Entradas

Publicado el

Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

Přerozdělují se veřejné peníze

Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

–DNA–

Publicado el

Data za březen ukazují na stagflaci. HDP eurozóny je skoro na nule

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Publicado el

Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

Přerozdělují se veřejné peníze

Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

–DNA–

Publicado el

Data za březen ukazují na stagflaci. HDP eurozóny je skoro na nule

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Publicado el

Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

Přerozdělují se veřejné peníze

Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

–DNA–

Publicado el

Data za březen ukazují na stagflaci. HDP eurozóny je skoro na nule

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Publicado el

Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

Přerozdělují se veřejné peníze

Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

–DNA–

Publicado el

Data za březen ukazují na stagflaci. HDP eurozóny je skoro na nule

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Publicado el

Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé

Poslanci schválili převod 7,9 miliardy korun Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] mezi šest oborových pojišťoven. Přesun peněz z VZP ČR má stabilizovat pojištění, které rozvrátily deficitní úhradové vyhlášky v posledních čtyřech letech.

Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] na přerozdělení peněz dnes [25.3.] schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Návrh zákona nyní míří do Senátu. Opozice byla proti návrhu. Například zástupci ODS již dříve navrhovali, že by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizovali formou půjčky. Což navrhla jako jedno z možných řešení expertka na zdravotnictví ODS, poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš.

V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Zatímco Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] v minulých letech vytvořila finanční rezervy, protože čerpala platby za státní pojištěnce na uprchlíky z Ukrajiny ze státního rozpočtu, které zejména pojišťuje, k ostatním pojišťovnám tyto peníze nemířily. To proto, že uprchlíky pojišťovaly v omezené míře.

Jejich finanční situaci zhoršilo hlavně to, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] v předchozích čtyřech letech rezignovalo na funkční dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče o výši úhrad za výkony. Situaci MZd ČR každý rok řešilo svou úhradovou vyhláškou, která stanovovala, kolik a kdo ve zdravotnictví a za co dostane. A i když vláda Petra Fialy [ODS] schválila, že tyto úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, v praxi byly deficitní.

Co přivedlo zdravotní pojišťovny do finanční tísně

To znamená, že sjednaná úhrada poskytovatelům zdravotní péče byla vždy vyšší, než byl ten rok výběr na zdravotním pojištění. Aby tento nesoulad v příjmech a výdajích pojišťovny zvládly, čerpaly své finanční rezervy, až je vyčerpaly. A některé z nich se dostaly do vážných finančních problémů. Což v minulosti několikrát potvrdil i tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten nejdříve mluvil o jedné pojišťovně, která má problémy, později už zmínil dvě. Podle současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mají finanční problémy kvůli deficitně nastaveným úhradovým vyhláškám teď všechny zdravotní pojišťovny.

„Není to tak, že dvě zdravotní pojišťovny mají finanční problémy, ale situace je taková, že i pojišťovny, které dříve problémy neměly, tak se do nich dostaly,“ uvedl nedávno Vojtěch na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Finanční problémy má mít i jedna z největších zdravotních pojišťoven

Podle něj bilance pojišťoven jasně ukazují, že více zdravotních pojišťoven aktuálně není s to řádně a včas pokrývat své závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče.

„A nejsou to ty pojišťovny, které vy máte na mysli, ale je to i jedna z největších pojišťoven, která i nás překvapila,“ řekl ministr dále směrem k Vlastimilu Válkovi.

Právě finanční problémy zdravotních pojišťoven ho přiměly k tomu, proč se rozhodl přesunout peníze z VZP ČR k ostatním pojišťovnám. Moc jiných řešení neměl, shodují se analytici.

Přerozdělují se veřejné peníze

Jedná se přitom o peníze, které největší zdravotní pojišťovna VZP ČR načerpala ze státního rozpočtu právě formou plateb za státní pojištěnce na péči o ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Těch je v ČR zhruba 400 tisíc. A za tu část, která legálně nepracuje a neplatí si zdravotní pojištění sama, od začátku války na Ukrajině hradí pojistné stát. Přičemž příjmy VZP ČR za tyto pojištěnce jsou vyšší, než vydá na péči o ně. Proto VZP ČR vznikly přebytky.

Ze zdůvodnění návrhu zákona o přerozdělení peněz od VZP ČR vyplývá, že tato pojišťovna jen do konce loňského října vydělala na skupině ukrajinských státních pojištěnců cca 10,5 miliardy korun. Zatímco šestice ostatních pojišťoven dohromady asi jen 2,6 miliardy korun.

Důvod je ten, že to byla právě VZP ČR, která se stala v prvních měsících přílivu Ukrajinců dominantní v jejich pojišťování. Zřizovala místa pro uzavírání smluv, takzvaná asistenční centra, přímo v místech, kde uprchlíkům úřady přiznávaly dočasné ochrany. A podle dat Ministerstva vnitra ČR české úřady vydaly dočasnou ochranu celkem 700 až 800 tisícům uprchlíků. Někteří z Česka odešli do jiné země a někteří se vrátili zpátky na Ukrajinu.

Exposlanci ODS neprošli do Správní rady VZP ČR. Platí to i pro Stanjuru

Přerozdělení peněz od VZP ČR k ostatním zdravotním pojišťovnám avšak není jediná změna, jíž nyní prochází systém veřejného zdravotního pojištění. Po loňských volbách do Sněmovny došlo k výměně členů správních rad pojišťoven. A ty rozhodují o vedení těchto pojišťoven. Mnohé z nich tak nyní procházejí radikálními personálními změnami.

Změny ve vedení zdravotních pojišťoven

Asi tou největší personální změnou bylo odvolání dlouholetého ředitele VZP ČR Zdeňka Kabátka. Toho letos v únoru nahradil Ivan Duškov, který předtím působil ve VZP ČR jako náměstek. Jako jeden z důvodů odvolání Kabátka ministr Vojtěch uvedl netransparentní zadávání IT zakázek v pojišťovně. To aktuálně šetří Policie ČR.

Není bez zajímavosti, že do vedení Správní rady VZP ČR jako její předseda zasedl plzeňský hejtman a poslanec Kamal Farhan.

Komentář: Plzeňský hejtman Farhan má další flek. Tentokrát ve VZP ČR

Další významnou změnou byla výměna vedení České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP]. V ní na místě ředitele vystřídal Vladimíra Mattu někdejší náměstek ve VZP ČR a dlouholetý expert hnutí ANO na zdravotnictví David Šmehlík. Ten přitom skončil ve funkci náměstka ve VZP ČR před více než čtyřmi roky, kdy volby vyhrála koalice SPOLU. Tehdejší šéf Zdeněk Kabátek ho odvolal tři dny po volbách, jak uvedl David Šmehlík v podcastu na zdravotnictví a sociální věci specializovaném serveru Zdravé Zprávy.

V něm mimo jiné i ostře kritizuje deficitní hospodaření vlády Petra Fialy ve zdravotnictví. Doslova v něm říká, že za ní došlo k „rozházení peněz“, které zdravotní pojišťovny měly, a které měly směřovat na zlepšení kvality péče [více níže v odkazu, pozn. red.].

A konečně třetí významnou čerstvou personální změnou je dnešní [25.3.] obměna ředitele v druhé největší pojišťovně – Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. V ní ke konci dubna skončí její dlouholetý ředitel David Kostka. Toho následně od května nahradí lékař a manažer Ondřej Felix.

I v tomto případě jde o důležitou personální změnu, protože Kostka řídil ZP MV ČR celkem 13 let. A mimo jiné dlouhodobě patřil mezi nejlépe placené státní zaměstnance v České republice. Například jeho předloňský průměrný měsíční příjem z pojišťovny činil podle neziskové organizace Hlídač státu 666 667 korun. O něco „málo“ více bral už jen guvernér České národní banky Aleš Michl.

Podezření z korupce ve zdravotních pojišťovnách

Stejně jako Kabátka v čele VZP ČR i Kostku v čele ZP MV ČR provázela podezření z toho, že z pojišťovny pod jeho vedením mizí peníze netransparentním až nelegálním způsobem. Už loni v červnu Správní rada ZP MV ČR například snížila Kostkovi odměny. Kritizovala ho za jeho údajně špatnou komunikaci.

Policejní šťára ve VZP ČR naznačuje další rozkrádačku v IT

Server iRozhlas.cz ale uvedl, že dozorčí a správní rady pojišťovny se ve skutečnosti zabývaly spornými zakázkami na marketing za desítky milionů korun zadanými podnikateli Davidu Trávníčkovi. Přičemž ten je podle serveru obžalován z trestného činu – manipulace zakázek. Na netransparentní zadávání veřejných zakázek ve ZP MV ČR dříve upozorňoval také Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ].

„ZP MV ČR postupovala při hospodaření s peněžními prostředky v rozporu s právními předpisy. Při kontrole nákupu služeb zjistil NKÚ postup v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a při správě pohledávek z veřejného zdravotního pojištění v rozporu se zákonem o účetnictví,“ stojí mimo jiné v závěrech kontroly NKÚ.

–DNA–

Publicado el

Data za březen ukazují na stagflaci. HDP eurozóny je skoro na nule

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha