Pruebas 2

Category: Ekonomika

  • Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.

    Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.

    „Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.

    V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.

    „USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.

    S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.

    „Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.

    Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

    Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.

    Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku

    Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.

    [Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]

    To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.

    „Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.

    Americká ekonomika celkově

    „Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.

    Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.

    „Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.

    „Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.

    Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.

    „Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.

    Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.

    Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson

    Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.

    „Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.

    „Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.

    V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“

    Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.

    Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.

    „Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.

    V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.

    „USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.

    S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.

    „Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.

    Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

    Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.

    Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku

    Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.

    [Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]

    To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.

    „Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.

    Americká ekonomika celkově

    „Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.

    Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.

    „Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.

    „Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.

    Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.

    „Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.

    Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.

    Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson

    Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.

    „Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.

    „Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.

    V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“

    Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.

    Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.

    „Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.

    V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.

    „USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.

    S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.

    „Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.

    Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

    Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.

    Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku

    Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.

    [Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]

    To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.

    „Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.

    Americká ekonomika celkově

    „Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.

    Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.

    „Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.

    „Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.

    Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.

    „Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.

    Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.

    Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson

    Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.

    „Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.

    „Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.

    V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“

    Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.

    Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.

    „Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.

    V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.

    „USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.

    S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.

    „Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.

    Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

    Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.

    Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku

    Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.

    [Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]

    To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.

    „Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.

    Americká ekonomika celkově

    „Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.

    Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.

    „Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.

    „Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.

    Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.

    „Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.

    Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.

    Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson

    Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.

    „Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.

    „Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.

    V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“

    Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

  • Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.

    Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.

    „Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.

    V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.

    „USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.

    S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.

    „Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.

    Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci

    Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.

    Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku

    Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.

    [Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]

    To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.

    „Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.

    Americká ekonomika celkově

    „Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.

    Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.

    „Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.

    „Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.

    Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.

    „Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.

    Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.

    Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson

    Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.

    „Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.

    „Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.

    V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“

    Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.

    –DNA–

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–