Categoría: Ekonomika

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

    Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

    Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

    Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

    Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

    Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

    [Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

    Rok 2026 v Senátu

    Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

    Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

    [Zdroj: MF ČR]

    Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

    Sněmovní bitva o peníze pro Senát

    O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

    Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

    Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

    V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

    Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

    Ze STANu promluvila Věra Kovářová

    Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

    „Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

    Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

    „Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

    Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

    –RED/ČTK–

  • Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

    Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

    Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

    Íránský raketový útok

    Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

    Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

    Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

    Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

    Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

    [Zdroj: Tradingeconomics.com]

    A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

    Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

    Past v Hormuzském průlivu trvá

    Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

    Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

    Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

    Íránský raketový útok

    Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

    Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

    Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

    Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

    Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

    [Zdroj: Tradingeconomics.com]

    A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

    Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

    Past v Hormuzském průlivu trvá

    Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

    Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

    Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

    Íránský raketový útok

    Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

    Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

    Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

    Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

    Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

    [Zdroj: Tradingeconomics.com]

    A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

    Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

    Past v Hormuzském průlivu trvá

    Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag