Pruebas 2

Categoría: Finanční trhy

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    —

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    —

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    —

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

    Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.

    Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.

    —

    Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.

    Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
    • Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
    • Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
    • Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
    • Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.

    Geopolitické dno, anebo začátek krachu?

    Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.

    Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

    Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.

    Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový

    Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.

    Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

    Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.

    Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–

  • Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

    Cena nafty v Česku je nejvyšší od listopadu 2022, dál zdražuje i benzin. Důvodem je ozbrojený konflikt na Blízkém východě. Podle americké stanice CBS News se USA navíc připravují na možný pozemní útok na Írán.

    Vysoce postavení vojenští velitelé si údajně vyžádali potřebná povolení k přípravě případné operace, uvádí CBS. Podle ní USA urychlují přesun námořní pěchoty na Blízký východ, přičemž příští týden by mohlo dorazit až 2 200 mariňáků. Prezident Donald Trump pozemní operaci v Íránu před novináři vyloučil, ale i dodal, že novináři by byli poslední, kterým by takovou informaci sdělil.

    Trump dal včera 48hodinové ultimátum Íránu na úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle něj začnou USA ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. [Největší elektrárnou v Íránu je paroplynová elektrárna Damavand, známá také jako elektrárna Pakdasht. Nachází se přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Teheránu, pozn. red.]

    V dalším příspěvku shrnul aktuální dění z jeho pohledu. Uvedl, že Amerika zvažuje ukončení operace. Dosáhly totiž podle něj nepopiratelných výsledků.

    A těmi jsou: 
    • Úplné snížení íránského raketového potenciálu, odpalovacích zařízení a ostatní infrastruktury.
    • Zničení íránské obranné průmyslové základny.
    • Likvidace jejich námořnictva a letectva, včetně protiletadlových zbraní.

    Dále deklaroval cíl „nikde nedovolit“ Íránu, aby měl jaderné zbraně. I potvrdil ochranu spojenců na Blízkém východě, včetně Izraele, Saúdské Arábie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu a dalších.

    „Hormuzský průliv bude muset být v případě potřeby střežen a kontrolován jinými národy, které jej používají – Spojené státy ho nepoužívají! Pokud budeme požádáni, pomůžeme těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzském průlivu, ale nemělo by to být nutné, jakmile se odstraní íránská hrozba,“ uvedl Trump.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Mezitím pokračují vzájemné raketové útoky zejména mezi Izraelem a Íránem. Nejméně 39 lidí se zranilo po sobotním útoku íránskou balistickou raketou v jihoizraelském městě Dimona. Nachází se tam jaderné výzkumné centrum. Server Times of Israel s odvoláním na zdravotnickou záchrannou službu uvedl, že po dopadu rakety bylo do nemocnice převezeno dohromady 47 lidí. Včetně těch, kteří utrpěli psychický otřes.

    Ceny ropy a paliv

    Cena severoamerické ropy na konci tohoto obchodního týdne uzavřela na hranici mírně pod 107 dolarů za barel. Vyšší ceny ropy, a zejména problémy v Hormuzském průlivu zdražují paliva i v Česku.

    Vývoj ceny ropy Brent na konci tohoto týdne

    [Zdroj: xStation 5]

    Nafta zdražila na průměrných 44,62 Kč za litr, naposledy byla obdobě drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena benzinu v Česku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024.

    Průměrná cena naturalu v Česku od 28.2., kdy začaly útoky na Írán, stoupla o 6,49 koruny. Diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny. Před rokem benzin i nafta stály v průměru kolem 34,50 koruny.

    Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

    Ministerstvo financí ČR [MF ČR] už zveřejnilo první výsledky svého šetření marží obchodníků s palivy. Podle nich nyní marže obchodníků klesají. MF ČR uvedlo:

    • Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 koruny – 3,20 koruny, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 koruny až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k jedné koruně.
    • U benzinu běžná marže ve výši 2,35 koruny – 2,60 koruny zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu. A po spuštění monitoringu klesla až ke 2,10 koruny.

    MF ČR dále uvedlo, že v monitoringu výše marží bude pokračovat až do odvolání. Podle něj rostoucí ceny pohonných hmot zůstávají ostře sledovanou skutečností.

    Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

    „Příčiny jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 procenta s drtivým dopadem na celou ekonomiku. Česká republika má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU,“ uvedli zástupci MF ČR.

    —

    Podle analytiků bude i v příštím týdnu růst cen pohonných hmot pokračovat. Vedoucí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček uvedl, že i v případě částečného uklidnění situace na trhu nelze počítat s rychlým poklesem cen, protože vysoké vstupní ceny a přetrvávající nejistota budou zlevňování brzdit. A jak doplnil pro FinTag, po většinu času kopíruje cena nafty a benzinu v ČR přímo zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně.

    –DNA–