Andrej Babiš: Pokud toto není střet zájmů, pak už nic není střet zájmů

Premiér Andrej Babiš [ANO] se setkal 17. března ve Strakově akademii s předsedou vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem [CDU]. Probírali spolu prý hlavně energetickou spolupráci, autoprůmysl a ETS1.

Tím to ale nekončí. Ve stejný den na svých stránkách publikovala vláda spolkové země Sasko-Anhaltsko zprávu o tom, že skupina Agrofert investuje dalších 120 milionů eur [cca 2,9 mld. Kč] v německém městě Wittenberg, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Berlína.

„Ministerský předseda Sven Schulze úspěšně propaguje Sasko-Anhaltsko jako lokalitu chemického průmyslu v Praze,“ stojí v tiskové zprávě spolkové země.

Ta informuje o tom, že předseda spolkové vlády se během jednodenní delegace v Praze setkal i s vedením českého průmyslového koncernu Agrofert. A s ním jednal o nových investicích Agrofertu do jeho výrobního závodu ve městě Wittenberg. Právě v něm totiž působí společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, což je největší německý výrobce čpavku a močoviny a specialista na dusíkatá hnojiva a chemické produkty. Firma patří Agrofertu.

„Na jednání skupina Agrofert ministerskému předsedovi potvrdila své komplexní investiční plány pro její závody ve Wittenbergu,“ uvádí zpráva spolkové země.

Podle těchto plánů už letos SKW Stickstoffwerke Piesteritz ve svém závodu ve Wittenbergu proinvestuje 50 milionů eur [cca 1,2 mld. Kč] do vybraných projektů. Dalších 70 milionů eur [cca 1,7 mld. Kč] proinvestuje výrobce pekařských výrobků Lieken. I ten je součástí skupiny Agrofert. Rozšíří výrobní kapacity ve svém závodě v Lutherstadtu Wittenberg.

Nyní oznámené investice podtrhují důvěru společnosti v její lokalitu v Sasku-Anhaltsku,“ uvádí ve zprávě ministerský předseda Sven Schulze.

Co říká premiér a Úřad vlády ČR

Ve stejný den kolem 16:00 informuje o schůzce s ministerským předsedou spolkové země Sasko-Anhaltsko na svém profilu na síti X Andrej Babiš.

„Bylo mi ctí dnes přivítat předsedu vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulze. Přestože Česká republika nemá se Saskem-Anhaltskem společnou hranici, pojí nás velmi blízké vztahy a historicky výborná spolupráce,“ uvedl premiér Babiš.

Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

A pokračuje: „Hovořili jsme o energetické spolupráci, hlavně o mém projektu energetické dálnice mezi Českou republikou a Německem, ale také o automobilovém průmyslu a o tom, jaké problémy tomuto odvětví způsobuje současný systém ETS 1. Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný.“

V závěru premiér Andrej Babiš poděkuje německému kolegovi za návštěvu „u nás ve Strakově akademii“. Jeho příspěvek následně sdílí profil X Úřadu vlády ČR.

Koncern Agrofert v Německu

Koncern Agrofert je akcionářem německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. To je, jak už bylo řečeno, jeden z největších německých závodů na výrobu hnojiv. Jde o klíčovou společnosti v agrochemickém parku Piesteritz v Lutherstadtu Wittenberg.

Tento zemědělsko-chemický park Piesteritz patří k největším německým závodům na chemickou výrobu. Přímo zaměstnává zhruba 2 500 lidí a závisí na něm přibližně deset tisíc pracovních míst v regionu. Skupina Agrofert do něj od roku 2005 investovala více než 1,6 miliardy eur [cca 39,2 mld. Kč].

Zleva: Ministerský předseda Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a generální ředitel SKW Piesteritz Carsten Franzke 17.3. vstupují do sídla Agrofertu na pražském Chodově. / Foto: Landesportal Sachsen-Anhalt

Chemický průmysl přitom patří ke klíčovým průmyslovým odvětvím Saska-Anhaltska. Generuje zhruba pětinu příjmů země z výroby a zaměstnává tisíce lidí. A i proto si žádá, jak vysvětluje předseda spolkové vlády, speciální zacházení.

„Společnosti jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují v našem státě přidanou hodnotu, inovace a mnoho pracovních míst. Proto se na státní, federální i evropské úrovni zavazujeme k tomu, aby energeticky náročná odvětví opět měla spolehlivé a konkurenceschopné rámcové podmínky,“ uvedl Sven Schulze.

Upřesnil dále i to, o jaké podmínky šlo v posledních měsících. Zahrnovaly zrušení poplatků za skladování plynu a cenové úlevy pro chemické parky u průmyslové elektřiny.

–DNA–

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

Íránský raketový útok

Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

[Zdroj: Tradingeconomics.com]

A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

Past v Hormuzském průlivu trvá

Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

Andrej Babiš: Pokud toto není střet zájmů, pak už nic není střet zájmů

Premiér Andrej Babiš [ANO] se setkal 17. března ve Strakově akademii s předsedou vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem [CDU]. Probírali spolu prý hlavně energetickou spolupráci, autoprůmysl a ETS1.

Tím to ale nekončí. Ve stejný den na svých stránkách publikovala vláda spolkové země Sasko-Anhaltsko zprávu o tom, že skupina Agrofert investuje dalších 120 milionů eur [cca 2,9 mld. Kč] v německém městě Wittenberg, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Berlína.

„Ministerský předseda Sven Schulze úspěšně propaguje Sasko-Anhaltsko jako lokalitu chemického průmyslu v Praze,“ stojí v tiskové zprávě spolkové země.

Ta informuje o tom, že předseda spolkové vlády se během jednodenní delegace v Praze setkal i s vedením českého průmyslového koncernu Agrofert. A s ním jednal o nových investicích Agrofertu do jeho výrobního závodu ve městě Wittenberg. Právě v něm totiž působí společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, což je největší německý výrobce čpavku a močoviny a specialista na dusíkatá hnojiva a chemické produkty. Firma patří Agrofertu.

„Na jednání skupina Agrofert ministerskému předsedovi potvrdila své komplexní investiční plány pro její závody ve Wittenbergu,“ uvádí zpráva spolkové země.

Podle těchto plánů už letos SKW Stickstoffwerke Piesteritz ve svém závodu ve Wittenbergu proinvestuje 50 milionů eur [cca 1,2 mld. Kč] do vybraných projektů. Dalších 70 milionů eur [cca 1,7 mld. Kč] proinvestuje výrobce pekařských výrobků Lieken. I ten je součástí skupiny Agrofert. Rozšíří výrobní kapacity ve svém závodě v Lutherstadtu Wittenberg.

Nyní oznámené investice podtrhují důvěru společnosti v její lokalitu v Sasku-Anhaltsku,“ uvádí ve zprávě ministerský předseda Sven Schulze.

Co říká premiér a Úřad vlády ČR

Ve stejný den kolem 16:00 informuje o schůzce s ministerským předsedou spolkové země Sasko-Anhaltsko na svém profilu na síti X Andrej Babiš.

„Bylo mi ctí dnes přivítat předsedu vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulze. Přestože Česká republika nemá se Saskem-Anhaltskem společnou hranici, pojí nás velmi blízké vztahy a historicky výborná spolupráce,“ uvedl premiér Babiš.

Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

A pokračuje: „Hovořili jsme o energetické spolupráci, hlavně o mém projektu energetické dálnice mezi Českou republikou a Německem, ale také o automobilovém průmyslu a o tom, jaké problémy tomuto odvětví způsobuje současný systém ETS 1. Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný.“

V závěru premiér Andrej Babiš poděkuje německému kolegovi za návštěvu „u nás ve Strakově akademii“. Jeho příspěvek následně sdílí profil X Úřadu vlády ČR.

Koncern Agrofert v Německu

Koncern Agrofert je akcionářem německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. To je, jak už bylo řečeno, jeden z největších německých závodů na výrobu hnojiv. Jde o klíčovou společnosti v agrochemickém parku Piesteritz v Lutherstadtu Wittenberg.

