Pruebas 2

Categoría: Zahraničí

  • Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Hormuz je mimo provoz už pět týdnů. Určitou naději na otevření průlivu nyní dává probrání se Velké Británie a Francie. Ty se snad konečně odhodlají řešit spolu s dalšími evropskými zeměmi tento hlavně jejich problém.

    A to třeba už kvůli tomu, že cena ropy se teď už docela běžně pohybuje v pásmu 105 až 110 dolarů. Dalšímu možnému vývoji konfliktu na Blízkém východě, a zejména jeho dopadu na komoditní trhy, světovou ekonomiku, ale i politiku se ve své analýze na FinTag věnuje investiční analytik XTB a spolupracovník redakce Tomáš Vranka.

    —

    Cena ropy se i přes pokračující napětí drží níže než na lokálních maximech z března. Investoři tak stále částečně počítají s tím, že se konflikt na Blízkém východě podaří uklidnit dříve, než se naplno přelije do globální ekonomiky. Jinými slovy v ceně ropy je stále víc naděje na diplomatické řešení než plné započtení rizika dlouhodobého výpadku. Současně ale platí, že jakmile se tato očekávání nenaplní, cena ropa umí reagovat velmi rychle. Tento čtvrtek 2. dubna Brent znovu vyskočil nad 108 dolarů za barel. A stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že ho uvrhne „zpět do doby kamenné“, pokud neodblokuje Hormuzský průliv. Výsledkem bylo, že v pátek cena ropy ještě jeden dolar přidala, a stála 109,1 dolaru.

    Vývoj ceny ropy v uplynulých dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Na vývoji posledních dnů je tak dobře vidět, jak citlivé jsou trhy na každou zprávu o možném příměří nebo deeskalaci. Ve středu 1. dubna akcie v USA rostly, zatímco část trhu začala sázet na to, že by nemusel konflikt trvat dlouho. Cena ropy naopak po předchozím růstu částečně klesla. To ukazuje, že investoři stále berou rychlejší uklidnění situace jako realistickou variantu. Právě v tom ale může být skryté riziko. Pokud se ukáže, že je trh příliš optimistický, mohou přijít další výrazné pohyby nejen na ropě, ale i na akciích, dluhopisech a měnách.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Pro investory je teď klíčové to, že nejde jen o samotnou cenu ropy. Delší omezení v Hormuzském průlivu by postupně začalo dopadat i na inflaci, ceny pohonných hmot, náklady firem a náladu spotřebitelů. Proto nejde jenom o komoditní příběh. Jde o makroekonomické riziko, které se může propsat napříč celým trhem.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Největší riziko pro trhy představuje varianta, ve které jednání selžou a omezení v Hormuzském průlivu se prodlouží. V takovém případě by tlak na ceny energií zůstal silný a trhy by musely přecenit riziko delšího výpadku dodávek. Analytici už připouštějí, že pokud se situace rychle nezlepší, ropa by mohla v dubnu zamířit ještě výrazně výš. UBS například upozornila, že při pokračující nejistotě není vyloučen ani růst nad 150 dolarů za barel.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Pro Evropu by byl takový vývoj zvlášť nepříjemný. Vyšší ceny energií by znovu zvýšily inflační tlak právě ve chvíli, kdy trhy sledují, kdy a jak rychle budou centrální banky dále snižovat sazby. Delší energetický šok by mohl vrátit do hry scénář stagflace. To znamená kombinace vyšší inflace, slabšího nebo žádného hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Což je prostředí, ve kterém se hledá investorům útočiště mnohem hůř než v běžném ekonomickém cyklu. Tuhle možnost dnes trh úplně nevylučuje, ale zatím ji podle vývoje cen nezapočítává naplno. A to je důležité.

    Scénář číslo dvě: Příměří a rychlé otevření průlivu

    Právě tohle je varianta, na kterou teď trhy nejvíc spoléhají. Diplomatické kontakty dál probíhají. Do hry vstupují i další země a podle médií zůstávají otevřené kanály například přes Pákistán nebo Čínu. Británie navíc svolala jednání s více než třicítkou států o tom, jak obnovit bezpečnost plavby v oblasti. To samo o sobě ukazuje, že snaha o diplomatické řešení stále existuje. Pokud by se situaci podařilo uklidnit a provoz v Hormuzu by se začal obnovovat, ropa by zřejmě výrazně klesla.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Zmizela by totiž část geopolitické prémie, kterou si trh do cen v posledních týdnech přidal. Právě proto akcie při zprávách o možném uvolnění napětí reagují pozitivně. Pro širší trh by šlo o nejlepší zprávu, protože by se snížil tlak na inflaci a výhled hospodářského růstu. Zjednodušeně řečeno: levnější ropa by byla dobrou zprávou téměř pro všechny sektory kromě části energetických titulů.

    Scénář tři: Hormuz se otevře, bezpečnost vyřeší Evropa

    Vedle těchto dvou hlavních variant se rýsuje třetí možnost, která může být z pohledu evropských investorů mimořádně zajímavá. Spojené státy dávají najevo, že nechtějí nést veškerou odpovědnost samy. A evropské země už konečně naznačují ochotu převzít větší roli při zabezpečení námořních tras. Británie nyní koordinuje širší diplomatický formát a Francie podle dostupných zpráv signalizovala ochotu zapojit se do případné mise po skončení bojů. To by znamenalo víc než jen technické řešení problému v Perském zálivu. Šlo by o další impuls pro debatu o energetické a bezpečnostní autonomii EU!!!

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Pro investory by tento scénář neznamenal jen otázku, kam půjde cena ropy, ale i to, které části evropské ekonomiky by z takového posunu mohly dlouhodobě těžit. Ve hře by byly zejména obranný průmysl, infrastruktura nebo firmy navázané na energetickou bezpečnost. Z pohledu trhů by tento scénář ale mohl znamenat pomalejší návrat důvěry než v případě rychlého a jasného amerického zásahu.

    Největší problém? Trh možná pořád věří až příliš

    Současné nastavení trhu naznačuje, že investoři stále spíše věří ve scénář postupného uklidnění. To ale samo o sobě vytváří zranitelnost. Pokud by omezení v Hormuzu přetrvala i v dalších týdnech, zejména během silnější sezónní poptávky po energiích, dopady na ekonomiku by mohly být citelnější, než s čím dnes počítá většina trhu.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    A právě to je moment, který by mohl přinést nepříjemné překvapení. Ne proto, že by byl dlouhý konflikt jistota, ale proto, že ho trh zatím zřejmě neoceňuje dostatečným a odpovídajícím způsobem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB, a spolupracovník redakce FinTag

  • Akcie SpaceX už víří hvězdný prach. Na příležitost čekají UFO i JEDI

    Elon Musk už neposílá do vesmíru jen rakety SpaceX, ale se svou stejnojmennou vlajkovou lodí již i míří pro peníze na burzu. Podle dostupných informací podal žádost o první veřejnou nabídku akcií [IPO].

    Očekává se, že s akciemi SpaceX se začne obchodovat už letos v létě. Téma na FinTag otevírá investiční analytik a spolupracovník redakce Petr Novotný. A ten píše, že IPO SpaceX dozajista nebude jen tak „nějaké IPO“. Podle něj je klidně možné, že „tohle IPO“ se stane největším burzovním debutem všech dob. Proč?

    • 75 miliard USD / cca 1,6 bilionu Kč: Tolik by si mohl SpaceX od investorů vybrat.

    Tato částka by zastínila prozatím rekordní IPO ropného giganta Saudi Aramco z roku 2019. Ale nejen to! Pokud se IPO SpaceX opravdu uskuteční, a to by mělo, Musk pošle vůbec poprvé v historii na burzu firmu, jejíž celková tržní hodnota [SpaceX zahrnuje X, Starlink, xAI aj., pozn. red.] přesáhne hodnotu jeden bilion dolarů [cca 21,3 bilionu Kč].

    Elon se drží svých zásad, ale v reálném světe se jimi vždy řídit nedá

    Podle dostupných informací společnost SpaceX podala žádost u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických [SEC] v takzvaném důvěrném režimu. To znamená, že finance a rizika firmy jsou zatím pod pokličkou. Už teď z toho ale plyne, že Musk a SpaceX odkryjí karty v příštích dvou měsících. Samotné akcie SpaceX by se tak mohly začít „točit“ v červnu nebo červenci.

    Rychlé opáčko: Jak jsme se sem dostali?

    Jakmile SEC zveřejní dodané dokumenty, všichni v nich budou hledat jedno. A tím jedním bude to, jestli Elon Musk neplánuje v budoucnu spojit SpaceX s Teslou. A to by teprve byl vesmírný tanec!

    Automobilka Tesla vymazala ztráty z doby Muskovy účasti v politice

    Musk založil SpaceX před více než dvaceti lety s vizí kolonizace Marsu. Cestou stihl vzkřísit skomírající soukromý vesmírný průmysl, naučil rakety přistávat pozpátku a spustil satelitní internet Starlink. A tady to začíná být zajímavé, protože letos se spojil SpaceX s Muskovou AI firmou xAI. Přičemž ta již dříve spolkla sociální síť X, dříve Twitter.

    Proč k tomu došlo? Jednoduše proto, že Elon Musk přetavil svůj další sen v nový byznys plán. A jím není nic menšího, než vybudovat orbitální datová centra poháněná přímo ze slunce. Sci-fi? Ale jděte, pro Elona jen další běžný všední den.

    Jak se toho zúčastnit / Aneb cesta k akciím Space X

    Možná, že už i vy si teď brousíte zuby na nové akcie přímo od Elona, ale realita je trochu méně fantastická. Do primární emise, tedy nákupu za upisovací cenu ještě před vstupem na burzu, se běžný smrtelník nemá šanci dostat. Tyhle lukrativní alokace si mezi sebou rozeberou velcí žraloci z Wall Street, tedy investiční banky a obří fondy.

    Trhy se dál přehřívají. Elon Musk vystaví datová centra ve vesmíru

    Naděje tady ale přece jen je. Nabízí ji sekundární trh. Každý český investor si akcie SpaceX koupí v momentě, kdy se začnou veřejně obchodovat na burze. To je ten zmíněný červen nebo červenec. Stačí mít účet u běžného brokera a být připraven na startovní velkou volatilitu.

    Jsou tu ale i další možnosti. Patří mezi ně burzovně obchodované fondy, ETFka, zaměřená na vesmírný sektor. Případně takto tematicky zaměřené klasické podílové fondy od investičních společností. V případě zmíněných ETF se nabízí například následovné:

    • Procure Space ETF [UFO]: Legenda mezi vesmírnými ETF. Sdružuje výrobce raket a satelitní operátory, pro které je vesmír hlavní byznys.
    • VanEck Space Innovators UCITS ETF [JEDI]: Fond se zaměřuje na největší inovátory v sektoru, to od vývoje nosných raket až po komunikační technologie.

    Tento ETF fond navíc pracuje v režimu UCITS. Pro evropské investory se tím stává toto ETFko snadno dostupným a daňově přívětivým. [UCITS, Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities, je regulatorní rámec EU, který umožňuje volný prodej podílových fondů a ETF napříč členskými státy EU, pozn. red.]

    Nový kurz: Jak ovládnout svět ETF a nepřijít o kalhoty na poplatcích?

    Proč zmiňujeme právě tyto fondy? Dá se předpokládat, že jakmile se hvězdný prach po IPO SpaceX usadí, oba fondy, UFO i JEDIm zařadí SpaceX do svých portfolií. Pokud se tak stane, nákupem těchto ETF každý investor automaticky získá i podíl ve SpaceX. A to navíc bez nutnosti časovat přesný moment vstupu na burzu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–

  • Klasické nevratné dotace z EU končí. Nejsou peníze  

    To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.

    Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.

    „Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.

    Šéfka EK von der Leyenová připouští dvourychlostní EU

    Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.

    „Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.

    Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.

    EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států

    Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.

    Evropské dotace: Jaké změny se chystají

    Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.

    „Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.

    EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy

    Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.

    „To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.

    Zapojení soukromého kapitálu

    Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.

    „V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.

    Rozpočet EU na roky 2028-2034 má být téměř 50 bilionů korun

    Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.

    Kde se berou evropské peníze na dotace

    Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.

    Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.

    EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %

    Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.

    Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.

    Německo do EU odvádí dvakrát tolik peněz co Francie

    „Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.

    Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.

    –RED–