Categoría: Ekonomika

Publicado el

Úřednický ping pong: Příspěvky pro OZP zůstávají pod úřady práce

Zprvu od září 2025, poté od července 2026 měly veškeré příspěvky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít z Úřadu práce ČR [ÚP ČR] pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] kvůli zrychlení jejich vyřízení. To se ale nestane.

A tak si budou i nadále se zdravotním postižením žádat o příspěvky na pobočkách úřadu práce. Pro Zdravé Zprávy to potvrdil František Bikár z tiskového oddělení Úřadu práce ČR.

„Původně plánovaný převod této agendy na Českou správu sociálního zabezpečení k 1. 7. 2026 se podle dostupných informací pravděpodobně posune do poloviny roku 2028,“ sdělil redakci Bikár.

To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvky na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to i po 1. 7. 2026, vyřizují úřady práce.

„Podrobnosti k důvodům, k dalším krokům i k harmonogramu digitalizace agendy jsou plně v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjasnil dále Bikár.

Redakce se proto obrátila s dotazy o upřesnění důvodů odkladu převodu příspěvků pro OZP z ÚP ČR na ČSSZ na resort práce a sociálních věcí. Na vyjádření zatím čeká.

Převod příspěvků pro OZP pod ČSSZ spadl pod stůl

O převodu příspěvků na péči a dalších podpor pro OZP z Úřadu práce ČR pod sociální správu informoval bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] prvně už v polovině roku 2024. K přesunu agendy mělo dojít od září 2026. Což se ale nestihlo a termín se posunul na červenec 2026. Ani tento termín, jak pro Zdravé Zprávy nyní potvrdil Bikár z ÚP ČR, ale neplatí. A zatím se hovoří o odkladu na polovinu roku 2028.

Hlavní důvod převodu příspěvků pro OZP pod ČSSZ bylo dle MPSV zjednodušení a zrychlení procesu odbavení žádostí o tyto příspěvky. Přičemž v praxi není výjimečná situace, kdy se kvůli dlouhým řízením žadatel dávky nedožije, zemře dříve, než mu ji úřad přizná a vyplatí.

Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní

Do řízení o přiznání podpory totiž vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce, nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky.

Odkládá se i elektronizace dávek pro zdravotně postižené

Tím, že by celá agenda podpor pro OZP přešla pod ČSSZ, by se výrazně zkrátil celý proces odbavování žádostí či znovu posuzování nároku na příspěvky. A pro samotné příjemce příspěvků i zpřehlednil. K tomu ale bohužel ani letos a zřejmě ani v příštím roce nedojde a nadále se bude hrát v řízení takzvaný úřednický ping pong.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Osob se zdravotním postižením se přitom nikoli nevýznamně dotýká i další odklad zjednodušení přístupu k vyřizování podpor a příspěvků. Tento týden vrchní ředitel sekce IT na MPSV Karel Trpkoš potvrdil, že nedojde ani k zařazení příspěvků pro OZP do aplikace Jenda od dubna 2026. Jak se původně plánovalo.

Odklad elektronizace příspěvků pro OZP na neurčito Trpkoš vysvětlil jinými prioritami úřadu. Konkrétně uvedl „hlídačkovné“. To je chystaná dávka pro rodiče – denní studenty VŠ a VOŠ určená na hlídání dětí do 3 let věku v době, kdy jsou ve výuce. A dále přípravou transpozice evropského elektronického průkazu pro OZP.

Veronika Táchová

Publicado el

Senát rozhodne o odkladu superdávky, ve hře jsou překvapivě dvě varianty

Senátní sociální výbor doporučil odklad nové dávky státní sociální pomoci o čtvrt roku. Novou výši dávky by dostávaly domácnosti nikoli od května, ale od srpna. Ve hře ale jsou dva návrhy. To, který má Senát přijmout, se dozví před jednáním.

Odklad vyplácení nové dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky, o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky [ANO]. A návrh na posunutí termínu podpořil minulý týden i senátní ústavně-právní výbor. Poslanci schválili změnu zrychleně v prvním čtení v polovině února. Pro hlasovali poslanci koalice i opozice.

„Výbor pro sociální politiku podpořil senátní tisk o superdávce a životním minimu. Má širší obsah. Naopak výbor nepřijal tisk jen o životním minimu. Jde o technickou záležitost – tyto zákony by byly zbytečně zdvojeny,“ vysvětlil po jednání Výboru jeho předseda Lumír Kantor [KDU-ČSL a nezávislí].

Předseda Senátu Miloš Vystrčil [ODS] na tiskové konferenci po zasedání organizačního výboru upozornil na postup schvalování návrhu zákona ze strany jeho předkladatele poslance a ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Ten totiž už dříve řekl, že podle postupu práce na přípravách nové dávky rozhodne až v průběhu schvalování normy, zda ji skutečně bude nutné přijímat, či nikoli. Tedy se odloží.

„Až zítra [4.3.] se dozvíme, který zákon máme schválit a který zamítnout,“ uvedl Vystrčil.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Senát projedná návrh zákona ve středu, zítra, 4. března. A pokud by se zjistilo, že úřady práce zvládají přepočet nynějších dávek podle nových parametrů platných od října 2025 pro novou dávku státní sociální pomoci, pak Juchelka plánuje požádat Senát o zamítnutí zákona k superdávce. Z toho důvodu Sněmovna schválila i souběžnou ministrovu novelu, jež posouvá jen úpravy životního minima kvůli snížení administrativy z května na červenec.

Senát zřejmě schválí odklad superdávky

Odklad změn částek životního minima má podle Juchelky zjednodušit přepočet dávek státní sociální pomoci. Posun zamezí nutnosti dvojího přepočtu, vysvětlil již dříve.

Novela upravující termín čerpání superdávky předpokládá odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Životní minimum pro samotného dospělého se má zvýšit ze 4 860 korun na 5 500 korun. U prvního dospělého v domácnosti má vzrůst ze 4 470 korun na 5 000 korun, naopak u dalšího dospělého má klesnout ze 4 040 korun na 3 750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.

Senátoři navrhují definovat neadekvátní léčbu na sklonku života

Příjemci dosavadních čtyř příspěvků, kteří podali žádost do konce roku, mají začít podle nyní platného zákona pobírat superdávku od května. Do té doby jim úřady posílají nynější částku. Navazující novela má ale přinést odklad vyplácení superdávky o čtvrt roku, tedy na srpen. Souběžně by mohla změny v životním minimu odložit na říjen.

Navýšení životního minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, kde bude i nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.

Šéf senátního zdravotnického výboru Fiala jde s hejtmanem Kubou

Novela dále jasně stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nepovažuje za započitatelný příjem. Změny v posuzování nároku domácnosti na superdávku by se měly uplatit až od června 2028, nikoli od letošního července. To kvůli nutným změnám v informačních systémech.

Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale jednotlivých členů domácnosti. Posuzování se využívá podle zdůvodnění například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.

–ČTK/RED–

Publicado el

Analýza: Ceny ropy a plynu vystřelily nahoru. Koruna současně oslabuje

Koruna včera [3.3.] oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Prudce zdražily plyn a ropa. Včerejší reakci trhů na konflikt s Íránem a další dění shrnuje na FinTag ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Určitě jednou z hlavních zpráv ekonomky Steckerové [na obr. vpravo, pozn. red.] je oslabování české koruny a dalších středoevropských měn, jako je polský zlotý a maďarský forint. A současně i prudké zdražování ropy a plynu na komoditních trzích. Zkrátka dění na finančních trzích včera [3.3.] výrazně poznamenal pokračující ozbrojený konflikt na Blízkém východě.

—

Česká koruna oslabila oproti euru o 0,6 procenta a dostala se na 24,44 CZK/EUR. Podstatně výrazněji ztrácel zbytek regionu. Polský zlotý si odepsal ze svého konta 1,3 procenta na 4,3 PLN/EUR, maďarský forint 2,8 procenta na 390,8 HUF/EUR. [O roli koruny v časech krize jako měny více zde.]

Vývoj kurzu eura k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026

[Zdroj: xStation 5] 

Dařilo se naopak americkému dolaru, který investoři stále vnímají jako bezpečný přístav. Dolar vůči euru zpevnil o 1,3 procenta a jeho kurz v odpoledních hodinách prolomil hladinu 1,16 USD za euro.

Cena ropy překročila 80 USD/barel a nacházela se mírně nad 83 dolary [cca 1 743 Kč] za barel, tedy ve srovnání se začátkem letošního roku o třetinu výše. [Aktuálně, 4.3., se dál drží uvedené úrovně, pozn. red.]

Vývoj kurzu dolaru k české koruně od 2.3. do 4.3. [k 09:30] 2026
Česká koruna se k dolaru aktuálně obchoduje na hladině 21 korun za dolar. / Zdroj: xStation 5

Spolu s ropou zdražuje i zemní plyn. Jeho spotová cena se vyšplhala k 57 [cca 1 390 Kč], zatímco na přelomu roku se nacházela pod 30 EUR/MWh [cca 730 Kč]. Vliv na to má přerušení produkce zkapalněného plynu [LNG] v Kataru.

—

Pokračovala i redukce sázek na snižování úrokových sazeb. Ve Spojených státech investoři očekávají v letošním roce snížení klíčové sazby FEDu o necelých 50 bazických bodů. V České republice jsou již vyhlídky na „cut“ [snížení sazeb, pozn. red.] odmazány úplně.

Inflace v eurozóně, HDP ČR za 4. kvartál

Z dat stojí za zmínku únorová inflace v eurozóně, která překvapila ve směru nahoru. Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. Z hlediska dalšího vývoje bude klíčové, jak vysoký a jak trvalý bude nárůst cen ropy a zemního plynu. Pokud jejich ceny zůstanou na dnešní zvýšené úrovni, může inflace v březnu dosáhnout 2,5 procenta meziročně.

  • Náš základní scénář ale předpokládá, že současný šok je dočasný. Což by omezilo sekundární dopady na inflaci.
  • Stále tedy očekáváme, že celková inflace zůstane po většinu druhé poloviny roku 2026 pod dvěma procenty.

Z tuzemských dat byl zveřejněn zpřesněný odhad růstu hrubého domácího produktu za čtvrtý kvartál. Ten přinesl jeho mírnou revizi z 0,5 procenta mezičtvrtletně na 0,6 procenta. Mezičtvrtletní růst ekonomiky táhla domácí poptávka.

Česká ekonomika loni rostla o 2,6 %. Dál ji táhne spotřeba domácností

Spotřeba domácností se v loňském čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně zvýšila o 1,3 procenta. Zrychlil i mezičtvrtletní růst fixních investic [z 1,0 % v Q3 na silných 1,7 % v Q4]. Silný růst v posledním loňském čtvrtletí vykázala i spotřeba vlády [+1 %]. Příspěvek čistého vývozu se snížil, přesto ale zůstal kladný.

Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky