Pruebas 2

Blog

  • Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Pokud Evropa zajistí Hormuz, všichni vyděláme. Ale dokáže to?  

    Hormuz je mimo provoz už pět týdnů. Určitou naději na otevření průlivu nyní dává probrání se Velké Británie a Francie. Ty se snad konečně odhodlají řešit spolu s dalšími evropskými zeměmi tento hlavně jejich problém.

    A to třeba už kvůli tomu, že cena ropy se teď už docela běžně pohybuje v pásmu 105 až 110 dolarů. Dalšímu možnému vývoji konfliktu na Blízkém východě, a zejména jeho dopadu na komoditní trhy, světovou ekonomiku, ale i politiku se ve své analýze na FinTag věnuje investiční analytik XTB a spolupracovník redakce Tomáš Vranka.

    —

    Cena ropy se i přes pokračující napětí drží níže než na lokálních maximech z března. Investoři tak stále částečně počítají s tím, že se konflikt na Blízkém východě podaří uklidnit dříve, než se naplno přelije do globální ekonomiky. Jinými slovy v ceně ropy je stále víc naděje na diplomatické řešení než plné započtení rizika dlouhodobého výpadku. Současně ale platí, že jakmile se tato očekávání nenaplní, cena ropa umí reagovat velmi rychle. Tento čtvrtek 2. dubna Brent znovu vyskočil nad 108 dolarů za barel. A stalo se tak poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že ho uvrhne „zpět do doby kamenné“, pokud neodblokuje Hormuzský průliv. Výsledkem bylo, že v pátek cena ropy ještě jeden dolar přidala, a stála 109,1 dolaru.

    Vývoj ceny ropy v uplynulých dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Na vývoji posledních dnů je tak dobře vidět, jak citlivé jsou trhy na každou zprávu o možném příměří nebo deeskalaci. Ve středu 1. dubna akcie v USA rostly, zatímco část trhu začala sázet na to, že by nemusel konflikt trvat dlouho. Cena ropy naopak po předchozím růstu částečně klesla. To ukazuje, že investoři stále berou rychlejší uklidnění situace jako realistickou variantu. Právě v tom ale může být skryté riziko. Pokud se ukáže, že je trh příliš optimistický, mohou přijít další výrazné pohyby nejen na ropě, ale i na akciích, dluhopisech a měnách.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Pro investory je teď klíčové to, že nejde jen o samotnou cenu ropy. Delší omezení v Hormuzském průlivu by postupně začalo dopadat i na inflaci, ceny pohonných hmot, náklady firem a náladu spotřebitelů. Proto nejde jenom o komoditní příběh. Jde o makroekonomické riziko, které se může propsat napříč celým trhem.

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Největší riziko pro trhy představuje varianta, ve které jednání selžou a omezení v Hormuzském průlivu se prodlouží. V takovém případě by tlak na ceny energií zůstal silný a trhy by musely přecenit riziko delšího výpadku dodávek. Analytici už připouštějí, že pokud se situace rychle nezlepší, ropa by mohla v dubnu zamířit ještě výrazně výš. UBS například upozornila, že při pokračující nejistotě není vyloučen ani růst nad 150 dolarů za barel.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Pro Evropu by byl takový vývoj zvlášť nepříjemný. Vyšší ceny energií by znovu zvýšily inflační tlak právě ve chvíli, kdy trhy sledují, kdy a jak rychle budou centrální banky dále snižovat sazby. Delší energetický šok by mohl vrátit do hry scénář stagflace. To znamená kombinace vyšší inflace, slabšího nebo žádného hospodářského růstu a vysoké nezaměstnanosti.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Což je prostředí, ve kterém se hledá investorům útočiště mnohem hůř než v běžném ekonomickém cyklu. Tuhle možnost dnes trh úplně nevylučuje, ale zatím ji podle vývoje cen nezapočítává naplno. A to je důležité.

    Scénář číslo dvě: Příměří a rychlé otevření průlivu

    Právě tohle je varianta, na kterou teď trhy nejvíc spoléhají. Diplomatické kontakty dál probíhají. Do hry vstupují i další země a podle médií zůstávají otevřené kanály například přes Pákistán nebo Čínu. Británie navíc svolala jednání s více než třicítkou států o tom, jak obnovit bezpečnost plavby v oblasti. To samo o sobě ukazuje, že snaha o diplomatické řešení stále existuje. Pokud by se situaci podařilo uklidnit a provoz v Hormuzu by se začal obnovovat, ropa by zřejmě výrazně klesla.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Zmizela by totiž část geopolitické prémie, kterou si trh do cen v posledních týdnech přidal. Právě proto akcie při zprávách o možném uvolnění napětí reagují pozitivně. Pro širší trh by šlo o nejlepší zprávu, protože by se snížil tlak na inflaci a výhled hospodářského růstu. Zjednodušeně řečeno: levnější ropa by byla dobrou zprávou téměř pro všechny sektory kromě části energetických titulů.

    Scénář tři: Hormuz se otevře, bezpečnost vyřeší Evropa

    Vedle těchto dvou hlavních variant se rýsuje třetí možnost, která může být z pohledu evropských investorů mimořádně zajímavá. Spojené státy dávají najevo, že nechtějí nést veškerou odpovědnost samy. A evropské země už konečně naznačují ochotu převzít větší roli při zabezpečení námořních tras. Británie nyní koordinuje širší diplomatický formát a Francie podle dostupných zpráv signalizovala ochotu zapojit se do případné mise po skončení bojů. To by znamenalo víc než jen technické řešení problému v Perském zálivu. Šlo by o další impuls pro debatu o energetické a bezpečnostní autonomii EU!!!

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Pro investory by tento scénář neznamenal jen otázku, kam půjde cena ropy, ale i to, které části evropské ekonomiky by z takového posunu mohly dlouhodobě těžit. Ve hře by byly zejména obranný průmysl, infrastruktura nebo firmy navázané na energetickou bezpečnost. Z pohledu trhů by tento scénář ale mohl znamenat pomalejší návrat důvěry než v případě rychlého a jasného amerického zásahu.

    Největší problém? Trh možná pořád věří až příliš

    Současné nastavení trhu naznačuje, že investoři stále spíše věří ve scénář postupného uklidnění. To ale samo o sobě vytváří zranitelnost. Pokud by omezení v Hormuzu přetrvala i v dalších týdnech, zejména během silnější sezónní poptávky po energiích, dopady na ekonomiku by mohly být citelnější, než s čím dnes počítá většina trhu.

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    A právě to je moment, který by mohl přinést nepříjemné překvapení. Ne proto, že by byl dlouhý konflikt jistota, ale proto, že ho trh zatím zřejmě neoceňuje dostatečným a odpovídajícím způsobem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB, a spolupracovník redakce FinTag

  • Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Benzin mírně zlevňuje, nafta dál zdražuje. Vláda na to reaguje

    Paliva u čerpacích stanic v Česku tento týden mírně zlevnila. Průměrná cena benzinu klesla o 24 haléřů na 41,36 koruny za litr, u nafty se snížila o 17 haléřů na 48,16 koruny za litr. Přesto je nafta stále dražší než v minulém týdnu.

    Vyplývá to z aktuálních údajů společnosti CCS. Podle nich ve srovnání s cenami před týdnem benzin mírně zlevnil, nafta ale dál zdražovala. Proti předchozí středě vycházela průměrná cena Naturalu 95 o osm haléřů níže, u nafty vzrostla o 26 haléřů.

    Nejlevnější benzin mohli tento týden ve středu natankovat řidiči v Plzeňském kraji, kde byl litr v průměru za 40,97 koruny. Nafta stála nejméně v Královéhradeckém kraji, litr průměrně za 47,78 koruny. Nejdražší paliva dlouhodobě nabízejí čerpací stanice v Praze. Tam litr benzinu stál ve středu průměrně 42,19 koruny a nafty 48,96 koruny.

    Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 1. dubnu 2026 v Kč/l
    Kraj Natural 95 Nafta
    ČR 41,36 48,16
    Praha 42,19 48,96
    Středočeský 41,69 48,43
    Jihočeský 41,07 48,07
    Plzeňský 40,97 47,96
    Karlovarský 41,19 48,34
    Ústecký 41,1 47,87
    Liberecký 41,58 48,24
    Královéhradecký 41,12 47,78
    Pardubický 41,18 47,9
    Vysočina 41,6 48,23
    Jihomoravský 41,49 48,3
    Olomoucký 41,57 48,23
    Zlínský 41,05 47,94
    Moravskoslezský 41,25 47,96

    [Zdroj: CCS]

    Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO] tento týden pro FinTag uvedl, že z hlediska cen a dostupnosti paliv se situace nejkritičtěji ukazuje v zemích střední Evropy.

    „Důvod je, že k problému rostoucích cen paliv přistupuje každá země jinak. Problémy jsou hlavně na čerpacích stanicích u hranic kvůli palivové turistice. Výsledek je, že tyto čerpací stanice jsou bez pohonných hmot,“ vysvětlil a dodal: „Němci jsou z toho naštvaní.“

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    V Německu od středy platí zákon, podle nějž může čerpací stanice zdražovat jen jednou denně. To stejné platí v Rakousku. Tam vláda navíc snížila spotřební daň a omezila marže. Polsko na vysoké ceny reagovalo snížením spotřební daně i daně z přidané hodnoty u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou tak platí vyšší cenu. Slovensko, které čerpá ropu ze svých strategických zásob, omezilo i tankování nafty.

    „To bylo vůbec štěstí, že jsme zkraje roku převedli poplatky za obnovitelné zdroje z firem na státní rozpočet. Kdybychom to neudělali, nechci vidět teď tu inflaci,“ řekl v souvislosti s aktuálním zdražováním paliv ministr Havlíček.

    —

    V následujících dnech s ministrem Havlíčkem FinTag publikuje obsáhlý podcast. Řeč je v něm nejen o cenách paliv, ale i evropské energetické politice a jeho nedávné cestě s podnikateli do USA.

    Vláda reaguje na vysoké ceny paliv

    O cenách paliv včera [2.4.] jednala na mimořádné schůzi vláda Andreje Babiše [ANO]. Výsledkem jednání je schválení opatření obecné povahy vlády o hromadném prominutí spotřební daně u nafty a uložení cenového výměru maximálních marží formou maximálních denních cen distributorů pohonných hmot [PHM]. A to jak u nafty, tak benzinu. Změny začnou platit od 7. dubna.

    „Monitorovali jsme marže, a i když na počátku byly v normě, tak se postupně ukázalo, že začaly být nepřiměřené. Vyzvali jsme distributory a dvakrát jsme s nimi jednali, ale i když se na základě naší výzvy snížili asi o dvě koruny cenu nafty na D1 a hlavních tazích dálnic, dospěli jsme k názoru, že je potřeba udělat nějaká systémová, zásadní opatření,“ uvedl premiér Babiš.

    Vláda tak od úterý [7.4.] formou cenového výměru Ministerstva financí ČR [MF ČR] nastaví nejvyšší přípustnou výši marží čerpacích stanic u nafty a benzinu na 2,50 koruny. Omezení se netýká prémiových paliv.

    Průměrná cena pohonných hmot za poslední tři měsíce

    [Zdroj: CCS]

    MF ČR příští týden v úterý ve 14 hodin současně stanoví maximální přípustnou cenu, kterou zaplatí lidé a firmy za paliva. A to zopakuje každý všední den. O víkendech bude platit cena daná MF ČR v pátek.

    • Maximální přípustná maloobchodní cena: Průměr velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts [vč. spotřební daně] +2,50 Kč marže + DPH.

    Délku opatření vláda stanovila do 30. dubna. Podle premiéra je zastropování marží nutné i kvůli tomu, že vláda současně sníží spotřební daň u nafty. Tu sníží o 1,939 koruny na litr. Více jí neumožňují povolené předpisy Evropské unie. Při započtení daně z přidané hodnoty [DPH] tento krok sníží cenu nafty o 2,35 koruny za litr. Z propočtů státního podniku Čepro podle vlády vychází, že při platnosti schválených opatření by litr nafty dnes stál nanejvýš 46,43 koruny. Spotřební daň u nafty je nyní 9,95 koruny, u benzinu 12,84 koruny a nemění se.

    „Soustřeďujeme se na naftu, protože právě ta má silný vliv na inflaci, průmysl, dopravu lidí nebo zásobování, a tedy celkový chod ekonomiky,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

    Náklady státního rozpočtu a změna legislativy

    Podle Schillerové MF ČR stanoví maximální marže distributorů tak, aby neznemožnila na trhu konkurenční fungování, ale zároveň odstranila lokální cenové extrémy.

    „Pokud bychom šli s marží níže, Česko by se stalo pro trh s ropou neatraktivní a mohli bychom ohrozit dodávky ropy do Česka,“ vysvětluje.

    Dopady snížení spotřební daně u nafty na příjmovou stranu státního rozpočtu odhadla na jednu miliardu korun měsíčně.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    Ministerstvo dále připraví návrh nového zákona, který umožní v budoucnu každé vládě v případě potřeby regulovat marže a tím i ceny pohonných hmot operativně nařízením vlády. Vláda projedná návrh v Parlamentu v režimu legislativní nouze, aby platil co nejdříve.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    „Náš cíl je, aby jakákoliv další vláda v případě jakékoliv další krize mohla reagovat operativně a legislativně robustním nástrojem. Proto očekáváme silnou parlamentní podporu. Předpokládám, že zákon zamíří na vládu 13. dubna. Do konce měsíce by mohl být účinný,“ dodala ministryně Schillerová.

    –DNA–

  • Akcie SpaceX už víří hvězdný prach. Na příležitost čekají UFO i JEDI

    Elon Musk už neposílá do vesmíru jen rakety SpaceX, ale se svou stejnojmennou vlajkovou lodí již i míří pro peníze na burzu. Podle dostupných informací podal žádost o první veřejnou nabídku akcií [IPO].

    Očekává se, že s akciemi SpaceX se začne obchodovat už letos v létě. Téma na FinTag otevírá investiční analytik a spolupracovník redakce Petr Novotný. A ten píše, že IPO SpaceX dozajista nebude jen tak „nějaké IPO“. Podle něj je klidně možné, že „tohle IPO“ se stane největším burzovním debutem všech dob. Proč?

    • 75 miliard USD / cca 1,6 bilionu Kč: Tolik by si mohl SpaceX od investorů vybrat.

    Tato částka by zastínila prozatím rekordní IPO ropného giganta Saudi Aramco z roku 2019. Ale nejen to! Pokud se IPO SpaceX opravdu uskuteční, a to by mělo, Musk pošle vůbec poprvé v historii na burzu firmu, jejíž celková tržní hodnota [SpaceX zahrnuje X, Starlink, xAI aj., pozn. red.] přesáhne hodnotu jeden bilion dolarů [cca 21,3 bilionu Kč].

    Elon se drží svých zásad, ale v reálném světe se jimi vždy řídit nedá

    Podle dostupných informací společnost SpaceX podala žádost u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických [SEC] v takzvaném důvěrném režimu. To znamená, že finance a rizika firmy jsou zatím pod pokličkou. Už teď z toho ale plyne, že Musk a SpaceX odkryjí karty v příštích dvou měsících. Samotné akcie SpaceX by se tak mohly začít „točit“ v červnu nebo červenci.

    Rychlé opáčko: Jak jsme se sem dostali?

    Jakmile SEC zveřejní dodané dokumenty, všichni v nich budou hledat jedno. A tím jedním bude to, jestli Elon Musk neplánuje v budoucnu spojit SpaceX s Teslou. A to by teprve byl vesmírný tanec!

    Automobilka Tesla vymazala ztráty z doby Muskovy účasti v politice

    Musk založil SpaceX před více než dvaceti lety s vizí kolonizace Marsu. Cestou stihl vzkřísit skomírající soukromý vesmírný průmysl, naučil rakety přistávat pozpátku a spustil satelitní internet Starlink. A tady to začíná být zajímavé, protože letos se spojil SpaceX s Muskovou AI firmou xAI. Přičemž ta již dříve spolkla sociální síť X, dříve Twitter.

    Proč k tomu došlo? Jednoduše proto, že Elon Musk přetavil svůj další sen v nový byznys plán. A jím není nic menšího, než vybudovat orbitální datová centra poháněná přímo ze slunce. Sci-fi? Ale jděte, pro Elona jen další běžný všední den.

    Jak se toho zúčastnit / Aneb cesta k akciím Space X

    Možná, že už i vy si teď brousíte zuby na nové akcie přímo od Elona, ale realita je trochu méně fantastická. Do primární emise, tedy nákupu za upisovací cenu ještě před vstupem na burzu, se běžný smrtelník nemá šanci dostat. Tyhle lukrativní alokace si mezi sebou rozeberou velcí žraloci z Wall Street, tedy investiční banky a obří fondy.

    Trhy se dál přehřívají. Elon Musk vystaví datová centra ve vesmíru

    Naděje tady ale přece jen je. Nabízí ji sekundární trh. Každý český investor si akcie SpaceX koupí v momentě, kdy se začnou veřejně obchodovat na burze. To je ten zmíněný červen nebo červenec. Stačí mít účet u běžného brokera a být připraven na startovní velkou volatilitu.

    Jsou tu ale i další možnosti. Patří mezi ně burzovně obchodované fondy, ETFka, zaměřená na vesmírný sektor. Případně takto tematicky zaměřené klasické podílové fondy od investičních společností. V případě zmíněných ETF se nabízí například následovné:

    • Procure Space ETF [UFO]: Legenda mezi vesmírnými ETF. Sdružuje výrobce raket a satelitní operátory, pro které je vesmír hlavní byznys.
    • VanEck Space Innovators UCITS ETF [JEDI]: Fond se zaměřuje na největší inovátory v sektoru, to od vývoje nosných raket až po komunikační technologie.

    Tento ETF fond navíc pracuje v režimu UCITS. Pro evropské investory se tím stává toto ETFko snadno dostupným a daňově přívětivým. [UCITS, Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities, je regulatorní rámec EU, který umožňuje volný prodej podílových fondů a ETF napříč členskými státy EU, pozn. red.]

    Nový kurz: Jak ovládnout svět ETF a nepřijít o kalhoty na poplatcích?

    Proč zmiňujeme právě tyto fondy? Dá se předpokládat, že jakmile se hvězdný prach po IPO SpaceX usadí, oba fondy, UFO i JEDIm zařadí SpaceX do svých portfolií. Pokud se tak stane, nákupem těchto ETF každý investor automaticky získá i podíl ve SpaceX. A to navíc bez nutnosti časovat přesný moment vstupu na burzu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    Nejen v Česku je aktuální otázka kolem zvýšení výdajů na obranu. A nejen u nás se řeší, kde na ně vzít peníze, když ty nejsou. Přičemž ty peníze, které ještě jsou, si stejně naléhavě žádají i jiné oblasti.

    Úmorná je tuzemská politická debata o výdajích na obranu. I když rozpočet rezortu obrany letos meziročně fakticky stoupl a vláda Andreje Babiše [ANO] přislíbila, že příští rok přidá ještě víc, prezident Petr Pavel a spolu s ním mnoho dalších chodí dál s nataženou rukou. Co přesně chtějí? Chtějí, aby vláda vzala peníze z dopravy, peníze na dálnice a silnice, a přidala je obraně? Aby to v Česku na mnoha místech stále vypadalo jako za krále Klacka? Pak budou spokojení? Anebo pak také ukáží charakter, znovu nasadí tragický výraz a začnou chodit tentokrát s nářkem, že vláda dává málo do dopravy? A budou se bít do posledního dechu za dopravní stavby, jako se teď bijí za výdaje na obranu? Na to rovnou zapomeňme. Kde nic není, ani smrt nebere, jak se říká. Tolik k českým reáliím.

    —

    Ale jen tak snadné, jako je to v Česku, to s výdaji na obranu není. A tak tyto výdaje řeší i v dalších zemích. Jak to v této věci vypadá ve Velké Británii, se věnuje Lisa Haseldinová ve svém komentáři pro britský magazín The Spectator. Pro FinTag její text zpracoval Michal Achremenko.

    Lisa Haseldinová: Kdykoliv britský ministerský předseda Keir Starmer dostane otázku ohledně aktuálního zvyšování výdajů na obranu, vyhýbá se odpovědi. Uvede jen, že se jejich výše od studené války neustále zvyšuje. Ale je to skutečně tak?

    Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

    Generální tajemník NATO, Mark Rutte, nedávno ve své výroční zprávě shrnul činnost aliance. Její součástí je několik tabulek [tabulky jsou zde a stojí za pozornost, pozn. red.]. Ty uvádějí data o tom, kolik každá členská země od roku 2014 vydala na obranu oproti hrubému domácímu produktu [HDP]. A obsahují i aktuální odhad těchto výdajů za rok 2025 – podle procentního podílu na HDP i absolutní částku.

    Výdaje členů NATO na obranu vůči HDP v roce 2014 a 2025 v %
    Pozn. red.: Česko ve výše uvedeném grafu končí jako třetí poslední. Problém je ale v tom, že i ta dvě procenta HDP výdajů na obranu u něj jsou víc na papíře než ve výdajích rezortu obrany. Skutečné výdaje rezortu obrany činí v letošním roce 1,73 procenta HDP. Výdajů lehce nad dvě procenta vláda Andreje Babiše dosáhla tím, že k výdajům na obranu přidala část výdajů na dopravní infrastrukturu z rezortu dopravy. Ministryně financí Schillerová to hájí třeba i tím, že z pohledu NATO jsme tranzitní zemí. A tak potřebujeme investovat i do dopravní infrastruktury. Naopak prezident Petr Pavel tvrdí, že už teď ví, že nám tyto výdaje NATO jako výdaje na obranu neuzná. Ale ani to podle ministryně Schillerové není problém, protože i kdyby Česku NATO tyto položky jako výdaje na obranu neuznalo, neuzná je „až zpětně“. A to znamená, že letos je podle ní všechno v pořádku. / Zdroj grafu: NATO
    —

    Data ukazují, že Spojené království vydalo na obranu asi 2,31 procenta HDP. To je asi 70 miliard liber [1 976 mld. Kč]. Z tabulek dále vyplývá, že Británii překonává ve výdajích na obranu Nizozemsko, Turecko, ale třeba i Řecko. I když je škoda, že Haseldinová neříká, že v Řecku jsou šampioni hlavně ve výdajích na platy v rámci všech výdajů na obranu.

    Ale ani to podle ní není všechno. Rutteho zpráva zrevidovala i britské výdaje na obranu v roce 2024. Výsledek je, že ty nečinily původních 2,33 procenta, ale „jen“ 2,28 procenta HDP. Což v absolutních číslech znamená, že Velká Británie loni vydala na obranu asi o 42 milionů liber [cca 1,2 mld. Kč] méně, než aliance očekávala. Jak tedy obstojí proklamace premiéra Starmera a dalších Labouristů, že výdaje stoupají nejvyšším možným tempem od dob studené války, ptá se. A ptá se správně. Údaje NATO totiž ukazují, že mezi roky 2014 až 2025, britský podíl výdajů na obranu ve vztahu k HDP vzrostl pouze o 0,18 procenta.

    Když britské námořnictvo cvičí na německých plavidlech…

    Ve vystoupení před výborem Dolní sněmovny premiér Starmer slíbil, že dojde ke zlepšení a že výdaje budou stoupat „dále a rychleji“. Proč bychom mu ale měli věřit, když doteď vidíme pravý opak, ptá se Haseldinová. Už teď je podle ní Británie svědkem z pohledu její tradice stěží uvěřitelných věcí. Třeba viděla v několika málo posledních týdnech, že Královské námořnictvo muselo cvičit v High North [nejsevernější oblast světa za polárním kruhem, pozn. red.] na německé ponorce. Důvod byl ten, že žádná britská ponorka nebyla zrovna schopna dosáhnout tohoto zeměpisného cíle v daném čase. A když vláda nyní chtěla poslat čtvrtý ze šesti nejmodernějších torpédoborců HMS Dragon na Kypr, Královské námořnictvo opět cvičilo i na německých lodích.

    Arktida: Rusko je připraveno na konflikt nejen s NATO

    Jak dlouho může Starmer odkládat výdaje na obranu? Ptá se Haseldinová a dodává, že tlak na ministerského předsedu sílí. Problém je podle ní ale v tom, že neexistují ani náznaky nějakého plánu investic na obranu. A to ho vláda slibovala už loni na podzim. Plán toho, jak by měla Británie dosáhnout výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP v roce 2035, je pak podle ní úplné sci-fi.

    Přesto se na příštím summitu NATO, který se koná za tři měsíce, podle ní jistě bude mluvit „krásnou řečí“. Premiér Starmer znovu slíbí, že „už brzy!“ I když všichni vidíme, že pro to „už brzy“ dělá jen velmi málo. A tak se zhluboka nadechněme, protože další špatné zprávy jsou na cestě, uzavírá svůj text pro Spectator Lisa Haseldinová.

    Zpátky do České republiky

    Slovům editorky úctyhodného britského listu Spectator se není co divit. Vždyť zrovna včera v rozhovoru pro britský deník The Telegraph americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že silně zvažuje odchod USA z NATO. A to hlavně kvůli tomu, že Ameriku spojenci z NATO nechali docela ve štychu, když potřebovala – a stále potřebuje pomoci – nejen s otevřením Hormuzského průlivu.

    Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu

    A nejenže ji nechali ve štychu, ale vybraní, zejména evropští čelní představitelé ještě vedli hloupé řeči ve smyslu – ať si Amerika „vyjí“ to, co si sama „navařila“. Že to není jejich válka. Jako by byli slepí a hluší k tomu, jaké dopady má tato „ne jejich“ válka hlavně na ně [spolu s asijskými zeměmi]. Mimochodem v tomto ohledu dlouhodobě vyniká na mezinárodní scéně německý kancléř Friedrich Merz. Ten se neukázal ve svých výrocích jen zbaběle. Ve svých vyjádřeních na adresu Ameriky a Izraele ale vystupoval i příkře.

    Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

    Také se nabízí otázka, která byla na stole už v únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. A ta otázka zní, co vlastně ti spojenci Ameriky v rámci NATO mohou fakticky dělat, když je potřeba, aby něco skutečně dělali. S čím se může blýsknout třeba česká armáda, jež má sice rekordní množství generálů, ale současně i rekordně nízký počet bojeschopných vojáků. A s čím a jak ti by bojovali, když například výdaje na platy a výsluhy všech těch generálů a velitelů i velitelek jsou vůbec největší položkou českých výdajů na obranu v letošním roce. Jak by tedy ti mohli pomoci USA a Izraeli v jejich „svaté válce“ s Íránem? Šli by si snad ze svých peněz koupit jedny ponožky do zásoby?

    Výdaje na obranu v % podle jejich účelu v roce 2025 
    Pozn. red.: Výdaje na obranu podle jejich kategorií – personální náklady jsou tmavě modře. Zatímco v celkových výdajích na obranu vůči HDP skončilo Česko v rámci NATO třetí od konce, v případě podílu personálních nákladů [28,7 %] na obranu tvoří lepší průměr. Avšak považte, stále je v tomto parametru Česko štědřejší než třeba Amerika, byť jednoznační mistři v personálních nákladech jsou Bulhaři, Chorvati, Makedonci, Černohorci, Rumuni a Slováci. Určitě není ani to bez zajímavosti, že Česko není samo, které vydá nejvíc na platy v celkových výdajích na obranu v rámci NATO. Stejně jako to, že v personálních výdajích patří americká armáda z hlediska personálních výdajů [27,3 %] na obranu k těm nejméně náročnějším. Přičemž to jistě nebude tím, že by snad američtí vojáci brali méně peněz, než berou ti Čeští nebo jejich kolegové třeba v Černé Hoře. / Zdroj: NATO
    —

    Půjčili by si nafukovací člun od bývalého prezidenta Miloše Zemana, s nímž by udělali pořádek v Hormuzském průlivu? Anebo by vytáhli do boje s těmi našimi slavnými polními kuchyněmi a íránské revoluční gardy zahnali vajíčky natvrdo? Asi těžko. Jako poslední možnost se tak už jen jeví, že by Trumpovi a milionu zmobilizovaných Izraelců řekli, aby se svými útoky na Írán počkali ještě zhruba pět let, kdy do Česka přijde první F-35. Pak, že by i oni slavně vytáhli do té války, v níž by neméně slavně a docela jistě zvítězili.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Prostě Kocourkov. Ano, výdaje na obranu jsou důležité více než kdy jindy. Ale možná bychom mohli začít třeba u výsluh, aby na ty výdaje na obranu nějaké peníze vůbec byly. A pak by se jistě našly peníze i na solidní platy nejen na řadové bojeschopné vojáky, ale třeba i policisty, kterých se výsluhy rovněž týkají. Je škoda, že třeba tuto otázku prezident Pavel spolu se svou chotí Evou neotevřou. Určitě by to bylo užitečnější, než aby jen „chodili kolem“, jak doteď chodí.

    Daniel Tácha

  • Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP], to z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy korun více.

    Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Dnes [1.4.] o tom informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

    „Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliardy Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.

    Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR

    [Zdroj: ČSÚ]

    Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Relativní zadlužení vládních institucí [44,3 %] se zvýšilo meziročně o 1,0 procentního bodu.

    HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé

    Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP [- 2,5 p. b.], zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,5 procentního bodu. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.

    Příjmy a výdaje státních institucí

    Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmů a daní z výroby a dovozu.

    Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

    Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a u sociálních dávek.

    Loni byla meziroční změna dluhu – nárůst 297,8 mld. Kč – výrazně odlišná od výsledku hospodaření – schodek 183,7 miliardy korun. To znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato se na straně aktiv projevilo nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.

    Meziroční relativní změna zadlužení

    [Zdroj: ČSÚ]

    Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry.

    Co je dluh vládních institucí

    Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí. Ty vyplývají z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

    Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

    Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [−] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [−].

    –RED–

  • Mercedes-Benz otevře nový závod v Chebu. A zvládne to bez pobídek

    Vláda schválila [30.3.] klíčové kroky pro realizaci investice společnosti Daimler Truck v západočeském Chebu. Firma tam plánuje otevřít nový závod, v němž chce vyrábět až 25 tisíc užitkových aut ročně. V závodě zaměstná přes tisíc lidí.

