Category: Pojištění

  • Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Epidemie žloutenky A v Česku slábne. A lékaři upozorňují, že je ideální doba pro očkování proti virové hepatitidě A [VHA]. Očkování nejen chrání před vážnými příznaky nemoci, ale i brání 50dennímu dohledu lékaře po rizikovém kontaktu.

    Očkování proti žloutence typu A zdravotní pojišťovny nehradí dětem ani dospělým. Přesto lékaři i zdravotní pojišťovny dětem i dospělým tuto vakcínu vřele doporučují jako prevenci před nákazou. A je tu i další praktický důvod, proč se nechat očkovat proti žloutence typu A známé i jako nemoc špinavých rukou. A tím je vyřazení z běžného života na téměř dva měsíce, a to i jen při podezření z nákazy.

    „Necelé dva týdny před letními prázdninami potvrdili lékaři nákazu žloutenkou A učiteli mých dvou dětí, a to znamená, že obě děti musely do karantény nebo spíše pod lékařský dohled,“ popisuje paní Eva z menšího města nedaleko Prahy.

    Upřesňuje, že rozhodně nešlo o omezení na dva tři týdny, ale na 50 dnů od posledního kontaktu s pedagogem. Což, jak říká, obratem zkomplikovalo dlouho chystané plány na letní prázdniny.

    „Děti měly na červenec naplánované dva pobytové tábory, a následně týden u prarodičů kvůli naší práci. Na společnou dovolenou pojedeme druhý týden v srpnu,“ říká paní Eva.

    Infektolog: Žloutenka udeřila, protože tady dlouho nebyla

    Pár dní před začátkem prázdnin se jí do telefonu ale ozvala pracovnice hygieny a vyjasnila jí, že děti musí zůstat doma. A několikrát se podrobit testování na žloutenku. To, pokud nejsou očkované. Což ani v jednom případě nebyly, dodává paní Eva.

    „Každý rodič ví, že podmínkou přijetí dítěte na tábor je potvrzení o bezinfekčnosti, a to v našem případě nepřicházelo do úvahy. A tak děti zůstávají celý červenec doma, všechno jsme zrušili, včetně jejich pobytu u prarodičů,“ popisuje překotné změny plánů s tím, že zatím vyšly výsledky krevních testů negativně a děti nemají ani žádné příznaky nákazy.

    Kontakt s nakaženým žloutenkou přináší omezení

    Postup při rizikovém kontaktu s osobou nakaženou žloutenkou A upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Doba karantény nebo spíše lékařského dohledu s mnoha omezeními při rizikovém kontaktu je 50 dnů. Trasování kontaktů stejně jako termíny krevních odběrů nařizují krajské hygieny.

    „V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti. Například návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

    Tato opatření se podle ní ale netýkají dětí, které jsou proti žloutence A řádné očkované.

    „U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat,“ dodává lékařka s tím, že i v její praxi se setkává s případy, kdy nemohli pustit děti na tábor a jiné hromadné akce kvůli tomu, že se u nich ve třídě či jinde v kolektivu vyskytla žloutenka.

    Investice do péče o bezdomovce v USA rostou. A vyplácí se

    A i když podle zdravotníků epidemie žloutenky v Česku mírně slábne, riziko nákazy je stále poměrně vysoké. Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se jí za letošních prvních šest měsíců nakazilo 1 304 osob. Loni to bylo za stejné období 777 osob a o rok dříve, v roce 2024, šlo o 114 nákaz v prvním půlroce. V předchozích letech se pohybovaly počty nákaz v prvních šesti měsících roku v nižších desítkách.

    „V červnu se situace ve výskytu VHA ve většině krajů stabilizovala. Výjimkou je kraj Jihomoravský, kde ve srovnání s květnem 2026 došlo k nárůstu o 21 případů,“ hodnotí situaci kolem šíření VHA ve své pravidelné zprávě SZÚ.

    Nejvíce případů hlásily letos v červnu Jihomoravský kraj [54], Praha [18] a Ústecký kraj [16]. V ostatních krajích šlo o jednotky případů.

    „Meziměsíční pokles počtu případů od začátku roku je zaznamenán až do konce května. V červnu 2026 došlo opět k mírnému nárůstu hlášených případů VHA v ČR, o 16 případů ve srovnání s květnem 2026,“ uvádí dále SZÚ.

    Nejvíce nákaz žloutenkou A připadá podle dat SZÚ na věkovou skupinu 25 až 64 let. Na infekci za letošek zemřelo v Česku šest osob, ve všech případech šlo o muže. K poslednímu úmrtí došlo 1. dubna.

    Slábnoucí epidemii potvrzují zdravotnická zařízení

    Mírné zlepšení situace kolem šíření žloutenky A potvrzují i zdravotnická zařízení. Například Klinika infekčního lékařství [KIF] Fakultní nemocnice Ostrava a LF OU poprvé po dvou letech od epidemie žloutenky A nemá na lůžku jediného pacienta s tímto onemocněním.

    „Aktuálně nemáme žádného hospitalizované pacienta. Což je po dvou letech epidemie velká úleva. Naší klinikou za tu dobu prošlo 550 pacientů,“ říká primářka KIL Lenka Petroušová.

    Žloutenka je nejvíc v Praze a okolí. Příspěvek na očkování se nezvedne

    Skoro polovina pacientů léčených na její Klinice připadala na děti. Mezi nakaženými ale byli lidé všech věkových kategorií.

    „U dětských pacientů zpravidla rychle dochází ke zlepšení stavu. Přesto i u nich jsme naměřili vysoké hodnoty jaterních testů a bilirubinu,“ upozorňuje primářka.

    Očkování proti žloutence chrání zdraví i rodinné plány

    Hepatitida A je zvlášť nebezpečná pro dospělé. Ještě více pak pro lidi s jinou nemocí jater.

    „V našem případě šlo většinou o cirhózu alkoholového původu. V takových případech může dojít k jaternímu selhání. Bohužel evidujeme čtyři případy pacientů, kteří kvůli této komplikaci zemřeli,“ dodává primářka Petroušová.

    Na žloutenku „áčko“ loni v ČR umírali hlavně alkoholici. Často přímo na ulici

    I přes mírný ústup epidemie žloutenky napříč celým Českem infektologové doporučují vedle důsledné hygieny, hlavně rukou, očkování proti žloutence A.

    „Vakcína nám po dvou dávkách zajišťuje dlouhodobou až celoživotní ochranu. A teď v době, kdy epidemie zeslábla, je nejideálnější doba na očkování,“ říká primářka Petroušová.

    Očkování proti žloutence pojištění neplatí

    Jelikož očkování proti žloutence dětem ani dospělým ale nehradí zdravotní pojišťovny, především rodiny s dětmi nákup tohoto očkování dlouho zvažují. Tady je ale třeba upozornit, že při dvoudávkové vakcinaci si zajistí většina lidí ochranu na celý život. Navíc se jich při rizikovém kontaktu, to znamená při kontaktu s nakaženou osobou, netýká preventivní 50denní karanténa.

    Finanční zátěž, kterou očkování proti žloutence zvlášť pro rodiny s dětmi beze sporu představuje, alespoň trochu zmírní příspěvky od zdravotních pojišťoven. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] přispívá dětem na vakcínu až 1500 Kč a dospělým až 1000 Kč. VZP ČR nabízí příspěvek až 1000 Kč pro děti a 500 Kč pro dospělé pojištěnce a třeba Oborová zdravotní pojišťovna [OZP] v obou případech až 1000 Kč na rok.

    ČPZP: Evropský imunizační týden připomíná důležitost očkování

    Pokud si rodiny očkování chytře rozloží tak, aby druhou dávku vakcíny dostaly nejdříve v lednu dalšího roku, pak mohou žádat o příspěvek i na druhou dávku očkování. Tím za očkování nakonec zaplatí rodina nižší stovky korun. Jedna dávka vakcíny pro dítě se pohybuje kolem 1 000 Kč, pro dospělého pak kolem 1 400 Kč. Druhá dávka se podává šest až 18 měsíců po první dávce.

    Veronika Táchová

  • Ve Sněmovně vzniká regulace energy drinků. Pojišťovny ji vítají

    Ve Sněmovně vzniká regulace energy drinků. Pojišťovny ji vítají

    Návrh na omezení prodeje energetických nápojů dětem a mládeži již opět vzniká ve Sněmovně. Úprava má podporu Ministra zdravotnictví ČR [MZd ČR] a vítají ji i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. 

    Novelu zatím s nejasnými parametry regulace prodeje energetických nápojů dětem, případně dospívajícím připravují poslanci napříč politickou příslušností. Omezení prodeje dětem podporují i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven [SZP].

    „Zdravotní pojišťovny jsou těmi, na koho reálně dopadají důsledky životního stylu obyvatelstva v podobě vysokých nákladů na péči. Proto logicky podporujeme kroky, u nichž je naděje, že by mohly ke zdravějšímu životu směřovat,“ vysvětluje důvody postoje Svazu jeho prezident Martin Balada.

    Zubní kaz u dětí podporují slazené i kyselé nápoje narušující pH v ústech

    Ke konkrétnímu věku, tedy hranici zákazu prodeje energy nápojů říká, že to už je na politicích a jejich rozhodnutí. Za svazové zdravotní pojišťovny zdůrazňuje, že ty vítají a podporují veškerá opatření, která podpoří zdravý vývoj dětí a prevenci vzniku v tomto případě nejčastěji civilizačních onemocnění. Jako obezita, nadváha, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo duševní potíže.

    „Energetické nápoje samy o sobě nejsou jedinou příčinou obezity, diabetu ani vysokého tlaku. Častá konzumace cukru s kofeinem a dalšími stimulanty ale je součástí širšího problému,“ vyjasňuje Balada.

    Zdravotní pojišťovny podporují regulaci energy nápojů

    Šéf Svazu Balada hovoří o tom, že i české děti si již od raného dětství zvykají nejen na sladké, tedy vysokokalorické pokrmy na denní bázi, ale k tomu v posledních letech začaly popíjet i zmíněné energetické nápoje. Aniž by k tomu ale měly pravidelný ideálně přirozený pohyb. Energy drinky navíc neobsahují „pouze“ cukr. Ale i další stimulační látky jako kofein nebo taurin a nespočet umělých dochucovadel. Výsledek je vysoký podíl dětí s nadváhou i  obezitou a psychické potíže způsobené mimo jiné i nedostatečným spánkem.

    Jak ostatně upozorňuje i Svaz zdravotních pojišťoven, v Česku už trpí nadváhou nebo obezitou více než 20 procent dětí. U chlapců jde dokonce o třetinu. A zhruba každého osmého školáka ohrožují duševní poruchy jako deprese a úzkosti.

    Děti, které dobře spí, nezlobí. A i lépe prospívají

    A dále: Cukrovku 2. typu u nás má už více než milion dospělých a lékaři ji diagnostikují u stále mladších lidí. Zatímco před několika lety byli třicátníci v diabetologické ambulanci vzácností, dnes jde podle diabetologů o docela běžnou skupinu pacientů. K rozvoji diabetu 2. typu přitom vede nejčastěji právě nezdravý život. To znamená vysoký příjem tučných a sladkých pokrmů na jedné straně a na straně druhé žádný výdej, žádná pohybová aktivita.

    Názor: Kdy by měli diabetici ideálně jíst? Určitě ne večer a v noci!

    A například vysokým krevním tlakem v Česku trpí třetina lidí starších 25 let a polovina lidí nad 55 let. Příčiny i tady jsou všem více než jasné – nezdravý životní styl. To vše jsou důvody, proč Svaz podporuje určitou regulaci vysokokalorických energetických nápojů, které často jejich výrobci obohacují vysokou dávkou kofeinu a taurinu.

    Ministr pro sport, zdraví a prevenci regulaci nepodporuje

    Zatímco vznikající návrh na regulaci prodeje energetických nápojů dětem podporuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] stejně jako například zmíněný Svaz zdravotních pojišťoven, ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný [Motoristé]se k opatření staví odmítavě. To ale, jak vysvětluje, neznamená, že by snad podporoval pití těchto nápojů dětmi a mládeží.

    K energetickým nápojům ještě krátce. Nejsou pro děti vhodné a dětem je rozhodně nedoporučuji! Nejsem ale přesvědčený, že každou výzvu vyřeší další zákaz. Věřím, že největší odpovědnost za to, co děti jedí a pijí, mají rodiče,“ vysvětluje svůj postoj ke zvažovanému omezení těchto nápojů ministr Šťastný.

    Vedle rodičů dětí podle něj sehrává významnou roli v prevenci také škola. Stát by podle něj měl zajistit kvalitní vzdělávání a podporovat prevenci, sport, pohyb a zdravý životní styl.

    „Jako ministr sportu budu vždy podporovat více pohybu, lepší stravovací návyky a osvětu. Protože zdravější děti nevychovají jen zákazy, ale především správné návyky,“ dodal.

    Regulace energy nápojů se znovu otevírá. Na tahu jsou politici

    Nicméně tato benevolentní cesta v prevenci nadměrného užívání těchto nápojů u dětí v Česku asi moc nefunguje. Jak ostatně nedávno upozornila iniciativa Ministr zdraví. Podle její analýzy zhruba pětina dětí ve věku 11 až 15 let pije energetický nápoj aspoň jednou do týdne. A cca 4 % z nich je pijí dokonce denně.

    „Data mluví jasně. Konzumace energetických nápojů dětmi a mladistvými závažné ohrožuje jejich zdraví,“ uvedla k analýze ve výzvě Martina Bulánková, ředitelka iniciativy.

    Podvýživě dětí ve světě dominuje obezita. Vystřídala podváhu

    Ve výzvě Ministr zdraví nabádá politiky, aby se zavedla věková hranice 16 let pro prodej energetických nápojů. Mezi iniciátory výzvy patří například odbornice na veřejné zdraví Eliška Selinger, Asociace ředitelů základních škol nebo Unie rodičů.

    O škodlivosti těchto nápojů není podle iniciativy pochyb. O tom svědčí i praxe, že v zemích Evropské unie je třeba na obalech těchto nápojů uvést, že nejsou doporučeny pro děti. A nikoli jen západní země Evropy přistoupily již před lety k národní regulaci prodeje energy nápojů dětem. Například Litva prodej omezila v roce 2014 a v Polsku si je nekoupí děti a dospívající do 18 let věku již od začátku roku 2024.

    –VRN–

    (more…)

  • Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Epidemie žloutenky A v Česku slábne. A lékaři upozorňují, že je ideální doba pro očkování proti virové hepatitidě A [VHA]. Očkování nejen chrání před vážnými příznaky nemoci, ale i brání 50dennímu dohledu lékaře po rizikovém kontaktu.

    Očkování proti žloutence typu A zdravotní pojišťovny nehradí dětem ani dospělým. Přesto lékaři i zdravotní pojišťovny dětem i dospělým tuto vakcínu vřele doporučují jako prevenci před nákazou. A je tu i další praktický důvod, proč se nechat očkovat proti žloutence typu A známé i jako nemoc špinavých rukou. A tím je vyřazení z běžného života na téměř dva měsíce, a to i jen při podezření z nákazy.

    „Necelé dva týdny před letními prázdninami potvrdili lékaři nákazu žloutenkou A učiteli mých dvou dětí, a to znamená, že obě děti musely do karantény nebo spíše pod lékařský dohled,“ popisuje paní Eva z menšího města nedaleko Prahy.

    Upřesňuje, že rozhodně nešlo o omezení na dva tři týdny, ale na 50 dnů od posledního kontaktu s pedagogem. Což, jak říká, obratem zkomplikovalo dlouho chystané plány na letní prázdniny.

    „Děti měly na červenec naplánované dva pobytové tábory, a následně týden u prarodičů kvůli naší práci. Na společnou dovolenou pojedeme druhý týden v srpnu,“ říká paní Eva.

    Infektolog: Žloutenka udeřila, protože tady dlouho nebyla

    Pár dní před začátkem prázdnin se jí do telefonu ale ozvala pracovnice hygieny a vyjasnila jí, že děti musí zůstat doma. A několikrát se podrobit testování na žloutenku. To, pokud nejsou očkované. Což ani v jednom případě nebyly, dodává paní Eva.

    „Každý rodič ví, že podmínkou přijetí dítěte na tábor je potvrzení o bezinfekčnosti, a to v našem případě nepřicházelo do úvahy. A tak děti zůstávají celý červenec doma, všechno jsme zrušili, včetně jejich pobytu u prarodičů,“ popisuje překotné změny plánů s tím, že zatím vyšly výsledky krevních testů negativně a děti nemají ani žádné příznaky nákazy.

    Kontakt s nakaženým žloutenkou přináší omezení

    Postup při rizikovém kontaktu s osobou nakaženou žloutenkou A upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Doba karantény nebo spíše lékařského dohledu s mnoha omezeními při rizikovém kontaktu je 50 dnů. Trasování kontaktů stejně jako termíny krevních odběrů nařizují krajské hygieny.

    „V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti. Například návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

    Tato opatření se podle ní ale netýkají dětí, které jsou proti žloutence A řádné očkované.

    „U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat,“ dodává lékařka s tím, že i v její praxi se setkává s případy, kdy nemohli pustit děti na tábor a jiné hromadné akce kvůli tomu, že se u nich ve třídě či jinde v kolektivu vyskytla žloutenka.

    Investice do péče o bezdomovce v USA rostou. A vyplácí se

    A i když podle zdravotníků epidemie žloutenky v Česku mírně slábne, riziko nákazy je stále poměrně vysoké. Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se jí za letošních prvních šest měsíců nakazilo 1 304 osob. Loni to bylo za stejné období 777 osob a o rok dříve, v roce 2024, šlo o 114 nákaz v prvním půlroce. V předchozích letech se pohybovaly počty nákaz v prvních šesti měsících roku v nižších desítkách.

