Category: Ekonomika

Slovensko draze zaplatilo za energodotace i těm nejbohatším

Loni na podzim slovenská vláda schválila zákon o takzvané energopomoci. Tu vyplácí letos dál, ale už ne plošně jako v minulých třech letech. Důvod je prostý. Plošné energodotace se ukázaly jako neefektivní, a hlavně mimořádně nákladné.

Foto: Redakce FinTag

Slovensko v posledních letech prošlo nákladným experimentem s plošným dotováním cen energií. Koaliční vláda premiéra Eduarda Hegera [OĽANO] reagovala na prudký růst cen energií po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 masivními přímými dotacemi v podobě energopoukázek. Výhodou plošných dotací byla rychlost zavedení a administrativní jednoduchost. Nevýhodou však bylo, že pomoc proudila i těm, kteří ji nepotřebovali, tedy domácnostem s vysokými příjmy. A to stejné platilo i pro firmy a průmyslové odběratele. A pak tu byly náklady, které oproti jiným efektům zůstaly v podobě vyššího zadlužení.

„Celkové náklady jen v roce 2023 překročily 3 miliardy eur,“ říká pro FinTag výkonný ředitel Kanceláře Rady pre rozpočtovú zodpovednosť [RRZ] Viktor Novysedlák.

Tři miliardy eur činí v přepočtu zhruba 73 miliard korun.

„Přičemž přibližně 0,9 miliardy eur se podařilo refundovat z prostředků Evropské unie,“ doplňuje Novysedlák pro FinTag.

V roce 2024 klesly výdaje na energopomoc na zhruba 1,1 miliardy eur [cca 27 mld. Kč] a v roce 2025 na 531 milionů eur [cca 13 mld. Kč].

Náklady na energodotace na Slovensku

[Zdroj: FinTag, RRZ]

Výdaje klesaly ruku v ruce s tím, jak se situace na energetických trzích postupně uklidňovala. Až letos vláda Roberta Fica [SMER-SD] ale ukončila plošné vyplácení této pomoci. Nárok na dotace si zachovaly jen ty domácnosti s příjmy pod stanovenou hranicí takzvané bonity.

„Odhadované celkové výdaje by měly dosáhnout přibližně 384 milionů eur. Přičemž čistý dopad na rozpočet po zohlednění náhrad z EU fondů představuje kolem 174 milionů eur,“ říká, na kolik vyjde energetická podpora po změně jejích podmínek, Novysedlák.

To znamená, že ze slovenského rozpočtu v letošním roce odejde na pokračování energopomoci v přepočtu něco málo přes čtyři miliardy korun. Otázka ale zní, zda tomu tak skutečně bude. Podle některých kritiků zákona totiž i adresné schéma podpory stále pokrývá až 90 procent slovenských domácností.

Jak RRZ hodnotí efektivitu plošných dotací

Podle Viktora Novysedláka se slovenská RRZ vyjadřovala k problematice opakovaně. Plošné energodotace měly podle ní výrazné fiskální náklady a zvýšily potřebu dodatečné konsolidace.

„Odkládání přechodu na tržní ceny a poskytování plošných dotací přispělo k odklonění se od zamýšlených cílů pro deficit a dluh,“ říká pro FinTag.

Ve srovnání s jinými zeměmi EU, které zvolily adresnou pomoc cílenou na nízkopříjmové domácnosti a zranitelné skupiny od samého počátku, podle něj Slovensko vynaložilo podstatně více prostředků na domácnosti, které finanční kompenzaci vůbec nepotřebovaly.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Nynější přechod k adresné pomoci kvituje jako krok správným směrem. Ale i varuje, že sám o sobě nestačí. Deficity veřejných financí jsou dlouhodobě na neudržitelných úrovních i bez zohlednění výdajů na energodotace. Stabilizaci rostoucího veřejného dluhu a jeho následné snižování si žádá konsolidační opatření ve výrazném rozsahu.

„Splnění vládních rozpočtových cílů do roku 2028 si vyžádá opatření v objemu 3,8 procenta hrubého domácího produktu,“ vysvětluje.

Podle slovenských ekonomů to nebude vůbec snadné. Vláda volbu konsolidační strategie musí vyvažovat s ohledem na ekonomický růst, který je na Slovensku aktuálně utlumen. Špatně nastavená konsolidace by mohla hospodářský výkon dále brzdit a celý proces ozdravení veřejných financí tak prodloužit. Slovenský experiment s dotováním cen energií tak zanechal zemi před nelehkým úkolem. Napravit škody na státní kase, aniž by se přitom zastavilo hospodářské oživení. A to v situaci, kdy plošné dotování cen energií přišlo státní kasu v přepočtu na necelých sto miliard korun.

Jak je na tom Slovensko se zadlužením

Přestože přechod na adresnou pomoc v případě energií představuje krok správným směrem, veřejné finance zůstávají v hluboké nerovnováze. Slovenský státní dluh loni překročil 61 procent HDP. Přispělo k tomu i nepřesně cílené dotační řešení.

Z ročního hlediska loni činil deficit veřejné správy Slovenska 4,45 procenta HDP. Oproti roku 2024 ale šlo o meziroční zlepšení, protože tehdy zadlužení činilo 5,35 procenta HDP.

Deficit veřejných financí SR k dubnu 2026 v % HDP

[Zdroj: susr.statistics.sk]

Absolútní většinu loňského deficitu způsobilo hospodaření ústřední státní správy, jež skončilo v červených číslech na úrovni 6,93 miliardy eur [cca 169 mld. Kč]. Místní samospráva vykázala deficit necelých 86 milionů eur [cca 2,1 mld. Kč]. Celkový slovenský státní dluh pak v roce 2025 dosáhl necelých 84 miliardy eur [cca 2 biliony Kč], to je 61,39 % HDP. Jen od roku 2022 vzrostl v přepočtu o bezmála půl bilionu korun.

Marek Jendrál

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026
Inflace v Česku je na 2,5 procentech. A dál poroste

Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].

Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.

„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.

„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.

Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček

Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.

„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.

Inflace kolem 3 procent

Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.

„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.

Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026

[Zdroj: ČSÚ]

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil uvádí, že celková inflace by se v Česku v závěru roku mohla pohybovat i mezi 3 až 4 procenty a v průměru za celý rok může dosáhnout zhruba 2,6 procenta. Také ale upozorňuje, že nezdražují pouze paliva, ale i služby. A mírně zdražuje i průmyslové zboží.

Reakce centrální banky

„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.

Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.

Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.

„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.

Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.

–DNA–

(more…)

7 May, 2026