    Na západě Čech, v Plzeňském kraji v Holýšově, Mercedes-Benz Group prostřednictvím své firmy Daimler Buses již vyrábí komponenty pro autobusy. Holýšov leží od Chebu, jenž se nachází v Karlovarském kraji, asi sto kilometrů. Mercedes-Benz Trucks, který chystá otevřít nový závod v Chebu, je divizí společnosti Daimler Truck, jež se specializuje na vývoj, výrobu a prodej nákladních automobilů. V Chebu plánuje koncovou výrobu užitkových vozů jak se spalovacím, tak alternativním pohonem.

    „Přicházíme do Chebu, abychom zde zůstali, a chceme se stát dlouhodobým, integrovaným partnerem pro tento region. Od našich počátečních jednání se Státní investiční a rozvojovou společností, městem Cheb a CzechInvestem jsme v regionu zaznamenali vřelé přijetí,“ uvedl včera [31.3.] při představování záměru na ministerstvu průmyslu a obchodu Head of Operations Mercedes-Benz Trucks Juergen Distl.

    Doplnil, že nepochybuje o tom, že lokalita v Chebu firmě poskytne potřebný prostor, aby mohla v budoucnu efektivně a flexibilně vyrábět dieselové i bezemisní nákladní vozy. Zahájení výroby plánuje do roku 2030. Distl i potvrdil závazek společnosti, že firma pracovníkům v novém závodě nabídne o 20 procent vyšší mzdy, než je průměrná mzda v Karlovarském kraji.

    Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

    Ta podle Českého statistického úřadu činí v Karlovarském kraji v loňském 4. čtvrtletí 44 981 korun. Oproti celorepublikovému průměru ve výši 52 283 korun je nižší o 7 302 korun. Aktuální českou průměrnou mzdu by překonal německý výrobce vozů za současné situace o necelých 1 700 korun. Podle Distla má firma v plánu navázat spolupráci se vzdělávacími institucemi v regionu, to kvůli získání kvalifikované pracovní síly.

    Bez investičních pobídek

    Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] se celková hodnota investice Daimler Trucku pohybuje v řádu středních jednotek miliard korun a obejde se bez investičních pobídek. A příchod nového investora do regionu, který už nyní využívá pro svou výrobu i mnoho německých firem, jednoznačně vítá.

    „Tohle je přesně ten typ investice, který Česko potřebuje. Přináší nové příležitosti pro české firmy, podporuje technické vzdělávání a posiluje naši ekonomickou suverenitu. A pro Karlovarský kraj má ještě jeden zásadní rozměr – přináší kvalifikovanou práci, diverzifikuje ekonomiku regionu a pomáhá nastartovat jeho dlouhodobou proměnu,“ uvedl ministr.

    Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky

    Daimler Truck umístí svou výrobu ve Strategickém podnikatelském parku Cheb. Plocha se nachází na okraji města v těsné blízkosti dálnice D6. V roce 2023 ji stát zařadil mezi strategické lokality vymezené zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Přípravu místa pro příchod nového investora měla na starosti Státní investiční a rozvojová společnost [SIRS]. Ta spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

    „Zájem společnosti Daimler Truck je nejlepším důkazem smysluplnosti konceptu prediktivní přípravy území státem v podání SIRS,“ řekl k tomu ředitel SIRS Zbyněk Pokorný a doplnil, že bez speciálního přístupu státu k lokalitě by projekt německé firmy „neměl žádnou reálnou šanci na zasídlení“.

    Americká onsemi čerpá miliony ze státního rozpočtu i radí vládě

    Generální ředitel agentury CzechInvest, jež se na projektu také podílela, Jan Michal, doplnil, že Karlovarský kraj má pro investici německé firmy všechny předpoklady. Poukázal na výrobu autobusů v Holýšově. V něm Daimler již vyrábí prostřednictvím své firmy Daimler Buses segment karoserií, rámů a dalších dílů pro autobusy značek Mercedes-Benz a Setra. Západočeský region se podle Michala díky novému závodu stane významným centrem inovací v autoprůmyslu.

    Jak to vidí v Chebu

    Podle starosty města Cheb Jana Vrby [ANO] přinese vybudování nového závodu německé firmy impuls pro rozvoj města. Slibuje si od něj zejména zastavení odlivu mladých a kvalifikovaných lidí z regionu. I uvedl, že Cheb posílí svou pozici klíčového logistického a průmyslového uzlu ve střední Evropě.

    „Jsem přesvědčen o tom, že investice posílí prestiž Chebu, rozvoj jeho ekonomiky a zajistí vznik kvalifikovaných pracovních míst především pro naše občany. A že tento projekt přinese reálný užitek v podobě lepší infrastruktury a nových příležitostí v regionu. Věřím, že investor bude dobrým partnerem pro město a občany,” řekl.

    V Tachově kvůli cizincům a Ukrajincům už neví kudy kam

    Za pozemky, na kterých nový závod vyroste, získá město finanční prostředky, které využije k realizaci projektů z rozvojového plánu města. Jedním z jeho hlavních cílů je připravit infrastrukturu a občanskou vybavenost města na jakoukoli případnou zátěž spojenou se vznikem Strategického podnikatelského parku. Na tento účel Cheb získá 600 milionů korun ze speciálního offsetového programu Státního fondu podpory investic [SFPI]. Parametry programu už schválila vláda spolu se souhlasem se smlouvou s koncovým investorem.

    –RED–

  • Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč

    Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu [HDP], to z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun, meziročně o 20,4 miliardy korun více.

    Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Dnes [1.4.] o tom informoval Český statistický úřad [ČSÚ]. Zveřejněné údaje ČSÚ jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

    „Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliardy Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.

    Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR

    [Zdroj: ČSÚ]

    Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Relativní zadlužení vládních institucí [44,3 %] se zvýšilo meziročně o 1,0 procentního bodu.

    HDP loni rostl, ale ziskovost firem i jejich investice byly víc než slabé

    Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP [- 2,5 p. b.], zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,5 procentního bodu. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.

    Příjmy a výdaje státních institucí

    Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmů a daní z výroby a dovozu.

    Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

    Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a u sociálních dávek.

    Loni byla meziroční změna dluhu – nárůst 297,8 mld. Kč – výrazně odlišná od výsledku hospodaření – schodek 183,7 miliardy korun. To znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato se na straně aktiv projevilo nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.

    Meziroční relativní změna zadlužení

    [Zdroj: ČSÚ]

    Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun. Meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry.

    Co je dluh vládních institucí

    Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí. Ty vyplývají z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

    Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

    Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček [+] nebo výpůjček [−] v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat [+] jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován [−].

    –RED–

  • Mercedes-Benz otevře nový závod v Chebu. A zvládne to bez pobídek

    Vláda schválila [30.3.] klíčové kroky pro realizaci investice společnosti Daimler Truck v západočeském Chebu. Firma tam plánuje otevřít nový závod, v němž chce vyrábět až 25 tisíc užitkových aut ročně. V závodě zaměstná přes tisíc lidí.

    Na západě Čech, v Plzeňském kraji v Holýšově, Mercedes-Benz Group prostřednictvím své firmy Daimler Buses již vyrábí komponenty pro autobusy. Holýšov leží od Chebu, jenž se nachází v Karlovarském kraji, asi sto kilometrů. Mercedes-Benz Trucks, který chystá otevřít nový závod v Chebu, je divizí společnosti Daimler Truck, jež se specializuje na vývoj, výrobu a prodej nákladních automobilů. V Chebu plánuje koncovou výrobu užitkových vozů jak se spalovacím, tak alternativním pohonem.

    „Přicházíme do Chebu, abychom zde zůstali, a chceme se stát dlouhodobým, integrovaným partnerem pro tento region. Od našich počátečních jednání se Státní investiční a rozvojovou společností, městem Cheb a CzechInvestem jsme v regionu zaznamenali vřelé přijetí,“ uvedl včera [31.3.] při představování záměru na ministerstvu průmyslu a obchodu Head of Operations Mercedes-Benz Trucks Juergen Distl.

    Doplnil, že nepochybuje o tom, že lokalita v Chebu firmě poskytne potřebný prostor, aby mohla v budoucnu efektivně a flexibilně vyrábět dieselové i bezemisní nákladní vozy. Zahájení výroby plánuje do roku 2030. Distl i potvrdil závazek společnosti, že firma pracovníkům v novém závodě nabídne o 20 procent vyšší mzdy, než je průměrná mzda v Karlovarském kraji.

    Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

    Ta podle Českého statistického úřadu činí v Karlovarském kraji v loňském 4. čtvrtletí 44 981 korun. Oproti celorepublikovému průměru ve výši 52 283 korun je nižší o 7 302 korun. Aktuální českou průměrnou mzdu by překonal německý výrobce vozů za současné situace o necelých 1 700 korun. Podle Distla má firma v plánu navázat spolupráci se vzdělávacími institucemi v regionu, to kvůli získání kvalifikované pracovní síly.

    Bez investičních pobídek

    Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO] se celková hodnota investice Daimler Trucku pohybuje v řádu středních jednotek miliard korun a obejde se bez investičních pobídek. A příchod nového investora do regionu, který už nyní využívá pro svou výrobu i mnoho německých firem, jednoznačně vítá.

    „Tohle je přesně ten typ investice, který Česko potřebuje. Přináší nové příležitosti pro české firmy, podporuje technické vzdělávání a posiluje naši ekonomickou suverenitu. A pro Karlovarský kraj má ještě jeden zásadní rozměr – přináší kvalifikovanou práci, diverzifikuje ekonomiku regionu a pomáhá nastartovat jeho dlouhodobou proměnu,“ uvedl ministr.

    Americká onsemi rozšíří výrobu v Česku. Chce ale další pobídky

    Daimler Truck umístí svou výrobu ve Strategickém podnikatelském parku Cheb. Plocha se nachází na okraji města v těsné blízkosti dálnice D6. V roce 2023 ji stát zařadil mezi strategické lokality vymezené zákonem o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Přípravu místa pro příchod nového investora měla na starosti Státní investiční a rozvojová společnost [SIRS]. Ta spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.

    „Zájem společnosti Daimler Truck je nejlepším důkazem smysluplnosti konceptu prediktivní přípravy území státem v podání SIRS,“ řekl k tomu ředitel SIRS Zbyněk Pokorný a doplnil, že bez speciálního přístupu státu k lokalitě by projekt německé firmy „neměl žádnou reálnou šanci na zasídlení“.

    Americká onsemi čerpá miliony ze státního rozpočtu i radí vládě

    Generální ředitel agentury CzechInvest, jež se na projektu také podílela, Jan Michal, doplnil, že Karlovarský kraj má pro investici německé firmy všechny předpoklady. Poukázal na výrobu autobusů v Holýšově. V něm Daimler již vyrábí prostřednictvím své firmy Daimler Buses segment karoserií, rámů a dalších dílů pro autobusy značek Mercedes-Benz a Setra. Západočeský region se podle Michala díky novému závodu stane významným centrem inovací v autoprůmyslu.

    Jak to vidí v Chebu

    Podle starosty města Cheb Jana Vrby [ANO] přinese vybudování nového závodu německé firmy impuls pro rozvoj města. Slibuje si od něj zejména zastavení odlivu mladých a kvalifikovaných lidí z regionu. I uvedl, že Cheb posílí svou pozici klíčového logistického a průmyslového uzlu ve střední Evropě.

    „Jsem přesvědčen o tom, že investice posílí prestiž Chebu, rozvoj jeho ekonomiky a zajistí vznik kvalifikovaných pracovních míst především pro naše občany. A že tento projekt přinese reálný užitek v podobě lepší infrastruktury a nových příležitostí v regionu. Věřím, že investor bude dobrým partnerem pro město a občany,” řekl.

    V Tachově kvůli cizincům a Ukrajincům už neví kudy kam

    Za pozemky, na kterých nový závod vyroste, získá město finanční prostředky, které využije k realizaci projektů z rozvojového plánu města. Jedním z jeho hlavních cílů je připravit infrastrukturu a občanskou vybavenost města na jakoukoli případnou zátěž spojenou se vznikem Strategického podnikatelského parku. Na tento účel Cheb získá 600 milionů korun ze speciálního offsetového programu Státního fondu podpory investic [SFPI]. Parametry programu už schválila vláda spolu se souhlasem se smlouvou s koncovým investorem.

    –RED–

  • Fundación Ibercaja celebra en guadalajara sus 150 años con el ciclo “Música íntima. De Euuropa a Hispanoamérica”

    Fundación Ibercaja celebra en guadalajara sus 150 años con el ciclo “Música íntima. De Euuropa a Hispanoamérica”

    El Centro Fundación Ibercaja Guadalajara acogió este pasado sábado, 28 de marzo, con un gran éxito de convocatoria, el concierto “Música íntima. De Europa a Hispanoamérica”, una propuesta musical organizada por Fundación Ibercaja para celebrar su 150 aniversario y que confirma la apuesta de la entidad por impulsar la programación cultural en el territorio.

    El recital, protagonizado por la soprano Auxiliadora Toledano y el pianista Julio Alexis Muñoz, ofreció un recorrido musical entre culturas y épocas, conectando la tradición europea con la riqueza expresiva del repertorio hispanoamericano, en un formato íntimo que favoreció la conexión con los asistentes.

    Fundación Ibercaja celebra en guadalajara sus 150 años con el ciclo “Música íntima. De Euuropa a Hispanoamérica”

    La primera parte del programa estuvo dedicada al repertorio europeo, combinando la elegancia del lied -género musical propio del Romanticismo alemán- y la mélodie – canción lírica francesa –, con obras de grandes compositores como Mozart, Schumann, Mahler, Strauss, Hahn, Poulenc y Fauré, destacados por su refinamiento y su extraordinaria sensibilidad.

    En la segunda parte, el cambio de atmósfera transformó la música en belleza y emoción a través de las composiciones españolas e iberoamericanas de autores como Toldrá, Guastavino y Turina, combinando folclore, identidad cultural y poesía popular.

    Además de la selección de obras, la clave del éxito del acto fueron sus protagonistas. La interpretación de Auxiliadora Toledano, soprano formada con Teresa Berganza y con sólida proyección internacional y reconocida con el Premio Princesa de Girona de Artes y Letras, fue acompañada al piano por Julio Alexis Muñoz, especialista en repertorio vocal y director de la Escuela Superior de Canto de Madrid.

    Este concierto forma parte de la programación especial desarrollada con motivo del 150 aniversario de la entidad y refuerza el compromiso de Fundación Ibercaja con la difusión cultural y el acceso a propuestas artísticas de calidad en las distintas ciudades y Comunidades Autónomas en las que está presente, consolidando sus centros como espacios de encuentro abiertos a la ciudadanía.

     Sobre Fundación Ibercaja

    Fundación Ibercaja es una entidad privada sin ánimo de lucro procedente de la transformación de la Caja de Ahorros y Monte de Piedad de Zaragoza, Aragón y Rioja, Ibercaja, dedicada a la creación, realización y fomento de obras sociales y culturales para impulsar el desarrollo de las personas generando acciones para mejorar el territorio. En Fundación Ibercaja se impulsa la innovación en programas y actividades, dando respuesta a las nuevas necesidades de la sociedad dentro de su ámbito de actuación con cuatro valores como pilares fundamentales: compromiso, transparencia, profesionalidad y dinamismo.

  • ´Los sonidos de la Semana Santa´ protagonizan una nueva exposición en la Posada del Cordón de Atienza

    ´Los sonidos de la Semana Santa´ protagonizan una nueva exposición en la Posada del Cordón de Atienza

    El Centro de la Cultura Tradicional de Guadalajara, ubicado en la Posada del Cordón de Atienza, abrirá esta tarde al público la exposición ´Los sonidos de la Semana Santa´, una muestra que destaca el papel del sonido como elemento esencial de comunicación y expresión en la cultura tradicional, plenamente vigente en la actualidad.

    La exposición invita al visitante a descubrir un patrimonio cultural inmaterial profundamente arraigado en la provincia, donde, durante la Cuaresma y la Semana Santa, los sonidos han acompañado históricamente los rituales vinculados a la muerte de Jesús.

    ´Los sonidos de la Semana Santa´ protagonizan una nueva exposición en la Posada del Cordón de Atienza

    El recorrido expositivo reúne piezas sonoras como carracas, caracolas o trompetillas, junto a otros elementos que sirven para contextualizar el uso y significado de estos instrumentos, como un tenebrario o un panel fotográfico, que ayudan a comprender los rituales en los que estos instrumentos cobran sentido. También se aborda la evolución de estas prácticas, desde costumbres hoy en retroceso hasta manifestaciones actuales como las tamborradas, que siguen teniendo una gran presencia popular.

    La muestra podrá visitarse desde hoy y hasta el próximo 13 de abril, en horario de 11:00 a 14:00 y de 16:00 a 18:30 horas los sábados, y de 11:00 a 14:00 horas los domingos.

    Como actividad vinculada a la exposición, ayer se celebró una conferencia a cargo del cantautor y folclorista José Antonio Alonso, en la que exploró en profundidad los sonidos de la Semana Santa y su relevancia dentro de la tradición popular de Guadalajara.

    En el acto también participó la diputada delegada de Cultura, Sabrina Escribano, quien destacó la importancia de conservar y difundir este patrimonio inmaterial, subrayando que “estos códigos sonoros no solo nos hablan del pasado, sino que continúan dotando de solemnidad, emoción y sentido a muchas de nuestras celebraciones y constituyen una parte fundamental de nuestra identidad cultural”.

    Mejoras de conservación en el centro

    El Centro de la Cultura Tradicional de Guadalajara, que desde hoy acoge la exposición temporal ´Los sonidos de la Semana Santa´, ha sido recientemente sometido a una intervención de conservación preventiva por parte de la Diputación de Guadalajara, con una inversión superior a 8.000 €.

    Entre las actuaciones realizadas en ambas plantas del edificio destacan la instalación de filtros solares y protección frente a la radiación en todos los ventanales, la colocación de estores para minimizar la incidencia de la luz sobre las piezas expuestas y la incorporación de mosquiteras que facilitan la ventilación del espacio.