Entradas

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–