukrajinské společnosti bez zahraničních vlastníků,“ tvrdí.

    Česká republika ztrácí historickou příležitost

    V dopise čeští podnikatelé vyjadřují přesvědčení, že Česká republika „již dnes“ ztrácí historickou příležitost prosadit se na jednom z nejvýznamnějších trhů budoucí evropské obnovy. A předjímají budoucnost.

    „Po ukončení války bude ukrajinský trh velkých energetických a infrastrukturních projektů fakticky rozdělen mezi velké mezinárodní finančně-průmyslové skupiny a konsorcia, která již dnes vstupují na Ukrajinu s podporou svých národních rozvojových bank a exportních agentur,“ tvrdí a popisují důsledky: „Bez rychlého zavedení konkurenceschopných finančních nástrojů hrozí, že české společnosti – navzdory své expertize, technologiím a dlouholetým zkušenostem – budou z ukrajinského trhu vytlačeny ještě před začátkem hlavní fáze poválečné obnovy.“

    Závěrem vyjadřují naději, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k tomuto zásadnímu problému přistoupí s nejvyšší prioritou a zajistí konkurenceschopnou podporu pro český byznys a export.

    —

    [Pozn. red.: Otevřený dopis signovali tito podnikatelé: Richard Benda, předseda představenstva Enkom a.s., Libor Winkler, řídící partner, RSJ Investments, Václav Klein, jednatel, GENTEC CHP s.r.o. , Ladislav Zeman, CEO, TEDOM a.s., Vladimír Sýs, jednatel, Agile Europe s.r.o, Aleš Korostenský, skupina firem „Ekotechnik“, Robert Vágner, jednatel, AC & HS, s.r.o., Tomáš Hlaváček, jednatel, Provyko s.r.o., Zdeněk Franc, Ph.D, ředitel, Fluid Engineering a.s., Ondřej Hrdlička, jednatel HRDLIČKA Group spol. s r. o., Luboš Hajský, Ing. jednatel, DEVINN, s.r.o. ]

    Obnova na Ukrajině: Budou Češi opět za hlupáky?

    O příležitostech pro české firmy při obnově Ukrajiny se mluví od samého začátku války na Ukrajině. Nejednou politikům posloužily jako argument pro podporu Ukrajinu z kapes daňových poplatníků. Na druhé straně z výše uvedeného vyplývá, že Česku vážně hrozí, že i navzdory masivní a nákladné podpoře Ukrajiny propásne příležitost na obnově Ukrajiny také vydělat. A získat alespoň část vynaložených prostředků zpátky.

    Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?

    Je to o to víc s podivem, protože jak zástupci vlády Petra Fialy [ODS], tak členové vlády Andreje Babiše „touto příležitostí“ nemohou být zaskočeni. To proto, že se o tom mluví dlouhodobě. Na situaci, která nastane na Ukrajině, jakmile se válka bude chýlit ke konci a skončí, upozorňoval například už v roce 2022 tehdejší prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.

    „Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ uvedl tehdy v podcastu FinTag, ale současně se okamžitě ptal, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny.

    „Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ říkal už tehdy.

    Ukrajincům jsme nesmírně pomohli, říká Jaroslav Hanák

    A zdůrazňoval, že Česko by podle jeho názoru určitě nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo stovky tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu silně podpořilo vojensky a finančně.

    Otázka poslední: Jak to bude? Ani čtyři roky poté se neví

    „Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ říkal už v roce 2022 Jaroslav Hanák.

    Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii

    Je více než smutné, že tato otázka nemá jasnou odpověď ani v roce 2026. Naděje na vyjasnění tu ale stále je. To ale jen za předpokladu, že včera se ministr Havlíček při bilanci půl roku vlády Andreje Babiše pouze uřekl, případně neobratně vyjádřil, když před televizními kamery sebevědomě pronesl: „Slíbili jsme, že posílíme naše aktivity v rámci projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili.“

    USA chtějí provozovat ukrajinskou část plynovodu Bratrství

    To proto, jak vyplývá z aktuálního stavu, že v přípravě na ekonomickou a byznysovou spoluúčast na obnově Ukrajiny Česko nejenže „hotovo“ nemělo za minulé vlády, ale „hotovo“ nemá ani za ty současné.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Vláda se včera pochválila. Všichni ministři pokračují dál

    Vláda se včera pochválila. Všichni ministři pokračují dál

    Vláda podle premiéra Andreje Babiše [ANO] plní své sliby. Za největší úspěchy prvního půlroku vládnutí včera [9.7.] při bilanční tiskové konferenci označil nízkou inflaci a nízké ceny energií.

    O tom, že by někteří ministři své resorty nezvládali, nepadlo ani slovo. Premiér Babiš včera znovu potvrdil, že chce, aby Česko příští rok „vůbec poprvé“ splnilo závazek k Severoatlantické alianci [NATO] a vydalo dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP] na obranu. Také zmínil, že je aktivní při jednání o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie. V tomto případě chce pro Česko vyjednat více peněz.

    Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování

    Premiér poděkoval všem svým ministrům za jejich nasazení. Předtím se všemi postupně procházel, co se jejich úřadům dosud podařilo splnit.

    „Plníme to, co jsme řekli. Za největší úspěch považuji jednu z nejnižších inflací v Evropě, podařilo se nám srazit ceny energií, držíme na uzdě ceny pohonných hmot,“ řekl.

    Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

    Vláda podle něj vyhodnocovala, jak se jí daří plnit 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali dosud s devíti. Další hodnocení přijde v lednu podobnou formou, dodal premiér. Konkrétní priority pro příštích šest měsíců nechtěl jmenovat, za klíčový považuje rozpočet, důležité je také dotáhnout zákony ve Sněmovně.

    „Prosazování jde ztěžka, opozice je a priori proti,“ řekl premiér s tím, že doufá, že Senát a prezident budou předpisy posuzovat objektivně.

    Ministryně Mrázová jako „běžný stavebník“

    Mezi hlavní strategické priority vlády premiér dál řadí body z programového prohlášení, v němž dominují například levnější energie a energetická bezpečnost, dostupné zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. V tomto směru na tiskové konferenci vystoupila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová [ANO]. Ta zdůraznila práci na novele stavebního zákona a výstavbu bytů pro klíčové profese. Sem řadí policisty, zdravotní sestry nebo učitele.

    Komentář: „Ministryně od tyče“ lhala celému národu. A tak by měla letět!!!

    Mrázová, kterou provázejí kauzy spojené se stavbami načerno a zneužíváním sociálního bydlení, se přitom stavěla do role „běžného stavebníka“ a běžné české domácnosti, která řeší bydlení. Také ale řekla, že vyřídit stavební povolení u staveb, jako je například domov pro seniory, potrvá rok, a ne roky. Lidé podle jejích slov nebudou muset obíhat úřady „jako pokémoni“, vyjasnila. Novelu stavebního zákona Sněmovna schválila ve třetím čtení den poté [dnes, pozn. red.].

    „Nové penzijko“ je srdcovka ministryně Schillerové

    Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] na tiskové konferenci uvedla, že Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v souladu s programovým prohlášením staví politiku příjmové stránky rozpočtu na zavedení moderní formy elektronické evidence tržeb EET 2.0, reformě spropitného v gastronomii nebo potírání nelegální práce.

    Systém evidence tržeb EET je zpět. A spolu s ním některé daňové úlevy

    „Proti původnímu návrhu rozpočtu na rok 2026 jsme našli provozní úspory napříč státní správou za 11 miliard korun,“ vyčíslila.

    Připomněla, že návrh na zavedení EET 2.0 má za sebou druhé čtení ve Sněmovně a nepochybuje o tom, že se spustí od ledna 2027. EET podle ní přinese do rozpočtu 14 miliard korun ročně.

    „Nadresortní projekt Kobra 26 už čtyři měsíce potírá fenomén nelegální práce v ČR. Ta podle konzervativních odhadů připravovala státní rozpočet o desítky miliard korun ročně,“ dodala.

    Ministryně Schillerová chystá Kobru načerno. Míří jí i na ukrajinské občany

    „Moje velká srdcovka je nové ‚penzijko‘,“ uvedla s tím, že novela zákona o penzijním připojištění je hotová a do konce prázdnin ji schválí vláda.

    Jde podle ní o největší změnu v oblasti penzí v historii ČR. Zejména razantně snižuje poplatky penzijním společnostem, vyzdvihla. Plánovaná účinnost je příští rok. Lidé si podle ní na penzi naspoří díky tomu i více než milion korun.

    Vláda brutálně srazila poplatky penzijním fondům. Peníze lidem, ne bankám, hřímá

    Návrh MF ČR zavádí nová zvýhodnění pro mladé účastníky, vytváří novou strategii životního cyklu, která umožní vyšší zhodnocení vložených peněz, a snižuje poplatky. Transformované fondy skončí k 31. prosinci 2036. Zbývající klienti budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

    MPO končí, stane se ministerstvem hospodářství

    Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] jeho resort dosud splnil několik zásadních úkolů z jeho již vládou schválené Hospodářské strategie, zejména v energetice nebo průmyslu. Vyzdvihl především snížení ceny elektřiny, převedením poplatku za podporované zdroje energie na stát, rozšíření kompenzací pro energeticky náročné firmy nebo zahájení procesu zestátnění energetické skupiny ČEZ.

    Zestátnění ČEZu pokračuje. Aktuálně se oceňuje celá skupina

    Hospodářskou strategii s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0 schválila vláda v únoru. Zaměřuje se v ní na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Podle dokumentu chce vláda hospodářský růst postavit na privátním sektoru, přičemž strategie by k tomu měla připravit vhodné podmínky.

    Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii

    Několik klíčových bodů ze strategie již MPO podle Havlíčka splnilo. Mezi hlavní kroky zařadil opatření v energetice. Ministr v této souvislosti připomněl snížení regulovaných cen elektřiny převedením poplatku za podporované zdroje energie [POZE] zcela na stát. Státní rozpočet pro letošní rok tento krok zatížil zhruba 17 miliardami korun. Celkově stát za poplatky vydá více než 41 miliard korun. Tyto poplatky Havlíček na konferenci označil za „tunel“ „tradičních vlád“.

    Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

    Havlíček vyzdvihl také rozšíření kompenzací pro energeticky náročný průmysl, který kvůli drahým emisním povolenkám a energiím rychle ztrácí na konkurenceschopnosti. Systém kompenzací se rozšířil z dosavadních 14 na celkem 36 průmyslových odvětví. Stát na ně vynaloží 3,5 miliardy korun za rok. Doplnil, že MPO směřuje svou činností k proměně názvu na ministerstvo hospodářství.

    „Tak, jak to je ve všech jiných zemích,“ řekl s tím, že úřad se přejmenuje dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona.

    „Takže i ´na vodě´ jsme něco udělali,“ řekl ministr Bednárik

    Podle ministra dopravy Ivana Bednárika [za SPD] ministerstvo dopravy hlavně zajistilo pro tento rok rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury [SFDI] ve výši 169,3 miliardy korun. Díky tomu pokračují důležité dopravní stavby, na které v rozpočtu předchozí vlády chyběly peníze.

    SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

    Jako důležité stavby zmínil přestavbu křižovatky Aviatická u pražského letiště, pokračování výstavby železničního spojení mezi Prahou a Kladnem přes letiště, dálnice D11 nebo D35, která má ulevit přetížené D1. Uvedl, že ministerstvo tento týden otevře obálky na D35 a v pondělí informace oznámí veřejnosti.

    Jako důležitý bod zmínil zmrazení cen dálničních známek, kdy by základní sazba za roční známku měla zůstat 2 570 Kč. Návrh, jenž ruší valorizační mechanismus zavedený Fialovou vládou, už schválila vláda a dostala jej k projednání Sněmovna. Bednárik připomněl, že Parlament projednává senátní návrh na zavedení 24hodinové dálniční známky, která by nahradila současnou jednodenní známku platnou pouze pro kalendářní den.

    Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

    Vedle domácích projektů připomněl i českou iniciativu na zvýšení konkurenceschopnosti nákladní železniční dopravy. Ta se dlouhodobě potýká s poklesem přepravních výkonů. Tento problém podle Bednárika nelze řešit jen na národní úrovni. K iniciativě, aby se to změnilo, se podle jeho slov připojilo 11 zemí EU. Ministr se pochválil i za uvedení do provozu nové plavební komory Rohatec-Sudoměřice, jejíž výstavba prodloužila Baťův kanál o sedm kilometrů až do Hodonína.

    „Takže i ´na vodě´ jsme něco udělali,“ řekl.

    Vláda: České potraviny patří k nejkvalitnějším

    Ministerstvo zemědělství splnilo téměř čtvrtinu svých programových cílů, uvedl ve videu zveřejněném na Instagramu ministr zemědělství Martin Šebestyán [za SPD]. Za splněné považuje například zřízení potravinového ombudsmana. Rozpracováno má resort podle něj 67 procent programového prohlášení vlády, připravuje například posílení domácího zpracování potravin a zemědělských komodit.

    České mléko není komu prodávat za reálné ceny, tvrdí zemědělci

    Za další úspěch označil některé body týkající se potravinářství. Vláda slíbila, že zajistí občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny, omezí marže řetězců a dovozů nekvalitních potravin a vytvoří férové podmínky pro české zemědělce i spotřebitele.

    Ne ombudsman, ale i jiné obchody a nižší DPH zlevní potraviny

    Ministerstvo zemědělství spolu s resortem životního prostředí má v plánu otevřít vodní zákon, a to ještě letos v září.

    „Máme k tomu připravený speciální zákon na vybudování 20 nových vodních děl, protože vodní bilance ČR se mění a musíme na tom intenzivně pracovat,“ uvedl Šebestyán.

    Lesů ČR se dnes jako generální ředitel znovu ujal Josef Vojáček

    Programové prohlášení avizuje také revizi dotačních titulů a budoucí nastavení Společné zemědělské politiky s cílem přesměrovat podporu na aktivní zemědělskou produkci či zavedení přísnějších pravidel pro vyjímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Vláda by zároveň měla připravit zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce.

    Rekrutační cíl splněn na 111 procent, hlásí ministr Zůna

    V obraně se podle ministra Jaromíra Zůny [za SPD] daří plnit všechna hlavní opatření z programového prohlášení vlády. Resort podle něj aktualizoval strategické a plánovací dokumenty. Zmínil také bod motivovaného a kompetentního personálu.

    „K dnešnímu dni je rekrutační cíl splněn na 111 procent,“ řekl.

    Resort podle něj splnil zvýšení platů vojákům a zároveň zvažuje proměnu benefitů pro vojáky, aby se povolání zatraktivnilo.

    Premiér Babiš: Závazek 2 % HDP na obranu splníme v roce 2027

    Podle Zůny se letos vyčerpá rozpočet obrany efektivně a účelně. Vládou slibovaných 36 miliard korun navíc v příštím roce najde podle Zůny využití mimo jiné v plánovaném posilování protivzdušné obrany státu. Zmínil pořízení amerických letounů F-35, ale také protiletadlového raketového systému Spyder.

    „Tam probíhají vojenské zkoušky. Do roku 2028 by ten systém měl být integrován. Ten chceme rozšířit, a to je nová investice, o další systém protivzdušné obrany tak, aby byl kompatibilní s tím Spyderem. A dále související technologie, jako jsou radary, systémy velení, řízení a podobně,“ dodal.

    Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností

    Kabinet chce dokončit všechny strategické projekty. Mezi ně patří pořízení tanků Leopard 2A4 a 2A8 a pásových bojových vozidel pěchoty CV90, uvedl dále ministr Zůna.

    „A také bychom chtěli v příštím roce spustit projekt budování střední brigády. To znamená její doplnění a přezbrojení novým kolovým obrněným transportérem,“ uzavřel ministr.

    –ČTK/RED–

    (more…)