Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.
Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.
V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.
Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.
Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně
To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.
„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.
Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven
Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.
„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.
Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.
Přerozdělují se veřejné peníze
Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.
Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.
Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.
Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru
Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.
Změny ve vedení zdravotních pojišťoven
Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.
Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.
Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR
Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.
V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].
A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.
I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.
Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách
Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.
Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].
„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.
–DNA–