Aktuální vojenské kroky USA a Izraele proti Íránu vnesly na globální finanční trhy novou vlnu nejistoty. Ekonomické kanály, kterými se může válečný konflikt přelít do světového hospodářství, jsou už nyní známé.
Alespoň tak vstupuje do tématu hlavní ekonom XTB Pavel Peterka, který navíc dodává: „V době psaní textu je extrémně těžké odhadnout, jak silné budou dopady na světovou ekonomiku a finanční trhy. Dopady se odvinou na síle útoku, jeho rozsahu a době trvání.“
—
Prvním a nejvýraznějším bodem dopadu současného konfliktu s Íránem je trh s ropou. Geopolitické napětí v regionu Blízkého východu tradičně vyvolává tlak na růst cen energetických komodit. Klíčový faktor je plynulost dopravy v regionu. V případě intenzivního konfliktu a uzavření Hormuzského průlivu, kterým proudí ekvivalent 20 až 25 procenta světové spotřeby ropy, je ve hře i pokoření hranice 80 dolarů za barel. A to už je aktuální realita. Ropa se dnes [3.3.] obchoduje za více než 83 dolarů [cca 1 741 Kč].
Vývoj ceny ropy v posledních několika dnech
[Zdroj: xStation 5]
Vyšší ceny ropy se promítají do nákladů na přepravu a konečných cen pohonných hmot. V České republice lze v takovém scénáři očekávat nárůst cen benzinu nad 34,50 Kč za litr a u nafty nad 34 korun za litr.
Situaci na trhu s ropou však v tuto chvíli částečně stabilizují vysoké stavy zásob a nadprodukce z posledních měsíců. Evropa disponuje strategickými rezervami, které by měly pokrýt výpadek importů na zhruba 90 dnů.
Anketa: Na Blízkém východě se útočí i na tankery. Ceny ropy rostou
Ani tyto zásoby ale nejsou samospásné. Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše.
Spolu s ropou je rizikem trh se zkapalněným plynem LNG. Ten je zásadní pro průmyslovou výrobu a ceny elektřiny.
Reakce aktiv a kurz koruny
Finanční trhy na eskalaci násilí reagují typickým přesunem k méně rizikovým aktivům. Zatímco akciové indexy, zejména v technologickém a leteckém sektoru, čelí výprodejům, roste poptávka po tzv. bezpečných přístavech. Jako je zlato nebo švýcarský frank. Tento trend se propisuje i do kurzu české koruny. To ale nepřekvapuje. Zvýšená rizika na světových trzích běžně tlačí na oslabování rizikovějších měn, kam patří i česká koruna.
- Očekávám, že v následujícím týdnu koruna oslabí o 0,2 koruny proti euru.
Specifický vývoj lze pozorovat na trhu kryptoměn, který funguje nepřetržitě i o víkendech. Bitcoin v první reakci na potvrzení útoku oslaboval. Což potvrdilo jeho aktuální status rizikového aktiva spíše než nezávislého uchovatele hodnoty. Co lze vyčíst okamžitě, je zvýšená volatilita dolarové ceny bitcoinu. Nejprve bitcoin na ceně klesal s potvrzením začátku útoku.
Navzdory válce v Íránu dolar dál zůstává bezpečným přístavem
Z dlouhodobého hlediska představuje konflikt v Íránu významné proinflační riziko. Vyšší ceny energií se nepromítají pouze do cen dopravy, ale zvyšují náklady v celém výrobním řetězci. To může vést k přehodnocení politiky centrálních bank, které dosud zvažovaly snižování úrokových sazeb.
- Inflační tlaky a riziko růstu inflace povede k přecenění vývoje úrokových sazeb na světových trzích. Spíše půjde o očekávaný odklad snížení sazeb.
Vyšší úrokové sazby znamenají dražší obsluhu dluhu pro firmy, což se může negativně odrazit v jejich hospodářských výsledcích. Celkový dopad na peněženky českých domácností se odvine především od délky trvání nestability. Krátkodobý konflikt by mohl znamenat pouze dočasné zakolísání.
- Vleklá krize přinese tlak na pokles spotřebitelské důvěry a ochoty investovat.
Aktuální dění na Blízkém východě opět potvrzuje, jak zásadní vliv mají geopolitické otřesy na stabilitu našich portfolií. Kdo by chtěl vědět víc, toho zvu na naší pravidelnou Online trading konferenci 2026 už v sobotu 7. března. Registrovat se lze zdarma na našich webových stránkách.
Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB