Pruebas 2

Category: Analýzy

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale teď určitě ne zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–