Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Proč zlato selhalo zrovna teď? Důvodů je hned několik

Zlato platí za nástroj, k němuž investoři utíkají ve chvíli, kdy se svět propadá do chaosu. Aktuální situace nás ale učí, že ani zlato není jistota vždy a za všech okolností. Více říká analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag Tomáš Vranka.

Přestože geopolitická stabilita utrpěla kvůli válce s Íránem další citelné trhliny, zlato nyní prochází jedním ze svých nejbolestivějších období. Od historických maxim kolem 5 600 dolarů [cca 118 330 Kč] za unci, kterých zlato dosáhlo letos v lednu, teď ztratilo už více než pětinu své hodnoty. Jeho cena propadla k hranici 4 000 dolarů [cca 84 520 Kč]. A i když se dnes [24.3.] obchoduje zase za více než 4 400 dolarů [cca 92 970 Kč], minulý týden cena zlata propadla o bezmála deset procent [-9,6 %]. To byl nejprudší propad ceny tohoto drahého kovu za sedm dní od září roku 2011.

Vývoj ceny zlata v posledních dnech

[Zdroj: xStation 5]

Ještě hůře než zlato dopadlo stříbro. Jeho cena se z maxim kolem 120 dolarů [cca 2 536 Kč] propadla skoro na polovinu. Nyní [24.3.] se obchoduje na úrovni 70 dolarů [1 480 Kč].

Proč zrovna teď zlato nedrží svou hodnotu

Důvodů pro současné oslabování zlata i dalších drahých kovů je hned několik. Hlavní roli v tom ale hraje americká centrální banka [FED] a její restriktivní politika. Zatímco ještě před pár týdny trh doufal ve dvojí snížení úrokových sazeb do konce roku, dnes je situace kvůli válce s Íránem docela jiná. O snižování úrokových sazeb v Americe, ale i jinde ve světě nemůže být řeč kvůli sílící inflaci v důsledku růstu cen energií. Někteří investoři už dokonce kalkulují s růstem úrokových sazeb. A právě vyšší úrokové sazby jsou pro zlato tradiční nepřítel. To proto, že zvyšují atraktivitu dluhopisů, které na rozdíl od zlata nesou výnosy. A ty v závislosti na současná inflační rizika raketově stouply.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ale jsou tu i další důvody. První je, že konflikt na Blízkém východě k překvapení všech nepodnítil masivní útěk investorů do méně rizikových aktiv. Dalším důvodem jsou opět centrální banky. Právě ty v minulosti nakupovaly zlato ve velkém [viz graf nákupů centrálních bank níže, pozn. red.]. Nicméně mnohé z nich v tom letos a právě teď ustaly pro maximální ceny zlata.

[Zdroj: Visual Capitalist, IMF]

Na cenu zlata tlačí i to, že mnohé země, které jsou dotčeny současnými problémy ve váznoucím obchodu s ropou a plynem, zlato prodávají. To proto, aby si zajistily potřebné finance, jimž jim vypadly kvůli omezení obchodu. A situaci komplikuje i samotná struktura trhu se zlatem, na němž nejsou jen velcí hráči. Po silném růstu ceny zlata do něj v posledních letech “naskočilo” mnoho drobných investorů a spekulativních obchodníků. A ti nyní ve velkém, a jak jinak než pod tlakem, likvidují své nakoupené pozice. Což zřetelně vidíme na odlivu kapitálu z oblíbených ETF fondů navázaných na zlato. To všechno jsou důvody pádu zlata z jeho historických maxim.

Mít tak cihličku nebo i víc cihliček. Zlato, jak na to?

Nicméně stejně jako jinde i u zlata platí, že “nic není ztraceno”. Světlo na konci tunelu [už možná] přinesly pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o produktivním jednání mezi USA a Íránem. Ta cenu zlata mírně stabilizovala. I když Írán Trumpova slova okamžitě označil za “fakenews”. Co říci závěrem? Události se mění každou hodinu a volatilita nejen na trhu se zlatem pravděpodobně jen tak nezmizí.

Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–