Category: Investice

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva

    „Kdyby to byl jenom byznys, tak bychom to nedělali s takovou zodpovědností, péčí a důrazem na detail, vzájemné návaznosti a komplexní rozvoj území,“ říká pro FinTag partner a spoluzakladatel investiční skupiny Penta Marek Dospiva.

    FinTag s Markem Dospivou hovořil při příležitosti slavnostního otevření nové Polikliniky Florenc. Za ní stojí jak Penta Hospitals CZ, tak Penta Real Estate. Obě firmy náleží do portfolia skupiny Penta Investments.

    Nová Poliklinika Florenc ale není jediným stavebním projektem Penty v Praze, a zejména jejím centru. Patří k nim přestavba Masarykova nádraží či celková proměna Florence. Marek Dospiva říká, že v případě nové výstavby v režii Penty Real Estate nejde jen o byznys, ale vždy o něco více.

    „Musíme na našich projektech zaplatit náklady a mít přiměřený zisk, ale zároveň k nim přistupujeme velmi zodpovědně. Dokazují to i naše mezinárodní urbanistické soutěže, kterými prochází každý náš projekt. A realizujeme je proto, abychom vytvořili co nejlepší urbanistický koncept pro rozvoj celého území. U toho každý projekt začíná,“ vysvětluje.

    Pražská Florenc se změní. Špínu a bezdomovce vytlačí nová čtvrť

    Podle něj platí, že když se u projektu nepodaří zvládnout dobře urbanistickou stránku daného místa, tak pak už mu nepomohou ani ti sebelepší architekti. A to proto, že každý dobrý projekt začíná kvalitním urbanistickým plánem rozvoje. Je-li ten špatný, projekt je podle něj „zkažený od začátku“. I proto Penta Real Estate spolupracuje s nejlepšími světovými architekty.

    „Chceme, abychom na všechno, co budujeme, mohli být před svými blízkými, rodinami i sebou samými hrdí. Aby každý, kdo tam přijde, aby se cítil dobře,“ vysvětluje Dospiva.

    On sám, ale i celý tým Penta Real Estate, je asi nejvíce pyšný a po právu hrdý, jak říká, na budovu Masaryčka naproti jiné budově Penty, Florentinu, u Masarykova nádraží.

    „Tam jsme si vyhráli nejenom s celým veřejným prostorem v okolí budovy, ale i s velmi náročným řešením fasády. Ta je takové malé umělecké dílo od světové architektky Zahy Hadid. To je asi budova, která je mně, ale i celému týmu Penty Real Estate nejbližší,“ říká.

    Marek Dospiva: Nový stavební zákon vítáme

    Marek Dospiva se pro FinTag vyjadřuje i k současné délce nové výstavby v Česku. Zde je více než kritický: „To, co tady máme v České republice a v Praze, je zoufalství. Povolovací procesy trvají sedm až deset let v průměru od nějakého projektového záměru.“

    Pozastavuje se nad délkou změny územních plánů, trvání územních rozhodnutí a vydávání stavebních povolení.

    „Vytváří to absolutně nekonkurenceschopné prostředí, také jsme na konci světových tabulek z hlediska rychlosti a efektivnosti,“ tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    I proto podporuje přijetí nového stavebního zákona. Podle něj by měl délku výstavby v Česku výrazně zkrátit. On sám by si představoval, aby trvala práce od záměru projektu po vydání stavebního povolení maximálně rok.

    „To by nás posunulo na špičku tabulky zemí, kde trvá stavební řízení nejkratší dobu, a nastartovalo by to vývoj ve stavebnictví. A pomohlo by to nakopnutí ekonomiky,“ vysvětluje, jaké by byly dopady.

    Dodává, že zdržování a vleklost stavebního procesu z pohledu developerů všechno jenom prodražuje. A zaplatí to vždycky hlavně koncový zákazník.

    „To zdlouhavé povolování se může podílet na konečné ceně metru čtverečního u bytu klidně pěti až deseti procenty,“ říká.

    O výsledcích skupiny Penta

    Marek Dospiva pro FinTag popsal i to, jak skupina Penta Investments financuje nejenom výstavbu nových stavebních projektů v centru Prahy, ale i další rozvoj společností, které vlastní. Sem patří například Fortuna, lékárny Dr. Max nebo již zmíněná zdravotnická skupina Penta Hospitals CZ a další firmy.

    „Veškerý zisk, který vygenerujeme, tak reinvestujeme,“ říká.

    Za velký přínos považuje i nedávno otevřené fondy kvalifikovaných investorů Penta Fund. Jejich prostřednictvím skupina Penta získává peníze na rozvoj svých projektů. Do těchto fondů již investovalo přes osm tisíc investorů, kteří do nich vložili už přes 17 miliard korun.

    Marek Dospiva vysvětluje, proč se Penta Investments po letech váhání rozhodla tyto fondy otevřít: „30 let za námi chodili poradci a říkali, že bychom se měli otevřít třetím stranám. A my jsme říkali ne, my si budeme investovat všechno sami.“

    Penta hlásí rekordní zisk. Osvědčují se jí i její investiční fondy

    A pokračuje: „To, když jsme byli mladí…. Teď ale vidíme, že i nám ten čas ubíhá. Všem partnerům je více než 50 let. A tak jsme dospěli k závěru, že se podělíme i s investory z třetích stran o úspěch Penty.“

    Rozdíl oproti většině jiných fondů je podle něj v tom, že investoři do fondů Penty investují přímo už do existujících projektů.

    „Není to tak, že investují peníze a fond pak hledá příležitosti,“ upřesňuje.

    Penta Real Estate šlape na plyn. V Londýně realizuje další stavební projekt

    Výhody tato spolupráce podle něj přináší i Pentě. Rychleji roste, lépe diverzifikuje portfolio, dosáhne i na lepší marže. A spokojení mohou být i investoři. Průměrný výnos aktivit skupiny Penta totiž dosahuje každý rok už více než dvacet let 12 až 15 procent.

    „Nevidím jediný důvod, proč bychom to s těmi stejnými managementy neměli dosahovat do budoucna. Samozřejmě, že to nemůžete garantovat, ale já jsem přesvědčen o tom, že toto ti investoři vidí a věří nám,“ uzavírá Marek Dospiva.

    Daniel Tácha

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)