Pruebas 2

Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

„Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

„Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

• Geopolitická riziková prémie.
• Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
• Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
• Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

„Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

Strategie stability sazeb

Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

„Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

Debata mimo válku na Blízkém východě

Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

[Zdroj: xStation 5]

Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

–DNA–

Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

„Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

„Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

• Geopolitická riziková prémie.
• Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
• Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
• Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

„Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

Strategie stability sazeb

Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

„Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

Debata mimo válku na Blízkém východě

Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

[Zdroj: xStation 5]

Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

–DNA–

Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

„Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

„Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

• Geopolitická riziková prémie.
• Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
• Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
• Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

„Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

Strategie stability sazeb

Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

„Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

Debata mimo válku na Blízkém východě

Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

[Zdroj: xStation 5]

Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

–DNA–

Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

„Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

„Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

• Geopolitická riziková prémie.
• Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
• Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
• Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

„Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

Strategie stability sazeb

Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

„Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

Debata mimo válku na Blízkém východě

Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

[Zdroj: xStation 5]

Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

–DNA–

Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

„Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

„Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

• Geopolitická riziková prémie.
• Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
• Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
• Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

„Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

Strategie stability sazeb

Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

„Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

Debata mimo válku na Blízkém východě

Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

[Zdroj: xStation 5]

Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

–DNA–