Category: Finance

  • Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí regulaci cen pohonných hmot k 19. červenci. To znamená, že ji neprodlouží i navzdory eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Cenové stropy budou platit naposledy tento týden v neděli.

    Od pondělí 20. července se budou ceny benzinu a nafty zase řídit pouze podle tržních mechanismů. Na tiskové konferenci po dnešním [13.7.] jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Mimořádná tržní situace podle ní pominula.

    „Naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Íránem pokračuje. Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případě, kdy trvá mimořádná tržní situace. Ta dle našeho názoru nyní pominula. Jinak řečeno, trh s pohonnými hmotami a ropou není v tuto chvíli zatížen mimořádnými extrémy,“ vysvětlila důvody ukončení regulace cen PHM ministryně Schillerová.

    Proto vládě dnes nepředložila prodloužení regulace cen pohonných hmot. Podle ní i přes určitou volatilitu cena ropy klesá. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] tak zároveň znovu uplatní plnou spotřební daň na naftu. To znamená, že ta se vrátí z 8,011 koruny na litr na standardních 9,95 koruny na litr. Toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.

    „Česká republika je podle našich statistik druhou nejlevnější zemí v EU, pokud jde o cenu nafty. Okolní státy ukončily obdobná opatření,“ argumentovala dále ministryně.

    Za příklad uvedla Polsko a Rakousko a dodala: „Všichni se tedy vrátili k normálu.“

    Také ale zdůraznila, že MF ČR bude ceny paliv a marže prodejců i nadále pozorně monitorovat. A vyslala, jak řekla, dva vzkazy. Jeden směrem k domácnostem a druhý směrem k čerpacím stanicím.

    Vláda přijala zákon na regulaci cen pohonných hmot

    „Určité drobné cenové výkyvy jsou normální a nevyhneme se jim,“ řekla s tím, že není třeba panikařit a že věří, že se situace znovu uklidní.

    Její druhý vzkaz k čerpacím stanicím pak zněl: „Zrušení regulace neznamená, že nad vámi zavřeme oči. Pokud by chtěl kdokoli konec regulace zneužít, nebo pokud by se situace vyhrotila, okamžitě zasáhneme.“

    Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Hlavním efektem cenových stropů bylo zamezení případným extrémním cenovým šokům.

    Ceny ropy se podílí na ceně pohonných hmot asi třetinou

    Cena ropy Brent, která se na ceně pohonných hmot podílí zhruba z jedné třetiny, se dnes obchoduje kolem 78 dolarů za barel. Ještě na začátku července se její cena pohybovala okolo 72 dolarů za barel. Zkraje června se ale obchodovala i za více než 95 dolarů za barel. Do konce června – v souvislosti se zmírněním napětí na Blízkém východě – klesla až na závěrečných 73,37 USD za barel.

    „Aktuální eskalace konfliktu způsobuje růst cen ropy. Ropa zdražuje v tuto chvíli přibližně o 2,5 procenta,“ popisuje pro FinTag aktuální situaci vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

    Vývoj ceny ropy Brent od začátku července 2026

    [Zdroj: xStation 5]

    „Rostoucí riziko narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv zvyšuje obavy investorů o globální dodávky energie. Čímž podporuje růst cen suroviny a umocňuje inflační obavy,“ doplňuje dále pro FinTag.

    Analytik České spořitelny Jiří Polanský shrnuje dění za uplynulý víkend: „Írán zaútočil na americká zařízení ve státech v Perském zálivu a oznámil, že opět uzavřel Hormuzský průliv. Írán se tak i nadále snaží prosadit kontrolu nad lodní dopravou v průlivu. Íránské útoky se také rozšířily i na Katar a Spojené arabské emiráty.“

    Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží

    „Cena ropy se sice zvýšila, zatím se ale stále drží relativně nízko oproti vývoji z dubna či května. Dnes ráno Brent vystoupal na zhruba 79 dolarů, nicméně se nedá vyloučit další zvýšení ceny, pokud by eskalace pokračovala,“ doplňuje další výhled.

    Co nyní říkají znesvářené strany

    Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že rozhovory s USA ohledně memoranda o dohodě se nacházejí v „krizové fázi“. Teherán oznámil, že nebude plnit své závazky, dokud druhá strana nesplní svá ujednání. Jeho zástupci i dodali, že snahy o vytvoření společného mechanismu pro Hormuzský průliv za účasti Ománu jsou ztíženy americkým tlakem na tuto zemi. Což podle nich diplomatickou situaci dále komplikuje.

    Írán porušil příměří. USA na něj útočí. A Španělé mají utrum

    Mezinárodní společenství vyzývají k návratu k jednáním. Vojenské akce mezi USA a Íránem se ale nadále stupňují. Íránská tisková agentura Mehr News Agency informovala, že v okolí íránského přístavu Bandar Abbas a ostrova Qeshm bylo slyšet výbuchy.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že vedení Íránu není důvěryhodné. Také ho častoval přívlastky jako „špína“, „nemocní lidé“, „rakovina“. Na otázku novinářů, proč se odhodlal k obnovení útoků na Írán, odpověděl lakonicky: „Poznal jsem je!“ To řekl okamžitě poté, kdy Íránci i přes dohodnuté příměří začali znovu vojensky ohrožovat proplouvající tankery Hormuzským průlivem.

    –RED–

  • Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    Pojišťovny k požáru ve Zlíně: Zdůrazňují protipožární opatření 

    „Aktuální požár ve Zlíně dává připomenout rok 2025,“ okomentoval pro FinTag požár z minulého týdne v budově číslo 34 v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně mluvčí České asociace pojišťoven [ČAP] Tomáš Pavlík.

    Podle něj loni více než 5 700 požárů způsobilo škodu za více než pět miliard korun, přesně 5,7 miliardy korun. Z pohledu statistiky byl loňský rok vůbec tím nejhorším rokem za poslední dekádu.

    Rok 2025 byl přitom poznamenán především požáry průmyslových budov. Ty jsou zpravidla ničivější a přinášejí vyšší škody než požáry na majetku občanů,“ uvedl dále mluvčí ČAP pro FinTag.

    Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

    Také ale dodal, že u požárů obecně platí, že příčin bývá mnoho, od technické závady až po hrubou nedbalost. Což podle něj platí jak pro domácnosti, tak firmy. A zatímco technickou závadu nelze předvídat, nedbalostním příčinám se dá předcházet, a to včasnými procesními opatřeními.

    „A dodržování normami předepsaných protipožárních opatření je samozřejmě základ,“ vyjasnil Pavlík pro FinTag.

    Co se týče samotného požáru ve Zlíně, nespekuloval. Nicméně policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi za něj hrozí až pětileté vězení. Ani celková škoda způsobená požárem prozatím podle policejní mluvčí Moniky Kozumplíkové nebyla vyčíslena.

    Požár ve Zlíně a dotčené firmy

    Budova číslo 34 s 11 nadzemními podlažími v někdejším baťovském továrním areálu začala hořet minulý týden ve čtvrtek. Postupně se na dvou místech zřítila. Hořet začalo s největší pravděpodobností v devátém patře ve skladu obuvi společnosti Vasky. Odtamtud se požár rozšířil do dalších pater a také na střechu. Zatímco policie škodu prozatím nevyčíslila, firmy, které budovy používaly jako sklad, škody již znají.

    Majitel a zakladatel společnosti Vasky Václav Staněk řekl, že ve skladu bylo zhruba 75 000 párů obuvi, oblečení a doplňků značek Vasky a Botas. A to v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů korun.

    „Pojistku máme. Samozřejmě doufáme, že ten průběh bude v pořádku. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti, takže vůbec nevíme, jak dlouho může celý proces trvat. Ani jsme nikdy nežádali o větší pojistku, takže z toho máme obavy. Ale doufám a věřím, že všechno dobře dopadne. Nic jiného mi nezbývá,“ vyjádřil se k události.

    Vyhoštěním Dominika Čipery skončil český podnikatelský zázrak

    Václav Staněk ale není jediný, kdo počítá škody a vzhlíží k pojišťovně. Firma Alpine Pro, jež obléká český olympijský tým, měla podle jejího majitele Václava Hrbka v objektu uskladněné zboží v hodnotě přesahující půl miliardy korun. Skupině Packeta provozující službu Zásilkovna zůstalo v objektu na 9 000 zásilek. Výši škody zatím neupřesnila. Požár poškodil i rodinnou firmu Equator Cycling. Ta vyrábí karbonová kola a vyvíjí titanové rámy.

    „Během jediného dne jsme přišli o veškeré skladové zásoby, cyklistickou dílnu, servisní vybavení i showroom. […] Spojili jsme vlastní úspory a začínáme znovu. Zatím v malém a krok za krokem. Objednáváme jen tolik zboží, kolik si nyní můžeme dovolit…“ uvedli na síti zástupci firmy a dodali: Ptali jste se, jak nám můžete pomoci. Připravili jsme jak možnost finančního daru, tak poukazy na nákup zboží v budoucnu.“

    Požár se dotkl i menší části prodejce sportovního oblečení a vybavení Sportisimo.

    Pravidla pro pojištění nejen zásob

    Budovu číslo 34 v areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně kompletně zničil rozsáhlý požár, který vypukl 9. července 2026. Během katastrofálního požáru se zřítila severní a západní část této průmyslové památky a hasební práce probíhaly po několik následujících dní. Stavba v minulosti sloužila jako Centrální sklad obuvi. Byla realizována v letech 1949 až 1955 podle návrhu architekta Vladimíra Kubečky a jde o technologický unikát: Šlo o první československý pokus o plně mechanizované skladování s přímým napojením na vlakové vagóny a plánovaným heliportem na střeše. / Foto: Redakce FinTag

    Základní pojištění majetku kryje zpravidla škodu na fyzickém majetku: Budovách, strojích, vybavení a zásobách. Avšak tady podle finančních poradců číhají první pasti. Zásoby bývají pojišťovány na takzvanou novou cenu nebo účetní hodnotu. A tato dvě čísla se mohou výrazně lišit od skutečné prodejní hodnoty zboží.

    „Firma Vasky vyčíslila ztrátu v prodejních cenách, to je 150 až 180 milionů korun, ale pojistné plnění se typicky odvíjí od nákupní nebo výrobní ceny, která může být výrazně nižší. Před uzavřením pojistky je proto klíčové si ujasnit, na jakém základě jsou zásoby oceněny a zda pojistná částka odpovídá skutečné hodnotě skladu v jeho nejvytíženějším období — například před sezónou,“ vysvětluje finanční poradkyně Dagmar Romková, která se specializuje na oblast realit.

    Dalším kritickým bodem je podle ní podpojištění. Pokud firma [platí to i pro pojištění domácností, pozn. red] pojistí zásoby na 50 milionů korun, ale v okamžiku škody má ve skladu zboží za 150 milionů, pojišťovna plnění poměrně krátí.

    „Výsledek: Dostanete jen třetinu skutečné ztráty. Pojistnou částku je proto nutné pravidelně aktualizovat — ideálně před každou sezónou, kdy zásoby kulminují,“ doplňuje.

    Své k tomu pro FinTag říká i Tomáš Pavlík: „Budovu a její společné části si zpravidla pojišťuje vlastník. Každý nájemce si naproti tomu pojišťuje vlastní stroje, vybavení, zásoby a také investice, které provedl v pronajatých prostorách.“

    Může jít například o příčky, podlahy, rozvody, osvětlení nebo další úpravy, někdy označované jako vestavby a nájemcovi úpravy.

    „Firma by neměla automaticky předpokládat, že tyto položky kryje pojištění majitele budovy,“ doplňuje.

    To ale není jediný problém, který může vyvstat u firem, jež v Baťově budově skladovaly své zboží. Vynecháme-li úmyslné založení požáru, o němž se rovněž spekuluje, pojišťovna může zkrátit nebo docela vypovědět pojistné plnění, pokud dojde k závěru, že firma či firmy zanedbaly protipožární ochranu.

    Město Zlín zvedlo daň z nemovitosti pětinásobně. Teď ji snižuje

    Dalším pojistným případem je i samotná budova. Jejím majitelem je společnost Cream, jež vlastní v bývalém baťovském areálu ve Zlíně přibližně 60 procent nemovitostí a je tamním nejsilnějším hráčem. I v jejím případě z pohledu pojišťoven platí to, co pro FinTag uvedl mluvčí ČAP Tomáš Pavlík. Totiž, že základem pro pojistné plnění je dodržování normami předepsaných protipožárních pravidel.

    –RED–

    (more…)

  • Minimální mzda má stoupnout o 2 500 korun na 24 900 korun

    Minimální mzda má stoupnout o 2 500 korun na 24 900 korun

    Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2 500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 2 900 korun. Vyplývá to z chystaného vládního nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku.

    Nejnižší výdělek by měl podle návrhu příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku [ISPV] dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 000.

    Průměrná mzda roste. Kolik je medián se neví. ČSÚ se vypnul stroj

    Vzorec pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy upravila po letech vyjednávání v minulém volebním období novela zákoníku práce. Do té doby se na navýšení měli vždy dohodnout na tripartitě odboráři a zaměstnavatelé. Shoda se nikdy nenašla, částku pak určovala vláda. Podle zákona se má nejnižší výdělek dostat do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Letos činí 43,4 procenta, tedy 22 400 korun.

