Inflace v únoru klesla na 1,4 procenta. Jak to bude dál, se neví

Podle dnešního [4.3.] předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] inflace v únoru klesla z lednových 1,6 procenta na 1,4 procenta. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. 

Jedná se o nižší výsledek, než očekával trh, který tipoval stagnaci na lednové úrovni 1,6 procenta. Definitivní a detailnější údaje zveřejní ČSÚ 10. března.

Meziměsíčně byla inflace nejsilnější v kategorii služeb [+0,5 %]. Naopak ceny energií stagnovaly. Ceny zboží poklesly o půl procenta a více než o procento zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje [-1,5 %] a kategorie alkoholické nápoje, tabák [-1,2 %].

Meziročně ceny rostly nejvíce v kategorii služeb [+4,5 %]. Následují alkoholické nápoje a tabák [+4,0 %], potraviny a nealkoholické nápoje [+0,4 %]. A naopak klesly ceny zboží [-0,7 %] a energií [-7,8 %].

Analýza: Ceny ropy a plynu vystřelily nahoru. Koruna současně oslabuje

„Meziroční inflaci nadále zkresluje převedení příspěvku na obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. Ale v únoru pak směrem dolů zapůsobily i potraviny,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle něj je po odhlédnutí od kolísavých cen potravin a energií celková inflace aktuálně blízko třem procentům. A upozorňuje na současné dění na trzích v důsledku ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě, které proinflační tlaky podle jeho slov zvýší o dalších pár desetin procenta.

Další pokles inflace v řadě

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje na to, že inflace na úrovni 1,4 procenta se vzdálila nejenom cíli České národní banky [ČNB], ale i její nejnovější prognóze. I ta předpokládala stagnaci inflace na lednové úrovni.

„Trend inflace je příznivější především díky zlevňování některých potravin, do jejich cen se promítá zlevňování produkce v zemědělství,“ vysvětluje.

Stejně tak připomíná efekt přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, a to ve výši 0,4procentního bodu.

Únor 2026: Předběžný odhad přírůstku spotřebitelských cen v %

[Zdroj: ČSÚ]

„I po zohlednění tohoto kroku je ovšem inflace už pod cílem ČNB,“ dodává a pokračuje: „I nadále ovšem pokračuje svižný růst cen služeb.“

Hlavní příčinou růstu cen podle Dufka zůstává napětí na realitním trhu. Vstupuje do inflace skrze nájemné a tzv. imputované nájemné. V základním scénáři předpokládá další pokles inflace k úrovni jednoho procenta. Avšak tento pokles bude pomalejší s tím, jak se do cen pohonných hmot [PHM] začne promítat aktuální situace na komoditních trzích.

Analýza: Válka na Blízkém východě zatlačí na nižší kurz koruny

„Pokud cena ropy zůstane na současné zvýšené úrovni delší dobu, mohou PHM zdražit o zhruba tři koruny a přidat k inflaci tři desetiny procentního bodu,“ říká s tím, že to samo o sobě rozhodně desinflační trend nezvrátí, ale zpomalí ho.

„Nejistota cen komodit zůstává velmi vysoká,“ podotýká.

Dopady války na Blízkém východě a ČNB

Ekonom České spořitelny Jiří Polanský říká, že první data o inflaci naznačují protiinflační vývoj v české ekonomice. Druhý pohled už ale tak jednoznačně nevypadá, míní. Jde o vývoj cen potravin, které výrazně a nečekaně zlevnily.

„Ale ceny potravin jsou značně rozkolísané. A do příštích měsíců se nedá vyloučit jejich opačný vývoj. Poptávková část inflace zůstává naopak zvýšená. A to se s dnešními daty nezměnilo,“ říká Polanský.

Ne ombudsman, ale i jiné obchody a nižší DPH zlevní potraviny

Zmiňuje dopady ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě: „V březnu by se měl v inflaci již projevit růst cen ropy a plynu. Druhým klíčovým faktorem budou opět ceny potravin. Ty jsou značně volatilní a nedá se oproti únoru vyloučit jejich opačný vývoj.“

Co se týče další politiky ČNB uvádí, že vzhledem k situaci na Blízkém východě neočekává, že únorová inflace by implikovala změnu nastavení sazeb. Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová snížení sazeb ze strany ČNB v blízké době docela vyloučila.

Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

„Pokud zvýšené ceny komodit vydrží, diskuze ze začátku letoška, zda sazby ponechat, nebo je snížit, se může rychle změnit na diskuzi, zda sazby spíše nezvýšit,“ pokračuje Polanský s tím, že pokud se situace naopak uklidní a komodity, jako je ropa a plyn, zlevní, ČNB se po nějaké době může vrátit k diskuzi ohledně možného poklesu sazeb.

–DNA–

Úřednický ping pong: Příspěvky pro OZP zůstávají pod úřady práce

Zprvu od září 2025, poté od července 2026 měly veškeré příspěvky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít z Úřadu práce ČR [ÚP ČR] pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] kvůli zrychlení jejich vyřízení. To se ale nestane.

A tak si budou i nadále se zdravotním postižením žádat o příspěvky na pobočkách úřadu práce. Pro Zdravé Zprávy to potvrdil František Bikár z tiskového oddělení Úřadu práce ČR.

„Původně plánovaný převod této agendy na Českou správu sociálního zabezpečení k 1. 7. 2026 se podle dostupných informací pravděpodobně posune do poloviny roku 2028,“ sdělil redakci Bikár.

To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvky na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to i po 1. 7. 2026, vyřizují úřady práce.

„Podrobnosti k důvodům, k dalším krokům i k harmonogramu digitalizace agendy jsou plně v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjasnil dále Bikár.

Redakce se proto obrátila s dotazy o upřesnění důvodů odkladu převodu příspěvků pro OZP z ÚP ČR na ČSSZ na resort práce a sociálních věcí. Na vyjádření zatím čeká.

Převod příspěvků pro OZP pod ČSSZ spadl pod stůl

O převodu příspěvků na péči a dalších podpor pro OZP z Úřadu práce ČR pod sociální správu informoval bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] prvně už v polovině roku 2024. K přesunu agendy mělo dojít od září 2026. Což se ale nestihlo a termín se posunul na červenec 2026. Ani tento termín, jak pro Zdravé Zprávy nyní potvrdil Bikár z ÚP ČR, ale neplatí. A zatím se hovoří o odkladu na polovinu roku 2028.

Hlavní důvod převodu příspěvků pro OZP pod ČSSZ bylo dle MPSV zjednodušení a zrychlení procesu odbavení žádostí o tyto příspěvky. Přičemž v praxi není výjimečná situace, kdy se kvůli dlouhým řízením žadatel dávky nedožije, zemře dříve, než mu ji úřad přizná a vyplatí.

Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní

Do řízení o přiznání podpory totiž vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce, nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky.

Odkládá se i elektronizace dávek pro zdravotně postižené

Tím, že by celá agenda podpor pro OZP přešla pod ČSSZ, by se výrazně zkrátil celý proces odbavování žádostí či znovu posuzování nároku na příspěvky. A pro samotné příjemce příspěvků i zpřehlednil. K tomu ale bohužel ani letos a zřejmě ani v příštím roce nedojde a nadále se bude hrát v řízení takzvaný úřednický ping pong.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Osob se zdravotním postižením se přitom nikoli nevýznamně dotýká i další odklad zjednodušení přístupu k vyřizování podpor a příspěvků. Tento týden vrchní ředitel sekce IT na MPSV Karel Trpkoš potvrdil, že nedojde ani k zařazení příspěvků pro OZP do aplikace Jenda od dubna 2026. Jak se původně plánovalo.

Odklad elektronizace příspěvků pro OZP na neurčito Trpkoš vysvětlil jinými prioritami úřadu. Konkrétně uvedl „hlídačkovné“. To je chystaná dávka pro rodiče – denní studenty VŠ a VOŠ určená na hlídání dětí do 3 let věku v době, kdy jsou ve výuce. A dále přípravou transpozice evropského elektronického průkazu pro OZP.

Veronika Táchová

Senát rozhodne o odkladu superdávky, ve hře jsou překvapivě dvě varianty

Senátní sociální výbor doporučil odklad nové dávky státní sociální pomoci o čtvrt roku. Novou výši dávky by dostávaly domácnosti nikoli od května, ale od srpna. Ve hře ale jsou dva návrhy. To, který má Senát přijmout, se dozví před jednáním.

Odklad vyplácení nové dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky, o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky [ANO]. A návrh na posunutí termínu podpořil minulý týden i senátní ústavně-právní výbor. Poslanci schválili změnu zrychleně v prvním čtení v polovině února. Pro hlasovali poslanci koalice i opozice.

„Výbor pro sociální politiku podpořil senátní tisk o superdávce a životním minimu. Má širší obsah. Naopak výbor nepřijal tisk jen o životním minimu. Jde o technickou záležitost – tyto zákony by byly zbytečně zdvojeny,“ vysvětlil po jednání Výboru jeho předseda Lumír Kantor [KDU-ČSL a nezávislí].

Předseda Senátu Miloš Vystrčil [ODS] na tiskové konferenci po zasedání organizačního výboru upozornil na postup schvalování návrhu zákona ze strany jeho předkladatele poslance a ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Ten totiž už dříve řekl, že podle postupu práce na přípravách nové dávky rozhodne až v průběhu schvalování normy, zda ji skutečně bude nutné přijímat, či nikoli. Tedy se odloží.

„Až zítra [4.3.] se dozvíme, který zákon máme schválit a který zamítnout,“ uvedl Vystrčil.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Senát projedná návrh zákona ve středu, zítra, 4. března. A pokud by se zjistilo, že úřady práce zvládají přepočet nynějších dávek podle nových parametrů platných od října 2025 pro novou dávku státní sociální pomoci, pak Juchelka plánuje požádat Senát o zamítnutí zákona k superdávce. Z toho důvodu Sněmovna schválila i souběžnou ministrovu novelu, jež posouvá jen úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.

Senát zřejmě schválí odklad superdávky

Odklad změn částek životního minima má podle Juchelky zjednodušit přepočet dávek státní sociální pomoci. Posun zamezí nutnosti dvojího přepočtu, vysvětlil již dříve.

Novela upravující termín čerpání superdávky předpokládá odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Životní minimum pro samotného dospělého se má zvýšit ze 4 860 korun na 5 500 korun. U prvního dospělého v domácnosti má vzrůst ze 4 470 korun na 5 000 korun, naopak u dalšího dospělého má klesnout ze 4 040 korun na 3 750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.

Senátoři navrhují definovat neadekvátní léčbu na sklonku života

Příjemci dosavadních čtyř příspěvků, kteří podali žádost do konce roku, mají začít podle nyní platného zákona pobírat superdávku od května. Do té doby jim úřady posílají nynější částku. Navazující novela má ale přinést odklad vyplácení superdávky o čtvrt roku, tedy na srpen. Souběžně by mohla změny v životním minimu odložit na říjen.

Navýšení životního minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, kde bude i nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.

Šéf senátního zdravotnického výboru Fiala jde s hejtmanem Kubou

Novela dále jasně stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nepovažuje za započitatelný příjem. Změny v posuzování nároku domácnosti na superdávku by se měly uplatit až od června 2028, nikoli od letošního července. To kvůli nutným změnám v informačních systémech.

Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale jednotlivých členů domácnosti. Posuzování se využívá podle zdůvodnění například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.

–ČTK/RED–

Úřednický ping pong: Příspěvky pro OZP zůstávají pod úřady práce

Zprvu od září 2025, poté od července 2026 měly veškeré příspěvky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít z Úřadu práce ČR [ÚP ČR] pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] kvůli zrychlení jejich vyřízení. To se ale nestane.

A tak si budou i nadále se zdravotním postižením žádat o příspěvky na pobočkách úřadu práce. Pro Zdravé Zprávy to potvrdil František Bikár z tiskového oddělení Úřadu práce ČR.

„Původně plánovaný převod této agendy na Českou správu sociálního zabezpečení k 1. 7. 2026 se podle dostupných informací pravděpodobně posune do poloviny roku 2028,“ sdělil redakci Bikár.

To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvky na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to i po 1. 7. 2026, vyřizují úřady práce.

„Podrobnosti k důvodům, k dalším krokům i k harmonogramu digitalizace agendy jsou plně v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjasnil dále Bikár.

Redakce se proto obrátila s dotazy o upřesnění důvodů odkladu převodu příspěvků pro OZP z ÚP ČR na ČSSZ na resort práce a sociálních věcí. Na vyjádření zatím čeká.

Převod příspěvků pro OZP pod ČSSZ spadl pod stůl

O převodu příspěvků na péči a dalších podpor pro OZP z Úřadu práce ČR pod sociální správu informoval bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] prvně už v polovině roku 2024. K přesunu agendy mělo dojít od září 2026. Což se ale nestihlo a termín se posunul na červenec 2026. Ani tento termín, jak pro Zdravé Zprávy nyní potvrdil Bikár z ÚP ČR, ale neplatí. A zatím se hovoří o odkladu na polovinu roku 2028.

Hlavní důvod převodu příspěvků pro OZP pod ČSSZ bylo dle MPSV zjednodušení a zrychlení procesu odbavení žádostí o tyto příspěvky. Přičemž v praxi není výjimečná situace, kdy se kvůli dlouhým řízením žadatel dávky nedožije, zemře dříve, než mu ji úřad přizná a vyplatí.

Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní

Do řízení o přiznání podpory totiž vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce, nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky.

Odkládá se i elektronizace dávek pro zdravotně postižené

Tím, že by celá agenda podpor pro OZP přešla pod ČSSZ, by se výrazně zkrátil celý proces odbavování žádostí či znovu posuzování nároku na příspěvky. A pro samotné příjemce příspěvků i zpřehlednil. K tomu ale bohužel ani letos a zřejmě ani v příštím roce nedojde a nadále se bude hrát v řízení takzvaný úřednický ping pong.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Osob se zdravotním postižením se přitom nikoli nevýznamně dotýká i další odklad zjednodušení přístupu k vyřizování podpor a příspěvků. Tento týden vrchní ředitel sekce IT na MPSV Karel Trpkoš potvrdil, že nedojde ani k zařazení příspěvků pro OZP do aplikace Jenda od dubna 2026. Jak se původně plánovalo.

Odklad elektronizace příspěvků pro OZP na neurčito Trpkoš vysvětlil jinými prioritami úřadu. Konkrétně uvedl „hlídačkovné“. To je chystaná dávka pro rodiče – denní studenty VŠ a VOŠ určená na hlídání dětí do 3 let věku v době, kdy jsou ve výuce. A dále přípravou transpozice evropského elektronického průkazu pro OZP.

Veronika Táchová

Senát rozhodne o odkladu superdávky, ve hře jsou překvapivě dvě varianty

Senátní sociální výbor doporučil odklad nové dávky státní sociální pomoci o čtvrt roku. Novou výši dávky by dostávaly domácnosti nikoli od května, ale od srpna. Ve hře ale jsou dva návrhy. To, který má Senát přijmout, se dozví před jednáním.

Odklad vyplácení nové dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky, o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky [ANO]. A návrh na posunutí termínu podpořil minulý týden i senátní ústavně-právní výbor. Poslanci schválili změnu zrychleně v prvním čtení v polovině února. Pro hlasovali poslanci koalice i opozice.

„Výbor pro sociální politiku podpořil senátní tisk o superdávce a životním minimu. Má širší obsah. Naopak výbor nepřijal tisk jen o životním minimu. Jde o technickou záležitost – tyto zákony by byly zbytečně zdvojeny,“ vysvětlil po jednání Výboru jeho předseda Lumír Kantor [KDU-ČSL a nezávislí].

Předseda Senátu Miloš Vystrčil [ODS] na tiskové konferenci po zasedání organizačního výboru upozornil na postup schvalování návrhu zákona ze strany jeho předkladatele poslance a ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Ten totiž už dříve řekl, že podle postupu práce na přípravách nové dávky rozhodne až v průběhu schvalování normy, zda ji skutečně bude nutné přijímat, či nikoli. Tedy se odloží.

„Až zítra [4.3.] se dozvíme, který zákon máme schválit a který zamítnout,“ uvedl Vystrčil.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Senát projedná návrh zákona ve středu, zítra, 4. března. A pokud by se zjistilo, že úřady práce zvládají přepočet nynějších dávek podle nových parametrů platných od října 2025 pro novou dávku státní sociální pomoci, pak Juchelka plánuje požádat Senát o zamítnutí zákona k superdávce. Z toho důvodu Sněmovna schválila i souběžnou ministrovu novelu, jež posouvá jen úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.

Senát zřejmě schválí odklad superdávky

Odklad změn částek životního minima má podle Juchelky zjednodušit přepočet dávek státní sociální pomoci. Posun zamezí nutnosti dvojího přepočtu, vysvětlil již dříve.

Novela upravující termín čerpání superdávky předpokládá odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Životní minimum pro samotného dospělého se má zvýšit ze 4 860 korun na 5 500 korun. U prvního dospělého v domácnosti má vzrůst ze 4 470 korun na 5 000 korun, naopak u dalšího dospělého má klesnout ze 4 040 korun na 3 750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.

Senátoři navrhují definovat neadekvátní léčbu na sklonku života

Příjemci dosavadních čtyř příspěvků, kteří podali žádost do konce roku, mají začít podle nyní platného zákona pobírat superdávku od května. Do té doby jim úřady posílají nynější částku. Navazující novela má ale přinést odklad vyplácení superdávky o čtvrt roku, tedy na srpen. Souběžně by mohla změny v životním minimu odložit na říjen.

Navýšení životního minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, kde bude i nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.

Šéf senátního zdravotnického výboru Fiala jde s hejtmanem Kubou

Novela dále jasně stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nepovažuje za započitatelný příjem. Změny v posuzování nároku domácnosti na superdávku by se měly uplatit až od června 2028, nikoli od letošního července. To kvůli nutným změnám v informačních systémech.

Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale jednotlivých členů domácnosti. Posuzování se využívá podle zdůvodnění například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.

–ČTK/RED–

Analýza: Ceny ropy a plynu vystřelily nahoru. Koruna současně oslabuje

Koruna včera [3.3.] oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Prudce zdražily plyn a ropa. Včerejší reakci trhů na konflikt s Íránem a další dění shrnuje na FinTag ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Určitě jednou z hlavních zpráv ekonomky Steckerové [na obr. vpravo, pozn. red.] je oslabování české koruny a dalších středoevropských měn, jako je polský zlotý a maďarský forint. A současně i prudké zdražování ropy a plynu na komoditních trzích. Zkrátka dění na finančních trzích včera [3.3.] výrazně poznamenal pokračující ozbrojený konflikt na Blízkém východě.

Česká koruna oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Podstatně výrazněji ztrácel zbytek regionu. Polský zlotý si odepsal ze svého konta 1,3 procenta na 4,3 PLN/EUR, maďarský forint 2,8 procenta na 390,8 HUF/EUR. [O roli koruny v časech krize jako měny více zde.]

Vývoj kurzu eura k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026

[Zdroj: xStation 5

Dařilo se naopak americkému dolaru, který investoři stále vnímají jako bezpečný přístav. Dolar vůči euru zpevnil o 1,3 procenta a jeho kurz v odpoledních hodinách prolomil hladinu 1,16 USD za euro.

Cena ropy překročila 80 USD/barel a nacházela se mírně nad 83 dolary [cca 1 743 Kč] za barel, tedy ve srovnání se začátkem letošního roku o třetinu výše. [Aktuálně, 4.3., se dál drží uvedené úrovně, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026
Česká koruna se k dolaru aktuálně obchoduje na hladině 21 korun za dolar. / Zdroj: xStation 5

Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn. Jeho spotová cena se vyšplhala k 57 [cca 1 390 Kč], zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh [cca 730 Kč]. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu [LNG] v Kataru.

Pokračovala i redukce sázek na snižování úrokových sazeb. Ve Spojených státech investoři očekávají v letošním roce snížení klíčové sazby FEDu o necelých 50 bazických bodů. V České republice jsou již vyhlídky na „cut“ [snížení sazeb, pozn. red.] odmazány úplně.

Inflace v eurozóně, HDP ČR za 4. kvartál

Z dat stojí za zmínku únorová inflace v eurozóně, která překvapila ve směru nahoru. Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. Z hlediska dalšího vývoje bude klíčové, jak vysoký a jak trvalý bude nárůst cen ropy a zemního plynu. Pokud jejich ceny zůstanou na dnešní zvýšené úrovni, může inflace v březnu dosáhnout 2,5 procenta meziročně.

  • Náš základní scénář ale předpokládá, že současný šok je dočasný. Což by omezilo sekundární dopady na inflaci.
  • Stále tedy očekáváme, že celková inflace zůstane po většinu druhé poloviny roku 2026 pod dvěma procenty.

Z tuzemských dat byl zveřejněn zpřesněný odhad růstu hrubého domácího produktu za čtvrtý kvartál. Ten přinesl jeho mírnou revizi z 0,5 procenta mezičtvrtletně na 0,6 procenta. Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka.

Česká ekonomika loni rostla o 2,6 %. Dál ji táhne spotřeba domácností

Spotřeba domácností se v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně zvýšila o 1,3 procenta. Zrychlil i mezičtvrtletní růst fixních investic [z 1,0 % v Q3 na silných 1,7 % v Q4]. Silný růst v posledním loňském čtvrtletí vykázala i spotřeba vlády [+1 %]. Příspěvek čistého vývozu se snížil, přesto ale zůstal kladný.

Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky

Komentář: Zelenskyj nemá pravdu. Třetí světová válka nezačala

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že třetí světová válka už začala. Uvedl to pro BBC při příležitosti čtvrtého výročí začátku války na Ukrajině. A je to pochopitelné, chce takto přitáhnout pozornost, ale mýlí se.

V magazínu The Spectator v komentáři No, Zelensky: World War Three hasn´t started to uvádí Mark Galeotti. Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.

Ve hře jsou emoce. Zelenskyj vidí, jak miliony jeho spoluobčanů prchají ze země a ze svých domovů, jak je ničena infrastruktura a města, a jak ho Vladimir Putin označuje za nacistu, drogově závislého a loutku Západu. Je tak docela pochopitelné, že se uchyluje k těmto apokalyptickým vizím.

A co víc. Ukrajina je nyní závislá na finanční pomoci Evropy [a dalších donátorů, pozn. red.]. Evropské peníze umožňují ukrajinské vládě a armádě dál fungovat. V situaci napjatých rozpočtů a při vzestupu populistických stran, z nichž mnohé sympatizují s Moskvou, nebo jsou alespoň Zelenskému nenakloněny, je pochopitelné, proč Zelenskyj Evropu takto burcuje a znepokojuje.

Proto musí ukrajinský prezident stále posilovat dojem, že Ukrajina bojuje nejen za svoji suverenitu a přežití, ale za celou Evropu. Že každá libra a každé euro, každá kulka nebo raketa pomáhá Ukrajině Rusko zadržovat.

Je to tak doopravdy?

Dříve než se stal Zelenskyj prezidentem, Putin dal jasně najevo, že Ukrajinu považuje za součást Ruska. V duchu úsloví, že kam dopadla bota ruského vojáka, to patří Rusku [snad i Aljaška, Paříž, Kábul a Peking?]. Nikdy ale zřetelně a jasně neřekl, že si přeje válku s Evropou. Že Rusku schází Varšava nebo Helsinky a třeba i Wolverhampton nebo Highgate.

Zelenskyj může prohlašovat, že „Rusko chce zavádět své pořádky“, ale to, co je na Putinovi nápadné, je absence této spasitelské ideologie. Ve válce s Ukrajinou sází na toxický mix nacionalismu, ruského ortodoxního šovinismu a sociálního tradicionalismu.

Analýza: Je, nebo není Ukrajina nacistická, jak hlásá Rusko?

Avšak snaha legitimizovat invazi na Ukrajinu a vůbec jím ordinovanou společenskou smlouvu – mlčte a nechte mě vést Rusko na cestě ke stabilitě a prosperitě – se neujala.

Zbytečná válka

Pojmy „vítězství“ a „porážka“ jsou velmi vágní. Rusko není s to, i když válka trvá už celá léta, dojít do Kyjeva. Ani na hranice Ukrajiny, za nimiž jsou země NATO. Ani hrozba rozdělení země na východní a západní část podél řeky Dněpr dnes není pravděpodobné. Přičemž Polsko, Finsko a pobaltské země, možné cíle útoku, nejsou snadným soustem.

  • Jak se ale vypořádat s protimluvem, který slýcháváme, totiž, že je Rusko na kolenou a že by mělo být zároveň hrozbou pro kontinent, který je mnohem bohatší a má více obyvatel?

Nelze obviňovat Zelenského, že stále opakuje, že „zastavit dnes Putina a zabránit mu v okupaci Ukrajiny je vítězstvím pro celý svět. Protože Putin by se na Ukrajině nezastavil.“ Hájí zájmy Ukrajiny, a to dělá velmi dobře.

Pozn. red.: Ukrajinského prezidenta v souvislosti s dovednostmi hájit zájmy Ukrajiny včera zmínil i americký prezident Donald Trump. V příspěvku o amerických zásobách zbraní ve věci aktuálních útoků na Írán mimo jiné uvedl:

„Zásoby munice Spojených států jsou ve střední a vyšší střední kvalitě, nikdy nebyly vyšší ani lepší. […] V nejvyšší kvalitě máme dobré zásoby, ale nejsme tam, kde bychom chtěli být. Mnoho dalších vysoce kvalitních zbraní máme uskladněno v odlehlých zemích. Ospalý Joe Biden utratil veškerý svůj čas a peníze naší země tím, že DÁVAL všechno P.T. Barnumovi (Zelenskému!) z Ukrajiny – v hodnotě stovek miliard dolarů – a přestože rozdal tolik super drahých zbraní (ZDARMA!), neobtěžoval se je nahradit.“

Zajímavé na tom je, že Trump ve svém příspěvku Zelenského označil jménem Phineas Taylor Barnum. A to není příliš lichotivé. Barnum žil v letech 1810–1891 a je legendárním americkým showmanem, podnikatelem, cirkusovým principálem a politikem, často označovaným za „krále cirkusu“ nebo „prvního milionáře ve světě showbyznysu“. A Barnum se proslavil zejména svými okázalými show, kuriozitami a schopností manipulovat s veřejným míněním. To spolu se  dalším vedlo v USA k zažití pojmu „barnumská reklama“.

Avšak zpátky ke komentáři Marka Galeottiho a slovům o třetí světové válce od ukrajinského prezidenta Zelenského.

My si musíme uvědomit, že tato rétorika skrývá nebezpečí. Zvlášť, když tato slova opakují západní lídři. Samotný pojem „válka“ ztrácí při častém opakování smysl. Někdo by už mohl ruské akce, vraždy a sabotáže v evropských zemích považovat za válečný akt. Ale nejsou již sankce jedním z nástrojů ekonomické války? Pokud ano, pak Západ Rusku vyhlásil válku už v roce 2014 po anexi Krymu. A co Trumpova záliba ve clech jako nátlakovém prostředku. Znamená to snad, že válčí s celým světem?

Pokud je toto všechno válka, pak svět ztrácí smysl. Jak jsem napsal v roce 2022 v knize The Weaponisation of Everything, globalizace, v jejímž rámci nyní ekonomiky spolupracují, konflikty vyostřila, i když se nebojuje zbraněmi…

Konflikt Ruska se Západem

Konflikt mezi Západem a Ruskem existuje a bude trvat nejméně tak dlouho, pokud bude Putin u moci. Ale musíme si uvědomit, že musíme změnit náš jazyk. Říkat si, že jsme ve válce s Ruskem stávající konflikt normalizuje. Pokud je toto válka, tak to není nic tak hrozného. Ale to nahrává Putinově propagandě vykreslující Západ jako agresora a devalvuje naši diskuzi. Pokud ale už jen to považujeme za válku, jak budeme potom mluvit, až na nás začnou létat skutečné rakety?

Mark Galeotti, The Spectator

Mark Galeotti vede poradenskou společnost Mayak Intelligence. Je čestný profesor na Fakultě slovanských a východoevropských studií UCL a autorem přibližně 30 knih o Rusku. Jeho nejnovější kniha nese název „Zkován ve válce“ a je o vojenské historii Ruska.

Sdružení soukromých nemocnic ČR nově vede Šimon Toman

Sdružení soukromých nemocnic ČR [SSN ČR] obměnilo pětičlennou radu a za předsedu si zvolili její členové advokáta Šimona Tomana. Ten považuje současné období pro zdravotnictví za zásadní. A Sdružení má být pro stát partnerem.

V pětičlenné Radě Sdružení soukromých nemocnic ČR kromě Tomana zasedá Zuzana Hacklová, Barbora Vaculíková, Matyáš Baloun a Petr Zimmerman. Ten je zároveň místopředsedou Sdružení.

„Jako zástupci soukromého sektoru chceme být pro stát dlouhodobým spolehlivým partnerem a doplňovat oblasti péče, které stát sám neposkytne,“ uvedl Šimon Toman.

Právě současné volební období považuje pro oblast zdravotních služeb za zásadní.

„Jelikož současná vláda má zdravotnictví skutečně jako svou prioritu a připravuje se řada zásadních a potřebných reforem,“ vysvětlil.

HN: Babišem spoluvlastněná FutureLife koupila další kliniku

Sdružení vzniklo už v roce 1996 jako spolek. Dneska sdružuje desítky nestátních zdravotnických zařízení zajišťujících lůžkovou nebo jednodenní péči. Rada Sdružení je zároveň statutárním a výkonným orgánem.

Šimon Toman vede Sdružení soukromých nemocnic ČR

Nově zvolený předseda Sdružení Toman tvrdí, že společný hlas soukromých poskytovatelů při jednání se zástupci státu přinese výsledky, a to ku prospěchu všech. Stejně jako veřejné nemocnice i soukromí poskytovatelé zdravotních služeb mají ve zdravotnictví nezastupitelnou roli, dodává.

„Zejména v době, kdy bude vlivem rostoucích nákladů stále větší tlak na efektivitu a využívání moderních způsobů poskytování zdravotních služeb, jako je telemedicína, jednodenní chirurgie nebo domácí péče,“ vyjasnil pozici SSN ČR.

Předsedou Asociace nemocnic ČR je Aleš Herman z FN Hradec Králové

Šimon Toman je advokát dlouhodobě profesně aktivní v zastupování zájmů soukromých společností ve veřejném prostoru. Ve zdravotnictví působí i jako prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] a dále jako předseda zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory ČR [HK ČR].

Sdružení zastupuje a sdružuje nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči nebo jednodenní péči, kde je soukromý zřizovatel. Jeho hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů a zajistit jim stejné postavení na českém trhu, jaké mají ostatní zdravotnická zařízení zřizované státem, církví nebo městem či krajem.

Nemocnice Penta Hospitals CZ od února povede Monika Procházková

Sdružení se rovněž zapojuje do legislativních návrhů dotýkajících se postavení nestátních zdravotnických zařízení. A pokud je třeba, jedná se státními institucemi, samosprávami nebo zdravotními pojišťovnami.

–RED–

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Od dubna 2026 měly dávky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít do aplikace Jenda, aby si o ně OZP požádaly i elektronicky. Ministerstvo práce převod ale nestihlo s tím, že má jiné priority. A elektronizaci dávek pro OZP odložilo.

Odklad zařazení dávek pro osoby se zdravotním postižením [OZP] do online aplikace Jenda Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] ředitel Sekce IT Karel Trpkoš vysvětluje jinými prioritami úřadu.

„Ano, my jsme počítali s tím, že digitalizace dávek pro osoby se zdravotním postižením proběhne k 1. dubnu. Museli jsme tento náš záměr odložit,“ potvrzuje odklad elektronizace těchto podpor pro OZP.

Důvodem odkladu jsou podle něj dvě věci, které je podle úřadu třeba upřednostnit.

„První je transpozice evropského průkazu, který – ač se to zdá jako technikálie – zásadním způsobem vstupuje do nastavení procesů,“ vysvětluje Trpkoš.

Dodal, že jsou tady i další aktivity úřadu v oblasti IT, kterým museli dát přednost před digitalizací dávek pro OZP. Zmínil například hlídačkovné. To je nově zaváděná státní sociální dávka pro prezenčně studující rodiče na VŠ nebo VOŠ, která jim má pomoci pokrýt náklady na hlídání dítěte do 3 let věku v době, kdy pobývají ve výuce.

Lidem se zdravotním postižením chybí finance i dostupná péče

Dále vysvětlil, že systém dávek pro OZP nyní funguje bez problémů a nijak se nemění. Proto dal úřad přednost jiným úkolům.

Dávky pro OZP jdou stranou kvůli evropské směrnici

Lidé se zdravotním postižením žádají o příspěvek na mobilitu, na zvláštní pomůcky nebo o příspěvek na péči. Dále od úřadu získávají průkaz osoby se zdravotním postižením [TP, ZTP nebo ZTP/P], který jim dává v běžném životě některé výhody. Například využít vyhrazené místo k sezení ve veřejném dopravním prostředku či slevu na jízdném.

Trpkošem zmiňovaná transpozice evropského průkazu OZP, kterou ukládá unijním státům směrnice EU o unijním průkazu pro postižené, platí od října 2024. Členské státy mají evropskou úpravu promítnout do národních legislativ do 5. června 2027. Do praxe pak nejpozději do 5. června 2028.

Ministr Juchelka slibuje co nejdříve zabezpečit neformální pečující

Ministerstvo práce má podle vládního legislativního plánu zákon o evropském průkazu předložit letos v září. S jeho účinností se počítá od června 2028.

Registr sociálních služeb zmapuje nabídku a poptávku

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slibuje vytvoření centrálního registru žadatelů o sociální služby. Včetně volných míst v sociálních pobytových zařízeních. Údaje chce využít při vytváření sítě terénních a pobytových sociálních služeb.

„Očekáváme, že v rámci tohoto volebního období systém pro evidenci potřeb péče jednoznačně dodáme. Na realizaci tohoto úkolu vlastně začínáme pracovat neprodleně, respektive si myslím, že jsme začali minulý týden,“ řekl Trpkoš.

Tento evidenční systém neboli registr sociálních služeb má být podle Trpkoše hotový dříve než krátce před sněmovními volbami na podzim 2029, dodal.

S postupnou elektronizací dávek začalo MPSV na začátku minulého volebního období pod vedením lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky. V ministerské aplikaci Jenda se od srpna 2023 žádá o rodičovský příspěvek. Od prosince téhož roku do aplikace přibyly příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.

Ministr Juchelka už Sněmovně předložil návrh na odklad superdávky

Od ledna 2025 pak mohou lidé v aplikaci online požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Od října 2025 se systém přizpůsobil nové dávce státní sociální pomoci, takzvané superdávce, slučující čtyři dávky. Nicméně ani v tomto případě neprobíhá přechod tak, jak MPSV slibovalo ještě pod vedením Mariana Jurečky [KDU-ČSL]. Kvůli náročnosti výpočtu a hodnocení nároku na novou superdávku stávající vedení úřadu výplatu nové superdávky o čtvrt roku odložilo.

Současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO] uvedl, že úřady práce „se potřebují nadechnout“, aby žadatele o dávku odbavily bez zbytečných průtahů a chyb.

Od letošního dubna se počítalo s dalším rozšířením digitalizovaných dávek, a to o podpory pro OZP. Od tohoto kroku však zatím úřad na neurčito upustil. Jak už bylo uvedeno, to kvůli jiným prioritám.

–ČTK/RED–

Sdružení soukromých nemocnic ČR nově vede Šimon Toman

Sdružení soukromých nemocnic ČR [SSN ČR] obměnilo pětičlennou radu a za předsedu si zvolili její členové advokáta Šimona Tomana. Ten považuje současné období pro zdravotnictví za zásadní. A Sdružení má být pro stát partnerem.

V pětičlenné Radě Sdružení soukromých nemocnic ČR kromě Tomana zasedá Zuzana Hacklová, Barbora Vaculíková, Matyáš Baloun a Petr Zimmerman. Ten je zároveň místopředsedou Sdružení.

„Jako zástupci soukromého sektoru chceme být pro stát dlouhodobým spolehlivým partnerem a doplňovat oblasti péče, které stát sám neposkytne,“ uvedl Šimon Toman.

Právě současné volební období považuje pro oblast zdravotních služeb za zásadní.

„Jelikož současná vláda má zdravotnictví skutečně jako svou prioritu a připravuje se řada zásadních a potřebných reforem,“ vysvětlil.

HN: Babišem spoluvlastněná FutureLife koupila další kliniku

Sdružení vzniklo už v roce 1996 jako spolek. Dneska sdružuje desítky nestátních zdravotnických zařízení zajišťujících lůžkovou nebo jednodenní péči. Rada Sdružení je zároveň statutárním a výkonným orgánem.

Šimon Toman vede Sdružení soukromých nemocnic ČR

Nově zvolený předseda Sdružení Toman tvrdí, že společný hlas soukromých poskytovatelů při jednání se zástupci státu přinese výsledky, a to ku prospěchu všech. Stejně jako veřejné nemocnice i soukromí poskytovatelé zdravotních služeb mají ve zdravotnictví nezastupitelnou roli, dodává.

„Zejména v době, kdy bude vlivem rostoucích nákladů stále větší tlak na efektivitu a využívání moderních způsobů poskytování zdravotních služeb, jako je telemedicína, jednodenní chirurgie nebo domácí péče,“ vyjasnil pozici SSN ČR.

Předsedou Asociace nemocnic ČR je Aleš Herman z FN Hradec Králové

Šimon Toman je advokát dlouhodobě profesně aktivní v zastupování zájmů soukromých společností ve veřejném prostoru. Ve zdravotnictví působí i jako prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] a dále jako předseda zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory ČR [HK ČR].

Sdružení zastupuje a sdružuje nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči nebo jednodenní péči, kde je soukromý zřizovatel. Jeho hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů a zajistit jim stejné postavení na českém trhu, jaké mají ostatní zdravotnická zařízení zřizované státem, církví nebo městem či krajem.

Nemocnice Penta Hospitals CZ od února povede Monika Procházková

Sdružení se rovněž zapojuje do legislativních návrhů dotýkajících se postavení nestátních zdravotnických zařízení. A pokud je třeba, jedná se státními institucemi, samosprávami nebo zdravotními pojišťovnami.

–RED–