Blog

  • Peter Beinart: What does it mean to be Jewish after the destruction of Gaza?

    Peter Beinart: What does it mean to be Jewish after the destruction of Gaza?

    A Jewish-American liberal columnist, journalist, Peter Beinart attends and speaks at the rally as pro-Palestinian Jewish Americans gather outside the ICE headquarters at the emergency rally to release Palestinian Green Card holder and Columbia University graduate Mahmoud Khalil and reject mass deportations of Trump Administration on Thursday evening, March 20, 2025, at Foley Square, New York City, United States. Photo by Selcuk Acar/Anadolu via Getty Images

    ” data-large-file=”https://i0.wp.com/therealnews.com/wp-content/uploads/2026/05/GettyImages-2205473647-scaled.jpg?fit=780%2C526&ssl=1″>

    Amid Israel’s ongoing destruction of Gaza, its illegal annexation of land in the Occupied West Bank, and belligerent warmaking in Iran and Lebanon, antisemitism around the globe is rising—but so is an international chorus of anti-Zionist Jews speaking out against Israel’s crimes. In this episode of The Marc Steiner Show, Marc speaks with renowned author and commentator Peter Beinart about his new book, Being Jewish After the Destruction of Gaza, and about the “civil war” within the Jewish world over Israel.

    Guests:

    • Peter Beinart is a renowned author, professor, and analyst whose commentary regularly appears in The New York Times and MSNBC. Beinart is a professor of journalism and political science at the Craig Newmark Graduate School of Journalism at CUNY, and he is the editor at large of Jewish Currents. Beinart is the author of numerous books, including his most recent work, Being Jewish After the Destruction of Gaza: A Reckoning. He lives with his family in New York City and writes regularly for his Substack, The Beinart Notebook.

    Credits:

    • Producer: Rosette Sewali
    • Studio Production: David Hebden
    • Audio Post-Production: Stephen Frank
    Transcript

    The following is a rushed transcript and may contain errors. A proofread version will be made available as soon as possible.

    Marc Steiner:

    Welcome to the Marc Steiner Show here on The Real News. I’m Marc Steiner. It’s great to have you all with us. And once again, we’re joined by Peter Beinart. He’s jumped with an incredible writing recently. He’s the 2026 Pan America Literary Award for nonfiction, his atest book being Jewish after the discussion of Gaza, a reckoning, which I encourage everyone to read and wrestle with. He’s a professor of journalism, political science at the New Mark School of Journalism at University of New York, contributing opinion writer at New York Times, editor at large of the Jewish currents, MSMDC, political commentator and non-resident fellow of the Foundation of the Middle East. And you can see his work at Beinart Notebook on Substack. So without further ado, welcome, Peter. Good to have you with us.

    Peter Beinart:

    Nice to be here.

    Marc Steiner:

    I was thinking many ways how to start this, but this is a very difficult time for Palestinians to survive. It’s also a very difficult time for Jews to stand up saying, “Not in our name.” And you are one of the most prominent people out there saying that and not being anti-Israeli or anti-Jewish about it. So talk a bit about that for a minute, just your whole way of approaching what we face.

    Peter Beinart:

    Well, Judaism is an ancient tradition, which speaks in many, many voices. But for me, when I think about what it means to be a Jew, and I start with the belief that Torah begins with the creation of human beings who are not of any religion or race or ethnicity. The first human beings that we encounter in Torah are not Jews or proto-Jews or Israelites or proto-Israelites. Adam and Eve and Noah, generation of the Tower of Babel, Cain and Abel, they’re universal human beings. And I think the lesson to that for me is that all human beings have incalculable value and that we must never lose sight of the value of all human life. And so what we see in the discourse in Israel and in many Jewish communities around the world is a support for the state of Israel that essentially trumps the value of the lives of all the people who live within that state.

    And that seems to me actually something akin to idolatry. It’s essentially the worship of something human made, the creation of a state, and the elevation of it over the lives of the human beings, human beings created in the image of God who live within that state, 50% of whom are Palestinian. And so to me, I think what’s incumbent upon us as Jews is to recenter the value of all human life, including Palestinian life at the center of how we think about what it means to be Jewish.

    Marc Steiner:

    So one of the things in what you’ve just said and what you’ve been writing, let me just throw this one thing out and maybe you’ll disagree or maybe you’ll agree, we’ll see. Antisemitism in this world runs very deep and it has for millennia. But what I’ve been talking and writing about recently is that for the first time in the history of the Jewish people, we’re unleashing it. We’re unleashing what’s dormant. We’re unleashing what’s active because of what’s happening in Israel, because of what Israelis are doing in our name to the Palestinians. And it doesn’t take much for hatred of Jews to explode. And I think it’s exploding because of ourprisian and Palestinians. Does that fit at all with you?

    Peter Beinart:

    I would put it somewhat differently. I mean, I agree with you that antisemitism is rising. I think it’s rising for two different reasons. Okay. The first is it’s rising in the same way that Islamophobia and anti-black racism and anti- LGBT and anti-immigrant. All of these things I think are rising because liberal democracy is faltering because we have these forces in America and you see them also in other parts of the world that basically are ethnonationalists. They basically want their country to be the province, to be dominated by one tribe, and everybody else is subordinate. I mean, what does Trump mean by make America great again? He means that there was a time in America where everybody knew their place, white Christian, straight men were on top and everybody else was below them. And these people want to reassert that America. And that process means devaluing the lives and the rights of everyone who doesn’t fit within that identity.

    And Jews are part of that, but we’re only one part of that. And so the people who have white Christian supremacists are going to be likely to be antisemitic and they’re also likely to be anti-black and anti-Muslim, et cetera. The second kind of reason antisemitism is rising, I think, is the one that you’re getting at, which is to say there are a lot of people who are very angry at Israel, often for very, very good reason. The problem is that Israel speaks in the name of the Jewish people and American Jewish and other diaspora Jewish organizations essentially say that to be Jewish means you support Israel, that Judaism and Zionism are essentially inseparable. And I think that is very dangerous because it basically says to people, “If you’re angry at Israel, you should also be angry at Jews.” And we have to fight against that conflation.

    But in fact, the Israeli government and establishment American Jewish organizations, they make exactly that conflation, which is the one that we should oppose. What we should say to people is, “You can think whatever you want about Israel, but it should not influence the way you think about American Jews.” Just like you can think however you want about the people’s Republic of China, you can hate the people’s Republic of China and you shouldn’t take out your hostility on Chinese Americans. We should make exactly that same argument vis-a-vis Jews in Israel. But unfortunately, groups like the Anti-Defamation League say essentially the opposite.

    Marc Steiner:

    I was thinking about what you just said and the piece around what Tucker Carlson talks about when he talks about Israel and how that criticism from often the right and the religious right is a condemnation of Jews as almost satanic. I’ve been to a couple of churches where I actually have heard something like that from the pulpit when people told me about these ministers. So I went in to see and listen. I mean, it seems to me that we’re on a precipice in terms of our survival as a people and how we define ourselves, who we are as a people.

    Peter Beinart:

    I think the problem with someone like Tarfor Carlson is not that all of his criticisms of Israel are wrong. Some of his criticisms are very valid and his criticisms of this war are very valid. And I will even give him credit. He’s interviewed a lot of Palestinians. He’s given Palestinians more of a platform than they get in a lot of the media. The problem is that Tucker Carlson is still at his core an ethnonationalist, kind of an American Christian ethno nationalist. And so instead of saying, Israel is committing crimes of the same kind that countries of any racial or religious or ethnic group, including Americas, have committed settler colonialism. What is Israel doing to the Palestinians? In a lot of ways, it’s very similar to what America did to Native Americans, pushing people off of their land into smaller and smaller enclaves. Because Carlson wants to maintain the idea of American Christian moral superiority, he tends to often suggest that there’s something peculiarly Jewish about what Israel is doing.

    And that’s where I think the conversation becomes dangerous.

    Marc Steiner:

    So where do you think this reality goes in terms of the Jewish people in our country? I mean, when you see the debates inside of the Jewish world, the growing movement of not in our name.

    Peter Beinart:

    And so

    Marc Steiner:

    You’ve been covering this, watching it, writing about it. I really want to hear what your thoughts are about where you think this takes us.

    Peter Beinart:

    Well, I think there’s a struggle in the United States, which has to do with the idea that we should be a country that treats everybody equally under the law, irrespective of their race, religion, ethnicity, gender, and groups of people who want America to be a white Christian supremacist country, kind of ethnonationalist vision. And oftentimes those people who want America to be a white Christian supremacist nation also are comfortable with Israel’s version of ethnonationalism, with Israel being a Jewish supremacist nation as well. And so what you find among the most powerful Jewish organizations, let’s say APAC or the anti-defamation league, their number one concern is making sure that America supports Israel unconditionally, and they don’t mind if America becomes a white Christian supremacist nation as long as it supports Israel. And then you have another group of Jews who are fighting against this white Christian authoritarianism that we’re seeing in the Republican Party, and many of them are also fighting against ethnonationalism in Israel.

    They’re fighting for the principle of equality under the law, both here in America and in Israel-Palestine. And this is a kind of civil war within the Jewish community. As you know, it runs through many synagogues and many families where there’s a deep divide about this question. I fundamentally believe that American Jews and Jews in general are safer in countries where everybody is treated equally under the law and that the principle of Jewish supremacy and Christian supremacy and Hindu supremacy and Islamic supremacy, all of those things are wrong and that we should oppose the idea of any states giving legal preference to people based on their religion or their ethnicity or their race. It

    Marc Steiner:

    Has raised a lot of contradictions. I mean, one of the things I raise often with this is that in the 1960s, doing the civil rights movement that I was a part of, 60% of all the white civil rights workers were Jews.

    Peter Beinart:

    Right.

    Marc Steiner:

    And that’s not a mistake when you come from Holocaust surviving family,

    Peter Beinart:

    Surviving

    Marc Steiner:

    The pogroms that my family did both. So I mean, but I think that something has turned, and I wonder if through organizing, through argument, if that can be turned around.

    Peter Beinart:

    I hope it can. I think you’re entirely right that something turned. If you look at organized American Jewish life in the middle of the 20th century, in the 50s and the 60s, civil rights was a major focus. The Jewish organizations believed that if American Jews supported Black Americans in getting the right to vote and getting equal treatment, then that would also secure the place of Jews as being treated equally in America. It’s not a coincidence that the last quotas at Ivy League universities ended in the 60s as the civil rights movement was beginning to triumph because American Jews, I think, understood that if Black Americans failed in their effort towards move towards equality, then Jews would probably also be victims of greater discrimination. But what happened after the civil rights movement is that a lot of the American Jewish organizations shifted their focus and became essentially Israel defense organizations.

    There are various reasons for this, but basically starting really after the 67 war, you see this turn towards these organizations becoming Israel defense organizations. And the problem with defending Israel is first of all, it turns these organizations away from focusing on questions of justice in the United States. I mean, the most powerful American Jewish organization is now APAC. APAC has no concern whatsoever for what happens in the United States. So when APAC sees a politician like Donald Trump and they think about who should they should give money to, they don’t ask the question, “Does this person believe in American democracy? Does this person oppose bigotry in our country?” No. The only question they ask is, “Does this person support Israel enough?” And so you essentially have a kind of an abandonment by America’s most powerful Jewish organizations of their moral responsibility for what happens in the United States.

    And oftentimes they’re willing to support people who tried to overthrow the 2020 election so long as those people are supporters of Israel. And I think this really undermined the kind of commitment to democracy that we saw expressed during the civil rights movement by American Jews.

    Marc Steiner:

    And what you’re describing, I think also unleashes antisemitism. Questions who Jews are. Who are they loyal to? Who are you loyal to and why? Which is why you hear what Tucker Carlson and those guys are saying at this moment from the right. And I don’t think people actually in the Jewish world, the majority of people do not see what’s being unleashed and the dangers we face because of it.

    Peter Beinart:

    I certainly think the Jewish organization leaders are not willing to grapple and acknowledge with this problem. I mean, so for instance, we have these issues here where you have protests outside synagogues because the synagogues are say selling land in the West Bank. They’re selling land to settlers. This is land largely often stolen from Palestinians. And so you would think that the response for Jewish organization should be synagogues should not be doing this, right? Synagogues are placed to pray. They’re places to study Torah. They should not be involved in acts that are blatantly immoral, that are violations of international law. Instead of responding that way, the groups like the Anti-Defamation League basically say, “You see those protesters protesting outside of synagogues? They hate Jews that otherwise, why would they be protesting outside of synagogues?” What we should be saying is, of course we don’t want people protesting outside of synagogues, God forbid, but we need to make sure the synagogues don’t do things that are fundamentally immoral.

    And when they do those things, they conflate Jews and Israel’s immoral actions in ways that actually, I think really put Jews in danger and are also are just fundamentally wrong.

    Marc Steiner:

    I’m very curious where you think this, what we face now will take both Israelis and Balestinians and the United States. I have a poster on my wall that I got in Cuba in 1968 when I was a young radical and went down with the delegation to Cuba. And the poster I came back with was a map of all of the holy land, all of it with an Israeli flag on one side and a Palestinian flag on the other side and down the front of it over the map, the words were one state, two people, three faiths. And it’s kind of been my mantra for a long time.

    Peter Beinart:

    Yes.

    Marc Steiner:

    How realistic is that, do you think? Where the struggle goes today in terms of the growth in the Jewish population, young Jews saying, “No, not in our name.”

    Peter Beinart:

    It’s not realistic now, but the question is, can we make it realistic? I mean, there are lots of things. Civil rights was also not realistic in the United States in the 1920s or 30s or 40s. It was made realistic by a great movement that you were part of. Overturning apartheid was not realistic in the 1960s and 70s. In the 1980s and 90s, it became realistic because of the anti-apartheid movement. So I think we need a movement to change US policy. So the US is not complicit in Israel’s crimes. Europe needs to change its policy because Europe is very, very much connected in also its economic relationship and allowing what Israel is able to do to the Palestinians. And I think that could set in motion a different kind of political dynamic where perhaps we can move towards a just peace. Now, what exactly would it look like?

    I don’t know. But to me, and it’s not my decision, it’s the decision of the people who were there, but it seems to me the fundamental principle that I would argue for, which is I think similar to what was in that poster is wherever Jews and Palestinians live alongside each other, they should be treated equally under the law. We should not have Jews and Palestinians living alongside each other in which one group has superior legal rights to the other as exists today.

    Marc Steiner:

    I want to come back to the book, which I’ve been reading. I don’t have a hard copy, but I read it online, and I think that it’s a really important piece. And I just want to come back to that and talk a bit about people listening to us now about what that book is saying and how we get to this place in America with everything we face, with the right wing in power and growing in power, with the liberals and left in disarray, with Israel and being Jewish at the center of that struggle.

    Peter Beinart:

    What I argue in the book is that we Jews are fully human and being fully human means that we are capable of doing anything that any other group of humans are doing. We are not history’s permanent victims, that in every case, we are always the ones who are in the victim role, that we have been victimized terribly in moments in history. We could be again, but we are also capable of the same kind of terrible oppression, even genocide that other groups of people are. And recognizing that can allow us to see what’s happening in Israel-Palestine in a different way than many of us were raised to believe, which is basically that Palestinian opposition to Zionism and to Israel is just the same reincarnation of the antisemitism that threatened our parents or grandparents in Europe or wherever. That after if we look at the situation plainly, we can see that there is a system of very deep and profound oppression of Palestinians that exist.

    And that system, I believe, violates the core Jewish principle that all human beings are created equal in the image of God. And I also believe it puts Jews at risk. I think supremacist political systems make everybody less safe, and that the equation of Israel with Jews also makes Jews around the world less safe.

    Marc Steiner:

    We need to get Jew in your book to Baltimore.

    Peter Beinart:

    I would love to do it.

    Marc Steiner:

    So I’m going to write to you and I’m going to make that happen.

    Peter Beinart:

    Wonderful.

    Marc Steiner:

    Because I think people need to see this. The book, Being Jewish Yet for Destruction of Gaza, is I think a really profound book. And I didn’t know what to expect when I started, but you raise issues that need to be raised and the people need to wrestle with.

    Peter Beinart:

    Thank you. I really appreciate that.

    Marc Steiner:

    And I deeply appreciate you taking time with us today. My

    Peter Beinart:

    Pleasure.

    Marc Steiner:

    Peter Byner, always a pleasure to talk to you and we’ll get you here and we’ll talk some more.

    Peter Beinart:

    That’ll be great. Looking forward to it.

    Marc Steiner:

    All right. Take care, my friend.

    Peter Beinart:

    Take

    Marc Steiner:

    Care.

    Peter Beinart:

    All right. Be well.

    Marc Steiner:

    Once again, I want to thank Peter Beynard for joining us today. And you can see more of Peter Beynard’s work on his Substack. Peter Beinart, that’s P-E-T-E-R B-E-I-N-A-R-T at selfstack.com. And thanks to Cameron Brandino for running the program today, audio edit to Steven Frank for working his magic, Rosette Sowali for producing the Marc Steiner Show and the tireless Keller Rivera, making it all work behind the scenes, and everyone here at The Real News for making this show possible. So please let me know what you thought about what you heard today, what you’d like us to cover. Just write to me at mss@therealnews.com, and I’ll get right back to you. So once again, thank you to Peter Beinart for joining us today and for his tireless work. So for the crew here at the Real News, I’m Marc Steiner. Stay involved, keep listening, and take care.

  • This Congressional shortcut used to shower ICE with billions could create an authoritarian funding playbook

    This Congressional shortcut used to shower ICE with billions could create an authoritarian funding playbook

    Rep. Mike Lawler, R-N.Y., speaks to reporters as he leaves the House Republican Conference meeting in the U.S. Capitol on Wednesday, December 10, 2025. Bill Clark/CQ-Roll Call, Inc via Getty Images
    ” data-image-caption=”

    Rep. Mike Lawler, R-N.Y., speaks to reporters as he leaves the House Republican Conference meeting in the U.S. Capitol on Wednesday, December 10, 2025. Bill Clark/CQ-Roll Call, Inc via Getty Images

    ” data-large-file=”https://i0.wp.com/therealnews.com/wp-content/uploads/2026/05/GettyImages-2250438823-scaled.jpg?fit=780%2C520&ssl=1″>

    Last week, Republicans in Congress passed a framework for a proposed round of funding for ICE and Border Patrol. The measure was intended to end an impasse over Department of Homeland Security funding, which lapsed over 10 weeks ago. 

    But the budgetary framework, which includes $70 billion for both agencies, came with a twist: No Democratic input needed.

    Republicans bypassed the normal budget process in a move The Hill said sets a “dangerous precedent” and could lead to one-sided steamrolling to secure unilateral funding for unpopular policies like continuing the US-Israeli War with Iran.

    To secure funding without a single vote from any Congressional Democrat, Republicans have invoked an arcane procedure known as “reconciliation,” a legislative maneuver that allows a bill to bypass the Senate filibuster, provided it meets certain criteria. Their reason for deploying it? To sidestep opposition from Democrats, who had declined to fund ICE or CBP without reforms, and the democratic process altogether.

    Democrats have been demanding ICE and CBP agents stop wearing masks, use body cameras, and discontinue raids on homes without warrants, among other stipulations, in exchange for funding the Department of Homeland Security. Republicans refused to concede on any of these issues, and a 76-day shutdown ensued.

    But this week, Republicans decided to go it alone, and their effort may be successful. As a result, the passage of the budget framework through the reconciliation process is an alarming move for a party that has already demonstrated a clear willingness to discard democratic norms, processes, and guardrails.

    The framework also left a lot of questions unanswered, including: Why the additional money for controversial agencies that already received nearly $140 billion from “The Big Beautiful Bill”?

    We posed that exact question to Republican Congressman Mike Lawler on the steps of Capitol Hill. He declined to provide specifics.

    ​“That’s the cost of funding the department. Are you for abolishing ICE?” he replied. “You understand that is the appropriate amount?”

    Since early last year, at the behest of President Trump, federal agents have flooded Democratically governed “blue cities” like Los Angeles, Minneapolis, and Chicago, deploying unconstitutional tactics, precipitating confrontations, and killing at least three American citizens.

    DHS now has a record 73,000 detainees jailed across the country, the result of the Trump administration’s brutal “mass deportation” campaign and policy changes that, among other acts, no longer allow recent immigrants to remain free in the US while awaiting their asylum hearings.

    Meanwhile, Lawler and his colleagues seem determined to use the reconciliation process to circumvent Democratic opponents and fund other MAGA priorities. Republican Congressman Mike Flood told us he anticipates another round of reconciliation to pay for the war with Iran.

    “This, for me, makes the case for reconciliation 3.0,” Flood said when asked to explain the need for additional ICE funding. “We have to pay for the effort in Iran.”

    Decades ago, Congress adhered to a budgeting method called “regular order.” It was a process established by a 1974 law called the Congressional Budget and Impoundment Control Act, which required public hearings on appropriations for individual agencies, along with testimony and debate.

    But partisan politics, from Democrats and Republicans, forced that process into stopgap measures such as continuing resolutions and massive omnibus spending bills. The shift pushed negotiations over funding measures into the upper chambers of the House and Senate leadership, with public hearings and debate almost entirely abandoned.

    Still, reconciliation has not been used for routine agency budgeting—until now.

    Reconciliation requires the passage of a framework that instructs the appropriate committees to draft legislation to submit to the Senate parliamentarian. The parliamentarian then decides if the legislation qualifies for the exemption. A bill is considered eligible if it has a “non-incidental” fiscal impact and meets several other criteria.

    Democrats fear this unprecedented use of reconciliation will allow Republicans to throw even more money at agencies like ICE for dubious or openly nefarious reasons.

    “That’s why I go back to the lead-up to November,” Democrat congressman Rob Menendez said at a press conference last week. “I am worried they would use the $70 billion to have ICE and CBP in blue districts across the county to try to intimidate voters.”

    Menendez explained that one of the Democrats’ demands to fund DHS focused entirely on keeping ICE and CBP out of the electoral fray in the upcoming midterm elections. Another demand Republicans rejected.

    “One of the reforms we have asked for over and over again during the partial shutdown is to guarantee that they will not. And they have not agreed to those terms.”

    ​Still, if Congressional Republicans are able to shower more cash on ICE and CBP without majority consent from the voters or even participation from the other governing party, it would suggest we’re entering uncharted terrain and a new phase in MAGA’s monopoly on fiscal and political power. 

    ​The question is: Can anything, or will anyone, stop them?

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje pouze závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se situace ale výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. I se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se změnilo vnímání obou firem, je rozdílný způsob, jakým přistupují k AI. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou zcela prověřené.

    Vývoj ceny akcií Alphabet / Google

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy a vlastní infrastrukturu. Tento přístup sice nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je o nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě z fundamentálního hlediska zůstávají obě společnosti mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňují valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotným tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje pouze závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se situace ale výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. I se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se změnilo vnímání obou firem, je rozdílný způsob, jakým přistupují k AI. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou zcela prověřené.

    Vývoj ceny akcií Alphabet / Google

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy a vlastní infrastrukturu. Tento přístup sice nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je o nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě z fundamentálního hlediska zůstávají obě společnosti mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňují valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotným tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje pouze závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se situace ale výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. I se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se změnilo vnímání obou firem, je rozdílný způsob, jakým přistupují k AI. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou zcela prověřené.

    Vývoj ceny akcií Alphabet / Google

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy a vlastní infrastrukturu. Tento přístup sice nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je o nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě z fundamentálního hlediska zůstávají obě společnosti mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňují valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotným tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)

  • Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb

    Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém zasedání 19.3. základní úrokové sazby na stávajících úrovních. Podle ní jejich výše odpovídá i současným proinflačním tlakům, které působí válka na Blízkém východě.

    Vyplývá to ze záznamu jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila dnes [26.3.]. V něm stojí, že bankovní rada se shodla na tom, že „bezprostřední zvýšení měnově politických úrokových sazeb v reakci na vnější nabídkový šok ve formě skokového zvýšení cen komodit by nebylo správnou reakcí“. A to i přesto, že guvernér centrální banky Aleš Michl na jednání Rady řekl, že je třeba vytrvat v přísné měnové politice. A dodal, že nákladový šok způsobený válkou na Blízkém východě se nesmí podcenit.

    „Jestřábí politika je namístě. Pokud by hrozil růst jádrové inflace, bankovní rada bude připravena ke zpřísnění měnové politiky,“ měl uvést podle zápisu z jednání Aleš Michl.

    Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB

    Základní 3,5% dvoutýdenní repo sazbu udržuje v platnosti ČNB od loňského února. A i když se před vypuknutím války na Blízkém východě spekulovalo o tom, že sníží ji i další sazby, válka utnula veškeré tyto spekulace. Naopak nyní se pro změnu začalo spekulovat o tom, zda válka a její dopady ČNB nedonutí zvýšit sazby. Ze zápisu jednání rady ale jednoznačně vyplývá, že její členové mají za to, že situace k tomu [k 19.3.] není vhodná.

    Na jednání Rady totiž jednoznačně převládl konsensus, že vnější šok způsobený válkou s Íránem zastihl českou ekonomiku při nízké inflaci a s relativně vysokými sazbami. A to poskytuje určitý polštář pro absorpci proinflačního šoku. Úrokové sazby jsou tak podle Rady nastaveny správně.

    „Úvahy o případném zvýšení úrokových sazeb v reakci na konflikt na Blízkém východě by byly předčasné,“ shodli se členové Rady, jak vyplývá ze zápisu z jejího jednání.

    Co dále zaznělo na jednání bankovní rady ČNB

    Podle členů bankovní rady se válka na Blízkém východě ale i tak stala novým, výrazně specifickým rizikem, pro nadcházející měsíce. Problém je, že makroekonomické dopady konfliktu se v tuto chvíli podle nich jen obtížně vyhodnocují. Klíčová otázka podle Rady přitom není jen [aktuální] velikost šoku. Je to především otázka jeho trvání. A pak rychlost, s jakou se ceny komodit normalizují po ukončení akutní fáze konfliktu. [S jakými scénáři počítá v této otázce Evropská centrální banka je níže v uvedeném článku, pozn. red.]

    Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule

    Viceguvernérka Eva Zamrazilová na jednání řekla, že akutní fáze konfliktu na Blízkém východě nemusí být dlouhá. Problém podle ní ale představuje strategická poloha Hormuzského průlivu a s ní související trvalý zdroj nejistoty.

    Podle člena bankovní rady Jana Procházky současný šok působí hlavně čtyřmi kanály. A ty se podle jeho názoru mohou vyvíjet nezávisle na sobě. Podle něj jde o následující:

    • Geopolitická riziková prémie.
    • Reálná ztráta nabídky ropy, plynu a některých dalších surovin.
    • Přecenění trajektorie sazeb hlavních centrálních bank.
    • Zhoršení výhledu HDP u evropských a asijských ekonomik dovážejících energie.

    Podle Zamrazilové pro případné zvýšení sazeb by i tak bylo nejprve třeba potvrzení, že se promítají inflační tlaky do dalších cenových okruhů. A tak i zvýšených inflačních očekávání.

    „Což by platilo zejména v případě dlouhodobého trvání konfliktu při setrvale či zvyšujících se cen komodit,“ měla říci podle zápisu z jednání Eva Zamrazilová.

    Teprve pak by měla centrální banka reagovat. V takové situaci se česká ekonomika nyní ale podle členů bankovní rady nenachází, shodli se její členové.

    Strategie stability sazeb

    Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka nezaváhá s reakcí na současný stav. Což by se stalo tehdy, pokud by se ve střednědobém horizontu posunula inflační trajektorie. I on v tuto chvíli ale považuje za optimální strategii stabilitu sazeb.

    Jakub Seidler v této souvislosti připomněl, že v nedávné minulosti se odehrálo období inflačního energetického šoku po invazi Ruska na Ukrajinu a domácnosti i firmy jej stále mají v živé paměti. Což podle něj značí, že inflační očekávání nyní mohou být rychleji narušena a sekundární dopady vyšších cen energií se mohou v cenách projevovat dříve a silněji.

    Podle Jana Kubíčka by nemělo být úkolem měnové politiky ČNB mechanicky potlačovat sekundární proinflační efekty šoku kvůli válce na Blízkém východě. Úkol by měl být zabránění akomodaci [uvolnění měnové politiky, pozn. red.] v podobě zvýšené tvorby úvěrů a dodatečné emisi státních dluhopisů.

    Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

    Karina Kubelková uvedla, že dopady války na Blízkém východě do dodavatelsko-odběratelských řetězců i do chování firem jsou nemalé, ale bezprostředně nepozorovatelné.

    „Opakované narušování těchto řetězců, jakého jsme byli svědky v posledních letech, bude ve výsledku znamenat změny ve strategických podnikatelských plánech. A zřejmě již působí strukturální změny,“ měla uvést na jednání rady.

    Debata mimo válku na Blízkém východě

    Bankovní rada diskutovala i další rizika a nejistoty, nejen konflikt s Íránem. Na proinflační straně Rada zmínila rychlejší růst mezd, zejména v tržních službách. Ten podle ní souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Důležitý faktor je podle ní i nadále zvýšená dynamika cen nemovitostí.

    Provize realitních makléřů jsou naprosto v pořádku, říká sekretář ARK ČR

    Na druhé straně členové rady zdůraznili pozitivní náznaky klesajících cen u některých služeb. V protiinflačním směru by pak podle nich ještě nějakou dobu měly působit ceny potravin. A to v důsledku vývoje cen zemědělských výrobců. Na jednání dále zaznělo, že kurz koruny „prozatím působí inflačně neutrálně“. Podle Rady koruna představuje stabilizační prvek. [Koruna po únoru pokračovala v oslabování i v březnu. A jen od začátku tohoto měsíce oslabila vůči dolaru o více než čtyři procenta, pozn. red.]

    Vývoj kurzu dolaru vůči koruně v uplynulých dnech 

    [Zdroj: xStation 5]

    Po projednání situační zprávy bankovní rada ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Tedy Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Základní dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,50 procenta. Lombardní sazba je 4,50 procenta a diskontní sazba 2,50 procenta. ČNB udržuje základní úrokové sazby beze změny od 7. února 2025.

    –DNA–

    (more…)

  • Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Google vs. Bing? V bitvě o aplikaci AI vede Alphabet před Microsoftem

    Souboj společností Google a Microsoft o úspěšné ovládnutí nástrojů umělé inteligence je stálé téma investorů. Analytici se ale shodují, že nejde jen o to, která firma a co nabídne, ale také o to, na kolik ji to vyjde, a kde to vezme.

    Google je dlouhé roky symbolem dominance v internetovém vyhledávání a online reklamě. Silná pozice mu sice dávala stabilitu, ale zároveň vyvolávala otázku, zda neusne na vavřínech. Zda pracuje na nových průlomových řešeních. Této situace využil Microsoft, který v roce 2023 výrazně posílil svou pozici v oblasti umělé inteligence [AI]. Navázal spolupráci s OpenAI a nasadil nové funkce do svého vyhledávače Bing a prohlížeče Edge.

    Vývoj ceny akcií Microsoft od roku 2023

    [Zdroj: xStation 5]

    Trh tehdy začal věřit, že Microsoft může být v nové technologické vlně rychlejší a odvážnější. Naopak Google působil v prvních reakcích nejistě a jeho začátky v AI nepřesvědčily investory tak, jak se očekávalo. Objevily se obavy, že AI vyhledávání ohrozí tradiční model internetového hledání, na kterém Google dlouhodobě staví.

    Výsledkem bylo, že se akcie společnosti Alphabet, Googlu, obchodovaly se znatelně nižším oceněním než Microsoft. Byť musíme také férově říci, že cenu akcií jak Alphabetu, tak Microsoftu neovlivňuje pouze závod o AI, ale i další významné faktory.

    Nejziskovější je Google. Vydělává mu YouTube, Android i cloud

    Poslední rok se situace ale výrazně otočila. Google postupně rozšířil nabídku AI nástrojů. Současně je přirozeně integroval do svých služeb. I se ukázalo, že nové AI funkce neoslabují význam klasického vyhledávání. Naopak rostou spolu s využíváním umělé inteligence. K tomu se přidalo uklidnění kolem důležitých antimonopolních sporů. Změna nálady investorů se tak následně promítla do akcií. V jejich ocenění Google začal v posledním období Microsoft výrazně překonávat.

    Dva rozdílné přístupy k AI. Co z nich plyne pro investory

    Jedním z hlavních důvodů, proč se změnilo vnímání obou firem, je rozdílný způsob, jakým přistupují k AI. Microsoft stojí na partnerstvích. Spolupracuje s OpenAI, opírá se o externí dodavatele čipů a nové AI funkce rychle zapracovává do svých produktů. Takový model je svižný a flexibilní, ale zároveň přináší větší závislost na dalších hráčích. Rovněž nese riziko zavádění „špatných služeb“, protože nejsou zcela prověřené.

    Vývoj ceny akcií Alphabet / Google

    [Zdroj: xStation 5]

    Google naopak buduje AI vlastní cestou. Má vlastní výzkum, vlastní čipy a vlastní infrastrukturu. Tento přístup sice nabíhá pomaleji v první fázi zavádění nových funkcí, ale z dlouhodobého pohledu firmě dává větší kontrolu nad náklady i nad celým ekosystémem. A právě to je dnes pro investory důležité téma. Pokud totiž AI zůstane klíčovým směrem dalšího technologického vývoje, na úspěchu firmy se nepodepíše jen to, co nabídne, ale za kolik to nabídne. Řeč je o nákladech a zisku.

    Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Samozřejmě z fundamentálního hlediska zůstávají obě společnosti mimořádně silné. Google i Microsoft generují obrovské zisky a v posledních letech rostly jejich tržby i ziskovost podobným tempem. Rozdíl v akciové výkonnosti ale i ukazuje, jak moc sentiment a očekávání investorů ovlivňují valuaci akcií. Pro investory je to důležitá připomínka, že i u kvalitních firem se tržní ocenění může během krátké doby výrazně změnit, pokud se změní očekávání ohledně budoucnosti. A fakt je, že vývoj AI jde dopředu překotným tempem.

    Tomáš Vranka, investiční analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

    (more…)