Nejen v Česku je aktuální otázka kolem zvýšení výdajů na obranu. A nejen u nás se řeší, kde na ně vzít peníze, když ty nejsou. Přičemž ty peníze, které ještě jsou, si stejně naléhavě žádají i jiné oblasti.
Úmorná je tuzemská politická debata o výdajích na obranu. I když rozpočet rezortu obrany letos meziročně fakticky stoupl a vláda Andreje Babiše [ANO] přislíbila, že příští rok přidá ještě víc, prezident Petr Pavel a spolu s ním mnoho dalších chodí dál s nataženou rukou. Co přesně chtějí? Chtějí, aby vláda vzala peníze z dopravy, peníze na dálnice a silnice, a přidala je obraně? Aby to v Česku na mnoha místech stále vypadalo jako za krále Klacka? Pak budou spokojení? Anebo pak také ukáží charakter, znovu nasadí tragický výraz a začnou chodit tentokrát s nářkem, že vláda dává málo do dopravy? A budou se bít do posledního dechu za dopravní stavby, jako se teď bijí za výdaje na obranu? Na to rovnou zapomeňme. Kde nic není, ani smrt nebere, jak se říká. Tolik k českým reáliím.
—
Ale jen tak snadné, jako je to v Česku, to s výdaji na obranu není. A tak tyto výdaje řeší i v dalších zemích. Jak to v této věci vypadá ve Velké Británii, se věnuje Lisa Haseldinová ve svém komentáři pro britský magazín The Spectator. Pro FinTag její text zpracoval Michal Achremenko.
Lisa Haseldinová: Kdykoliv britský ministerský předseda Keir Starmer dostane otázku ohledně aktuálního zvyšování výdajů na obranu, vyhýbá se odpovědi. Uvede jen, že se jejich výše od studené války neustále zvyšuje. Ale je to skutečně tak?
Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“
Generální tajemník NATO, Mark Rutte, nedávno ve své výroční zprávě shrnul činnost aliance. Její součástí je několik tabulek [tabulky jsou zde a stojí za pozornost, pozn. red.]. Ty uvádějí data o tom, kolik každá členská země od roku 2014 vydala na obranu oproti hrubému domácímu produktu [HDP]. A obsahují i aktuální odhad těchto výdajů za rok 2025 – podle procentního podílu na HDP i absolutní částku.
Výdaje členů NATO na obranu vůči HDP v roce 2014 a 2025 v %
—
Data ukazují, že Spojené království vydalo na obranu asi 2,31 procenta HDP. To je asi 70 miliard liber [1 976 mld. Kč]. Z tabulek dále vyplývá, že Británii překonává ve výdajích na obranu Nizozemsko, Turecko, ale třeba i Řecko. I když je škoda, že Haseldinová neříká, že v Řecku jsou šampioni hlavně ve výdajích na platy v rámci všech výdajů na obranu.
Ale ani to podle ní není všechno. Rutteho zpráva zrevidovala i britské výdaje na obranu v roce 2024. Výsledek je, že ty nečinily původních 2,33 procenta, ale „jen“ 2,28 procenta HDP. Což v absolutních číslech znamená, že Velká Británie loni vydala na obranu asi o 42 milionů liber [cca 1,2 mld. Kč] méně, než aliance očekávala. Jak tedy obstojí proklamace premiéra Starmera a dalších Labouristů, že výdaje stoupají nejvyšším možným tempem od dob studené války, ptá se. A ptá se správně. Údaje NATO totiž ukazují, že mezi roky 2014 až 2025, britský podíl výdajů na obranu ve vztahu k HDP vzrostl pouze o 0,18 procenta.
Když britské námořnictvo cvičí na německých plavidlech…
Ve vystoupení před výborem Dolní sněmovny premiér Starmer slíbil, že dojde ke zlepšení a že výdaje budou stoupat „dále a rychleji“. Proč bychom mu ale měli věřit, když doteď vidíme pravý opak, ptá se Haseldinová. Už teď je podle ní Británie svědkem z pohledu její tradice stěží uvěřitelných věcí. Třeba viděla v několika málo posledních týdnech, že Královské námořnictvo muselo cvičit v High North [nejsevernější oblast světa za polárním kruhem, pozn. red.] na německé ponorce. Důvod byl ten, že žádná britská ponorka nebyla zrovna schopna dosáhnout tohoto zeměpisného cíle v daném čase. A když vláda nyní chtěla poslat čtvrtý ze šesti nejmodernějších torpédoborců HMS Dragon na Kypr, Královské námořnictvo opět cvičilo i na německých lodích.
Jak dlouho může Starmer odkládat výdaje na obranu? Ptá se Haseldinová a dodává, že tlak na ministerského předsedu sílí. Problém je podle ní ale v tom, že neexistují ani náznaky nějakého plánu investic na obranu. A to ho vláda slibovala už loni na podzim. Plán toho, jak by měla Británie dosáhnout výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP v roce 2035, je pak podle ní úplné sci-fi.
Přesto se na příštím summitu NATO, který se koná za tři měsíce, podle ní jistě bude mluvit „krásnou řečí“. Premiér Starmer znovu slíbí, že „už brzy!“ I když všichni vidíme, že pro to „už brzy“ dělá jen velmi málo. A tak se zhluboka nadechněme, protože další špatné zprávy jsou na cestě, uzavírá svůj text pro Spectator Lisa Haseldinová.
Zpátky do České republiky
Slovům editorky úctyhodného britského listu Spectator se není co divit. Vždyť zrovna včera v rozhovoru pro britský deník The Telegraph americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že silně zvažuje odchod USA z NATO. A to hlavně kvůli tomu, že Ameriku spojenci z NATO nechali docela ve štychu, když potřebovala – a stále potřebuje pomoci – nejen s otevřením Hormuzského průlivu.
Válka s Íránem ohrožuje Asii a Evropu víc než USA, řekl Jefferson z FEDu
A nejenže ji nechali ve štychu, ale vybraní, zejména evropští čelní představitelé ještě vedli hloupé řeči ve smyslu – ať si Amerika „vyjí“ to, co si sama „navařila“. Že to není jejich válka. Jako by byli slepí a hluší k tomu, jaké dopady má tato „ne jejich“ válka hlavně na ně [spolu s asijskými zeměmi]. Mimochodem v tomto ohledu dlouhodobě vyniká na mezinárodní scéně německý kancléř Friedrich Merz. Ten se neukázal ve svých výrocích jen zbaběle. Ve svých vyjádřeních na adresu Ameriky a Izraele ale vystupoval i příkře.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
Také se nabízí otázka, která byla na stole už v únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. A ta otázka zní, co vlastně ti spojenci Ameriky v rámci NATO mohou fakticky dělat, když je potřeba, aby něco skutečně dělali. S čím se může blýsknout třeba česká armáda, jež má sice rekordní množství generálů, ale současně i rekordně nízký počet bojeschopných vojáků. A s čím a jak ti by bojovali, když například výdaje na platy a výsluhy všech těch generálů a velitelů i velitelek jsou vůbec největší položkou českých výdajů na obranu v letošním roce. Jak by tedy ti mohli pomoci USA a Izraeli v jejich „svaté válce“ s Íránem? Šli by si snad ze svých peněz koupit jedny ponožky do zásoby?
Výdaje na obranu v % podle jejich účelu v roce 2025
—
Půjčili by si nafukovací člun od bývalého prezidenta Miloše Zemana, s nímž by udělali pořádek v Hormuzském průlivu? Anebo by vytáhli do boje s těmi našimi slavnými polními kuchyněmi a íránské revoluční gardy zahnali vajíčky natvrdo? Asi těžko. Jako poslední možnost se tak už jen jeví, že by Trumpovi a milionu zmobilizovaných Izraelců řekli, aby se svými útoky na Írán počkali ještě zhruba pět let, kdy do Česka přijde první F-35. Pak, že by i oni slavně vytáhli do té války, v níž by neméně slavně a docela jistě zvítězili.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Prostě Kocourkov. Ano, výdaje na obranu jsou důležité více než kdy jindy. Ale možná bychom mohli začít třeba u výsluh, aby na ty výdaje na obranu nějaké peníze vůbec byly. A pak by se jistě našly peníze i na solidní platy nejen na řadové bojeschopné vojáky, ale třeba i policisty, kterých se výsluhy rovněž týkají. Je škoda, že třeba tuto otázku prezident Pavel spolu se svou chotí Evou neotevřou. Určitě by to bylo užitečnější, než aby jen „chodili kolem“, jak doteď chodí.
Daniel Tácha