Categoría: Analýzy

Publicado el

ČSÚ: Český hospodářský růst byl loni v rámci EU nadprůměrný

Český statistický úřad [ČSÚ] detailně shrnul ve své nové zprávě loňský vývoj hrubého domácího produktu [HDP] ČR. V ní mimo jiné konstatuje, že loňský 2,6% růst českého HDP patřil mezi zeměmi Evropské unie k nadprůměrným.

A pak také to, že loni česká ekonomika rostla nejrychleji za poslední tři roky. Komplexní a podrobnou zprávu o vývoji české ekonomiky i podle jednotlivých odvětví ČSÚ nabízí na níže uvedeném odkazu.

Komplexní údaje o HDP ČR v roce 2025 >

Zatímco loni ve 4. čtvrtletí český HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta a meziročně o 2,6 procenta, v zemích Evropské unie HDP vzrostl v průměru o 1,5 procenta a v samotném 4. čtvrtletí se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 1,4 procenta.

ČSÚ dále potvrdil, že tahounem české ekonomiky byla především spotřeba domácností a vlády. Ale pozitivní roli sehrály i kapitálové výdaje – změna zásob i investice. K navýšení HDP přispívala také bilance zahraničního obchodu. Naopak meziroční i mezičtvrtletní růst HDP byl negativně ovlivněn vývojem zásob.

Hrubá přidaná hodnota v roce 2025

Hrubá přidaná hodnota [HPH] loni vzrostla reálně o 2,8 procenta. K růstu klíčově přispívala odvětví služeb, zejména váhově významné uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Došlo také k výraznému oživení stavebnictví. Naopak HPH v průmyslu vzrostla jen mírně.

Vybrané hlavní ekonomické ukazatele v roce 2025

[Zdroj: ČSÚ, ČNB, MF ČR, Eurostat]

Silný meziroční růst si udržovaly informační a komunikační činnosti i uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Ke znatelnému oživení meziročního růstu HPH došlo v závěru roku také ve zpracovatelském průmyslu. A ten zároveň klíčově podpořil celkový mezičtvrtletní růst HPH. Ve stavebnictví došlo po úspěšném vývoji pozorovatelném od 3. čtvrtletí 2024 k výraznému mezičtvrtletnímu poklesu HPH.

Bilance zahraničního obchodu

Vývoz zboží a služeb se loni reálně zvýšil o 4,1 procenta a dovoz o 5,2 procenta. Ve 4. čtvrtletí export vzrostl meziročně o 5,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Dovoz ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 5,3 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta.

Stroje a dopravní prostředky loni tvořily 59 % českého exportu

Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami loni dosáhla přebytku 504,2 milia a ve 4. čtvrtletí kladné saldo meziročně vzrostlo o 9,5 miliardy korun na 133,9 miliardy korun. Loni se zhoršovala bilance obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Naproti tomu posílil přebytek obchodu s motorovými vozidly.

Inflace v roce 2025

Spotřebitelské ceny loni vzrostly o 2,5 procenta. K nárůstu spotřebitelských cen loni nejvíce přispěly potraviny a nealkoholické nápoje a dále oddíl bydlení, voda energie a paliva. Nadprůměrnou dynamiku si loni nadále držely dva oddíly zahrnující služby – stravování a ubytování a rekreace a kultura. Ve směru poklesu spotřebitelských cen loni působil jen vývoj u odívání a obuvi a dopravy.

Inflace v únoru klesla na 1,4 procenta. Jak to bude dál, se neví

Celková cenová hladina – podle deflátoru HDP – loni vzrostla o 3,4 procenta a v samotném 4. kvartálu byla meziročně vyšší o 3,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,0 procenta.

Nezaměstnanost a další statistiky

Celková zaměstnanost loni stoupla o 1,1 procenta. V samotném 4. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 1,0 procenta a mezičtvrtletně se nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti se od počátku roku plíživě zvyšovala a ve 4. kvartálu se držela nad tři procenta.

Nezaměstnanost v únoru opět rostla. Vyhlídky jsou nejisté

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2025 dosáhla 49 215 korun a byla vyšší o 7,2 procenta. Reálně vzrostla o 4,6 %. Ve 4. čtvrtletí průměrná mzda dosáhla 52 283 korun, meziročně byla vyšší o 7,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,8 procenta. Reálně průměrná mzda meziročně posílila o 5,1 procenta.

Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

Základní měnověpolitické úrokové sazby se od května 2025 do konce roku neměnily. V roce 2025 bylo patrné oživení nemovitostního trhu. Mezi novými hypotečními smlouvami ale tvořily čisté nové úvěry méně než polovinu.

Splátky hypoték rostou meziročně o 15 %. Stejně jako ceny nemovitostí

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 schodkem ve výši 290,7 miliardy korun, meziročně hlubším o téměř 20 miliardy korun.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

Analýza: Ceny ropy a plynu vystřelily nahoru. Koruna současně oslabuje

Koruna včera [3.3.] oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Prudce zdražily plyn a ropa. Včerejší reakci trhů na konflikt s Íránem a další dění shrnuje na FinTag ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Určitě jednou z hlavních zpráv ekonomky Steckerové [na obr. vpravo, pozn. red.] je oslabování české koruny a dalších středoevropských měn, jako je polský zlotý a maďarský forint. A současně i prudké zdražování ropy a plynu na komoditních trzích. Zkrátka dění na finančních trzích včera [3.3.] výrazně poznamenal pokračující ozbrojený konflikt na Blízkém východě.

—

Česká koruna oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Podstatně výrazněji ztrácel zbytek regionu. Polský zlotý si odepsal ze svého konta 1,3 procenta na 4,3 PLN/EUR, maďarský forint 2,8 procenta na 390,8 HUF/EUR. [O roli koruny v časech krize jako měny více zde.]

Vývoj kurzu eura k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026

[Zdroj: xStation 5] 

Dařilo se naopak americkému dolaru, který investoři stále vnímají jako bezpečný přístav. Dolar vůči euru zpevnil o 1,3 procenta a jeho kurz v odpoledních hodinách prolomil hladinu 1,16 USD za euro.

Cena ropy překročila 80 USD/barel a nacházela se mírně nad 83 dolary [cca 1 743 Kč] za barel, tedy ve srovnání se začátkem letošního roku o třetinu výše. [Aktuálně, 4.3., se dál drží uvedené úrovně, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026
Česká koruna se k dolaru aktuálně obchoduje na hladině 21 korun za dolar. / Zdroj: xStation 5

Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn. Jeho spotová cena se vyšplhala k 57 [cca 1 390 Kč], zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh [cca 730 Kč]. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu [LNG] v Kataru.

—

Pokračovala i redukce sázek na snižování úrokových sazeb. Ve Spojených státech investoři očekávají v letošním roce snížení klíčové sazby FEDu o necelých 50 bazických bodů. V České republice jsou již vyhlídky na „cut“ [snížení sazeb, pozn. red.] odmazány úplně.

Inflace v eurozóně, HDP ČR za 4. kvartál

Z dat stojí za zmínku únorová inflace v eurozóně, která překvapila ve směru nahoru. Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. Z hlediska dalšího vývoje bude klíčové, jak vysoký a jak trvalý bude nárůst cen ropy a zemního plynu. Pokud jejich ceny zůstanou na dnešní zvýšené úrovni, může inflace v březnu dosáhnout 2,5 procenta meziročně.

  • Náš základní scénář ale předpokládá, že současný šok je dočasný. Což by omezilo sekundární dopady na inflaci.
  • Stále tedy očekáváme, že celková inflace zůstane po většinu druhé poloviny roku 2026 pod dvěma procenty.

Z tuzemských dat byl zveřejněn zpřesněný odhad růstu hrubého domácího produktu za čtvrtý kvartál. Ten přinesl jeho mírnou revizi z 0,5 procenta mezičtvrtletně na 0,6 procenta. Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka.

Česká ekonomika loni rostla o 2,6 %. Dál ji táhne spotřeba domácností

Spotřeba domácností se v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně zvýšila o 1,3 procenta. Zrychlil i mezičtvrtletní růst fixních investic [z 1,0 % v Q3 na silných 1,7 % v Q4]. Silný růst v posledním loňském čtvrtletí vykázala i spotřeba vlády [+1 %]. Příspěvek čistého vývozu se snížil, přesto ale zůstal kladný.

Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky