Pruebas 2

Categoría: Aktuality

  • Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

    Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

    Vývoj ceny zlata v posledních dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

    Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

    Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

    [Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

    Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

    Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

    Drobní investoři také hrají roli

    Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

    Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

    Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Řetězec KiK zruší stovky prodejen. Jejich provoz mu ubírá na zisku

    Německý diskontní řetězec KiK textil a Non-Food [Kik] letos zruší doma a v dalších evropských zemích zhruba 300 prodejen. KiK, který nabízí hlavně dámské, pánské a dětské oblečení a potřeby pro domácnosti, chce vyšší ziskovost. 

    Některé prodejny řetězec uzavřel už v minulých měsících. A zrušení dalších bude následovat. Agentuře DPA to sdělil generální a finanční ředitel řetězce Christian Kümmel.

    „Do konce roku klesne počet prodejen v Evropě přibližně o 225 na něco málo přes čtyři tisíce,“ nastínil plány ředitel podniku.

    V samotném Německu podle jeho slov řetězec sníží počet prodejen o 135 na zhruba 2 200. V celé Evropě dlouhodobě plánuje uzavření 300 prodejen. Nicméně počítá i s tím, že otevře 75 nových. V České republice KiK provozuje podle informací na svém webu 230 prodejen.

    Christian Kümmel dále řekl, že i navzdory uzavření vybraných prodejen firma neplánuje propouštění. Řetězec zaměstnává asi 32 000 lidí, z toho 19 000 v Německu.

    KiK: Změna byznys plánu

    Řetězec KiK nyní působí ve 14 evropských zemích. V Německu patří mezi maloobchodníky s největším počtem prodejen. V České republice působí od roku 2007. Snížením počtu prodejen chce firma zvýšit ziskovost.

    „Expandovali jsme příliš rychle. Teď to omezíme,“ uvedl Kümmel.

    Češi na internetu nejčastěji kupují oblečení, obuv a doplňky

    Podle něj dříve firmou uplatňovaná formulka „Otevřeme pět nových prodejen a máme pětkrát více zákazníků“ nefungovala stoprocentně. Což podle něj platí dvojnásob, když v některých případech jsou prodejny KiK od sebe vzdáleny méně než kilometr. Kümmel rovněž uvedl, že očekává, že i v nadcházejících letech pobočková síť Kiku dál prořídne. Upozornil na rostoucí konkurenční tlak ze strany dalších kamenných prodejců, jako jsou Woolworth, NKD a Action.

    „Společně pak všichni čelíme asijským internetovým prodejcům oblečení typu Shein a Temu,“ doplnil.

    Online nákupy z Číny do 3 651 Kč brzy prodraží poplatek EU

    Odvolal se i na aktuální prognózu Německého maloobchodního svazu. Ten očekává, že celkový počet maloobchodních prodejen v zemi letos klesne pod 300 000. Přičemž ještě na konci roku 2015 jich bylo kolem 372 000. Podle úvěrové pojišťovny Allianz Trade je počet insolvencí v tomto odvětví v Německu na nejvyšší úrovni za deset let. Loni v něm bylo zaznamenáno 2 571 bankrotů.

    Kunde ist König

    Název KiK je zkratkou hesla „Kunde ist König“ [Zákazník je král, pozn. red.]. Firma byla založena v roce 1994. V roce 2023 společnost dosáhla obratu 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč]. Ještě v roce 2021 činil její obrat 1,9 miliardy eur [cca 46,4 mld. Kč]. Podle dostupných informací zisk české pobočky společnosti se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Před deseti lety byl 145 milionů korun.

    Na trhu s oblečením a obuví dochází k přeskupování vlastnických podílů

    KiK patří do portfolia německé rodinné firmy Tengelmann Group. Ta spolu s Kikem v Česku vlastní a provozuje ještě maloobchodní řetězec hobbymarketů OBI. V Česku v minulosti měla i maloobchodní řetězec s potravinami Plus. Ten v roce 2008 prodala německé skupině REWE, pod níž spadají prodejny Billa a Penny.

    Tengelmann Group je obří německý rodinný holding. Patří k nejvlivnějším hráčům v evropském maloobchodu. V minulosti provozovala a vlastnila supermarkety Kaiser. Firma s historií sahající do roku 1867 se ale i postupně transformovala z prodejce potravin na diverzifikovanou investiční skupinu. Holding, který sídlí ve městě Mülheim an der Ruhr ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, většinově vlastní a ovládá Christian Haub.

    –ČTK/RED–

  • Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

    Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

    Vývoj ceny zlata v posledních dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

    Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

    Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

    [Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

    Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

    Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

    Drobní investoři také hrají roli

    Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

    Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

    Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Řetězec KiK zruší stovky prodejen. Jejich provoz mu ubírá na zisku

    Německý diskontní řetězec KiK textil a Non-Food [Kik] letos zruší doma a v dalších evropských zemích zhruba 300 prodejen. KiK, který nabízí hlavně dámské, pánské a dětské oblečení a potřeby pro domácnosti, chce vyšší ziskovost. 

    Některé prodejny řetězec uzavřel už v minulých měsících. A zrušení dalších bude následovat. Agentuře DPA to sdělil generální a finanční ředitel řetězce Christian Kümmel.

    „Do konce roku klesne počet prodejen v Evropě přibližně o 225 na něco málo přes čtyři tisíce,“ nastínil plány ředitel podniku.

    V samotném Německu podle jeho slov řetězec sníží počet prodejen o 135 na zhruba 2 200. V celé Evropě dlouhodobě plánuje uzavření 300 prodejen. Nicméně počítá i s tím, že otevře 75 nových. V České republice KiK provozuje podle informací na svém webu 230 prodejen.

    Christian Kümmel dále řekl, že i navzdory uzavření vybraných prodejen firma neplánuje propouštění. Řetězec zaměstnává asi 32 000 lidí, z toho 19 000 v Německu.

    KiK: Změna byznys plánu

    Řetězec KiK nyní působí ve 14 evropských zemích. V Německu patří mezi maloobchodníky s největším počtem prodejen. V České republice působí od roku 2007. Snížením počtu prodejen chce firma zvýšit ziskovost.

    „Expandovali jsme příliš rychle. Teď to omezíme,“ uvedl Kümmel.

    Češi na internetu nejčastěji kupují oblečení, obuv a doplňky

    Podle něj dříve firmou uplatňovaná formulka „Otevřeme pět nových prodejen a máme pětkrát více zákazníků“ nefungovala stoprocentně. Což podle něj platí dvojnásob, když v některých případech jsou prodejny KiK od sebe vzdáleny méně než kilometr. Kümmel rovněž uvedl, že očekává, že i v nadcházejících letech pobočková síť Kiku dál prořídne. Upozornil na rostoucí konkurenční tlak ze strany dalších kamenných prodejců, jako jsou Woolworth, NKD a Action.

    „Společně pak všichni čelíme asijským internetovým prodejcům oblečení typu Shein a Temu,“ doplnil.

    Online nákupy z Číny do 3 651 Kč brzy prodraží poplatek EU

    Odvolal se i na aktuální prognózu Německého maloobchodního svazu. Ten očekává, že celkový počet maloobchodních prodejen v zemi letos klesne pod 300 000. Přičemž ještě na konci roku 2015 jich bylo kolem 372 000. Podle úvěrové pojišťovny Allianz Trade je počet insolvencí v tomto odvětví v Německu na nejvyšší úrovni za deset let. Loni v něm bylo zaznamenáno 2 571 bankrotů.

    Kunde ist König

    Název KiK je zkratkou hesla „Kunde ist König“ [Zákazník je král, pozn. red.]. Firma byla založena v roce 1994. V roce 2023 společnost dosáhla obratu 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč]. Ještě v roce 2021 činil její obrat 1,9 miliardy eur [cca 46,4 mld. Kč]. Podle dostupných informací zisk české pobočky společnosti se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Před deseti lety byl 145 milionů korun.

    Na trhu s oblečením a obuví dochází k přeskupování vlastnických podílů

    KiK patří do portfolia německé rodinné firmy Tengelmann Group. Ta spolu s Kikem v Česku vlastní a provozuje ještě maloobchodní řetězec hobbymarketů OBI. V Česku v minulosti měla i maloobchodní řetězec s potravinami Plus. Ten v roce 2008 prodala německé skupině REWE, pod níž spadají prodejny Billa a Penny.

    Tengelmann Group je obří německý rodinný holding. Patří k nejvlivnějším hráčům v evropském maloobchodu. V minulosti provozovala a vlastnila supermarkety Kaiser. Firma s historií sahající do roku 1867 se ale i postupně transformovala z prodejce potravin na diverzifikovanou investiční skupinu. Holding, který sídlí ve městě Mülheim an der Ruhr ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, většinově vlastní a ovládá Christian Haub.

    –ČTK/RED–

  • Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

    Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

    Vývoj ceny zlata v posledních dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

    Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

    Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

    [Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

    Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

    Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

    Drobní investoři také hrají roli

    Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

    Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

    Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Řetězec KiK zruší stovky prodejen. Jejich provoz mu ubírá na zisku

    Německý diskontní řetězec KiK textil a Non-Food [Kik] letos zruší doma a v dalších evropských zemích zhruba 300 prodejen. KiK, který nabízí hlavně dámské, pánské a dětské oblečení a potřeby pro domácnosti, chce vyšší ziskovost. 

    Některé prodejny řetězec uzavřel už v minulých měsících. A zrušení dalších bude následovat. Agentuře DPA to sdělil generální a finanční ředitel řetězce Christian Kümmel.

    „Do konce roku klesne počet prodejen v Evropě přibližně o 225 na něco málo přes čtyři tisíce,“ nastínil plány ředitel podniku.

    V samotném Německu podle jeho slov řetězec sníží počet prodejen o 135 na zhruba 2 200. V celé Evropě dlouhodobě plánuje uzavření 300 prodejen. Nicméně počítá i s tím, že otevře 75 nových. V České republice KiK provozuje podle informací na svém webu 230 prodejen.

    Christian Kümmel dále řekl, že i navzdory uzavření vybraných prodejen firma neplánuje propouštění. Řetězec zaměstnává asi 32 000 lidí, z toho 19 000 v Německu.

    KiK: Změna byznys plánu

    Řetězec KiK nyní působí ve 14 evropských zemích. V Německu patří mezi maloobchodníky s největším počtem prodejen. V České republice působí od roku 2007. Snížením počtu prodejen chce firma zvýšit ziskovost.

    „Expandovali jsme příliš rychle. Teď to omezíme,“ uvedl Kümmel.

    Češi na internetu nejčastěji kupují oblečení, obuv a doplňky

    Podle něj dříve firmou uplatňovaná formulka „Otevřeme pět nových prodejen a máme pětkrát více zákazníků“ nefungovala stoprocentně. Což podle něj platí dvojnásob, když v některých případech jsou prodejny KiK od sebe vzdáleny méně než kilometr. Kümmel rovněž uvedl, že očekává, že i v nadcházejících letech pobočková síť Kiku dál prořídne. Upozornil na rostoucí konkurenční tlak ze strany dalších kamenných prodejců, jako jsou Woolworth, NKD a Action.

    „Společně pak všichni čelíme asijským internetovým prodejcům oblečení typu Shein a Temu,“ doplnil.

    Online nákupy z Číny do 3 651 Kč brzy prodraží poplatek EU

    Odvolal se i na aktuální prognózu Německého maloobchodního svazu. Ten očekává, že celkový počet maloobchodních prodejen v zemi letos klesne pod 300 000. Přičemž ještě na konci roku 2015 jich bylo kolem 372 000. Podle úvěrové pojišťovny Allianz Trade je počet insolvencí v tomto odvětví v Německu na nejvyšší úrovni za deset let. Loni v něm bylo zaznamenáno 2 571 bankrotů.

    Kunde ist König

    Název KiK je zkratkou hesla „Kunde ist König“ [Zákazník je král, pozn. red.]. Firma byla založena v roce 1994. V roce 2023 společnost dosáhla obratu 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč]. Ještě v roce 2021 činil její obrat 1,9 miliardy eur [cca 46,4 mld. Kč]. Podle dostupných informací zisk české pobočky společnosti se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Před deseti lety byl 145 milionů korun.

    Na trhu s oblečením a obuví dochází k přeskupování vlastnických podílů

    KiK patří do portfolia německé rodinné firmy Tengelmann Group. Ta spolu s Kikem v Česku vlastní a provozuje ještě maloobchodní řetězec hobbymarketů OBI. V Česku v minulosti měla i maloobchodní řetězec s potravinami Plus. Ten v roce 2008 prodala německé skupině REWE, pod níž spadají prodejny Billa a Penny.

    Tengelmann Group je obří německý rodinný holding. Patří k nejvlivnějším hráčům v evropském maloobchodu. V minulosti provozovala a vlastnila supermarkety Kaiser. Firma s historií sahající do roku 1867 se ale i postupně transformovala z prodejce potravin na diverzifikovanou investiční skupinu. Holding, který sídlí ve městě Mülheim an der Ruhr ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, většinově vlastní a ovládá Christian Haub.

    –ČTK/RED–

  • Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

    Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

    Vývoj ceny zlata v posledních dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

    Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

    Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

    [Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

    Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

    Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

    Drobní investoři také hrají roli

    Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

    Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

    Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Řetězec KiK zruší stovky prodejen. Jejich provoz mu ubírá na zisku

    Německý diskontní řetězec KiK textil a Non-Food [Kik] letos zruší doma a v dalších evropských zemích zhruba 300 prodejen. KiK, který nabízí hlavně dámské, pánské a dětské oblečení a potřeby pro domácnosti, chce vyšší ziskovost. 

    Některé prodejny řetězec uzavřel už v minulých měsících. A zrušení dalších bude následovat. Agentuře DPA to sdělil generální a finanční ředitel řetězce Christian Kümmel.

    „Do konce roku klesne počet prodejen v Evropě přibližně o 225 na něco málo přes čtyři tisíce,“ nastínil plány ředitel podniku.

    V samotném Německu podle jeho slov řetězec sníží počet prodejen o 135 na zhruba 2 200. V celé Evropě dlouhodobě plánuje uzavření 300 prodejen. Nicméně počítá i s tím, že otevře 75 nových. V České republice KiK provozuje podle informací na svém webu 230 prodejen.

    Christian Kümmel dále řekl, že i navzdory uzavření vybraných prodejen firma neplánuje propouštění. Řetězec zaměstnává asi 32 000 lidí, z toho 19 000 v Německu.

    KiK: Změna byznys plánu

    Řetězec KiK nyní působí ve 14 evropských zemích. V Německu patří mezi maloobchodníky s největším počtem prodejen. V České republice působí od roku 2007. Snížením počtu prodejen chce firma zvýšit ziskovost.

    „Expandovali jsme příliš rychle. Teď to omezíme,“ uvedl Kümmel.

    Češi na internetu nejčastěji kupují oblečení, obuv a doplňky

    Podle něj dříve firmou uplatňovaná formulka „Otevřeme pět nových prodejen a máme pětkrát více zákazníků“ nefungovala stoprocentně. Což podle něj platí dvojnásob, když v některých případech jsou prodejny KiK od sebe vzdáleny méně než kilometr. Kümmel rovněž uvedl, že očekává, že i v nadcházejících letech pobočková síť Kiku dál prořídne. Upozornil na rostoucí konkurenční tlak ze strany dalších kamenných prodejců, jako jsou Woolworth, NKD a Action.

    „Společně pak všichni čelíme asijským internetovým prodejcům oblečení typu Shein a Temu,“ doplnil.

    Online nákupy z Číny do 3 651 Kč brzy prodraží poplatek EU

    Odvolal se i na aktuální prognózu Německého maloobchodního svazu. Ten očekává, že celkový počet maloobchodních prodejen v zemi letos klesne pod 300 000. Přičemž ještě na konci roku 2015 jich bylo kolem 372 000. Podle úvěrové pojišťovny Allianz Trade je počet insolvencí v tomto odvětví v Německu na nejvyšší úrovni za deset let. Loni v něm bylo zaznamenáno 2 571 bankrotů.

    Kunde ist König

    Název KiK je zkratkou hesla „Kunde ist König“ [Zákazník je král, pozn. red.]. Firma byla založena v roce 1994. V roce 2023 společnost dosáhla obratu 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč]. Ještě v roce 2021 činil její obrat 1,9 miliardy eur [cca 46,4 mld. Kč]. Podle dostupných informací zisk české pobočky společnosti se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Před deseti lety byl 145 milionů korun.

    Na trhu s oblečením a obuví dochází k přeskupování vlastnických podílů

    KiK patří do portfolia německé rodinné firmy Tengelmann Group. Ta spolu s Kikem v Česku vlastní a provozuje ještě maloobchodní řetězec hobbymarketů OBI. V Česku v minulosti měla i maloobchodní řetězec s potravinami Plus. Ten v roce 2008 prodala německé skupině REWE, pod níž spadají prodejny Billa a Penny.

    Tengelmann Group je obří německý rodinný holding. Patří k nejvlivnějším hráčům v evropském maloobchodu. V minulosti provozovala a vlastnila supermarkety Kaiser. Firma s historií sahající do roku 1867 se ale i postupně transformovala z prodejce potravin na diverzifikovanou investiční skupinu. Holding, který sídlí ve městě Mülheim an der Ruhr ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, většinově vlastní a ovládá Christian Haub.

    –ČTK/RED–

  • Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

    Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

    Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

    Vývoj ceny zlata v posledních dnech

    [Zdroj: xStation 5]

    Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

    Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

    Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

    [Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

    Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu.

    Například Turecko už oznámilo, že využije zlaté rezervy k obraně své měny, na kterou negativně doléhá válečný konflikt na Blízkém východě. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Turecko mělo na začátku března v rezervách zlato za 135 miliard dolarů [cca 2,9 bilionu Kč]. Zdroje uvedly, že tamější centrální banka už jednala o možnosti provádět směnu zlata za cizí měny na londýnském trhu.

    Drobní investoři také hrají roli

    Situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

    Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

    Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Řetězec KiK zruší stovky prodejen. Jejich provoz mu ubírá na zisku

    Německý diskontní řetězec KiK textil a Non-Food [Kik] letos zruší doma a v dalších evropských zemích zhruba 300 prodejen. KiK, který nabízí hlavně dámské, pánské a dětské oblečení a potřeby pro domácnosti, chce vyšší ziskovost. 

    Některé prodejny řetězec uzavřel už v minulých měsících. A zrušení dalších bude následovat. Agentuře DPA to sdělil generální a finanční ředitel řetězce Christian Kümmel.

    „Do konce roku klesne počet prodejen v Evropě přibližně o 225 na něco málo přes čtyři tisíce,“ nastínil plány ředitel podniku.

    V samotném Německu podle jeho slov řetězec sníží počet prodejen o 135 na zhruba 2 200. V celé Evropě dlouhodobě plánuje uzavření 300 prodejen. Nicméně počítá i s tím, že otevře 75 nových. V České republice KiK provozuje podle informací na svém webu 230 prodejen.

    Christian Kümmel dále řekl, že i navzdory uzavření vybraných prodejen firma neplánuje propouštění. Řetězec zaměstnává asi 32 000 lidí, z toho 19 000 v Německu.

    KiK: Změna byznys plánu

    Řetězec KiK nyní působí ve 14 evropských zemích. V Německu patří mezi maloobchodníky s největším počtem prodejen. V České republice působí od roku 2007. Snížením počtu prodejen chce firma zvýšit ziskovost.

    „Expandovali jsme příliš rychle. Teď to omezíme,“ uvedl Kümmel.

    Češi na internetu nejčastěji kupují oblečení, obuv a doplňky

    Podle něj dříve firmou uplatňovaná formulka „Otevřeme pět nových prodejen a máme pětkrát více zákazníků“ nefungovala stoprocentně. Což podle něj platí dvojnásob, když v některých případech jsou prodejny KiK od sebe vzdáleny méně než kilometr. Kümmel rovněž uvedl, že očekává, že i v nadcházejících letech pobočková síť Kiku dál prořídne. Upozornil na rostoucí konkurenční tlak ze strany dalších kamenných prodejců, jako jsou Woolworth, NKD a Action.

    „Společně pak všichni čelíme asijským internetovým prodejcům oblečení typu Shein a Temu,“ doplnil.

    Online nákupy z Číny do 3 651 Kč brzy prodraží poplatek EU

    Odvolal se i na aktuální prognózu Německého maloobchodního svazu. Ten očekává, že celkový počet maloobchodních prodejen v zemi letos klesne pod 300 000. Přičemž ještě na konci roku 2015 jich bylo kolem 372 000. Podle úvěrové pojišťovny Allianz Trade je počet insolvencí v tomto odvětví v Německu na nejvyšší úrovni za deset let. Loni v něm bylo zaznamenáno 2 571 bankrotů.

    Kunde ist König

    Název KiK je zkratkou hesla „Kunde ist König“ [Zákazník je král, pozn. red.]. Firma byla založena v roce 1994. V roce 2023 společnost dosáhla obratu 2,4 miliardy eur [cca 59 mld. Kč]. Ještě v roce 2021 činil její obrat 1,9 miliardy eur [cca 46,4 mld. Kč]. Podle dostupných informací zisk české pobočky společnosti se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Před deseti lety byl 145 milionů korun.

    Na trhu s oblečením a obuví dochází k přeskupování vlastnických podílů

    KiK patří do portfolia německé rodinné firmy Tengelmann Group. Ta spolu s Kikem v Česku vlastní a provozuje ještě maloobchodní řetězec hobbymarketů OBI. V Česku v minulosti měla i maloobchodní řetězec s potravinami Plus. Ten v roce 2008 prodala německé skupině REWE, pod níž spadají prodejny Billa a Penny.

    Tengelmann Group je obří německý rodinný holding. Patří k nejvlivnějším hráčům v evropském maloobchodu. V minulosti provozovala a vlastnila supermarkety Kaiser. Firma s historií sahající do roku 1867 se ale i postupně transformovala z prodejce potravin na diverzifikovanou investiční skupinu. Holding, který sídlí ve městě Mülheim an der Ruhr ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, většinově vlastní a ovládá Christian Haub.

    –ČTK/RED–