Finanční trhy aktuálně procházejí obdobím extrémního napětí. Dominuje mu prudký propad cen dluhopisů a eskalují geopolitická rizika. Situace kolem Íránu dál vyvolala nejistotu u dodávek energií, ale i budoucích kroků centrálních bank.
Jaký je výsledek? Zatímco se drží ropa na rizikových úrovních, akciový index S&P 500 se ocitl v rozhodujícím technickém bodě, který určí další směřování světových investic. A do toho všeho ceny dluhopisů propadají rychlostí, jakou dluhopisový trh dlouho nepamatuje. Více už v čerstvém shrnutí dění na trzích od investičního analytika a spolupracovníka redakce FinTag Petra Novotného.
—
Dluhopisové trhy zažívají masivní výprodej. Výnosy dluhopisů naopak rostou tempem, které investory šokuje. Ve Velké Británii výnosy poprvé od roku 2008 překonaly 5% hranici. Německé vládní dluhopisy se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos. Tato volatilita odráží rostoucí obavy, že centrální banky budou muset kvůli inflaci držet úrokové sazby vysoko déle, než se čekalo. Anebo je dokonce ještě zvýšit.
Hlavním motorem inflace je energetický sektor:
- Cena ropy Brent je vysoce volatilní. Kolísá kolem úrovně 100 USD za barel.
- Ropa WTI se stabilizovala v pásmu 92 až 100 dolarů za barel.
- Průměrné ceny nafty v USA podruhé v historii překonaly hranici 5 USD [cca 105,55 Kč] za galon [cca 3,8 litru]. Litr nafty tak vychází na cca 28 Kč.
- Konflikt zasáhl i trh s heliem. Jeho cena se zdvojnásobila. Což začíná pociťovat technologický sektor a firmy zaměřené na umělou inteligenci.
Geopolitické dno, anebo začátek krachu?
Blokáda Hormuzského průlivu trvá již čtyři týdny a snížila globální dodávky ropy, ale i plynu o přibližně 15 procent. Ekonomika tak momentálně čelí hrozbě stagflace. Stagflace definuje ekonomiku zasaženou vysokou inflací, stagnujícím hospodářským růstem a vysokou nezaměstnaností. Dochází k ní v momentě, kdy společnost zažije nečekaný otřes a vlády a centrální banky se pumpováním peněz do ekonomiky snaží udržet nezaměstnanost pod její přirozenou úrovní. Stagflace jako taková nastoupí ve chvíli, kdy peníze pro jejich množství v oběhu ztratí na hodnotě a vlády a centrální banky to donutí omezit podpory. Typickou ukázkou stagflace byla ropná krize v 70. letech minulého století.
Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není
Historické paralely naznačují, že po velkých geopolitických šocích trhy obvykle nacházejí své dno kolem 15. dne od začátku konfliktu. A to s průměrným celkovým poklesem mírně nad čtyři procenta. V této fázi se nacházíme právě teď. To značí, že pokud trh neudrží současné úrovně a nezačne v nejbližších dnech růst, hrozí indexu S&P 500 hlubší propad až k hranici 6 000 bodů.
Akcie pod tlakem, komoditní paradoxy a dolar jako takový
Akcie se dostaly pod silný technický tlak už v minulých týdnech. Od začátku nynějšího válečného konfliktu s Íránem klesly indexy Dow Jones a tituly s nízkou tržní kapitalizací o téměř sedm procent. Současně investory výrazně varuje fakt, že se propadly všechny hlavní americké indexy pod své 200denní klouzavé průměry. Což je hranice, která často odděluje rostoucí trend od medvědího trhu.
Nečekaný vývoj na komoditních trzích nastal u drahých kovů. Zlato prožilo nejhorší týdenní pokles za několik desetiletí a ztratilo psychologickou úroveň 5 000 dolarů [cca 105 550 Kč] za unci. V boji o roli nejbezpečnějšího přístavu tak nad fyzickým kovem momentálně vítězí potřeba hotovosti, a i nadále americký dolar.
Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500
Co lze teď říci jistě? No moc toho není. Ale snad přeci jen to, že zatímco drobní investoři už celkem zjevně podléhají obavám, velcí institucionální hráči a hedgeové fondy zatím masivně nevyprodávají. Vyčkávají na to, co se stane dál. To vše se děje za situace, kdy likvidita na trhu zůstává nízká a všichni jsou více než přecitlivělí na jakoukoli novou zprávu o dění v Perském zálivu.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