    „V červnu se situace ve výskytu VHA ve většině krajů stabilizovala. Výjimkou je kraj Jihomoravský, kde ve srovnání s květnem 2026 došlo k nárůstu o 21 případů,“ hodnotí situaci kolem šíření VHA ve své pravidelné zprávě SZÚ.

    Nejvíce případů hlásily letos v červnu Jihomoravský kraj [54], Praha [18] a Ústecký kraj [16]. V ostatních krajích šlo o jednotky případů.

    „Meziměsíční pokles počtu případů od začátku roku je zaznamenán až do konce května. V červnu 2026 došlo opět k mírnému nárůstu hlášených případů VHA v ČR, o 16 případů ve srovnání s květnem 2026,“ uvádí dále SZÚ.

    Nejvíce nákaz žloutenkou A připadá podle dat SZÚ na věkovou skupinu 25 až 64 let. Na infekci za letošek zemřelo v Česku šest osob, ve všech případech šlo o muže. K poslednímu úmrtí došlo 1. dubna.

    Slábnoucí epidemii potvrzují zdravotnická zařízení

    Mírné zlepšení situace kolem šíření žloutenky A potvrzují i zdravotnická zařízení. Například Klinika infekčního lékařství [KIF] Fakultní nemocnice Ostrava a LF OU poprvé po dvou letech od epidemie žloutenky A nemá na lůžku jediného pacienta s tímto onemocněním.

    „Aktuálně nemáme žádného hospitalizované pacienta. Což je po dvou letech epidemie velká úleva. Naší klinikou za tu dobu prošlo 550 pacientů,“ říká primářka KIL Lenka Petroušová.

    Žloutenka je nejvíc v Praze a okolí. Příspěvek na očkování se nezvedne

    Skoro polovina pacientů léčených na její Klinice připadala na děti. Mezi nakaženými ale byli lidé všech věkových kategorií.

    „U dětských pacientů zpravidla rychle dochází ke zlepšení stavu. Přesto i u nich jsme naměřili vysoké hodnoty jaterních testů a bilirubinu,“ upozorňuje primářka.

    Očkování proti žloutence chrání zdraví i rodinné plány

    Hepatitida A je zvlášť nebezpečná pro dospělé. Ještě více pak pro lidi s jinou nemocí jater.

    „V našem případě šlo většinou o cirhózu alkoholového původu. V takových případech může dojít k jaternímu selhání. Bohužel evidujeme čtyři případy pacientů, kteří kvůli této komplikaci zemřeli,“ dodává primářka Petroušová.

    Na žloutenku „áčko“ loni v ČR umírali hlavně alkoholici. Často přímo na ulici

    I přes mírný ústup epidemie žloutenky napříč celým Českem infektologové doporučují vedle důsledné hygieny, hlavně rukou, očkování proti žloutence A.

    „Vakcína nám po dvou dávkách zajišťuje dlouhodobou až celoživotní ochranu. A teď v době, kdy epidemie zeslábla, je nejideálnější doba na očkování,“ říká primářka Petroušová.

    Očkování proti žloutence pojištění neplatí

    Jelikož očkování proti žloutence dětem ani dospělým ale nehradí zdravotní pojišťovny, především rodiny s dětmi nákup tohoto očkování dlouho zvažují. Tady je ale třeba upozornit, že při dvoudávkové vakcinaci si zajistí většina lidí ochranu na celý život. Navíc se jich při rizikovém kontaktu, to znamená při kontaktu s nakaženou osobou, netýká preventivní 50denní karanténa.

    Finanční zátěž, kterou očkování proti žloutence zvlášť pro rodiny s dětmi beze sporu představuje, alespoň trochu zmírní příspěvky od zdravotních pojišťoven. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] přispívá dětem na vakcínu až 1500 Kč a dospělým až 1000 Kč. VZP ČR nabízí příspěvek až 1000 Kč pro děti a 500 Kč pro dospělé pojištěnce a třeba Oborová zdravotní pojišťovna [OZP] v obou případech až 1000 Kč na rok.

    ČPZP: Evropský imunizační týden připomíná důležitost očkování

    Pokud si rodiny očkování chytře rozloží tak, aby druhou dávku vakcíny dostaly nejdříve v lednu dalšího roku, pak mohou žádat o příspěvek i na druhou dávku očkování. Tím za očkování nakonec zaplatí rodina nižší stovky korun. Jedna dávka vakcíny pro dítě se pohybuje kolem 1 000 Kč, pro dospělého pak kolem 1 400 Kč. Druhá dávka se podává šest až 18 měsíců po první dávce.

    Veronika Táchová

    (more…)