Categoría: Domácí

Publicado el

ČSÚ: Český hospodářský růst byl loni v rámci EU nadprůměrný

Český statistický úřad [ČSÚ] detailně shrnul ve své nové zprávě loňský vývoj hrubého domácího produktu [HDP] ČR. V ní mimo jiné konstatuje, že loňský 2,6% růst českého HDP patřil mezi zeměmi Evropské unie k nadprůměrným.

A pak také to, že loni česká ekonomika rostla nejrychleji za poslední tři roky. Komplexní a podrobnou zprávu o vývoji české ekonomiky i podle jednotlivých odvětví ČSÚ nabízí na níže uvedeném odkazu.

Komplexní údaje o HDP ČR v roce 2025 >

Zatímco loni ve 4. čtvrtletí český HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta a meziročně o 2,6 procenta, v zemích Evropské unie HDP vzrostl v průměru o 1,5 procenta a v samotném 4. čtvrtletí se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 1,4 procenta.

ČSÚ dále potvrdil, že tahounem české ekonomiky byla především spotřeba domácností a vlády. Ale pozitivní roli sehrály i kapitálové výdaje – změna zásob i investice. K navýšení HDP přispívala také bilance zahraničního obchodu. Naopak meziroční i mezičtvrtletní růst HDP byl negativně ovlivněn vývojem zásob.

Hrubá přidaná hodnota v roce 2025

Hrubá přidaná hodnota [HPH] loni vzrostla reálně o 2,8 procenta. K růstu klíčově přispívala odvětví služeb, zejména váhově významné uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Došlo také k výraznému oživení stavebnictví. Naopak HPH v průmyslu vzrostla jen mírně.

Vybrané hlavní ekonomické ukazatele v roce 2025

[Zdroj: ČSÚ, ČNB, MF ČR, Eurostat]

Silný meziroční růst si udržovaly informační a komunikační činnosti i uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Ke znatelnému oživení meziročního růstu HPH došlo v závěru roku také ve zpracovatelském průmyslu. A ten zároveň klíčově podpořil celkový mezičtvrtletní růst HPH. Ve stavebnictví došlo po úspěšném vývoji pozorovatelném od 3. čtvrtletí 2024 k výraznému mezičtvrtletnímu poklesu HPH.

Bilance zahraničního obchodu

Vývoz zboží a služeb se loni reálně zvýšil o 4,1 procenta a dovoz o 5,2 procenta. Ve 4. čtvrtletí export vzrostl meziročně o 5,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Dovoz ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 5,3 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta.

Stroje a dopravní prostředky loni tvořily 59 % českého exportu

Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami loni dosáhla přebytku 504,2 milia a ve 4. čtvrtletí kladné saldo meziročně vzrostlo o 9,5 miliardy korun na 133,9 miliardy korun. Loni se zhoršovala bilance obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Naproti tomu posílil přebytek obchodu s motorovými vozidly.

Inflace v roce 2025

Spotřebitelské ceny loni vzrostly o 2,5 procenta. K nárůstu spotřebitelských cen loni nejvíce přispěly potraviny a nealkoholické nápoje a dále oddíl bydlení, voda energie a paliva. Nadprůměrnou dynamiku si loni nadále držely dva oddíly zahrnující služby – stravování a ubytování a rekreace a kultura. Ve směru poklesu spotřebitelských cen loni působil jen vývoj u odívání a obuvi a dopravy.

Inflace v únoru klesla na 1,4 procenta. Jak to bude dál, se neví

Celková cenová hladina – podle deflátoru HDP – loni vzrostla o 3,4 procenta a v samotném 4. kvartálu byla meziročně vyšší o 3,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,0 procenta.

Nezaměstnanost a další statistiky

Celková zaměstnanost loni stoupla o 1,1 procenta. V samotném 4. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 1,0 procenta a mezičtvrtletně se nezměnila. Celková míra nezaměstnanosti se od počátku roku plíživě zvyšovala a ve 4. kvartálu se držela nad tři procenta.

Nezaměstnanost v únoru opět rostla. Vyhlídky jsou nejisté

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2025 dosáhla 49 215 korun a byla vyšší o 7,2 procenta. Reálně vzrostla o 4,6 %. Ve 4. čtvrtletí průměrná mzda dosáhla 52 283 korun, meziročně byla vyšší o 7,4 procenta a mezičtvrtletně o 1,8 procenta. Reálně průměrná mzda meziročně posílila o 5,1 procenta.

Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019

Základní měnověpolitické úrokové sazby se od května 2025 do konce roku neměnily. V roce 2025 bylo patrné oživení nemovitostního trhu. Mezi novými hypotečními smlouvami ale tvořily čisté nové úvěry méně než polovinu.

Splátky hypoték rostou meziročně o 15 %. Stejně jako ceny nemovitostí

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 schodkem ve výši 290,7 miliardy korun, meziročně hlubším o téměř 20 miliardy korun.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–

Publicado el

MMR posílalo obcím miliardy. Jak peníze využily, už ho ale nezajímalo

Ze státního rozpočtu šly obcím miliardy korun na obnovu komunikací. Místo obnovy je obce ale mnohdy využily na výstavbu nových komunikací. A to často i s docela mizivým účelem. Dnes [23.3.] to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

Od roku 2019 až do roku 2025 poslalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] obcím na obnovu veřejných komunikací 4,7 miliardy korun. Dotace obce využily na 2 150 projektů. Podle kontroly NKÚ tyto peníze obce ale často investovaly neúčelně a s mizivým přínosem.

„Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu na vzorku projektů ukázala, že podpora ve více než polovině případů měla minimální přínos pro řešení dopravní situace, zvýšení kvality života obyvatel či rozvoj obcí,“ uvádí ve zprávě zástupci NKÚ.

Podle nich peníze ze státního rozpočtu obce využily na projekty typu obnova slepé ulice, komunikace v okrajové části obce s omezeným vjezdem. V některých případech ani nebyly odstraněny nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zároveň ze strany MMR docela chyběla kontrola využití prostředků, stejně jako podmínky pro čerpání dotací.

—

O tom, jak obce často docela nesmyslně využívají některé dotace na komunikace, v nedávném podcastu FinTag hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala. Uvedl příklad, kdy obec, protože může čerpat dotaci na komunikaci, zlikviduje funkční chodník u této komunikace, aby si za dotaci pořídila chodník nový. A to proto, že nový chodník je v podmínkách čerpání dotace na komunikaci.

Problém je v řízení státu. Tam je ten problém! Říká šéf NKÚ Kala

„Ano, obec má krásný nový chodník, ale na místě, kde chodník byl, zatímco na jiných místech v obci chodníky nejsou vůbec,“ vysvětlil prezident NKÚ s tím, že přesto všichni „vrní“ blahem.

Podle něj starostu nový chodník vyšel jen 15 procent spolufinancování, zbytek pořídil z dotace. A tak ho nový chodník vyšel vlastně levně. Zároveň ukázal, jak dobře se stará o svou obec.

„Problém ale je, že už nikoho nezajímá, co by bylo lepší pro celou společnost,“ upozornil v této souvislosti prezident NKÚ ve jmenovaném podcastu.

Co dál uvádí NKÚ k obecním dotacím

NKÚ v aktuální zprávě zdůrazňuje, že ačkoliv jsou místní komunikace majetkem obcí, které mají povinnost o ně pečovat a tuto péči financovat především z vlastních rozpočtů, mnohé obce k tomu využívaly jen peníze od MMR. A to jim prostředky poskytovalo i tehdy, když je obce nezbytně nepotřebovaly a projekty by realizovaly i bez dotace.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ říká člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který vedl kontrolu.

SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

Vysvětluje, že zástupci sedmi ze 14 kontrolovaných obcí uvedli, že peníze od ministerstva na dané komunikace „vlastně ani nepotřebovali“. Vnímali je především jako možnost ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce.

Problém podle NKÚ spočíval i v tom, že MMR se nestaralo, natož aby zajistilo, aby peníze, které obcím posílalo, tyto obce využily v souladu se svými rozvojovými potřebami. Resort ani nestanovil, jaké výsledky obcím přinesou udělené dotace.

„Ministerstvo nehodnotilo, zda obnova konkrétních komunikací patří mezi prioritní oblasti rozvoje obce,“ uvádí NKÚ.

Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací

Výsledek je, že u 20 zkontrolovaných projektů ve dvanácti případech kontroloři zjistili, že peníze MMR obce využily na obnovu nevýznamných komunikací. Tedy komunikací, které využívá jen minimum obyvatel obcí.

„Státní podpora tedy pomohla jen úzkému okruhu obyvatel dané ulice, ale pro zlepšení dopravní situace v obci neměla téměř žádný či jen zanedbatelný význam,“ konstatuje NKÚ.

Příklady špatně vynaložených peněz

Za příklad NKÚ uvádí dotaci ve výši 1,7 milionu korun. Dotace šla na projekt, kde obec v žádosti zdůrazňovala dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ ale zjistil, že v případě této „dopravně významné komunikace“ šlo ve skutečnosti o slepou ulici. Ta navíc na svém konci bránila v průjezdu aut výsuvným sloupkem.

Opravou nebyly vyřešeny popsané nedostatky – komunikace nebyla rozšířena, zpevněné krajnice ani chodníky nebyly vybudovány. Zlepšil se jenom povrch silnice.

Kraje a obce si na nedostatek peněz rozhodně stěžovat nemohou

MMR přitom ani nenastavilo jasná pravidla pro čerpání podpory. Příjemci mnohdy rozdílně vykazovali uznatelné náklady, které z podpory státu spolufinancovali.

„Zatímco někteří příjemci z podpory hradili například i náklady na sjezdy a vjezdy k rodinným domům, odvodnění, dopravní značení, inženýrské sítě apod., jiní příjemci tyto části projektů za způsobilé k podpoře nepovažovali a hradili je plně ze svých prostředků,“ uvádí zpráva NKÚ.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

U šesti projektů z dvaceti kontrola NKÚ zjistila skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ si všímá i toho, že i když MMR dotacemi podpořilo v letech 2019 až 2025 přes dva tisíce projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo jen u čtyř z nich.

„Ministerstvo není schopno vzhledem k množství jím administrovaných programů ověřovat účelnost prostředků vynaložených na tyto projekty. Pak je namístě otázka, proč vůbec takový dotační titul vyhlašuje a utrácí na něj peníze z již tak hluboce deficitního státního rozpočtu,“ uzavírá Kinšt z NKÚ.

—

MMR v návaznosti na dnešní zprávu NKÚ uvedlo, že bere na vědomí výsledky kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 25/04 a její závěry respektuje. Výzvu se stejnými parametry ministerstvo nyní opakovat neplánuje.

–RED–

Publicado el

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

A těmi jsou: 
  • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
  • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
  • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

„Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

Ceny ropy a paliv

Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

[Zdroj: xStation 5]

Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

  • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
  • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

„Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

—

Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

–DNA–