    „Odhadovaná výše měsíční minimální mzdy by mohla – při využití údaje o průměrné hrubé mzdě z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna letošního roku – dosáhnout úrovně 24 900 korun v roce 2027 a 26.900 korun v roce 2028,“ uvedli v podkladech k nařízení zástupci ministerstva práce.

    Meziroční srovnání výše průměrných nominálních mezd v krajích a v ČR / 1. čtvrtletí 2026
    Průměrná mzda v Kč Průměrná mzda před rokem v Kč Meziroční rozdíl v Kč Meziroční rozdíl v pct
    Hlavní město Praha 67.945 62.795 5151 8,2
    Jihomoravský kraj 49.510 45.770 3740 8,2
    Středočeský kraj 49.145 45.741 3404 7,4
    Plzeňský kraj 47.076 43.271 3805 8,8
    Ústecký kraj 45.482 42.770 2712 6,3
    Jihočeský kraj 45.071 41.527 3544 8,5
    Moravskoslezský kraj 45.013 40.995 4018 9,8
    Kraj Vysočina 44.906 41.989 2917 6,9
    Královéhradecký kraj 44.673 41.482 3192 7,7
    Liberecký kraj 44.673 41.637 3037 7,3
    Pardubický kraj 44.121 40.582 3538 8,7
    Olomoucký kraj 43.819 40.526 3293 8,1
    Zlínský kraj 43.072 40.114 2958 7,4
    Karlovarský kraj 42.391 39.511 2880 7,3
    ČR 50.282 46.493 3789 8,1

    [Zdroj: ČSÚ]

    Výslednou výši minimálního výdělku pro příští roku musí oznámit do konce září. Vycházet bude z předpovídané průměrné mzdy pro příští rok, již ohlásí do konce srpna resort financí.

    Co mění minimální mzda

    S minimální mzdou vzrostou i zaručené platy, které se vyplácejí ve veřejném sektoru ve čtyřech stupních. Odpovídají minimální mzdě, jejímu 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Příští rok by se tedy podle odhadů měly pohybovat od 24 900 do 39 840 korun. Zaručené mzdy ve firmách jsou od loňska zrušené.

    Navýšení minimální mzdy by mohlo firmy v příštím roce včetně odvodů stát 5,9 miliardy korun a v roce 2028 pak 4,7 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by vydali příští rok 20,6 miliardy korun navíc a v roce 2028 pak 25,7 miliardy korun navíc. Na sociálním a zdravotním pojištění by stát příští rok získal celkem 11,5 miliardy korun, v roce 2028 pak 13,3 miliardy korun.

    Podle zprávy o dopadech [RIA] k vládnímu nařízení je úroveň českých výdělků v EU „ve spodní části spektra“. Česko patří k osmi unijním státům, kde je minimální mzda pod 1 000 eury [cca 24 200 Kč]. V západních zemích se částka pohybuje od 1800 do 2700 eur [zhruba od 43 500 do 65 300 Kč]. Pří srovnání kupní síly je česká minimální mzda v sedmadvacítce třetí nejslabší po té lotyšské a estonské.

    Minimální mzda příští rok vzroste na 22 400 korun

    Přiměřené minimální mzdy v sedmadvacítce stanovila unijní směrnice z roku 2022, kterou měly členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu 2024. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Navýšení podílu podle předpisu EU požadují odboráři. Podle nedávných informací ministerstvo práce teď zvažuje případnou úpravu českých pravidel.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí regulaci cen pohonných hmot k 19. červenci. To znamená, že ji neprodlouží i navzdory eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Cenové stropy budou platit naposledy tento týden v neděli.

    Od pondělí 20. července se budou ceny benzinu a nafty zase řídit pouze podle tržních mechanismů. Na tiskové konferenci po dnešním [13.7.] jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Mimořádná tržní situace podle ní pominula.

    „Naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Íránem pokračuje. Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případě, kdy trvá mimořádná tržní situace. Ta dle našeho názoru nyní pominula. Jinak řečeno, trh s pohonnými hmotami a ropou není v tuto chvíli zatížen mimořádnými extrémy,“ vysvětlila důvody ukončení regulace cen PHM ministryně Schillerová.

