Rozpočtové provizorium brzdí růst deficitu státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem 16,9 miliardy korun. Výsledek ovlivnily úspory rozpočtového provizoria. To omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limituje i nemandatorní výdaje.

Výdaje státu letos v únoru meziročně klesly o téměř deset procent. Naopak příjmy vzrostly o 5,4 procenta. A to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného [+10,7 mld. Kč]. O 7,2 miliardy korun státnímu rozpočtu meziročně přispěly i vyšší příjmy z EU. Informuje o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

„Na konci února dosáhl schodek státního rozpočtu 16,9 miliardy korun. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 51,7 miliardy korun,“ komentuje vývoj analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Zdůrazňuje, že na příjmové straně rozpočtu za první dva měsíce letoška přispěly příjmy z EU v celkové výši 30,4 miliardy korun.

„Výrazně narostla i váhově nejvýznamnější položka pojistného na sociální zabezpečení [+6 % meziročně]. Tam se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných,“ doplňuje.

Státní rozpočet v lednu skončil v přebytku 32,4 miliardy korun

Na výdajové straně únorovému výsledku státního rozpočtu výrazně pomohlo rozpočtové provizorium. A je příčinou, proč za první dva měsíce poklesly běžné výdaje meziročně o téměř deset procent. Provizorium se projevuje v omezení transferů, předfinancování v kapitolách regionálního školství, sociálních služeb nebo výzkumu a vývoje.

„Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude dynamika státního rozpočtu výrazně horší,“ uvedl dále Gec.

Provizorium dočasně snižuje výdaje rozpočtu

To, že hlavním důvodem nejlepšího výsledku hospodaření za posledních osm let je rozpočtové provizorium, potvrdila ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

„To výrazně komplikuje zahajování investičních akcí, spouštění nových vědecko-výzkumných projektů či zvyšování zanedbaných platů ve veřejné sféře,“ řekla.

Dopady rozpočtového provizoria dokládají data o plnění rozpočtu ke konci února. Z nich vyplývá, že objem celkových výdajů stanovených na měsíce leden a únor se vyčerpal na 85 procent. Toto tempo [-9,8 %, -35,7 mld. Kč] určil vývoj běžných výdajů [-10,4 %, -36,2 mld. Kč]. A právě ten tlumila specifika rozpočtového provizoria.

Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

Mandatorní výdaje: Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+5,0 %, +7,8 mld. Kč] se na straně výdajů rozpočtu nejvíce podílely výplaty důchodů [+5,0 %, +6,1 mld. Kč]. Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta. Z dalších dávek nejvíce rostly:

  • Nemocenské: +0,6 mld. Kč.
  • Podpory v nezaměstnanosti: +0,5 mld. Kč.
  • Příspěvek na péči: +0,4 mld. Kč.
  • Dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky: 0,2 mld. Kč.

Významný je z hlediska plnění rozpočtu výrazný pokles transferů příspěvkovým a podobným organizacím [-57,1 %, -16,2 mld. Kč]. Na podporu výzkumu, vývoje a inovací šlo letos o 15 miliard korun meziročně méně. Příjemci jsou zejména vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Důvodem je opět rozpočtové provizorium.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu se zvýšily meziročně o 5,4 procenta [+15,9 mld. Kč]. Celkově vzrostl výběr pojistného [+6,0 %, +7,7 mld. Kč] a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, jak už bylo uvedeno, o 31,3 procenta [+7,2 mld. Kč]. Inkaso daní u osob samostatně výdělečně činných v únoru stouplo o 2,2 procenta, to je o tři miliardy korun.

Daňové příjmy ke konci února / změna meziročně:
  • Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +7,0 %, +1,7 mld. Kč.
  • Daň z příjmů právnických osob: +18,6 %, +0,6 mld. Kč.
  • Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +10,1 %, +0,1 mld. Kč.
  • Daň z přidané hodnoty: +1,7 %, +1,2 mld. Kč.
  • Inkaso spotřebních daní: -2,1 %, -0,6 mld. Kč.

MF ČR upozornilo, že příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou letos nejvíce dotčeny zvýšením odvodů OSVČ z 35 procent průměrné mzdy na 40 procent.

OSVČ na odvodech zaplatí více. Nová vláda jim ale navýšení vrátí

Proto navrhlo legislativní úpravu, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. A to se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí letošního roku.

–RED–

Navzdory válce v Íránu dolar dál zůstává bezpečným přístavem

„I když i dolar teď čelí politickým i fiskálním rizikům, tato rizika jsou v konkurenci s dalšími měnami považována za marginální, nikoliv existenční,“ říká k dění na Blízkém východě investiční analytik a spolupracovník FinTag Petr Novotný.

Navzdory neustálým diskusím o ústupu amerického dolaru z výsluní ukazuje současná eskalace napětí na Blízkém východě pravý opak. I když žádné aktivum nenabízí stoprocentní ochranu, dolar v porovnání s alternativami jasně dominuje.

Islamic Republic of Iran Broadcasting mlčí. Ale vysílala Trumpa a Netanjahua

Americký dolar i nyní v době války v Íránu nabízí negativní korelaci k riziku, dobrou likviditu, uchovává si hodnotu i kredibilitu. Více o tématu v textu investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

Proč je dolar vítězem právě teď?

Specifikem aktuálního konfliktu s Íránem je hrozba zablokování Hormuzského průlivu. Což může vyvolat nákladovou inflaci po zdražení ropy a zemního plynu. Zde se z pohledu USA a vývoje dolaru ale projevuje hned několik zásadních strukturálních bodů. A těmi jsou:

  • Energetická nezávislost: USA jsou dnes čistým exportérem energií. Růst cen ropy tak nepoškozuje americkou ekonomiku tolik jako ekonomiky Japonska, EU či Británie. Ty jsou na dovozu závislé.
  • Role FEDu: Odolnost amerického růstu umožňuje Federálnímu rezervnímu systému udržovat přísnou, jestřábí, měnovou politiku i při stále přítomné inflaci. To zvyšuje atraktivitu dolaru.
  • Ceny komodit: Vzhledem k tomu, že ropa a plyn se oceňují v dolarech, posilující dolar paradoxně ještě více prodražuje energie pro zbytek světa. Čímž americký dolar dál upevňuje svou dominanci.

Tradiční útočiště, jakými jsou dolar a zlato, tak i nadále zůstávají. Jejich efektivita se ale mění podle typu krize. Zatímco zlato může chránit v inflačních scénářích, jeho volatilita snižuje spolehlivost. Výsledek je, že pro současnou situaci na Blízkém východě zůstává americký dolar tím nejefektivnějším „bezpečným přístavem“.

Proč zůstává americký dolar stabilní

Základním úkolem „bezpečného přístavu“ je růst nebo stagnace ve chvíli, kdy akciové trhy krvácejí. V tomto ohledu dolar spolu s japonským jenem vykazuje nejsilnější negativní korelaci s indexem MSCI World. Tento vztah není dán pouze sentimentem, ale strukturou trhu. Dolar je globálním nástrojem financování. Jakmile investoři začnou snižovat páku [deleveraging, pozn. red.], automaticky vzniká poptávka po dolaru k uzavření pozic.

Čeká svět ropný šok? To se dozvíme už zítra! Riziko je inflace

Bezkonkurenční likvidita: V době krize, jako je ta nynější, musí být aktivum prodejné okamžitě a ve velkém objemu. V hierarchii likvidity stojí dolar na vrcholu, následovaný jenem a americkými dluhopisy.

Čína vyzvala banky, aby omezily držení amerických státních dluhopisů

Naopak aktiva jako bitcoin nebo korporátní dluhopisy v době špičkového napětí většinou selhávají. Jejich likvidita závisí na soukromé chuti riskovat, která v krizi ale mizí. Měny a státní dluhopisy mají navíc veřejnou podporu centrálních bank, která funguje jako pojistka.

Stabilní uchovatel hodnoty: Investoři hledají aktiva s nízkou reálnou volatilitou. Zatímco švýcarský frank a americký dolar si vedou dobře, komodity a bitcoin propadají kvůli extrémní kolísavosti. I když inflace v posledních letech volatilitu zvýšila, dolar si díky silným institucionálním základům udržuje důvěru trhu lépe než rizikovější alternativy.

Volatilita jednotlivých tříd aktiv

[Zdroj: Bloomberg]

Institucionální kredibilita: Důvěra je v čase války klíčová. Zatímco zlato trpí logistickými riziky [závislost na fyzickém dodání či úschovnách, pozn. red.] a bitcoin zatím teprve hledá institucionální ukotvení a tvoří svou historii, USA těží z hlubokých kapitálových trhů a statusu rezervní měny.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag