Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

Drobní investoři také hrají roli

Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

Drobní investoři také hrají roli

Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

Drobní investoři také hrají roli

Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

Drobní investoři také hrají roli

Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

Drobní investoři také hrají roli

Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“