Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Ukrajina: Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s děním na včerejším jednání Evropské rady. Další pak řekl, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Vedoucí představitelé Evropské unie ani ve čtvrtek [19.3.] nepřesvědčili maďarského premiéra Viktora Orbána [Fidesz], aby odstoupil od svého veta další půjčce Evropské unie Ukrajině. Tentokrát ve výši 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč].

Maďarský premiér Orbán zrušení veta podmiňuje znovuotevřením ropovodu Družba přes ukrajinské území. A to proto, aby Maďarsko mohlo dál spolu se Slovenskem nakupovat ruskou ropu. To jim umožňuje výjimka udělená Evropskou unií.

Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Podle Orbána Ukrajina záměrně dál nechává ropovod po útoku Ruska mimo provoz. Maďarsko chce také záruky, že Ukrajina dodávky ropy znovu nepřeruší. Orbán uvedl, že na summitu čelil „těžké debatě“, ale Maďarsko si stálo za svým rozhodnutím.

„Dnes nám EU navrhla, abychom ustoupili, nechali Brusel převést peníze, hlasovali pro to, co chtějí Ukrajinci, a za měsíc a půl spustili ropovod. Naše odpověď: Žádná ropa, žádné peníze!“ uvedl po jednání Evropské rady Orbán na síti X a dodal, že „dokud ukrajinský prezident Zelenskyj nezruší ropnou blokádu, nedostane z Bruselu žádné peníze“.

Viktor Orbán není loajální, tvrdí německý kancléř

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] Orbána obvinil z porušení „loajality mezi členskými státy“. Podle něj poškozuje reputaci EU i její schopnost jednat. Ukrajina peníze potřebuje, uvedl. I požádal Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda existují způsoby, jak půjčku realizovat bez spoléhání se na Orbána.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil: „Dohoda je dohoda a všichni lídři musí toto slovo dodržet. A nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.“

„Je to tvrdý předvolební boj,“ uvedl k tomu český premiér Andrej Babiš [ANO] s odkazem na nadcházející parlamentní volby v Maďarsku. Dodal, že má za to, že dokud Ukrajina nezprovozní ropovod Družba, Orbán neustoupí.

Situace na Slovensku je kritická

Dalším, kdo žádá zprovoznění ropovodu Družba, je slovenský premiér Robert Fico [SMER-SD]. I ten dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za přerušení dodávek tímto ropovodem.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, stejně jako vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou,“ uvedl včera [19.3.] Fico.

Slovensko je aktuálně bez dodávek ropy. Dokonce již uvolnilo své strategické zásoby ropy.

„Uvolnili jsme ropu ze státních hmotných rezerv na dobu 25 dní. To znamená, že Slovnaft už teď odebírá ropu ze státních slovenských rezerv,“ uvedla tento týden na návštěvě Prahy slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].

Současně zmínila raketový růst cen ropy na finančních trzích v důsledku války s Íránem, které zvedají ceny paliv v celé Evropě. A to, že Slovensko stropuje ceny pohonných hmot, což ale vede k exportní aktivitě při vývozu paliv ze země.

„My už ale neřešíme jenom cenu. My se obáváme toho, že může dojít k omezení dodávek a pak docela dostupnosti základních energetických surovin,“ uvedla s odkazem na to, že se to týká i plynu, který Slovensko přestalo odebírat z Ruska kvůli přerušení tranzitu Ukrajinou loni v lednu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

„Lidé jsou neskutečně kreativní, jak načerpat více paliv, než potřebují… A jednoduše začala i určitá exportní politika, která není v souladu s pravidly,“ řekla dále slovenská ministryně.

Což je podle ní i důvod, proč slovenská vláda přijala nařízení, které omezuje nákup nafty na Slovensku zahraničním řidičům.

Česká pozice v obnově ropovodu Družba

Ropovodem Družba neteče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko od 27. ledna. Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl. Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Zde nyní nabízí pomoc Česká republika, konkrétně expertní tým, jenž by stav ropovodu posoudil. Iniciátorem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

„Potěšilo mě, že pozitivní reakce přišla z Ukrajiny,“ uvedl tento týden Havlíček s tím, že reakce z Ukrajiny byla následně ještě pozitivnější, když se ukázalo, že náklady na zprovoznění ropovodu Družba by nesla Evropská unie.

„Bylo dobře, že jsme toto téma na Evropské radě otevřeli,“ doplnil ministr.

Nicméně maďarský premiér Viktor Orbán již obvinil ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že vyvolává v Maďarsku energetickou krizi kvůli dubnovým parlamentním volbám. Pokud Orbán prohraje, jako premiér skončí.

Orbán a Fico mají dost Zelenského. Ropu chtějí vozit přes Chorvaty

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu zopakovala, že unie poskytne Ukrajině půjčku tak jako tak. Podle Reuters je navíc mnoho úředníků EU podrážděno Orbánovým vetem, jelikož Maďarsko si zajistilo letos výjimku z placení nákladů na půjčku, to spolu s Českem a Slovenskem. Zástupci EU doufali, že Maďarsko tím uspokojí a Orbán odstoupí od veta. Což se ale nestalo. Rovněž platí, že Maďarsko splácí v rámci EU předchozí půjčky Ukrajině. Stejně jako ostatní země, mezi které patří i Česko. To jenom loni a letos dalo na úrocích za půjčky Ukrajině 600 milionů korun.

–DNA–

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Ukrajina: Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s děním na včerejším jednání Evropské rady. Další pak řekl, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Vedoucí představitelé Evropské unie ani ve čtvrtek [19.3.] nepřesvědčili maďarského premiéra Viktora Orbána [Fidesz], aby odstoupil od svého veta další půjčce Evropské unie Ukrajině. Tentokrát ve výši 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč].

Maďarský premiér Orbán zrušení veta podmiňuje znovuotevřením ropovodu Družba přes ukrajinské území. A to proto, aby Maďarsko mohlo dál spolu se Slovenskem nakupovat ruskou ropu. To jim umožňuje výjimka udělená Evropskou unií.

Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Podle Orbána Ukrajina záměrně dál nechává ropovod po útoku Ruska mimo provoz. Maďarsko chce také záruky, že Ukrajina dodávky ropy znovu nepřeruší. Orbán uvedl, že na summitu čelil „těžké debatě“, ale Maďarsko si stálo za svým rozhodnutím.

„Dnes nám EU navrhla, abychom ustoupili, nechali Brusel převést peníze, hlasovali pro to, co chtějí Ukrajinci, a za měsíc a půl spustili ropovod. Naše odpověď: Žádná ropa, žádné peníze!“ uvedl po jednání Evropské rady Orbán na síti X a dodal, že „dokud ukrajinský prezident Zelenskyj nezruší ropnou blokádu, nedostane z Bruselu žádné peníze“.

Viktor Orbán není loajální, tvrdí německý kancléř

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] Orbána obvinil z porušení „loajality mezi členskými státy“. Podle něj poškozuje reputaci EU i její schopnost jednat. Ukrajina peníze potřebuje, uvedl. I požádal Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda existují způsoby, jak půjčku realizovat bez spoléhání se na Orbána.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil: „Dohoda je dohoda a všichni lídři musí toto slovo dodržet. A nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.“

„Je to tvrdý předvolební boj,“ uvedl k tomu český premiér Andrej Babiš [ANO] s odkazem na nadcházející parlamentní volby v Maďarsku. Dodal, že má za to, že dokud Ukrajina nezprovozní ropovod Družba, Orbán neustoupí.

Situace na Slovensku je kritická

Dalším, kdo žádá zprovoznění ropovodu Družba, je slovenský premiér Robert Fico [SMER-SD]. I ten dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za přerušení dodávek tímto ropovodem.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, stejně jako vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou,“ uvedl včera [19.3.] Fico.

Slovensko je aktuálně bez dodávek ropy. Dokonce již uvolnilo své strategické zásoby ropy.

„Uvolnili jsme ropu ze státních hmotných rezerv na dobu 25 dní. To znamená, že Slovnaft už teď odebírá ropu ze státních slovenských rezerv,“ uvedla tento týden na návštěvě Prahy slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].

Současně zmínila raketový růst cen ropy na finančních trzích v důsledku války s Íránem, které zvedají ceny paliv v celé Evropě. A to, že Slovensko stropuje ceny pohonných hmot, což ale vede k exportní aktivitě při vývozu paliv ze země.

„My už ale neřešíme jenom cenu. My se obáváme toho, že může dojít k omezení dodávek a pak docela dostupnosti základních energetických surovin,“ uvedla s odkazem na to, že se to týká i plynu, který Slovensko přestalo odebírat z Ruska kvůli přerušení tranzitu Ukrajinou loni v lednu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

„Lidé jsou neskutečně kreativní, jak načerpat více paliv, než potřebují… A jednoduše začala i určitá exportní politika, která není v souladu s pravidly,“ řekla dále slovenská ministryně.

Což je podle ní i důvod, proč slovenská vláda přijala nařízení, které omezuje nákup nafty na Slovensku zahraničním řidičům.

Česká pozice v obnově ropovodu Družba

Ropovodem Družba neteče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko od 27. ledna. Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl. Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Zde nyní nabízí pomoc Česká republika, konkrétně expertní tým, jenž by stav ropovodu posoudil. Iniciátorem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

„Potěšilo mě, že pozitivní reakce přišla z Ukrajiny,“ uvedl tento týden Havlíček s tím, že reakce z Ukrajiny byla následně ještě pozitivnější, když se ukázalo, že náklady na zprovoznění ropovodu Družba by nesla Evropská unie.

„Bylo dobře, že jsme toto téma na Evropské radě otevřeli,“ doplnil ministr.

Nicméně maďarský premiér Viktor Orbán již obvinil ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že vyvolává v Maďarsku energetickou krizi kvůli dubnovým parlamentním volbám. Pokud Orbán prohraje, jako premiér skončí.

Orbán a Fico mají dost Zelenského. Ropu chtějí vozit přes Chorvaty

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu zopakovala, že unie poskytne Ukrajině půjčku tak jako tak. Podle Reuters je navíc mnoho úředníků EU podrážděno Orbánovým vetem, jelikož Maďarsko si zajistilo letos výjimku z placení nákladů na půjčku, to spolu s Českem a Slovenskem. Zástupci EU doufali, že Maďarsko tím uspokojí a Orbán odstoupí od veta. Což se ale nestalo. Rovněž platí, že Maďarsko splácí v rámci EU předchozí půjčky Ukrajině. Stejně jako ostatní země, mezi které patří i Česko. To jenom loni a letos dalo na úrocích za půjčky Ukrajině 600 milionů korun.

–DNA–

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Ukrajina: Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s děním na včerejším jednání Evropské rady. Další pak řekl, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Vedoucí představitelé Evropské unie ani ve čtvrtek [19.3.] nepřesvědčili maďarského premiéra Viktora Orbána [Fidesz], aby odstoupil od svého veta další půjčce Evropské unie Ukrajině. Tentokrát ve výši 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč].

Maďarský premiér Orbán zrušení veta podmiňuje znovuotevřením ropovodu Družba přes ukrajinské území. A to proto, aby Maďarsko mohlo dál spolu se Slovenskem nakupovat ruskou ropu. To jim umožňuje výjimka udělená Evropskou unií.

Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Podle Orbána Ukrajina záměrně dál nechává ropovod po útoku Ruska mimo provoz. Maďarsko chce také záruky, že Ukrajina dodávky ropy znovu nepřeruší. Orbán uvedl, že na summitu čelil „těžké debatě“, ale Maďarsko si stálo za svým rozhodnutím.

„Dnes nám EU navrhla, abychom ustoupili, nechali Brusel převést peníze, hlasovali pro to, co chtějí Ukrajinci, a za měsíc a půl spustili ropovod. Naše odpověď: Žádná ropa, žádné peníze!“ uvedl po jednání Evropské rady Orbán na síti X a dodal, že „dokud ukrajinský prezident Zelenskyj nezruší ropnou blokádu, nedostane z Bruselu žádné peníze“.

Viktor Orbán není loajální, tvrdí německý kancléř

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] Orbána obvinil z porušení „loajality mezi členskými státy“. Podle něj poškozuje reputaci EU i její schopnost jednat. Ukrajina peníze potřebuje, uvedl. I požádal Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda existují způsoby, jak půjčku realizovat bez spoléhání se na Orbána.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil: „Dohoda je dohoda a všichni lídři musí toto slovo dodržet. A nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.“

„Je to tvrdý předvolební boj,“ uvedl k tomu český premiér Andrej Babiš [ANO] s odkazem na nadcházející parlamentní volby v Maďarsku. Dodal, že má za to, že dokud Ukrajina nezprovozní ropovod Družba, Orbán neustoupí.

Situace na Slovensku je kritická

Dalším, kdo žádá zprovoznění ropovodu Družba, je slovenský premiér Robert Fico [SMER-SD]. I ten dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za přerušení dodávek tímto ropovodem.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, stejně jako vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou,“ uvedl včera [19.3.] Fico.

Slovensko je aktuálně bez dodávek ropy. Dokonce již uvolnilo své strategické zásoby ropy.

„Uvolnili jsme ropu ze státních hmotných rezerv na dobu 25 dní. To znamená, že Slovnaft už teď odebírá ropu ze státních slovenských rezerv,“ uvedla tento týden na návštěvě Prahy slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].

Současně zmínila raketový růst cen ropy na finančních trzích v důsledku války s Íránem, které zvedají ceny paliv v celé Evropě. A to, že Slovensko stropuje ceny pohonných hmot, což ale vede k exportní aktivitě při vývozu paliv ze země.

„My už ale neřešíme jenom cenu. My se obáváme toho, že může dojít k omezení dodávek a pak docela dostupnosti základních energetických surovin,“ uvedla s odkazem na to, že se to týká i plynu, který Slovensko přestalo odebírat z Ruska kvůli přerušení tranzitu Ukrajinou loni v lednu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

„Lidé jsou neskutečně kreativní, jak načerpat více paliv, než potřebují… A jednoduše začala i určitá exportní politika, která není v souladu s pravidly,“ řekla dále slovenská ministryně.

Což je podle ní i důvod, proč slovenská vláda přijala nařízení, které omezuje nákup nafty na Slovensku zahraničním řidičům.

Česká pozice v obnově ropovodu Družba

Ropovodem Družba neteče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko od 27. ledna. Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl. Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Zde nyní nabízí pomoc Česká republika, konkrétně expertní tým, jenž by stav ropovodu posoudil. Iniciátorem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

„Potěšilo mě, že pozitivní reakce přišla z Ukrajiny,“ uvedl tento týden Havlíček s tím, že reakce z Ukrajiny byla následně ještě pozitivnější, když se ukázalo, že náklady na zprovoznění ropovodu Družba by nesla Evropská unie.

„Bylo dobře, že jsme toto téma na Evropské radě otevřeli,“ doplnil ministr.

Nicméně maďarský premiér Viktor Orbán již obvinil ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že vyvolává v Maďarsku energetickou krizi kvůli dubnovým parlamentním volbám. Pokud Orbán prohraje, jako premiér skončí.

Orbán a Fico mají dost Zelenského. Ropu chtějí vozit přes Chorvaty

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu zopakovala, že unie poskytne Ukrajině půjčku tak jako tak. Podle Reuters je navíc mnoho úředníků EU podrážděno Orbánovým vetem, jelikož Maďarsko si zajistilo letos výjimku z placení nákladů na půjčku, to spolu s Českem a Slovenskem. Zástupci EU doufali, že Maďarsko tím uspokojí a Orbán odstoupí od veta. Což se ale nestalo. Rovněž platí, že Maďarsko splácí v rámci EU předchozí půjčky Ukrajině. Stejně jako ostatní země, mezi které patří i Česko. To jenom loni a letos dalo na úrocích za půjčky Ukrajině 600 milionů korun.

–DNA–

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Ukrajina: Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s děním na včerejším jednání Evropské rady. Další pak řekl, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Vedoucí představitelé Evropské unie ani ve čtvrtek [19.3.] nepřesvědčili maďarského premiéra Viktora Orbána [Fidesz], aby odstoupil od svého veta další půjčce Evropské unie Ukrajině. Tentokrát ve výši 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč].

Maďarský premiér Orbán zrušení veta podmiňuje znovuotevřením ropovodu Družba přes ukrajinské území. A to proto, aby Maďarsko mohlo dál spolu se Slovenskem nakupovat ruskou ropu. To jim umožňuje výjimka udělená Evropskou unií.

Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Podle Orbána Ukrajina záměrně dál nechává ropovod po útoku Ruska mimo provoz. Maďarsko chce také záruky, že Ukrajina dodávky ropy znovu nepřeruší. Orbán uvedl, že na summitu čelil „těžké debatě“, ale Maďarsko si stálo za svým rozhodnutím.

„Dnes nám EU navrhla, abychom ustoupili, nechali Brusel převést peníze, hlasovali pro to, co chtějí Ukrajinci, a za měsíc a půl spustili ropovod. Naše odpověď: Žádná ropa, žádné peníze!“ uvedl po jednání Evropské rady Orbán na síti X a dodal, že „dokud ukrajinský prezident Zelenskyj nezruší ropnou blokádu, nedostane z Bruselu žádné peníze“.

Viktor Orbán není loajální, tvrdí německý kancléř

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] Orbána obvinil z porušení „loajality mezi členskými státy“. Podle něj poškozuje reputaci EU i její schopnost jednat. Ukrajina peníze potřebuje, uvedl. I požádal Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda existují způsoby, jak půjčku realizovat bez spoléhání se na Orbána.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil: „Dohoda je dohoda a všichni lídři musí toto slovo dodržet. A nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.“

„Je to tvrdý předvolební boj,“ uvedl k tomu český premiér Andrej Babiš [ANO] s odkazem na nadcházející parlamentní volby v Maďarsku. Dodal, že má za to, že dokud Ukrajina nezprovozní ropovod Družba, Orbán neustoupí.

Situace na Slovensku je kritická

Dalším, kdo žádá zprovoznění ropovodu Družba, je slovenský premiér Robert Fico [SMER-SD]. I ten dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za přerušení dodávek tímto ropovodem.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, stejně jako vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou,“ uvedl včera [19.3.] Fico.

Slovensko je aktuálně bez dodávek ropy. Dokonce již uvolnilo své strategické zásoby ropy.

„Uvolnili jsme ropu ze státních hmotných rezerv na dobu 25 dní. To znamená, že Slovnaft už teď odebírá ropu ze státních slovenských rezerv,“ uvedla tento týden na návštěvě Prahy slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].

Současně zmínila raketový růst cen ropy na finančních trzích v důsledku války s Íránem, které zvedají ceny paliv v celé Evropě. A to, že Slovensko stropuje ceny pohonných hmot, což ale vede k exportní aktivitě při vývozu paliv ze země.

„My už ale neřešíme jenom cenu. My se obáváme toho, že může dojít k omezení dodávek a pak docela dostupnosti základních energetických surovin,“ uvedla s odkazem na to, že se to týká i plynu, který Slovensko přestalo odebírat z Ruska kvůli přerušení tranzitu Ukrajinou loni v lednu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

„Lidé jsou neskutečně kreativní, jak načerpat více paliv, než potřebují… A jednoduše začala i určitá exportní politika, která není v souladu s pravidly,“ řekla dále slovenská ministryně.

Což je podle ní i důvod, proč slovenská vláda přijala nařízení, které omezuje nákup nafty na Slovensku zahraničním řidičům.

Česká pozice v obnově ropovodu Družba

Ropovodem Družba neteče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko od 27. ledna. Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl. Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Zde nyní nabízí pomoc Česká republika, konkrétně expertní tým, jenž by stav ropovodu posoudil. Iniciátorem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

„Potěšilo mě, že pozitivní reakce přišla z Ukrajiny,“ uvedl tento týden Havlíček s tím, že reakce z Ukrajiny byla následně ještě pozitivnější, když se ukázalo, že náklady na zprovoznění ropovodu Družba by nesla Evropská unie.

„Bylo dobře, že jsme toto téma na Evropské radě otevřeli,“ doplnil ministr.

Nicméně maďarský premiér Viktor Orbán již obvinil ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že vyvolává v Maďarsku energetickou krizi kvůli dubnovým parlamentním volbám. Pokud Orbán prohraje, jako premiér skončí.

Orbán a Fico mají dost Zelenského. Ropu chtějí vozit přes Chorvaty

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu zopakovala, že unie poskytne Ukrajině půjčku tak jako tak. Podle Reuters je navíc mnoho úředníků EU podrážděno Orbánovým vetem, jelikož Maďarsko si zajistilo letos výjimku z placení nákladů na půjčku, to spolu s Českem a Slovenskem. Zástupci EU doufali, že Maďarsko tím uspokojí a Orbán odstoupí od veta. Což se ale nestalo. Rovněž platí, že Maďarsko splácí v rámci EU předchozí půjčky Ukrajině. Stejně jako ostatní země, mezi které patří i Česko. To jenom loni a letos dalo na úrocích za půjčky Ukrajině 600 milionů korun.

–DNA–

Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun

Senát loni vynaložil ze svého rozpočtu 740,4 milionu korun. Bylo to asi o 21 milionů korun víc, než mu přiděloval v loňském roce schválený státní rozpočet. Senátní kancelář vydala ušetřené peníze z předchozích let.

Šlo o takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů. Na straně příjmů vykázal Senát téměř 4,7 milionu korun. Členy senátního hospodářského výboru o tom tento týden informoval vedoucí Kanceláře Senátu Radek Jiránek. Ten ve funkci nahradil Janu Vohralíkovou, která odešla pracovat jako kancléřka prezidenta Petra Pavla. Vohradílková z úřadu na Pražském hradě odešla na vlastní žádost k 15. únoru 2024.

Loni na platy senátorů směřovalo 136,6 milionu korun. To bylo 92 procent původně vyčleněné částky. Průměrný příjem na jednoho senátora při 81 senátorech tak vychází zhruba na 1,7 milionu korun ročně. To je asi 142 tisíc korun měsíčně na senátora v průměru. K tomu i senátorům plynou náhrady.

Senátu nevěří 61 procent lidí. Účast v letošních volbách byla 17,54 procenta

Mezi běžnými výdaji patřily k nejvyšším výdaje na energie, které stály 13 milionů korun. Služby informačních a komunikačních technologií, platby licencí a provoz technologií stály senátní kancelář 16,5 milionu korun. Senát ze svého rozpočtu financuje mimo jiné provoz Valdštejnské zahrady. Ta je každoročně od jara do podzimu zdarma přístupná veřejnosti, čehož využívají hlavně turisté.

[Zahrada je s rozlohou 14 000 metrů čtverečních druhou největší ve vnitřní Praze. To po nedalekých zahradách Pražského hradu. Pozn. red.]

Rok 2026 v Senátu

Pro letošní rok má Senát ze státního rozpočtu vyčleněno 734 milionů korun. Senátní kancelář však při projednávání svého rozpočtu ve sněmovním rozpočtovém výboru požadovala přidat asi 14,5 milionu korun navíc na zajištění především povinných výdajů i na platy zaměstnanců. Avšak podle ministerstva financí bude moci Senát opět využít ušetřené peníze z předchozích let.

Celkové výdaje státního rozpočtu 2026 v mil. Kč

[Zdroj: MF ČR]

Senát je tak nejspíše znovu využije. Významné jsou i výdaje na obslužný personál. A i senátoři mají své požadavky. Proto tento týden senátní hospodářský výbor obdobně jako již dříve sněmovní rozpočtový výbor schválil rozšíření okruhu možností pro proplácení senátorských náhrad. Nově budou moci senátoři svoje náhrady uplatňovat i na placené služby umělé inteligence nebo na správu sociálních sítí.

Sněmovní bitva o peníze pro Senát

O rozpočet pro Senát pro letošní rok se odehrála přestřelka už v době projednávání státního rozpočtu v Poslaneckém sněmovně, konkrétně na desátém jednání Rozpočtového výboru [25.2.].

Poslankyně Lucie Sedmihradská [STAN] na jednání Výboru navrhla doplnit rozpočet Senátu o 14 milionů korun. Argumentovala tím, že horní komoře chybí peníze na mandatorní výdaje, zejména na platy senátorů.

Poslankyně Jana Murová [ANO] tento návrh odmítla hned v jeho zárodku s tím, že Senát má z minulých let přebytky ve výši 80 milionů korun. Proto podle ní nemůže Senátu chybět 14 milionů korun na platy.

V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor

Na adresu představitelů Senátu, kteří poukazují na to, že v návrhu státního rozpočtu na letošní rok mají málo peněz, rovněž uvedla: „Ale bylo to jako pláč malého dítěte, který má doma ve skříni plno sladkostí, ale chtěl by ještě o dalších 14,5 milionu víc sladkostí. Přitom tam Senát má ještě 80 milionů, které mu tam leží a ztrácí na hodnotě.“

Ze STANu promluvila Věra Kovářová

Ke „krizové“ situaci v Senátu se vyjádřila i poslankyně Věra Kovářová [STAN]. Ta upozornila, že Senát skutečně má své nespotřebované výdaje. Ty jsou podle ní dokonce přes sto milionů korun. Nicméně i tyto prostředky podle ní významně zapojuje do svého provozu a bezesporu je použije.

„Ale zde jde o to, že jsou-li nějaké finanční prostředky určeny na mzdy [v případě Senátu platy, pozn. red.], tak ten návrh rozpočtu Senátu, který přichází z vlády, by neměl být o tom, že ta položka bude snížena,“ vyjasnila.

Peníze na Radu ČTK stoupnou, ale ta nezaplatí ani zpravodaje v USA

„Pokud jsem to tedy správně pochopila,“ řekla s tím, že ministerstvo financí nemůže snížit mzdové [platové, pozn. red.] náklady.

Dále uvedla, že ušetřené peníze, které drží Senát, což, jak zdůraznila, nezastírá, může Senát použít na lepší účely, než jsou platy. Příkladem uvedla digitalizaci nebo vylepšení reprezentativních budov. Nabízí se ale například i pokračování odběru zpravodajství České tiskové kanceláře, které v letošním roce Senát z důvodu úspor zrušil [viz odkaz výše, pozn. red.].

–RED/ČTK–

Ukrajina: Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil

„Diskuse byla tvrdá a drsná, ale Viktor stále neustoupil,“ uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters obeznámený s děním na včerejším jednání Evropské rady. Další pak řekl, že „všichni jsou na Orbána čím dál víc naštvaní“.

Vedoucí představitelé Evropské unie ani ve čtvrtek [19.3.] nepřesvědčili maďarského premiéra Viktora Orbána [Fidesz], aby odstoupil od svého veta další půjčce Evropské unie Ukrajině. Tentokrát ve výši 90 miliard eur [cca 2,2 bilionu Kč].

Maďarský premiér Orbán zrušení veta podmiňuje znovuotevřením ropovodu Družba přes ukrajinské území. A to proto, aby Maďarsko mohlo dál spolu se Slovenskem nakupovat ruskou ropu. To jim umožňuje výjimka udělená Evropskou unií.

Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD

Podle Orbána Ukrajina záměrně dál nechává ropovod po útoku Ruska mimo provoz. Maďarsko chce také záruky, že Ukrajina dodávky ropy znovu nepřeruší. Orbán uvedl, že na summitu čelil „těžké debatě“, ale Maďarsko si stálo za svým rozhodnutím.

„Dnes nám EU navrhla, abychom ustoupili, nechali Brusel převést peníze, hlasovali pro to, co chtějí Ukrajinci, a za měsíc a půl spustili ropovod. Naše odpověď: Žádná ropa, žádné peníze!“ uvedl po jednání Evropské rady Orbán na síti X a dodal, že „dokud ukrajinský prezident Zelenskyj nezruší ropnou blokádu, nedostane z Bruselu žádné peníze“.

Viktor Orbán není loajální, tvrdí německý kancléř

Německý kancléř Friedrich Merz [CDU] Orbána obvinil z porušení „loajality mezi členskými státy“. Podle něj poškozuje reputaci EU i její schopnost jednat. Ukrajina peníze potřebuje, uvedl. I požádal Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda existují způsoby, jak půjčku realizovat bez spoléhání se na Orbána.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil: „Dohoda je dohoda a všichni lídři musí toto slovo dodržet. A nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.“

„Je to tvrdý předvolební boj,“ uvedl k tomu český premiér Andrej Babiš [ANO] s odkazem na nadcházející parlamentní volby v Maďarsku. Dodal, že má za to, že dokud Ukrajina nezprovozní ropovod Družba, Orbán neustoupí.

Situace na Slovensku je kritická

Dalším, kdo žádá zprovoznění ropovodu Družba, je slovenský premiér Robert Fico [SMER-SD]. I ten dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za přerušení dodávek tímto ropovodem.

„Vztahy mezi EU a Ukrajinou, stejně jako vzájemné slovensko-ukrajinské vztahy, nejsou a nemohou být jednosměrnou jízdenkou,“ uvedl včera [19.3.] Fico.

Slovensko je aktuálně bez dodávek ropy. Dokonce již uvolnilo své strategické zásoby ropy.

„Uvolnili jsme ropu ze státních hmotných rezerv na dobu 25 dní. To znamená, že Slovnaft už teď odebírá ropu ze státních slovenských rezerv,“ uvedla tento týden na návštěvě Prahy slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková [SMER-SD].

Současně zmínila raketový růst cen ropy na finančních trzích v důsledku války s Íránem, které zvedají ceny paliv v celé Evropě. A to, že Slovensko stropuje ceny pohonných hmot, což ale vede k exportní aktivitě při vývozu paliv ze země.

„My už ale neřešíme jenom cenu. My se obáváme toho, že může dojít k omezení dodávek a pak docela dostupnosti základních energetických surovin,“ uvedla s odkazem na to, že se to týká i plynu, který Slovensko přestalo odebírat z Ruska kvůli přerušení tranzitu Ukrajinou loni v lednu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

„Lidé jsou neskutečně kreativní, jak načerpat více paliv, než potřebují… A jednoduše začala i určitá exportní politika, která není v souladu s pravidly,“ řekla dále slovenská ministryně.

Což je podle ní i důvod, proč slovenská vláda přijala nařízení, které omezuje nákup nafty na Slovensku zahraničním řidičům.

Česká pozice v obnově ropovodu Družba

Ropovodem Družba neteče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko od 27. ledna. Podle Ukrajinců byl ropovod poškozen ruskými útoky a bude zprovozněn nejdříve zřejmě za měsíc a půl. Kyjev však dlouho nesouhlasil s inspekcí poničeného místa. Zde nyní nabízí pomoc Česká republika, konkrétně expertní tým, jenž by stav ropovodu posoudil. Iniciátorem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].

„Potěšilo mě, že pozitivní reakce přišla z Ukrajiny,“ uvedl tento týden Havlíček s tím, že reakce z Ukrajiny byla následně ještě pozitivnější, když se ukázalo, že náklady na zprovoznění ropovodu Družba by nesla Evropská unie.

„Bylo dobře, že jsme toto téma na Evropské radě otevřeli,“ doplnil ministr.

Nicméně maďarský premiér Viktor Orbán již obvinil ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že vyvolává v Maďarsku energetickou krizi kvůli dubnovým parlamentním volbám. Pokud Orbán prohraje, jako premiér skončí.

Orbán a Fico mají dost Zelenského. Ropu chtějí vozit přes Chorvaty

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu zopakovala, že unie poskytne Ukrajině půjčku tak jako tak. Podle Reuters je navíc mnoho úředníků EU podrážděno Orbánovým vetem, jelikož Maďarsko si zajistilo letos výjimku z placení nákladů na půjčku, to spolu s Českem a Slovenskem. Zástupci EU doufali, že Maďarsko tím uspokojí a Orbán odstoupí od veta. Což se ale nestalo. Rovněž platí, že Maďarsko splácí v rámci EU předchozí půjčky Ukrajině. Stejně jako ostatní země, mezi které patří i Česko. To jenom loni a letos dalo na úrocích za půjčky Ukrajině 600 milionů korun.

–DNA–