Místopředseda americké centrální banky [FED] Philip N. Jefferson včera navštívil texaský Dallas. Na půdě tamější rezervní banky shrnul svůj náhled na ekonomické dopady války na Blízkém východě. FinTag z jeho řeči vybral to nejzajímavější.
Jefferson uvedl, že pozorně sleduje situaci jak na energetických trzích, tak i na globálních trzích. Podle něj je ale stále příliš brzy na to, aby jistě řekl, jaké budou ekonomické dopady války na Blízkém východě. Nicméně i podle něj – stejně jako podle většiny centrálních bankéřů a ekonomů – se vše odvine od toho, jak dlouho zůstanou zvýšené ceny energií.
„Krátkodobé zvýšení asi nebude mít na ekonomiku znatelný dopad déle než jedno nebo dvě čtvrtletí. Trvalý šok v cenách energií by však přinesl významné důsledky,“ řekl.
V každém případě dopady na zvýšenou inflaci a útlum hospodářství pocítí více evropské a asijské státy než Spojené státy. Současně odmítl, že by se v případě USA měl opakovat ropný šok ze 70. let minulého století. Důvod podle něj tkví v tom, že tehdy byla Amerika závislá na dovozu ropy a plynu. A to už dnes neplatí.
„USA jsou aktuálně jedničkou, světovým lídrem, jak v produkci ropy, tak zemního plynu. Jsou čistým vývozcem energií,“ vyjasnil.
S ohledem na své publikum zdůraznil, že americký stát Texas je největším producentem obou komodit v USA. To podle něj mimo jiné znamená, že celkový ekonomický dopad vyšších cen energií, pokud se udrží, se bude lišit jak v Texasu, tak zbytku USA.
„Pro Texas by to znamenalo intenzivnější vrtnou činnost. A více pracovních míst v energetickém sektoru a podpůrných odvětvích. To by se promítlo do vyšších mezd pro pracovníky v energetice i do zisků energetických společností,“ uvedl dále.
Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci
Argumentoval, že produkce, přeprava a zpracování ropy a zemního plynu tvoří přibližně 15 procent hrubého domácího produktu [HDP] Texasu. Pokud se energetický průmysl v Texasu rozšíří, podpoří to výdaje v dalších odvětvích, dodal.
Dopady války na Blízkém východě na ekonomiku
Philip N. Jefferson rovněž předpokládá, že dosavadní nárůst cen energií by měl mít na inflaci v USA relativně mírný dopad. Byť i připustil, že Američané už nyní platí na čerpacích stanicích více za benzín. Podle něj průměrná cena galonu benzínu ve srovnání s obdobím těsně před konfliktem na Blízkém východě vzrostla přibližně o jeden dolar.
[Pozn. red.: Průměrná cena benzínu v USA k 26. březnu byla cca 3,98 USD za galon, cca 24,60 Kč za litr. Ještě před měsícem byl celostátní průměr kolem 2,98 USD za galon.]
To není podle místopředsedy FEDu sice zásadní problém, ale problém to přeci jen je: „Když ceny benzínu vyskočí, zejména rodiny s nižšími příjmy mají méně peněz na všechno ostatní. A čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím více domácností to pocítí.“
Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není
Situace se následně zřetězí v nižších výdajích v restauracích a obchodech, případně vyšším zadlužením domácností. Podle něj energetické produkty představují asi sedm procent celkových spotřebitelských výdajů Američanů. Avšak zdůraznil, že náklady na energie se rozkládají v celé ekonomice. Včetně dopravy, výroby a produkce potravin.
„Dlouhodobé zvýšení cen energií by tak přineslo zdražení mnoha dalších produktů a služeb,“ vysvětlil Jefferson.
Americká ekonomika celkově
„Nejistota ohledně ekonomiky je zvýšená a růst cen energií a konflikt na Blízkém východě tuto nejistotu ještě prohlubují,“ pokračoval místopředseda FEDu.
Nicméně má za to, že americká ekonomika i nadále posiluje díky odolným spotřebitelům a zvýšené investiční aktivitě podniků. Doplnil, že loni se hrubý domácí produkt zvýšil přibližně o dvě procenta. Což se stalo i přes shutdown na konci roku. Americká ekonomika podle něj loni meziročně zpomalila jen mírně. Zopakoval, že hospodářskou aktivitu podpořily výdaje domácností a relativně vysoké investice podniků do zařízení i duševního vlastnictví.
„Také si všímám vysokého tempa zakládání nových podniků a široké deregulační aktivity mezi federálními agenturami. Slibné jsou i zvýšené investice do high-tech kapitálu, zejména nákupy spojené s rozšiřováním infrastruktury umělé inteligence. To vše stimuluje růst,“ uvedl.
Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule
Zmínil ale i stinné stránky. Investice do rezidenčních nemovitostí klesají a nová pracovní místa nevznikají dost rychle. A znovu se vrátil k dopadům války na Blízkém východě.
„Pokud budou přetrvávat zvýšené náklady na energie, zvýší to výdaje spotřebitelů i firem. A pokud dojde k prodloužení konfliktu, přinese to velkou nejistotu do globálního ekonomického výhledu,“ zopakoval.
Podle Jeffersona je americký trh práce aktuálně méně odolný vůči otřesům, ale i nadále zůstává stabilní. Nezaměstnanost považuje z historického pohledu za nízkou. Míra nezaměstnanosti v USA činila minulý měsíc 4,4 procenta, stejně jako v září 2025, upřesnil. To, že nezaměstnanost není vyšší, ovlivnil podle něj zřetelný pokles imigrace do USA v důsledku politiky prezidenta Donalda Trumpa.
„Tato politika umožnila udržení stabilní nezaměstnanosti i při poklesu poptávky po pracovní síle,“ řekl s tím, že žádosti o podporu v nezaměstnanosti zůstávají nízké.
Znovu ale upozornil na slabý růst nových pracovních míst. A dále na to, že nová místa vznikají jen v několika málo sektorech. Za příklad uvedl zdravotnictví a sociální služby.
Chápu frustraci Američanů, uvedl Philip N. Jefferson
Philip N. Jefferson ve svém projevu nevynechal ani téma inflace. Ta podle jeho slov stále zůstává nad 2% cílem FEDu. Nicméně, jak řekl, zkraje roku zaznamenal známky toho, že inflace oslabuje. Současná situace se od začátku roku ale opět liší, uvedl.
„Stále pokračuje nejistota plynoucí z celní politiky a nově je tu skok v cenách energií,“ řekl s tím, že tyto dva faktory FEDu komplikují jeho hlavní úkol – zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
Inflace v únoru v USA byla 2,4 procenta. Aktuální jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní kategorie potravin a energií, odhadl na 3,0 procenta.
„Zde se zastavím a řeknu, že chápu, proč je mnoho Američanů frustrováno z inflace. […] Během pandemie covidu prudce vzrostly ceny mnoha produktů. Američané si těchto vyšších cen stále všímají, když nakupují a platí účty. A nedávný skok v cenách benzínu tyto frustrace ještě zhoršuje,“ uvedl.
V tomto ohledu prý nemá dobré zprávy: „Alespoň v krátkodobém horizontu očekávám, že celková inflace poroste, což bude odrážet růst cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě.“
Co se týče výhledu pro americkou ekonomiku, zůstává optimistou. Má za to, že oproti loňsku [+2 %] HDP USA letos poroste více, i když mírně. To i přesto, že jistota jakékoli další predikce HDP je více než nejistá, uzavřel.
–DNA–
