Autor: Manuel

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se také obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje jen závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se ale situace výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. A i se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo i uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla i do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se vnímání obou firem změnilo, je rozdílný způsob, jakým k AI přistupují. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou prověřené.

    Vývoj ceny akcií spol. Alphabet / Googlu

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy i vlastní infrastrukturu. Tento přístup nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě, z fundamentálního hlediska se obě společnosti zůstávají mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňuje valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotný tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.

    Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.

    Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.

    Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory

    Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.

    Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí

    [Zdroj: IDTechEx]

    I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?

    • Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
    • Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
    • Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.

    Dopady na firmy a spotřebitele

    Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se také obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje jen závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se ale situace výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. A i se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo i uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla i do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se vnímání obou firem změnilo, je rozdílný způsob, jakým k AI přistupují. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou prověřené.

    Vývoj ceny akcií spol. Alphabet / Googlu

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy i vlastní infrastrukturu. Tento přístup nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě, z fundamentálního hlediska se obě společnosti zůstávají mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňuje valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotný tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.

    Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.

    Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.

    Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory

    Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.

    Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí

    [Zdroj: IDTechEx]

    I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?

    • Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
    • Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
    • Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.

    Dopady na firmy a spotřebitele

    Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Katar nevyváží helium. He, to ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.

    Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.

    Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.

    Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory

    Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.

    Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí

    [Zdroj: IDTechEx]

    I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?

    • Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
    • Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
    • Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.

    Dopady na firmy a spotřebitele

    Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Katar nevyváží helium. To ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Katar nevyváží helium. To ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.

    Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.

    Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.

    Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory

    Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.

    Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí

    [Zdroj: IDTechEx]

    I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?

    • Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
    • Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
    • Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.

    Dopady na firmy a spotřebitele

    Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Katar nevyváží helium. To ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Katar nevyváží helium. To ovlivní ceny nejen náplní do balonků

    Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.

    Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.

    Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.

    Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory

    Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.

    Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí

    [Zdroj: IDTechEx]

    I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?

    • Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
    • Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
    • Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.

    Dopady na firmy a spotřebitele

    Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–