    Proto vládě dnes nepředložila prodloužení regulace cen pohonných hmot. Podle ní i přes určitou volatilitu cena ropy klesá. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] tak zároveň znovu uplatní plnou spotřební daň na naftu. To znamená, že ta se vrátí z 8,011 koruny na litr na standardních 9,95 koruny na litr. Toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.

    „Česká republika je podle našich statistik druhou nejlevnější zemí v EU, pokud jde o cenu nafty. Okolní státy ukončily obdobná opatření,“ argumentovala dále ministryně.

    Za příklad uvedla Polsko a Rakousko a dodala: „Všichni se tedy vrátili k normálu.“

    Také ale zdůraznila, že MF ČR bude ceny paliv a marže prodejců i nadále pozorně monitorovat. A vyslala, jak řekla, dva vzkazy. Jeden směrem k domácnostem a druhý směrem k čerpacím stanicím.

    Vláda přijala zákon na regulaci cen pohonných hmot

    „Určité drobné cenové výkyvy jsou normální a nevyhneme se jim,“ řekla s tím, že není třeba panikařit a že věří, že se situace znovu uklidní.

    Její druhý vzkaz k čerpacím stanicím pak zněl: „Zrušení regulace neznamená, že nad vámi zavřeme oči. Pokud by chtěl kdokoli konec regulace zneužít, nebo pokud by se situace vyhrotila, okamžitě zasáhneme.“

    Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Hlavním efektem cenových stropů bylo zamezení případným extrémním cenovým šokům.

    Ceny ropy se podílí na ceně pohonných hmot asi třetinou

    Cena ropy Brent, která se na ceně pohonných hmot podílí zhruba z jedné třetiny, se dnes obchoduje kolem 78 dolarů za barel. Ještě na začátku července se její cena pohybovala okolo 72 dolarů za barel. Zkraje června se ale obchodovala i za více než 95 dolarů za barel. Do konce června – v souvislosti se zmírněním napětí na Blízkém východě – klesla až na závěrečných 73,37 USD za barel.

    „Aktuální eskalace konfliktu způsobuje růst cen ropy. Ropa zdražuje v tuto chvíli přibližně o 2,5 procenta,“ popisuje pro FinTag aktuální situaci vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

    Vývoj ceny ropy Brent od začátku července 2026

    [Zdroj: xStation 5]

    „Rostoucí riziko narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv zvyšuje obavy investorů o globální dodávky energie. Čímž podporuje růst cen suroviny a umocňuje inflační obavy,“ doplňuje dále pro FinTag.

    Analytik České spořitelny Jiří Polanský shrnuje dění za uplynulý víkend: „Írán zaútočil na americká zařízení ve státech v Perském zálivu a oznámil, že opět uzavřel Hormuzský průliv. Írán se tak i nadále snaží prosadit kontrolu nad lodní dopravou v průlivu. Íránské útoky se také rozšířily i na Katar a Spojené arabské emiráty.“

    Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží

    „Cena ropy se sice zvýšila, zatím se ale stále drží relativně nízko oproti vývoji z dubna či května. Dnes ráno Brent vystoupal na zhruba 79 dolarů, nicméně se nedá vyloučit další zvýšení ceny, pokud by eskalace pokračovala,“ doplňuje další výhled.

    Co nyní říkají znesvářené strany

    Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že rozhovory s USA ohledně memoranda o dohodě se nacházejí v „krizové fázi“. Teherán oznámil, že nebude plnit své závazky, dokud druhá strana nesplní svá ujednání. Jeho zástupci i dodali, že snahy o vytvoření společného mechanismu pro Hormuzský průliv za účasti Ománu jsou ztíženy americkým tlakem na tuto zemi. Což podle nich diplomatickou situaci dále komplikuje.

    Írán porušil příměří. USA na něj útočí. A Španělé mají utrum

    Mezinárodní společenství vyzývají k návratu k jednáním. Vojenské akce mezi USA a Íránem se ale nadále stupňují. Íránská tisková agentura Mehr News Agency informovala, že v okolí íránského přístavu Bandar Abbas a ostrova Qeshm bylo slyšet výbuchy.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že vedení Íránu není důvěryhodné. Také ho častoval přívlastky jako „špína“, „nemocní lidé“, „rakovina“. Na otázku novinářů, proč se odhodlal k obnovení útoků na Írán, odpověděl lakonicky: „Poznal jsem je!“ To řekl okamžitě poté, kdy Íránci i přes dohodnuté příměří začali znovu vojensky ohrožovat proplouvající tankery Hormuzským průlivem.

    –RED–

    (more…)