Tento zemědělsko-chemický park Piesteritz patří k největším německým závodům na chemickou výrobu. Přímo zaměstnává zhruba 2 500 lidí a závisí na něm přibližně deset tisíc pracovních míst v regionu. Skupina Agrofert do něj od roku 2005 investovala více než 1,6 miliardy eur [cca 39,2 mld. Kč].

Zleva: Ministerský předseda Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a generální ředitel SKW Piesteritz Carsten Franzke 17.3. vstupují do sídla Agrofertu na pražském Chodově. / Foto: Landesportal Sachsen-Anhalt

Chemický průmysl přitom patří ke klíčovým průmyslovým odvětvím Saska-Anhaltska. Generuje zhruba pětinu příjmů země z výroby a zaměstnává tisíce lidí. A i proto si žádá, jak vysvětluje předseda spolkové vlády, speciální zacházení.

„Společnosti jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují v našem státě přidanou hodnotu, inovace a mnoho pracovních míst. Proto se na státní, federální i evropské úrovni zavazujeme k tomu, aby energeticky náročná odvětví opět měla spolehlivé a konkurenceschopné rámcové podmínky,“ uvedl Sven Schulze.

Upřesnil dále i to, o jaké podmínky šlo v posledních měsících. Zahrnovaly zrušení poplatků za skladování plynu a cenové úlevy pro chemické parky u průmyslové elektřiny.

–DNA–

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

Íránský raketový útok

Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

[Zdroj: Tradingeconomics.com]

A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

Past v Hormuzském průlivu trvá

Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

Andrej Babiš: Pokud toto není střet zájmů, pak už nic není střet zájmů

Premiér Andrej Babiš [ANO] se setkal 17. března ve Strakově akademii s předsedou vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem [CDU]. Probírali spolu prý hlavně energetickou spolupráci, autoprůmysl a ETS1.

Tím to ale nekončí. Ve stejný den na svých stránkách publikovala vláda spolkové země Sasko-Anhaltsko zprávu o tom, že skupina Agrofert investuje dalších 120 milionů eur [cca 2,9 mld. Kč] v německém městě Wittenberg, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Berlína.

„Ministerský předseda Sven Schulze úspěšně propaguje Sasko-Anhaltsko jako lokalitu chemického průmyslu v Praze,“ stojí v tiskové zprávě spolkové země.

Ta informuje o tom, že předseda spolkové vlády se během jednodenní delegace v Praze setkal i s vedením českého průmyslového koncernu Agrofert. A s ním jednal o nových investicích Agrofertu do jeho výrobního závodu ve městě Wittenberg. Právě v něm totiž působí společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, což je největší německý výrobce čpavku a močoviny a specialista na dusíkatá hnojiva a chemické produkty. Firma patří Agrofertu.

„Na jednání skupina Agrofert ministerskému předsedovi potvrdila své komplexní investiční plány pro její závody ve Wittenbergu,“ uvádí zpráva spolkové země.

Podle těchto plánů už letos SKW Stickstoffwerke Piesteritz ve svém závodu ve Wittenbergu proinvestuje 50 milionů eur [cca 1,2 mld. Kč] do vybraných projektů. Dalších 70 milionů eur [cca 1,7 mld. Kč] proinvestuje výrobce pekařských výrobků Lieken. I ten je součástí skupiny Agrofert. Rozšíří výrobní kapacity ve svém závodě v Lutherstadtu Wittenberg.

Nyní oznámené investice podtrhují důvěru společnosti v její lokalitu v Sasku-Anhaltsku,“ uvádí ve zprávě ministerský předseda Sven Schulze.

Co říká premiér a Úřad vlády ČR

Ve stejný den kolem 16:00 informuje o schůzce s ministerským předsedou spolkové země Sasko-Anhaltsko na svém profilu na síti X Andrej Babiš.

„Bylo mi ctí dnes přivítat předsedu vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulze. Přestože Česká republika nemá se Saskem-Anhaltskem společnou hranici, pojí nás velmi blízké vztahy a historicky výborná spolupráce,“ uvedl premiér Babiš.

Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

A pokračuje: „Hovořili jsme o energetické spolupráci, hlavně o mém projektu energetické dálnice mezi Českou republikou a Německem, ale také o automobilovém průmyslu a o tom, jaké problémy tomuto odvětví způsobuje současný systém ETS 1. Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný.“

V závěru premiér Andrej Babiš poděkuje německému kolegovi za návštěvu „u nás ve Strakově akademii“. Jeho příspěvek následně sdílí profil X Úřadu vlády ČR.

Koncern Agrofert v Německu

Koncern Agrofert je akcionářem německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. To je, jak už bylo řečeno, jeden z největších německých závodů na výrobu hnojiv. Jde o klíčovou společnosti v agrochemickém parku Piesteritz v Lutherstadtu Wittenberg.

Tento zemědělsko-chemický park Piesteritz patří k největším německým závodům na chemickou výrobu. Přímo zaměstnává zhruba 2 500 lidí a závisí na něm přibližně deset tisíc pracovních míst v regionu. Skupina Agrofert do něj od roku 2005 investovala více než 1,6 miliardy eur [cca 39,2 mld. Kč].

Zleva: Ministerský předseda Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a generální ředitel SKW Piesteritz Carsten Franzke 17.3. vstupují do sídla Agrofertu na pražském Chodově. / Foto: Landesportal Sachsen-Anhalt

Chemický průmysl přitom patří ke klíčovým průmyslovým odvětvím Saska-Anhaltska. Generuje zhruba pětinu příjmů země z výroby a zaměstnává tisíce lidí. A i proto si žádá, jak vysvětluje předseda spolkové vlády, speciální zacházení.

„Společnosti jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují v našem státě přidanou hodnotu, inovace a mnoho pracovních míst. Proto se na státní, federální i evropské úrovni zavazujeme k tomu, aby energeticky náročná odvětví opět měla spolehlivé a konkurenceschopné rámcové podmínky,“ uvedl Sven Schulze.

Upřesnil dále i to, o jaké podmínky šlo v posledních měsících. Zahrnovaly zrušení poplatků za skladování plynu a cenové úlevy pro chemické parky u průmyslové elektřiny.

–DNA–

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

Íránský raketový útok

Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

[Zdroj: Tradingeconomics.com]

A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

Past v Hormuzském průlivu trvá

Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

Andrej Babiš: Pokud toto není střet zájmů, pak už nic není střet zájmů

Premiér Andrej Babiš [ANO] se setkal 17. března ve Strakově akademii s předsedou vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem [CDU]. Probírali spolu prý hlavně energetickou spolupráci, autoprůmysl a ETS1.

Tím to ale nekončí. Ve stejný den na svých stránkách publikovala vláda spolkové země Sasko-Anhaltsko zprávu o tom, že skupina Agrofert investuje dalších 120 milionů eur [cca 2,9 mld. Kč] v německém městě Wittenberg, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Berlína.

„Ministerský předseda Sven Schulze úspěšně propaguje Sasko-Anhaltsko jako lokalitu chemického průmyslu v Praze,“ stojí v tiskové zprávě spolkové země.

Ta informuje o tom, že předseda spolkové vlády se během jednodenní delegace v Praze setkal i s vedením českého průmyslového koncernu Agrofert. A s ním jednal o nových investicích Agrofertu do jeho výrobního závodu ve městě Wittenberg. Právě v něm totiž působí společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, což je největší německý výrobce čpavku a močoviny a specialista na dusíkatá hnojiva a chemické produkty. Firma patří Agrofertu.

„Na jednání skupina Agrofert ministerskému předsedovi potvrdila své komplexní investiční plány pro její závody ve Wittenbergu,“ uvádí zpráva spolkové země.

Podle těchto plánů už letos SKW Stickstoffwerke Piesteritz ve svém závodu ve Wittenbergu proinvestuje 50 milionů eur [cca 1,2 mld. Kč] do vybraných projektů. Dalších 70 milionů eur [cca 1,7 mld. Kč] proinvestuje výrobce pekařských výrobků Lieken. I ten je součástí skupiny Agrofert. Rozšíří výrobní kapacity ve svém závodě v Lutherstadtu Wittenberg.

Nyní oznámené investice podtrhují důvěru společnosti v její lokalitu v Sasku-Anhaltsku,“ uvádí ve zprávě ministerský předseda Sven Schulze.

Co říká premiér a Úřad vlády ČR

Ve stejný den kolem 16:00 informuje o schůzce s ministerským předsedou spolkové země Sasko-Anhaltsko na svém profilu na síti X Andrej Babiš.

„Bylo mi ctí dnes přivítat předsedu vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulze. Přestože Česká republika nemá se Saskem-Anhaltskem společnou hranici, pojí nás velmi blízké vztahy a historicky výborná spolupráce,“ uvedl premiér Babiš.

Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

A pokračuje: „Hovořili jsme o energetické spolupráci, hlavně o mém projektu energetické dálnice mezi Českou republikou a Německem, ale také o automobilovém průmyslu a o tom, jaké problémy tomuto odvětví způsobuje současný systém ETS 1. Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný.“

V závěru premiér Andrej Babiš poděkuje německému kolegovi za návštěvu „u nás ve Strakově akademii“. Jeho příspěvek následně sdílí profil X Úřadu vlády ČR.

Koncern Agrofert v Německu

Koncern Agrofert je akcionářem německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. To je, jak už bylo řečeno, jeden z největších německých závodů na výrobu hnojiv. Jde o klíčovou společnosti v agrochemickém parku Piesteritz v Lutherstadtu Wittenberg.

Tento zemědělsko-chemický park Piesteritz patří k největším německým závodům na chemickou výrobu. Přímo zaměstnává zhruba 2 500 lidí a závisí na něm přibližně deset tisíc pracovních míst v regionu. Skupina Agrofert do něj od roku 2005 investovala více než 1,6 miliardy eur [cca 39,2 mld. Kč].

Zleva: Ministerský předseda Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a generální ředitel SKW Piesteritz Carsten Franzke 17.3. vstupují do sídla Agrofertu na pražském Chodově. / Foto: Landesportal Sachsen-Anhalt

Chemický průmysl přitom patří ke klíčovým průmyslovým odvětvím Saska-Anhaltska. Generuje zhruba pětinu příjmů země z výroby a zaměstnává tisíce lidí. A i proto si žádá, jak vysvětluje předseda spolkové vlády, speciální zacházení.

„Společnosti jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují v našem státě přidanou hodnotu, inovace a mnoho pracovních míst. Proto se na státní, federální i evropské úrovni zavazujeme k tomu, aby energeticky náročná odvětví opět měla spolehlivé a konkurenceschopné rámcové podmínky,“ uvedl Sven Schulze.

Upřesnil dále i to, o jaké podmínky šlo v posledních měsících. Zahrnovaly zrušení poplatků za skladování plynu a cenové úlevy pro chemické parky u průmyslové elektřiny.

–DNA–

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

Íránský raketový útok

Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

[Zdroj: Tradingeconomics.com]

A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

Past v Hormuzském průlivu trvá

Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag

Andrej Babiš: Pokud toto není střet zájmů, pak už nic není střet zájmů

Premiér Andrej Babiš [ANO] se setkal 17. března ve Strakově akademii s předsedou vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem [CDU]. Probírali spolu prý hlavně energetickou spolupráci, autoprůmysl a ETS1.

Tím to ale nekončí. Ve stejný den na svých stránkách publikovala vláda spolkové země Sasko-Anhaltsko zprávu o tom, že skupina Agrofert investuje dalších 120 milionů eur [cca 2,9 mld. Kč] v německém městě Wittenberg, zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Berlína.

„Ministerský předseda Sven Schulze úspěšně propaguje Sasko-Anhaltsko jako lokalitu chemického průmyslu v Praze,“ stojí v tiskové zprávě spolkové země.

Ta informuje o tom, že předseda spolkové vlády se během jednodenní delegace v Praze setkal i s vedením českého průmyslového koncernu Agrofert. A s ním jednal o nových investicích Agrofertu do jeho výrobního závodu ve městě Wittenberg. Právě v něm totiž působí společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, což je největší německý výrobce čpavku a močoviny a specialista na dusíkatá hnojiva a chemické produkty. Firma patří Agrofertu.

„Na jednání skupina Agrofert ministerskému předsedovi potvrdila své komplexní investiční plány pro její závody ve Wittenbergu,“ uvádí zpráva spolkové země.

Podle těchto plánů už letos SKW Stickstoffwerke Piesteritz ve svém závodu ve Wittenbergu proinvestuje 50 milionů eur [cca 1,2 mld. Kč] do vybraných projektů. Dalších 70 milionů eur [cca 1,7 mld. Kč] proinvestuje výrobce pekařských výrobků Lieken. I ten je součástí skupiny Agrofert. Rozšíří výrobní kapacity ve svém závodě v Lutherstadtu Wittenberg.

Nyní oznámené investice podtrhují důvěru společnosti v její lokalitu v Sasku-Anhaltsku,“ uvádí ve zprávě ministerský předseda Sven Schulze.

Co říká premiér a Úřad vlády ČR

Ve stejný den kolem 16:00 informuje o schůzce s ministerským předsedou spolkové země Sasko-Anhaltsko na svém profilu na síti X Andrej Babiš.

„Bylo mi ctí dnes přivítat předsedu vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Svena Schulze. Přestože Česká republika nemá se Saskem-Anhaltskem společnou hranici, pojí nás velmi blízké vztahy a historicky výborná spolupráce,“ uvedl premiér Babiš.

Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

A pokračuje: „Hovořili jsme o energetické spolupráci, hlavně o mém projektu energetické dálnice mezi Českou republikou a Německem, ale také o automobilovém průmyslu a o tom, jaké problémy tomuto odvětví způsobuje současný systém ETS 1. Jsem rád, že se s panem ministerským předsedou shodujeme, že současný stav je neudržitelný.“

V závěru premiér Andrej Babiš poděkuje německému kolegovi za návštěvu „u nás ve Strakově akademii“. Jeho příspěvek následně sdílí profil X Úřadu vlády ČR.

Koncern Agrofert v Německu

Koncern Agrofert je akcionářem německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. To je, jak už bylo řečeno, jeden z největších německých závodů na výrobu hnojiv. Jde o klíčovou společnosti v agrochemickém parku Piesteritz v Lutherstadtu Wittenberg.

Tento zemědělsko-chemický park Piesteritz patří k největším německým závodům na chemickou výrobu. Přímo zaměstnává zhruba 2 500 lidí a závisí na něm přibližně deset tisíc pracovních míst v regionu. Skupina Agrofert do něj od roku 2005 investovala více než 1,6 miliardy eur [cca 39,2 mld. Kč].

Zleva: Ministerský předseda Saska-Anhaltska Sven Schulze, generální ředitel Agrofertu Petr Cingr a generální ředitel SKW Piesteritz Carsten Franzke 17.3. vstupují do sídla Agrofertu na pražském Chodově. / Foto: Landesportal Sachsen-Anhalt

Chemický průmysl přitom patří ke klíčovým průmyslovým odvětvím Saska-Anhaltska. Generuje zhruba pětinu příjmů země z výroby a zaměstnává tisíce lidí. A i proto si žádá, jak vysvětluje předseda spolkové vlády, speciální zacházení.

„Společnosti jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz zajišťují v našem státě přidanou hodnotu, inovace a mnoho pracovních míst. Proto se na státní, federální i evropské úrovni zavazujeme k tomu, aby energeticky náročná odvětví opět měla spolehlivé a konkurenceschopné rámcové podmínky,“ uvedl Sven Schulze.

Upřesnil dále i to, o jaké podmínky šlo v posledních měsících. Zahrnovaly zrušení poplatků za skladování plynu a cenové úlevy pro chemické parky u průmyslové elektřiny.

–DNA–

Íránské rakety vyřadily 1/5 světového LNG z trhu. Ceny se utrhly ze řetězu

Blízký východ se ocitl na hraně totální energetické války. Poté, kdy Izrael zasáhl íránské plynové kapacity, odpověděl Teherán raketovým útokem na katarský Ras Laffan. Ten je nejdůležitějším uzlem pro zkapalněný zemní plyn, LNG, na světě.

Společně s faktickou blokádou Hormuzského průlivu, kde uvízla polovina globální flotily tankerů, tak čelí svět nejen nedostatku ropy, ale i bezprecedentnímu nedostatku plynu. Průvodním jevem jsou samozřejmě rekordně vysoké ceny.

Evropské futures na plyn během dneška vyskočily až o 35 procent. Dostaly se tak na více než dvojnásobek úrovní před začátkem konfliktu. A vyšší ceny plynu už se promítly i do Spojených států, kde futures vzrostly až o 6,5 procenta. Cena ropy Brent se zároveň znovu vyšplhala až k hranici 117 dolarů za barel. Odpoledne její cena klesla na cca 107 dolarů za barel. Ještě v polovině února se ceny ropy držely i pod 70 dolary za barel.

Íránský raketový útok

Středeční íránský raketový útok na katarské průmyslové město Ras Laffan způsobil podle prohlášení společnosti QatarEnergy rozsáhlé škody a masivní požáry. Ačkoliv se hasičům podařilo plameny zkrotit. Provoz klíčových zařízení na zkapalňování plynu se zastavil. Katar, který zajišťuje zhruba 20 procent světového exportu LNG, je tak nyní vyřazen ze hry. Což se děje ve chvíli, kdy jsou globální zásoby na minimu.

Slovensko bere ropu ze zásob i čelí vývozu paliv ze země

Tato eskalace je přímou odvetou Íránu za izraelský nálet na obří plynové pole South Pars. Teherán naplnil svá varování, že energetická infrastruktura v Saúdské Arábii, SAE a Kataru se stala nyní jeho legitimními cíli. V Abú Zabí byly po dopadu trosek z přerušeného útoku odstaveny plynárenské provozy Habshan. V Kuvajtu zasáhly drony dvě rafinerie. Saúdská Arábie vyhodnocovala škody po pádu dronu u rafinerie poblíž Rudého moře.

Americký prezident Donald Trump, který volá po deeskalaci konfliktu, zároveň pohrozil, že pokud Írán v útocích na Katar nepoleví, USA „totálně zničí“ celý íránský plynárenský sektor South Pars.

Co to znamená pro trhy? Cenový šok!

Cena plynu na evropském uzlu TTF okamžitě po útoku vyskočila na svá tříletá maxima. Hrozí hospodářská recese. Analytici varují před „destrukcí poptávky“. Pokud blokáda a výpadky v Kataru potrvají týdny, průmyslové podniky zavřou provozy.

Vývoj ceny plynu na TTF / 13:30 / 19.3.

[Zdroj: Tradingeconomics.com]

A ani zapojení čínských nebo indických lodí, které se pokoušejí o průjezd s vojenským doprovodem, situaci nevyřeší. Je jich příliš malé množství.

Katar přitom už dříve kvůli válce s Íránem pozastavil vývoz LNG. Nové zásahy Íránu ale zvyšují riziko dlouhodobějšího výpadku dodávek. Katar patří mezi hlavní světové exportéry a delší odstávka jeho zařízení by zasáhla nejen Asii, ale nepřímo i Evropu a další regiony.

Past v Hormuzském průlivu trvá

Fyzické poškození terminálů je však jen špičkou ledovce. Skutečnou katastrofu představuje „matematika flotily“. V Perském zálivu je aktuálně uvězněno minimálně 20 LNG tankerů. To činí přibližně polovinu celosvětově dostupné volné kapacity.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

A stále trvá ten stav, kdy kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu nemají lodě, jak vyplout k zákazníkům v Asii a Evropě. Avšak na rozdíl od ropy pro zemní plyn neexistují žádné strategické rezervy. Jakmile se zastaví odvoz loděmi a naplní se lokální zásobníky, musí těžaři uzavřít vrty.

Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag