Úřednický ping pong: Příspěvky pro OZP zůstávají pod úřady práce

Zprvu od září 2025, poté od července 2026 měly veškeré příspěvky pro osoby se zdravotním postižením [OZP] přejít z Úřadu práce ČR [ÚP ČR] pod Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ] kvůli zrychlení jejich vyřízení. To se ale nestane.

A tak si budou i nadále se zdravotním postižením žádat o příspěvky na pobočkách úřadu práce. Pro Zdravé Zprávy to potvrdil František Bikár z tiskového oddělení Úřadu práce ČR.

„Původně plánovaný převod této agendy na Českou správu sociálního zabezpečení k 1. 7. 2026 se podle dostupných informací pravděpodobně posune do poloviny roku 2028,“ sdělil redakci Bikár.

To znamená, že veškeré příspěvky a podpory, včetně průkazů ZT, ZTP a ZTP/P či příspěvky na péči a zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením i nadále, to i po 1. 7. 2026, vyřizují úřady práce.

„Podrobnosti k důvodům, k dalším krokům i k harmonogramu digitalizace agendy jsou plně v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjasnil dále Bikár.

Redakce se proto obrátila s dotazy o upřesnění důvodů odkladu převodu příspěvků pro OZP z ÚP ČR na ČSSZ na resort práce a sociálních věcí. Na vyjádření zatím čeká.

Převod příspěvků pro OZP pod ČSSZ spadl pod stůl

O převodu příspěvků na péči a dalších podpor pro OZP z Úřadu práce ČR pod sociální správu informoval bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] prvně už v polovině roku 2024. K přesunu agendy mělo dojít od září 2026. Což se ale nestihlo a termín se posunul na červenec 2026. Ani tento termín, jak pro Zdravé Zprávy nyní potvrdil Bikár z ÚP ČR, ale neplatí. A zatím se hovoří o odkladu na polovinu roku 2028.

Hlavní důvod převodu příspěvků pro OZP pod ČSSZ bylo dle MPSV zjednodušení a zrychlení procesu odbavení žádostí o tyto příspěvky. Přičemž v praxi není výjimečná situace, kdy se kvůli dlouhým řízením žadatel dávky nedožije, zemře dříve, než mu ji úřad přizná a vyplatí.

Juchelka nechápe. Sociální zařízení má 60 klientů a k nim 13 kuchyní

Do řízení o přiznání podpory totiž vstupují dva úřady. A sice úřady práce a pracoviště ČSSZ. Žádost o příspěvek podávají zdravotně postižení na úřadu práce, nárok na podporu následně prošetřuje sociální správa, respektive její lékařská posudková služba. A ta výsledek šetření odesílá zpátky na úřady práce. Ty pak na základě posudku vydávají rozhodnutí o přiznání, nebo nepřiznání dávky.

Odkládá se i elektronizace dávek pro zdravotně postižené

Tím, že by celá agenda podpor pro OZP přešla pod ČSSZ, by se výrazně zkrátil celý proces odbavování žádostí či znovu posuzování nároku na příspěvky. A pro samotné příjemce příspěvků i zpřehlednil. K tomu ale bohužel ani letos a zřejmě ani v příštím roce nedojde a nadále se bude hrát v řízení takzvaný úřednický ping pong.

Elektronizace dávek pro OZP se odkládá. Stát má jiné priority

Osob se zdravotním postižením se přitom nikoli nevýznamně dotýká i další odklad zjednodušení přístupu k vyřizování podpor a příspěvků. Tento týden vrchní ředitel sekce IT na MPSV Karel Trpkoš potvrdil, že nedojde ani k zařazení příspěvků pro OZP do aplikace Jenda od dubna 2026. Jak se původně plánovalo.

Odklad elektronizace příspěvků pro OZP na neurčito Trpkoš vysvětlil jinými prioritami úřadu. Konkrétně uvedl „hlídačkovné“. To je chystaná dávka pro rodiče – denní studenty VŠ a VOŠ určená na hlídání dětí do 3 let věku v době, kdy jsou ve výuce. A dále přípravou transpozice evropského elektronického průkazu pro OZP.

Veronika Táchová

Komentář: Zelenskyj nemá pravdu. Třetí světová válka nezačala

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že třetí světová válka už začala. Uvedl to pro BBC při příležitosti čtvrtého výročí začátku války na Ukrajině. A je to pochopitelné, chce takto přitáhnout pozornost, ale mýlí se.

V magazínu The Spectator v komentáři No, Zelensky: World War Three hasn´t started to uvádí Mark Galeotti. Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.

Ve hře jsou emoce. Zelenskyj vidí, jak miliony jeho spoluobčanů prchají ze země a ze svých domovů, jak je ničena infrastruktura a města, a jak ho Vladimir Putin označuje za nacistu, drogově závislého a loutku Západu. Je tak docela pochopitelné, že se uchyluje k těmto apokalyptickým vizím.

A co víc. Ukrajina je nyní závislá na finanční pomoci Evropy [a dalších donátorů, pozn. red.]. Evropské peníze umožňují ukrajinské vládě a armádě dál fungovat. V situaci napjatých rozpočtů a při vzestupu populistických stran, z nichž mnohé sympatizují s Moskvou, nebo jsou alespoň Zelenskému nenakloněny, je pochopitelné, proč Zelenskyj Evropu takto burcuje a znepokojuje.

Proto musí ukrajinský prezident stále posilovat dojem, že Ukrajina bojuje nejen za svoji suverenitu a přežití, ale za celou Evropu. Že každá libra a každé euro, každá kulka nebo raketa pomáhá Ukrajině Rusko zadržovat.

Je to tak doopravdy?

Dříve než se stal Zelenskyj prezidentem, Putin dal jasně najevo, že Ukrajinu považuje za součást Ruska. V duchu úsloví, že kam dopadla bota ruského vojáka, to patří Rusku [snad i Aljaška, Paříž, Kábul a Peking?]. Nikdy ale zřetelně a jasně neřekl, že si přeje válku s Evropou. Že Rusku schází Varšava nebo Helsinky a třeba i Wolverhampton nebo Highgate.

Zelenskyj může prohlašovat, že „Rusko chce zavádět své pořádky“, ale to, co je na Putinovi nápadné, je absence této spasitelské ideologie. Ve válce s Ukrajinou sází na toxický mix nacionalismu, ruského ortodoxního šovinismu a sociálního tradicionalismu.

Analýza: Je, nebo není Ukrajina nacistická, jak hlásá Rusko?

Avšak snaha legitimizovat invazi na Ukrajinu a vůbec jím ordinovanou společenskou smlouvu – mlčte a nechte mě vést Rusko na cestě ke stabilitě a prosperitě – se neujala.

Zbytečná válka

Pojmy „vítězství“ a „porážka“ jsou velmi vágní. Rusko není s to, i když válka trvá už celá léta, dojít do Kyjeva. Ani na hranice Ukrajiny, za nimiž jsou země NATO. Ani hrozba rozdělení země na východní a západní část podél řeky Dněpr dnes není pravděpodobné. Přičemž Polsko, Finsko a pobaltské země, možné cíle útoku, nejsou snadným soustem.

  • Jak se ale vypořádat s protimluvem, který slýcháváme, totiž, že je Rusko na kolenou a že by mělo být zároveň hrozbou pro kontinent, který je mnohem bohatší a má více obyvatel?

Nelze obviňovat Zelenského, že stále opakuje, že „zastavit dnes Putina a zabránit mu v okupaci Ukrajiny je vítězstvím pro celý svět. Protože Putin by se na Ukrajině nezastavil.“ Hájí zájmy Ukrajiny, a to dělá velmi dobře.

Pozn. red.: Ukrajinského prezidenta v souvislosti s dovednostmi hájit zájmy Ukrajiny včera zmínil i americký prezident Donald Trump. V příspěvku o amerických zásobách zbraní ve věci aktuálních útoků na Írán mimo jiné uvedl:

„Zásoby munice Spojených států jsou ve střední a vyšší střední kvalitě, nikdy nebyly vyšší ani lepší. […] V nejvyšší kvalitě máme dobré zásoby, ale nejsme tam, kde bychom chtěli být. Mnoho dalších vysoce kvalitních zbraní máme uskladněno v odlehlých zemích. Ospalý Joe Biden utratil veškerý svůj čas a peníze naší země tím, že DÁVAL všechno P.T. Barnumovi (Zelenskému!) z Ukrajiny – v hodnotě stovek miliard dolarů – a přestože rozdal tolik super drahých zbraní (ZDARMA!), neobtěžoval se je nahradit.“

Zajímavé na tom je, že Trump ve svém příspěvku Zelenského označil jménem Phineas Taylor Barnum. A to není příliš lichotivé. Barnum žil v letech 1810–1891 a je legendárním americkým showmanem, podnikatelem, cirkusovým principálem a politikem, často označovaným za „krále cirkusu“ nebo „prvního milionáře ve světě showbyznysu“. A Barnum se proslavil zejména svými okázalými show, kuriozitami a schopností manipulovat s veřejným míněním. To spolu se  dalším vedlo v USA k zažití pojmu „barnumská reklama“.

Avšak zpátky ke komentáři Marka Galeottiho a slovům o třetí světové válce od ukrajinského prezidenta Zelenského.

My si musíme uvědomit, že tato rétorika skrývá nebezpečí. Zvlášť, když tato slova opakují západní lídři. Samotný pojem „válka“ ztrácí při častém opakování smysl. Někdo by už mohl ruské akce, vraždy a sabotáže v evropských zemích považovat za válečný akt. Ale nejsou již sankce jedním z nástrojů ekonomické války? Pokud ano, pak Západ Rusku vyhlásil válku už v roce 2014 po anexi Krymu. A co Trumpova záliba ve clech jako nátlakovém prostředku. Znamená to snad, že válčí s celým světem?

Pokud je toto všechno válka, pak svět ztrácí smysl. Jak jsem napsal v roce 2022 v knize The Weaponisation of Everything, globalizace, v jejímž rámci nyní ekonomiky spolupracují, konflikty vyostřila, i když se nebojuje zbraněmi…

Konflikt Ruska se Západem

Konflikt mezi Západem a Ruskem existuje a bude trvat nejméně tak dlouho, pokud bude Putin u moci. Ale musíme si uvědomit, že musíme změnit náš jazyk. Říkat si, že jsme ve válce s Ruskem stávající konflikt normalizuje. Pokud je toto válka, tak to není nic tak hrozného. Ale to nahrává Putinově propagandě vykreslující Západ jako agresora a devalvuje naši diskuzi. Pokud ale už jen to považujeme za válku, jak budeme potom mluvit, až na nás začnou létat skutečné rakety?

Mark Galeotti, The Spectator

Mark Galeotti vede poradenskou společnost Mayak Intelligence. Je čestný profesor na Fakultě slovanských a východoevropských studií UCL a autorem přibližně 30 knih o Rusku. Jeho nejnovější kniha nese název „Zkován ve válce“ a je o vojenské historii Ruska.