Pruebas 2

Sdružení soukromých nemocnic ČR [SSN ČR] obměnilo pětičlennou radu a za předsedu si zvolili její členové advokáta Šimona Tomana. Ten považuje současné období pro zdravotnictví za zásadní. A Sdružení má být pro stát partnerem.

V pětičlenné Radě Sdružení soukromých nemocnic ČR kromě Tomana zasedá Zuzana Hacklová, Barbora Vaculíková, Matyáš Baloun a Petr Zimmerman. Ten je zároveň místopředsedou Sdružení.

„Jako zástupci soukromého sektoru chceme být pro stát dlouhodobým spolehlivým partnerem a doplňovat oblasti péče, které stát sám neposkytne,“ uvedl Šimon Toman.

Právě současné volební období považuje pro oblast zdravotních služeb za zásadní.

„Jelikož současná vláda má zdravotnictví skutečně jako svou prioritu a připravuje se řada zásadních a potřebných reforem,“ vysvětlil.

HN: Babišem spoluvlastněná FutureLife koupila další kliniku

Sdružení vzniklo už v roce 1996 jako spolek. Dneska sdružuje desítky nestátních zdravotnických zařízení zajišťujících lůžkovou nebo jednodenní péči. Rada Sdružení je zároveň statutárním a výkonným orgánem.

Šimon Toman vede Sdružení soukromých nemocnic ČR

Nově zvolený předseda Sdružení Toman tvrdí, že společný hlas soukromých poskytovatelů při jednání se zástupci státu přinese výsledky, a to ku prospěchu všech. Stejně jako veřejné nemocnice i soukromí poskytovatelé zdravotních služeb mají ve zdravotnictví nezastupitelnou roli, dodává.

„Zejména v době, kdy bude vlivem rostoucích nákladů stále větší tlak na efektivitu a využívání moderních způsobů poskytování zdravotních služeb, jako je telemedicína, jednodenní chirurgie nebo domácí péče,“ vyjasnil pozici SSN ČR.

Předsedou Asociace nemocnic ČR je Aleš Herman z FN Hradec Králové

Šimon Toman je advokát dlouhodobě profesně aktivní v zastupování zájmů soukromých společností ve veřejném prostoru. Ve zdravotnictví působí i jako prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] a dále jako předseda zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory ČR [HK ČR].

Sdružení zastupuje a sdružuje nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči nebo jednodenní péči, kde je soukromý zřizovatel. Jeho hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů a zajistit jim stejné postavení na českém trhu, jaké mají ostatní zdravotnická zařízení zřizované státem, církví nebo městem či krajem.

Nemocnice Penta Hospitals CZ od února povede Monika Procházková

Sdružení se rovněž zapojuje do legislativních návrhů dotýkajících se postavení nestátních zdravotnických zařízení. A pokud je třeba, jedná se státními institucemi, samosprávami nebo zdravotními pojišťovnami.

–RED–

Od dubna 2026 měly dávky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít do aplikace Jenda, aby si o ně OZP požádaly i elektronicky. Ministerstvo práce převod ale nestihlo s tím, že má jiné priority. A elektronizaci dávek pro OZP odložilo.

Odklad zařazení dávek pro osoby se zdravotním postižením [OZP] do online aplikace Jenda Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] ředitel Sekce IT Karel Trpkoš vysvětluje jinými prioritami úřadu.

„Ano, my jsme počítali s tím, že digitalizace dávek pro osoby se zdravotním postižením proběhne k 1. dubnu. Museli jsme tento náš záměr odložit,“ potvrzuje odklad elektronizace těchto podpor pro OZP.

Důvodem odkladu jsou podle něj dvě věci, které je podle úřadu třeba upřednostnit.

„První je transpozice evropského průkazu, který – ač se to zdá jako technikálie – zásadním způsobem vstupuje do nastavení procesů,“ vysvětluje Trpkoš.

Dodal, že jsou tady i další aktivity úřadu v oblasti IT, kterým museli dát přednost před digitalizací dávek pro OZP. Zmínil například hlídačkovné. To je nově zaváděná státní sociální dávka pro prezenčně studující rodiče na VŠ nebo VOŠ, která jim má pomoci pokrýt náklady na hlídání dítěte do 3 let věku v době, kdy pobývají ve výuce.

Lidem se zdravotním postižením chybí finance i dostupná péče

Dále vysvětlil, že systém dávek pro OZP nyní funguje bez problémů a nijak se nemění. Proto dal úřad přednost jiným úkolům.

Dávky pro OZP jdou stranou kvůli evropské směrnici

Lidé se zdravotním postižením žádají o příspěvek na mobilitu, na zvláštní pomůcky nebo o příspěvek na péči. Dále od úřadu získávají průkaz osoby se zdravotním postižením [TP, ZTP nebo ZTP/P], který jim dává v běžném životě některé výhody. Například využít vyhrazené místo k sezení ve veřejném dopravním prostředku či slevu na jízdném.

Trpkošem zmiňovaná transpozice evropského průkazu OZP, kterou ukládá unijním státům směrnice EU o unijním průkazu pro postižené, platí od října 2024. Členské státy mají evropskou úpravu promítnout do národních legislativ do 5. června 2027. Do praxe pak nejpozději do 5. června 2028.

Ministr Juchelka slibuje co nejdříve zabezpečit neformální pečující

Ministerstvo práce má podle vládního legislativního plánu zákon o evropském průkazu předložit letos v září. S jeho účinností se počítá od června 2028.

Registr sociálních služeb zmapuje nabídku a poptávku

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slibuje vytvoření centrálního registru žadatelů o sociální služby. Včetně volných míst v sociálních pobytových zařízeních. Údaje chce využít při vytváření sítě terénních a pobytových sociálních služeb.

„Očekáváme, že v rámci tohoto volebního období systém pro evidenci potřeb péče jednoznačně dodáme. Na realizaci tohoto úkolu vlastně začínáme pracovat neprodleně, respektive si myslím, že jsme začali minulý týden,“ řekl Trpkoš.

Tento evidenční systém neboli registr sociálních služeb má být podle Trpkoše hotový dříve než krátce před sněmovními volbami na podzim 2029, dodal.

S postupnou elektronizací dávek začalo MPSV na začátku minulého volebního období pod vedením lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky. V ministerské aplikaci Jenda se od srpna 2023 žádá o rodičovský příspěvek. Od prosince téhož roku do aplikace přibyly příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.

Ministr Juchelka už Sněmovně předložil návrh na odklad superdávky

Od ledna 2025 pak mohou lidé v aplikaci online požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Od října 2025 se systém přizpůsobil nové dávce státní sociální pomoci, takzvané superdávce, slučující čtyři dávky. Nicméně ani v tomto případě neprobíhá přechod tak, jak MPSV slibovalo ještě pod vedením Mariana Jurečky [KDU-ČSL]. Kvůli náročnosti výpočtu a hodnocení nároku na novou superdávku stávající vedení úřadu výplatu nové superdávky o čtvrt roku odložilo.

Současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO] uvedl, že úřady práce „se potřebují nadechnout“, aby žadatele o dávku odbavily bez zbytečných průtahů a chyb.

Od letošního dubna se počítalo s dalším rozšířením digitalizovaných dávek, a to o podpory pro OZP. Od tohoto kroku však zatím úřad na neurčito upustil. Jak už bylo uvedeno, to kvůli jiným prioritám.

–ČTK/RED–

Sdružení soukromých nemocnic ČR [SSN ČR] obměnilo pětičlennou radu a za předsedu si zvolili její členové advokáta Šimona Tomana. Ten považuje současné období pro zdravotnictví za zásadní. A Sdružení má být pro stát partnerem.

V pětičlenné Radě Sdružení soukromých nemocnic ČR kromě Tomana zasedá Zuzana Hacklová, Barbora Vaculíková, Matyáš Baloun a Petr Zimmerman. Ten je zároveň místopředsedou Sdružení.

„Jako zástupci soukromého sektoru chceme být pro stát dlouhodobým spolehlivým partnerem a doplňovat oblasti péče, které stát sám neposkytne,“ uvedl Šimon Toman.

Právě současné volební období považuje pro oblast zdravotních služeb za zásadní.

„Jelikož současná vláda má zdravotnictví skutečně jako svou prioritu a připravuje se řada zásadních a potřebných reforem,“ vysvětlil.

HN: Babišem spoluvlastněná FutureLife koupila další kliniku

Sdružení vzniklo už v roce 1996 jako spolek. Dneska sdružuje desítky nestátních zdravotnických zařízení zajišťujících lůžkovou nebo jednodenní péči. Rada Sdružení je zároveň statutárním a výkonným orgánem.

Šimon Toman vede Sdružení soukromých nemocnic ČR

Nově zvolený předseda Sdružení Toman tvrdí, že společný hlas soukromých poskytovatelů při jednání se zástupci státu přinese výsledky, a to ku prospěchu všech. Stejně jako veřejné nemocnice i soukromí poskytovatelé zdravotních služeb mají ve zdravotnictví nezastupitelnou roli, dodává.

„Zejména v době, kdy bude vlivem rostoucích nákladů stále větší tlak na efektivitu a využívání moderních způsobů poskytování zdravotních služeb, jako je telemedicína, jednodenní chirurgie nebo domácí péče,“ vyjasnil pozici SSN ČR.

Předsedou Asociace nemocnic ČR je Aleš Herman z FN Hradec Králové

Šimon Toman je advokát dlouhodobě profesně aktivní v zastupování zájmů soukromých společností ve veřejném prostoru. Ve zdravotnictví působí i jako prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] a dále jako předseda zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory ČR [HK ČR].

Sdružení zastupuje a sdružuje nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči nebo jednodenní péči, kde je soukromý zřizovatel. Jeho hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů a zajistit jim stejné postavení na českém trhu, jaké mají ostatní zdravotnická zařízení zřizované státem, církví nebo městem či krajem.

Nemocnice Penta Hospitals CZ od února povede Monika Procházková

Sdružení se rovněž zapojuje do legislativních návrhů dotýkajících se postavení nestátních zdravotnických zařízení. A pokud je třeba, jedná se státními institucemi, samosprávami nebo zdravotními pojišťovnami.

–RED–

Od dubna 2026 měly dávky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít do aplikace Jenda, aby si o ně OZP požádaly i elektronicky. Ministerstvo práce převod ale nestihlo s tím, že má jiné priority. A elektronizaci dávek pro OZP odložilo.

Odklad zařazení dávek pro osoby se zdravotním postižením [OZP] do online aplikace Jenda Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] ředitel Sekce IT Karel Trpkoš vysvětluje jinými prioritami úřadu.

„Ano, my jsme počítali s tím, že digitalizace dávek pro osoby se zdravotním postižením proběhne k 1. dubnu. Museli jsme tento náš záměr odložit,“ potvrzuje odklad elektronizace těchto podpor pro OZP.

Důvodem odkladu jsou podle něj dvě věci, které je podle úřadu třeba upřednostnit.

„První je transpozice evropského průkazu, který – ač se to zdá jako technikálie – zásadním způsobem vstupuje do nastavení procesů,“ vysvětluje Trpkoš.

Dodal, že jsou tady i další aktivity úřadu v oblasti IT, kterým museli dát přednost před digitalizací dávek pro OZP. Zmínil například hlídačkovné. To je nově zaváděná státní sociální dávka pro prezenčně studující rodiče na VŠ nebo VOŠ, která jim má pomoci pokrýt náklady na hlídání dítěte do 3 let věku v době, kdy pobývají ve výuce.

Lidem se zdravotním postižením chybí finance i dostupná péče

Dále vysvětlil, že systém dávek pro OZP nyní funguje bez problémů a nijak se nemění. Proto dal úřad přednost jiným úkolům.

Dávky pro OZP jdou stranou kvůli evropské směrnici

Lidé se zdravotním postižením žádají o příspěvek na mobilitu, na zvláštní pomůcky nebo o příspěvek na péči. Dále od úřadu získávají průkaz osoby se zdravotním postižením [TP, ZTP nebo ZTP/P], který jim dává v běžném životě některé výhody. Například využít vyhrazené místo k sezení ve veřejném dopravním prostředku či slevu na jízdném.

Trpkošem zmiňovaná transpozice evropského průkazu OZP, kterou ukládá unijním státům směrnice EU o unijním průkazu pro postižené, platí od října 2024. Členské státy mají evropskou úpravu promítnout do národních legislativ do 5. června 2027. Do praxe pak nejpozději do 5. června 2028.

Ministr Juchelka slibuje co nejdříve zabezpečit neformální pečující

Ministerstvo práce má podle vládního legislativního plánu zákon o evropském průkazu předložit letos v září. S jeho účinností se počítá od června 2028.

Registr sociálních služeb zmapuje nabídku a poptávku

Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slibuje vytvoření centrálního registru žadatelů o sociální služby. Včetně volných míst v sociálních pobytových zařízeních. Údaje chce využít při vytváření sítě terénních a pobytových sociálních služeb.

„Očekáváme, že v rámci tohoto volebního období systém pro evidenci potřeb péče jednoznačně dodáme. Na realizaci tohoto úkolu vlastně začínáme pracovat neprodleně, respektive si myslím, že jsme začali minulý týden,“ řekl Trpkoš.

Tento evidenční systém neboli registr sociálních služeb má být podle Trpkoše hotový dříve než krátce před sněmovními volbami na podzim 2029, dodal.

S postupnou elektronizací dávek začalo MPSV na začátku minulého volebního období pod vedením lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky. V ministerské aplikaci Jenda se od srpna 2023 žádá o rodičovský příspěvek. Od prosince téhož roku do aplikace přibyly příspěvek na bydlení a přídavek na dítě.

Ministr Juchelka už Sněmovně předložil návrh na odklad superdávky

Od ledna 2025 pak mohou lidé v aplikaci online požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Od října 2025 se systém přizpůsobil nové dávce státní sociální pomoci, takzvané superdávce, slučující čtyři dávky. Nicméně ani v tomto případě neprobíhá přechod tak, jak MPSV slibovalo ještě pod vedením Mariana Jurečky [KDU-ČSL]. Kvůli náročnosti výpočtu a hodnocení nároku na novou superdávku stávající vedení úřadu výplatu nové superdávky o čtvrt roku odložilo.

Současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO] uvedl, že úřady práce „se potřebují nadechnout“, aby žadatele o dávku odbavily bez zbytečných průtahů a chyb.

Od letošního dubna se počítalo s dalším rozšířením digitalizovaných dávek, a to o podpory pro OZP. Od tohoto kroku však zatím úřad na neurčito upustil. Jak už bylo uvedeno, to kvůli jiným prioritám.

–ČTK/RED–

Za celý loňský rok si připsala česká ekonomika 2,6 procenta. Její výkon byl o 5,2 procenta vyšší než v předcovidovém roce 2019. Hlavní podíl na úspěchu má sílící spotřeba domácností, která ale teprve loni vůbec poprvé překonala rok 2019. 

Naproti tomu vládní spotřeba financovaná na dluh byla už o 15 procent vyšší než v roce 2019. I to vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] o vývoji hrubého domácího produktu [HDP] za 4. čtvrtletí 2025 a celý loňský rok.

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl český hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,6 procenta [původně 0,5 %] a meziročně o 2,6 procenta [dříve 2,4 %]. HDP za celý rok 2025 pak vzrostl o 2,6 procenta.

„Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivní příspěvek měla také zahraniční poptávka,“ okomentoval data Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

• Výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 1,3 procenta. Meziročně vzrostly o 3,2 procenta. Zvýšily se především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby a služeb.

Inflace v lednu činila 1,6 procenta. Zdražily potraviny, zlevnily energie

• Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1,0 procenta a meziročně o 2,5 procenta.
• Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,7 procenta, meziročně o 5,3 procenta. Meziročně rostly hlavně investice do obydlí a ostatních budov a staveb.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 133,9 miliardy korun. Bylo tak o 9,5 miliardy korun vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz mezičtvrtletně reálně vzrostl o 0,8 procenta a meziročně o 5,1 procenta. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 5,3 procenta.

Česká ekonomika: Hodnocení analytiků

„Výsledky české ekonomiky jsou lepší, než naznačoval předběžný odhad, nejenom v závěru loňského roku, ale i v celoročním vyjádření. Českou ekonomiku i na konci loňského roku poháněla domácí poptávka, zatímco vliv té zahraniční byl výrazně nižší,“ uvádí k novým datům hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Spotřeba domácností, která za celý rok vzrostla o tři procenta, zůstává i podle něj hlavním motorem poptávky. Loni ve čtvrtém čtvrtletí už jí ale zdatně sekundovaly investice. Byly to především investice do budov a staveb. Pozitivní vývoj vykázaly i strojní a ICT investice.

„Co je trochu nepřehledné, je fakt, že v rámci těchto investic se započítávají i investice do obrany. Takže v tomto případě už nelze přesně říct, zda více investují firmy, nebo jen aktivněji nakupuje armáda,“ upřesňuje Dufek.

Pozitivní zprávou podle něj je, že na růstu ekonomiky v závěru roku se podílela všechna odvětví. Prim hrál obchod, včetně dopravy a HORECA, následovalo IT a stavebnictví. V černých číslech skončil i zpracovatelský průmysl.

Anketa: Na Blízkém východě se útočí i na tankery. Ceny ropy rostou

Závěrem Petr Dufek upozorňuje na aktuální nebezpečí: „Novým rizikem se stala vojenská akce v Perském zálivu, která aktuálně výrazně zdražila základní suroviny – ropu, a zejména pak zemní plyn. V případě jejího prodlužování by dopad skrze dražší energie byl na výkon českého hospodářství negativní.“

Investice vládních institucí a státní dluh

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil považuje zpřesněná data o vývoji české ekonomiky v závěru loňského roku za pozitivní.

„Potěšila pochopitelně revize původního odhadu, ale optimisticky vypadá i detailní struktura růstu,“ říká.

Na prvním místě jmenuje spotřebu domácností, která teprve loni překonala dosavadní rekord z předpandemického posledního čtvrtletí roku 2019. Češi si tak po dlouhé době mohou podle Hradila říct, že si dopřávají nejvíce zboží a služeb v historii země.

Pozitivně hodnotí český export i „sympatický mezičtvrtletní růst hrubého fixního kapitálu“. Také ale upozorňuje na vysoký podíl investic vládního sektoru.

Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

„V souhrnu si česká ekonomika solidně vyšlápla i do roku letošního. Zde očekáváme, že bude pokračovat silný růst spotřeby domácností… A stále navíc žije naděje na oživení v Německu. V základním scénáři nyní počítáme s růstem HDP v roce 2026 o 2,6 procenta. Ale vidíme i prostor pro příjemné překvapení směrem nahoru,“ uzavírá Hradil.

–RED–