Pruebas 2

Categoría: Finanční trhy

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

    „Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

    A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

    „Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

    „Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

    [Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos, pozn. red.]

    Krize důvěry, kterou lze spočítat

    Jeho slova de facto znamenají, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. Podle Greena důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

    „Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

    „Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

    A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

    „Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

    Dopady do ekonomiky

    Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

    „Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

    Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

    „Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

    Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

    „To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

    Naděje tady podle něj ale stále žije.

    „Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

    –DNA–

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag