Categoría: Finance

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

    Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

    Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

    V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

    Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

    Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

    To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

    „Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

    Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

    Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

    „A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

    Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

    Přerozdělují se veřejné peníze

    Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

    Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

    Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

    Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

    Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

    Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

    Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

    Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

    Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

    Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

    V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

    A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

    I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

    Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

    Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

    Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

    Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

    „ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

    –DNA–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–

  • Influenceři pozor! V DAP za rok 2025 roste limit pro vyšší zdanění

    V daňových přiznáních tvůrci online obsahu a influenceři často chybují v sazbě zdanění svých mnohdy nemalých ročních příjmů. Měli by přitom vědět, že do vyšší 23% sazby spadají v roce 2025 veškeré příjmy přesahující 1 676 052 korun.

    A to znamená, že veškeré přijaté příjmy za rok 2025 přesahující hranici 1 676 052 Kč musí influenceři stejně jako tvůrci internetového obsahu, ale i kterákoliv fyzická osoba zdanit vyšší 23% sazbou daně z příjmu. Zkušenosti pracovníků berních úřadů z předchozích let ukazují, že právě v dodržení progresivního zdanění dělají tito influenceři nejčastěji chyby.

    „U daně z příjmů bude většina fyzických osob postupovat stejně jako při podání přiznání za loňský rok. Neměly by zapomenout na zvýšení hranice příjmů pro uplatnění vyšší sazby daně. Zároveň by si měly pečlivě zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se asi nejčastěji chybuje,“ shrnuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy České republiky [FS ČR].

    Oproti loňsku, kdy se podávala daňová přiznání za kalendářní rok 2024, nedošlo letos k žádným zásadním změnám. Což by v podstatě mělo snížit chybovost v podaných daňových přiznáních, míní šéfka Finanční správy ČR.

    I influenceři si hlídají obrat kvůli DPH

    Mimo dodržení progresivního zdanění u příjmů influenceři a tvůrci online obsahu chybují i v tom, že nepřiznají veškeré příjmy v daném zdaňovacím období. Anebo nesprávně uplatní své výdaje.

    „Častá jsou i opomenutí povinností souvisejících s daní z přidané hodnoty,“ doplňuje mluvčí FS ČR Patrik Madle.

    K plátcovství daně z přidané hodnoty [DPH] se mají povinnosti, a to nejen influenceři, registrovat v momentě, kdy jejich obrat za posledních dvanáct měsíců přesáhne dva miliony korun. A i pro tuto skupinu daňových poplatníků platí, že k DPH se mohou registrovat dobrovolně, dodává za Finanční správu ČR Patrik Madle.

    Zdanění výher v loterii a tombole funguje jinak než u hazardu

    Pokud není influencer či tvůrce online obsahu již registrovaný jako plátce DPH, pak se při spolupráci se zahraničními subjekty, jako jsou v jejich případě často Google, Meta, YouTube, Instagram nebo TikTok, povinně registrují jako takzvaná identifikovaná osoba [IO]. A poté musí podávat daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení z příjmů za měsíce, kdy jim z těchto kontraktů plynuly příjmy. A platit z nich i daň.

    Vyšší zdanění příjmů nad 36násobek průměrné mzdy

    Vzhledem k mnohdy nikoli nízkým příjmům influencerů od tuzemských i zahraničních subjektů se jich často týká vyšší zdanění příjmů. Totiž v Česku funguje základní 15% sazba daně z příjmů fyzických osob. Avšak pokud příjem převýší za daný kalendářní rok 36násobek průměrné mzdy platné pro toto období, pak se částka nad tento limit daní vyšší 23% sazbou daně z příjmů.

    „Základ daně do této hranice se zdaňuje 15% sazbou, část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23% sazbě daně,“ potvrzuje Madle.

    Finanční správa nově hlídá airbnb a další digitální platformy

    Limitní hranice, kterou určuje 36násobek průměrné mzdy, činí pro rok 2025 částku 1 676 052 korun. V předchozím roce 2024 vycházela na 1 582 812 korun. Vyšší sazba daně se tak neuplatňuje na celý příjem. Ale pouze na část základu daně, která tuto hranici přesáhne, opakuje pro jistotu mluvčí Finanční správy ČR.

    Do daňového přiznání patří i barterová plnění

    Ten dále upozorňuje, že je v daňovém přiznání nutné uvést veškeré příjmy. To znamená i ty ze zahraničí nebo přijatá formou barteru. To značí přímou směnou zboží nebo služeb za jiné zboží či služby bez použití peněz. V případě tvůrců online obsahu či influencerů jde typicky o příjmy od klientů, které prezentují třeba na platformách, jako jsou YouTube, Instagram, TikTok, Twitch, OnlyFans či jinde.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Mimo to do příjmů zahrnují také odměny za marketingovou a reklamní činnost, kdy jde často o sponzorované spolupráce typu product placement. Dále o provize, affiliate programy a už zmíněná barterová plnění. To jsou věci a služby získané výměnou za sjednanou propagaci.

    „Ta je pro účely zahrnutí do daňového přiznání potřeba ocenit jejich peněžní hodnotou,“ vyjasňuje, jak barterovou spolupráci zahrnout do daňového přiznání, Patrik Madle.

    Tím naráží i na příjmy za služby v cizí měně. Ty je podle něj třeba pro účely zdanění přepočítat na české koruny. K tomu doporučuje použít jednotný kurz pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. A který pro zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství Pokynem č. GFŘ-D-75. Dostupný je na webu FS ČR na odkazu zde.

    –VRN–