Category: Byznys

  • Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc [za ANO] podal nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k podání dovolání v případu smrtelné nehody, jíž zavinil pod vlivem alkoholu někdejší šéf loděnické firmy GZ Media Zdeněk Pelc.

    Jeho trestní stíhání zastavil na konci května pražský krajský soud. Pelc souzen nebude kvůli vážné nemoci, napsal tehdy server iDNES.cz. Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku. A to přesto, že státní zástupce podal proti původnímu rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku stížnost. Nyní ministr spravedlnosti Tejc podal dovolání v neprospěch obviněného.

    „V dané věci jsme se na ministerstvu spravedlnosti podrobně zabývali postupem soudu i soudního znalce. Na základě zjištěných skutečností jsem v uplynulém týdnu dal písemný podnět nejvyšší státní zástupkyni k podání dovolání v neprospěch obviněného. Lhůta pro podání dovolání dosud neuplynula. Dalšími okolnostmi případu se i nadále zabýváme,“ uvedl na síti X ministr spravedlnosti.

    Žalobkyně Okresního státního zastupitelství v Rakovníku podala na Pelce obžalobu v lednu. Soudce požádal o vypracování znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu. Následně vydal usnesení, ve kterém zastavil trestní stíhání.

    „Znalec uvedl, že si dokáže v krátkém horizontu jednoho až dvou měsíců představit, že by obviněný stanul před soudem fyzicky nebo připojením přes vzdálený přístup z domova, hospice či nemocničního lůžka, nicméně v horizontu tří až více měsíců by nebylo možno počítat s jeho další účastí u jednání,“ uvedl rakovnický soudce Marcel Lehečka v usnesení, které získaly Seznam Zprávy [SZ].

    Dopravní nehoda a změny ve firmě

    Zdeněk Pelc v červnu 2025 při projíždění levotočivé zatáčky po požití alkoholu nezvládl řízení. Najel na krajnici, poté narazil do svodidel, o která se několik desítek metrů třel, až nakonec vjel zpět na komunikaci a přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozem. Pelc měl podle znaleckého posudku více než 1,6 promile alkoholu v krvi, napsal server Seznam Zprávy. Pelc podle SZ už před začátkem soudního procesu uzavřel s pozůstalými dohodu o finančním vyrovnání.

    Koncem srpna společnost GZ Media, která je světovou jedničkou ve výrobě gramofonových desek, ale velkou část jejího výrobního programu tvoří i výroba papírových obalů pro globální firmy, následně provedla zásadní změny ve vedení.

    Dosavadního hlavního majitele Zdeňka Pelce, který měl vážnou nehodu, v čele orgánu nahradil jeho syn Zdeněk Pelc mladší. Vyplynulo to ze zápisu ze zasedání představenstva ve Sbírce listin.

    Český výrobce obalů a LP objevil Ameriku. Recykluje neprodané LP

    Členem představenstva místo Pelce staršího se stal už dříve finanční ředitel společnosti Martin Heger, obměněné představenstvo pak vybralo nového předsedu. Server E15 uvedl, že se změnila i vlastnická struktura společnosti. Majoritní vlastník GZ Media, kyperská firma Earthglobe Limited, se přesunula do ČR a přejmenovala se na GZ Holding. Hodnota mateřské skupiny dosahuje podle E15 přibližně 9,3 miliardy korun, přičemž drtivou většinu tvoří majoritní podíl v GZ Media. Celková stoprocentní hodnota GZ Media přesahuje podle serveru 11,2 miliardy korun.

    Společnost GZ Media v Loděnici přebírá Zdeněk Pelc mladší

    Ve vlastnické struktuře firmy jsou nyní Pelcovy děti, on sám už v ní nefiguruje. Firma to dlouhodobě nekomentuje.

    „Mohu se vyjadřovat jen k věcem, které se týkají GZ Media. Nemohu se vyjadřovat k čemukoliv, co se týká vlastnictví, ani k osobním věcem, které se týkají rodiny Pelcových,“ řekla již dříve Jitka Nosková, která má na starosti marketing a komunikaci společnosti.

    Hospodaření GZ Media

    Skupina GZ Media v roce 2024 utržila 7,3 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu méně. Ještě v roce 2020 její tržby činily něco málo přes tři miliardy korun. I přes pokles tržeb dosáhla třetích nejlepších výsledků. Firma celosvětově prodala 70 milionů gramofonových desek. Nicméně nejen vinylové desky jí vydělávají, jsou to i zmíněné papírové obaly. Know-how k jejich výrobě získala právě z výroby obalů na desky.

    Skupina zaměstnává téměř 3 000 lidí, z toho přes 2000 v Česku. Hlavní výrobní závod má v Loděnici na Berounsku, další provozy pak v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti jsou i v Kanadě, Francii a ve Spojených státech, kde firma zažívá velký růst.

    No tak tu výrobu z Česka přesuneme, zní z GZ Media

    GZ Media má více než sedmdesátiletou tradici. Kromě výroby gramofonových desek dodává klientům z celého světa polygrafické služby a produkty v mediálním, tiskovém a balicím průmyslu. Výroba vinylů se sice na začátku 90. let minulého století zhroutila, později ale začaly být opět populární a dneska na nich GZ Media staví své podnikání. Naopak výrobu CD a DVD v Česku zastavila. Důvodem bylo mimo jiné to, že potřebovala více místa pro výrobu gramodesek.

    –ČTK/RED–

  • Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    „Aktuální požár ve Zlíně dává připomenout rok 2025,“ okomentoval pro FinTag požár z minulého týdne v budově číslo 34 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně mluvčí České asociace pojišťoven [ČAP] Tomáš Pavlík.

    Podle něj loni více než 5 700 požárů způsobilo škodu za více než pět miliard korun, přesně 5,7 miliardy korun. Z pohledu statistiky byl loňský rok vůbec tím nejhorším rokem za poslední dekádu.

    Rok 2025 byl přitom poznamenán především požáry průmyslových budov. Ty jsou zpravidla ničivější a přinášejí vyšší škody než požáry na majetku občanů,“ uvedl dále mluvčí ČAP pro FinTag.

    Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

    Také ale dodal, že u požárů obecně platí, že příčin bývá mnoho, od technické závady až po hrubou nedbalost. Což podle něj platí jak pro domácnosti, tak firmy. A zatímco technickou závadu nelze předvídat, nedbalostním příčinám se dá předcházet, a to včasnými procesními opatřeními.

    „A dodržování normami předepsaných protipožárních opatření je samozřejmě základ,“ vyjasnil Pavlík pro FinTag.

    Co se týče samotného požáru ve Zlíně, nespekuloval. Nicméně policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi za něj hrozí až pětileté vězení. Ani celková škoda způsobená požárem prozatím podle policejní mluvčí Moniky Kozumplíkové nebyla vyčíslena.

    Požár ve Zlíně a dotčené firmy

    Budova číslo 34 s 11 nadzemními podlažími v někdejším baťovském továrním areálu začala hořet minulý týden ve čtvrtek. Postupně se na dvou místech zřítila. Hořet začalo s největší pravděpodobností v devátém patře ve skladu obuvi společnosti Vasky. Odtamtud se požár rozšířil do dalších pater a také na střechu. Zatímco policie škodu prozatím nevyčíslila, firmy, které budovy používaly jako sklad, škody již znají.

    Majitel a zakladatel společnosti Vasky Václav Staněk řekl, že ve skladu bylo zhruba 75 000 párů obuvi, oblečení a doplňků značek Vasky a Botas. A to v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů korun.

    „Pojistku máme. Samozřejmě doufáme, že ten průběh bude v pořádku. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti, takže vůbec nevíme, jak dlouho může celý proces trvat. Ani jsme nikdy nežádali o větší pojistku, takže z toho máme obavy. Ale doufám a věřím, že všechno dobře dopadne. Nic jiného mi nezbývá,“ vyjádřil se k události.

    Vyhoštěním Dominika Čipery skončil český podnikatelský zázrak

    Václav Staněk ale není jediný, kdo počítá škody a vzhlíží k pojišťovně. Firma Alpine Pro, jež obléká český olympijský tým, měla podle jejího majitele Václava Hrbka v objektu uskladněné zboží v hodnotě přesahující půl miliardy korun. Skupině Packeta provozující službu Zásilkovna zůstalo v objektu na 9 000 zásilek. Výši škody zatím neupřesnila. Požár poškodil i rodinnou firmu Equator Cycling. Ta vyrábí karbonová kola a vyvíjí titanové rámy.

    „Během jediného dne jsme přišli o veškeré skladové zásoby, cyklistickou dílnu, servisní vybavení i showroom. […] Spojili jsme vlastní úspory a začínáme znovu. Zatím v malém a krok za krokem. Objednáváme jen tolik zboží, kolik si nyní můžeme dovolit…“ uvedli na síti zástupci firmy a dodali: Ptali jste se, jak nám můžete pomoci. Připravili jsme jak možnost finančního daru, tak poukazy na nákup zboží v budoucnu.“

    Požár se dotkl i menší části prodejce sportovního oblečení a vybavení Sportisimo.

    Pravidla pro pojištění nejen zásob

    Budovu číslo 34 v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně kompletně zničil rozsáhlý požár, který vypukl 9. července 2026. Během katastrofálního požáru se zřítila severní a západní část této průmyslové památky a hasební práce probíhaly po několik následujících dní. Stavba v minulosti sloužila jako Centrální sklad obuvi. Byla realizována v letech 1949 až 1955 podle návrhu architekta Vladimíra Kubečky a jde o technologický unikát: Šlo o první československý pokus o plně mechanizované skladování s přímým napojením na vlakové vagóny a plánovaným heliportem na střeše. / Foto: Redakce FinTag

    Základní pojištění majetku kryje zpravidla škodu na fyzickém majetku: Budovách, strojích, vybavení a zásobách. Avšak tady podle finančních poradců číhají první pasti. Zásoby bývají pojišťovány na takzvanou novou cenu nebo účetní hodnotu. A tato dvě čísla se mohou výrazně lišit od skutečné prodejní hodnoty zboží.

    „Firma Vasky vyčíslila ztrátu v prodejních cenách, to je 150 až 180 milionů korun, ale pojistné plnění se typicky odvíjí od nákupní nebo výrobní ceny, která může být výrazně nižší. Před uzavřením pojistky je proto klíčové si ujasnit, na jakém základě jsou zásoby oceněny a zda pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě skladu v jeho nejvytíženějším období — například před sezónou,“ vysvětluje finanční poradkyně Dagmar Romková, která se specializuje na oblast realit.

    Dalším kritickým bodem je podle ní podpojištění. Pokud firma [platí to i pro pojištění domácností, pozn. red] pojistí zásoby na 50 milionů korun, ale v okamžiku škody má ve skladu zboží za 150 milionů, pojišťovna plnění poměrně krátí.

    „Výsledek: Dostanete jen třetinu skutečné ztráty. Pojistnou částku je proto nutné pravidelně aktualizovat — ideálně před každou sezónou, kdy zásoby kulminují,“ doplňuje.

    Své k tomu pro FinTag říká i Tomáš Pavlík: „Budovu a její společné části si zpravidla pojišťuje vlastník. Každý nájemce si naproti tomu pojišťuje vlastní stroje, vybavení, zásoby a také investice, které provedl v pronajatých prostorách.“

    Může jít například o příčky, podlahy, rozvody, osvětlení nebo další úpravy, někdy označované jako vestavby a nájemcovi úpravy.

    „Firma by neměla automaticky předpokládat, že tyto položky kryje pojištění majitele budovy,“ doplňuje.

    To ale není jediný problém, který může vyvstat u firem, jež v Baťově budově skladovaly své zboží. Vynecháme-li úmyslné založení požáru, o němž se rovněž spekuluje, pojišťovna může zkrátit nebo docela vypovědět pojistné plnění, pokud dojde k závěru, že firma či firmy zanedbaly protipožární ochranu.

    Město Zlín zvedlo daň z nemovitosti pětinásobně. Teď ji snižuje

    Dalším pojistným případem je i samotná budova. Jejím majitelem je společnost Cream, jež vlastní v bývalém baťovském areálu ve Zlíně přibližně 60 procent nemovitostí a je tamním nejsilnějším hráčem. I v jejím případě z pohledu pojišťoven platí to, co pro FinTag uvedl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík. Totiž, že základem pro pojistné plnění je dodržování normami předepsaných protipožárních pravidel.

    –RED–

    (more…)

  • Obnova na Ukrajině už začala. Ale Česko to dosud asi nepochopilo

    Obnova na Ukrajině už začala. Ale Česko to dosud asi nepochopilo

    „Slíbili jsme, že posílíme aktivity u projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili,“ uvedl včera na bilanční tiskové konferenci vlády ministr průmyslu Karel Havlíček [ANO].

    Nabízí se otázka, co konkrétně tím myslel. Poslední zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO], která se týká Ukrajiny, je z konce letošního března. Informuje o tom, že státní exportní pojišťovna EGAP mění podmínky pojišťování programu Fond Ukrajina.

    „Fond Ukrajina udržuje obchodní vazby s Ukrajinou a umožňuje českým firmám bezpečně vyvážet do země, kde probíhá válečný konflikt,“ uvedl k tomu tehdy předseda představenstva EGAP David Havlíček.

    Americká burza NASDAQ jde pomáhat na Ukrajinu

    Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] k tomu dodala: „Stabilní a předvídatelné podmínky jsou pro české firmy zásadní. Navržená úprava proto posiluje jejich jistotu při působení na tamním trhu. Změna nezatíží státní rozpočet a jasně podporuje české exportéry.“

    Komentář: Zůstali jsme hlupáky, ale nestali se zloději

    Co přinesla vládou schválená úprava? U pojistných produktů českých exportérů na Ukrajinu se snížila přirážka k pojistné sazbě na polovinu, na 10 procent. Prodloužila se maximální délka pojištění z 1,5 na 2 roky. A rozvolnil se požadavek na pozitivní platební zkušenosti s dovozcem a dlužníkovo oprávnění ukrajinských úřadů hradit své závazky do ČR. Loni takto podpořený obchod dosáhl 733 milionů korun. Celkově objem podpory Fondu Ukrajina vůči českým firmám dosáhl téměř 1,7 miliardy korun. Důležité je i říci, že Fond zatím nevykázal jedinou pojistnou událost a program je ziskový.

    Otázka druhá

    Je export a spolupráce s Ukrajinou podporovaná státem v objemu několika stovek milionů dost? A je dostatečná, když se po více než čtyřech letech trvající války čím dál víc skloňuje slovo „mír“. Což se přímo už nyní promítá do podnikatelských aktivit na území Ukrajiny.

    „Aktuálně na území Ukrajiny vznikají mezinárodní konsorcia firem, která se chtějí účastnit obnovy Ukrajiny,“ popsal pro FinTag  dění na Ukrajině prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

    Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny

    Také ale dodal, že tyto aktivity přímo závisí na podpoře Evropské unie. Konkrétně jde o takzvaný Nástroj pro Ukrajinu [Ukraine Facility]. Což je hlavní nástroj EU na podporu obnovy země, její reformní agendy a cestě k členství v EU, to v objemu v přepočtu 1,2 bilionu korun. V tomto bodě vláda Andreje Babiše [ANO] splněno, jak by mohlo vyplývat ze slov ministra Havlíčka, ale nemá. Česko se k tomuto programu totiž zatím nepřipojilo.

    Ministr Havlíček tento měsíc pouze přislíbil, že tak učiní do konce července. A stejně tak uvedl, že vláda teprve chystá posílení podpory exportu na Ukrajinu prostřednictvím EGAPu. Podle něj by nově mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun namísto současných zhruba 600 milionů korun.

    Otázka třetí

    Nepodcenila česká vláda aktuální vývoj na Ukrajině a byznys spojený s její obnovou? Vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl v nedávném podcastu FinTag popsal, jak se staví k obnově Ukrajiny v Německu. Podle něj obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.

    „Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ uvedl a upřesnil, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.

    Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl

    Doplnil, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.

    „A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětlil s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.

    Setkání zástupců vlády s podnikateli

    Také se ale nedá říci, že by se ve věci participace českých firem na obnově Ukrajiny vůbec nic nedělo. Minulý týden se setkali premiér Andrej Babiš [ANO] a ministr průmyslu Havlíček spolu s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou [ANO] s českými a ukrajinskými podnikateli v Praze. Tématem byla právě účast Česka na obnově Ukrajiny. Na něm se mimo jiné poprvé vážně zmínila cesta ministra Havlíčka s českými podnikateli na Ukrajinu. Avšak znovu – není to pozdě?

    Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu

    Tomuto setkání totiž předcházel otevřený dopis ministrovi Havlíčkovi od českých podnikatelů sdružených v Ukrajinsko-české obchodní komoře [UKRCHAM] z 9. června [pozor neplést si s Česko-ukrajinskou obchodní a průmyslovou komorou, to je už zase jiný příběh, pozn. red.]. V něm několik českých podnikatelů z energetiky a inženýrství nejenže vyzývá ministra Havlíčka ke schůzce, ale mluví i velice jasnou řečí o tom, jak to je ve skutečnosti s připraveností Česka na obnovu Ukrajiny.

    Česko by nemělo být poslední, říká šéfka česko-ukrajinské komory

    Podnikatelé v úvodu dopisu uvádí, že ruské útoky systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a roste potřeba nových zdrojů výroby, kogeneračních jednotek, síťových řešení, záložního napájení, digitalizace infrastrukturních dat, tepelné a plynárenské infrastruktury. Škody odhadují v řádu desítek miliard eur.

    České firmy na Ukrajině jsou. Avšak bez podpory

    Zdůrazňují, že české společnosti disponují technologiemi, výrobní kapacitou, inženýrskou expertizou, kapitálem a praktickými zkušenostmi pro realizaci těchto projektů. Mnoho českých firem podle nich již na Ukrajině působí i v podmínkách války a realizuje dodávky technologií, servisní kontrakty, modernizaci energetických zařízení, digitalizaci infrastruktury a průmyslová řešení. Případně do těchto projektů investují. Současně upozorňují, že čeští podnikatelé dlouhodobě pomáhají některým ukrajinským veřejným subjektům, jako jsou samosprávy, modernizovat procesy, technologie a data. To všechno je podle nich velice dobrá výchozí pozice.

    Ale pak hned i dodávají: „Český byznys se však dnes potýká s kritickým nedostatkem efektivních státních finančních nástrojů podpory. […] Navzdory politickým deklaracím o podpoře Ukrajiny a nutnosti zapojení českých firem do její obnovy nejsou finanční mechanismy exportní podpory České republiky dostatečné pro realizaci velkých energetických a infrastrukturních projektů.“

    USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu

    Podle nich Česká exportní banka ukončila aktivní financování projektů na Ukrajině ještě v roce 2022, hned po začátku plnohodnotné ruské invaze. Komerční pojišťovny pak podle nich nejsou ochotny pojistit rizika projektů na Ukrajině. EGAP pak po roce 2023 sice obnovil podporu exportu na Ukrajinu, avšak převážně pro krátkodobé a menší transakce. Ani rozšířený program „Fond Ukrajina“ svým rozsahem podle nich neodpovídá potřebám velkých energetických a inženýrských projektů.

    A dále:

    Národní rozvojová banka, jak tvrdí v dopisu, dosud nespustila plnohodnotné finanční nástroje v rámci Ukraine Facility Pillar II, zatímco polská Bank Gospodarstwa Krajowego [BGK], německá rozvojová banka KfW´, a dokonce i slovenská EXIMBANKA již poskytují podporu dle příslušných mechanismů Evropské komise. Tím už nyní zajišťují financování nebo přípravu financování investičních projektů na Ukrajině.

    Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu

    „V důsledku toho se české společnosti ocitají v nekonkurenceschopné pozici oproti polským, německým, slovenským či francouzským firmám. A to proto, že za nimi stojí státní rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a mají možnost využívat systémové garanční nástroje. Dokonce i ukrajinské firmy jsou na tom lépe, protože mohou čerpat výhodné půjčky pro čistě ukrajinské společnosti bez zahraničních vlastníků,“ tvrdí.

    Česká republika ztrácí historickou příležitost

    V dopise čeští podnikatelé vyjadřují přesvědčení, že Česká republika „již dnes“ ztrácí historickou příležitost prosadit se na jednom z nejvýznamnějších trhů budoucí evropské obnovy. A předjímají budoucnost.

    „Po ukončení války bude ukrajinský trh velkých energetických a infrastrukturních projektů fakticky rozdělen mezi velké mezinárodní finančně-průmyslové skupiny a konsorcia, která již dnes vstupují na Ukrajinu s podporou svých národních rozvojových bank a exportních agentur,“ tvrdí a popisují důsledky: „Bez rychlého zavedení konkurenceschopných finančních nástrojů hrozí, že české společnosti – navzdory své expertize, technologiím a dlouholetým zkušenostem – budou z ukrajinského trhu vytlačeny ještě před začátkem hlavní fáze poválečné obnovy.“

    Závěrem vyjadřují naději, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k tomuto zásadnímu problému přistoupí s nejvyšší prioritou a zajistí konkurenceschopnou podporu pro český byznys a export.

    [Pozn. red.: Otevřený dopis signovali tito podnikatelé: Richard Benda, předseda představenstva Enkom a.s., Libor Winkler, řídící partner, RSJ Investments, Václav Klein, jednatel, GENTEC CHP s.r.o. , Ladislav Zeman, CEO, TEDOM a.s., Vladimír Sýs, jednatel, Agile Europe s.r.o, Aleš Korostenský, skupina firem „Ekotechnik“, Robert Vágner, jednatel, AC & HS, s.r.o., Tomáš Hlaváček, jednatel, Provyko s.r.o., Zdeněk Franc, Ph.D, ředitel, Fluid Engineering a.s., Ondřej Hrdlička, jednatel HRDLIČKA Group spol. s r. o., Luboš Hajský, Ing. jednatel, DEVINN, s.r.o. ]

    Obnova na Ukrajině: Budou Češi opět za hlupáky?

    O příležitostech pro české firmy při obnově Ukrajiny se mluví od samého začátku války na Ukrajině. Nejednou politikům posloužily jako argument pro podporu Ukrajinu z kapes daňových poplatníků. Na druhé straně z výše uvedeného vyplývá, že Česku vážně hrozí, že i navzdory masivní a nákladné podpoře Ukrajiny propásne příležitost na obnově Ukrajiny také vydělat. A získat alespoň část vynaložených prostředků zpátky.

    Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?

    Je to o to víc s podivem, protože jak zástupci vlády Petra Fialy [ODS], tak členové vlády Andreje Babiše „touto příležitostí“ nemohou být zaskočeni. To proto, že se o tom mluví dlouhodobě. Na situaci, která nastane na Ukrajině, jakmile se válka bude chýlit ke konci a skončí, upozorňoval například už v roce 2022 tehdejší prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.

    „Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ uvedl tehdy v podcastu FinTag, ale současně se okamžitě ptal, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny.

    „Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ říkal už tehdy.

    Ukrajincům jsme nesmírně pomohli, říká Jaroslav Hanák

    A zdůrazňoval, že Česko by podle jeho názoru určitě nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo stovky tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu silně podpořilo vojensky a finančně.

    Otázka poslední: Jak to bude? Ani čtyři roky poté se neví

    „Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ říkal už v roce 2022 Jaroslav Hanák.

    Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii

    Je více než smutné, že tato otázka nemá jasnou odpověď ani v roce 2026. Naděje na vyjasnění tu ale stále je. To ale jen za předpokladu, že včera se ministr Havlíček při bilanci půl roku vlády Andreje Babiše pouze uřekl, případně neobratně vyjádřil, když před televizními kamery sebevědomě pronesl: „Slíbili jsme, že posílíme naše aktivity v rámci projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili.“

    USA chtějí provozovat ukrajinskou část plynovodu Bratrství

    To proto, jak vyplývá z aktuálního stavu, že v přípravě na ekonomickou a byznysovou spoluúčast na obnově Ukrajiny Česko nejenže „hotovo“ nemělo za minulé vlády, ale „hotovo“ nemá ani za ty současné.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc [za ANO] podal nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k podání dovolání v případu smrtelné nehody, jíž zavinil pod vlivem alkoholu někdejší šéf loděnické firmy GZ Media Zdeněk Pelc.

    Jeho trestní stíhání zastavil na konci května pražský krajský soud. Pelc souzen nebude kvůli vážné nemoci, napsal tehdy server iDNES.cz. Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku. A to přesto, že státní zástupce podal proti původnímu rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku stížnost. Nyní ministr spravedlnosti Tejc podal dovolání v neprospěch obviněného.

    „V dané věci jsme se na ministerstvu spravedlnosti podrobně zabývali postupem soudu i soudního znalce. Na základě zjištěných skutečností jsem v uplynulém týdnu dal písemný podnět nejvyšší státní zástupkyni k podání dovolání v neprospěch obviněného. Lhůta pro podání dovolání dosud neuplynula. Dalšími okolnostmi případu se i nadále zabýváme,“ uvedl na síti X ministr spravedlnosti.

    Žalobkyně Okresního státního zastupitelství v Rakovníku podala na Pelce obžalobu v lednu. Soudce požádal o vypracování znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu. Následně vydal usnesení, ve kterém zastavil trestní stíhání.

    „Znalec uvedl, že si dokáže v krátkém horizontu jednoho až dvou měsíců představit, že by obviněný stanul před soudem fyzicky nebo připojením přes vzdálený přístup z domova, hospice či nemocničního lůžka, nicméně v horizontu tří až více měsíců by nebylo možno počítat s jeho další účastí u jednání,“ uvedl rakovnický soudce Marcel Lehečka v usnesení, které získaly Seznam Zprávy [SZ].

    Dopravní nehoda a změny ve firmě

    Zdeněk Pelc v červnu 2025 při projíždění levotočivé zatáčky po požití alkoholu nezvládl řízení. Najel na krajnici, poté narazil do svodidel, o která se několik desítek metrů třel, až nakonec vjel zpět na komunikaci a přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozem. Pelc měl podle znaleckého posudku více než 1,6 promile alkoholu v krvi, napsal server Seznam Zprávy. Pelc podle SZ už před začátkem soudního procesu uzavřel s pozůstalými dohodu o finančním vyrovnání.

    Koncem srpna společnost GZ Media, která je světovou jedničkou ve výrobě gramofonových desek, ale velkou část jejího výrobního programu tvoří i výroba papírových obalů pro globální firmy, následně provedla zásadní změny ve vedení.

    Dosavadního hlavního majitele Zdeňka Pelce, který měl vážnou nehodu, v čele orgánu nahradil jeho syn Zdeněk Pelc mladší. Vyplynulo to ze zápisu ze zasedání představenstva ve Sbírce listin.

    Český výrobce obalů a LP objevil Ameriku. Recykluje neprodané LP

    Členem představenstva místo Pelce staršího se stal už dříve finanční ředitel společnosti Martin Heger, obměněné představenstvo pak vybralo nového předsedu. Server E15 uvedl, že se změnila i vlastnická struktura společnosti. Majoritní vlastník GZ Media, kyperská firma Earthglobe Limited, se přesunula do ČR a přejmenovala se na GZ Holding. Hodnota mateřské skupiny dosahuje podle E15 přibližně 9,3 miliardy korun, přičemž drtivou většinu tvoří majoritní podíl v GZ Media. Celková stoprocentní hodnota GZ Media přesahuje podle serveru 11,2 miliardy korun.

    Společnost GZ Media v Loděnici přebírá Zdeněk Pelc mladší

    Ve vlastnické struktuře firmy jsou nyní Pelcovy děti, on sám už v ní nefiguruje. Firma to dlouhodobě nekomentuje.

    „Mohu se vyjadřovat jen k věcem, které se týkají GZ Media. Nemohu se vyjadřovat k čemukoliv, co se týká vlastnictví, ani k osobním věcem, které se týkají rodiny Pelcových,“ řekla již dříve Jitka Nosková, která má na starosti marketing a komunikaci společnosti.

    Hospodaření GZ Media

    Skupina GZ Media v roce 2024 utržila 7,3 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu méně. Ještě v roce 2020 její tržby činily něco málo přes tři miliardy korun. I přes pokles tržeb dosáhla třetích nejlepších výsledků. Firma celosvětově prodala 70 milionů gramofonových desek. Nicméně nejen vinylové desky jí vydělávají, jsou to i zmíněné papírové obaly. Know-how k jejich výrobě získala právě z výroby obalů na desky.

    Skupina zaměstnává téměř 3 000 lidí, z toho přes 2000 v Česku. Hlavní výrobní závod má v Loděnici na Berounsku, další provozy pak v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti jsou i v Kanadě, Francii a ve Spojených státech, kde firma zažívá velký růst.

    No tak tu výrobu z Česka přesuneme, zní z GZ Media

    GZ Media má více než sedmdesátiletou tradici. Kromě výroby gramofonových desek dodává klientům z celého světa polygrafické služby a produkty v mediálním, tiskovém a balicím průmyslu. Výroba vinylů se sice na začátku 90. let minulého století zhroutila, později ale začaly být opět populární a dneska na nich GZ Media staví své podnikání. Naopak výrobu CD a DVD v Česku zastavila. Důvodem bylo mimo jiné to, že potřebovala více místa pro výrobu gramodesek.

    –ČTK/RED–

    (more…)