Author: Manuel

  • Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje

    Vláda ukončí regulaci cen pohonných hmot k 19. červenci. To znamená, že ji neprodlouží i navzdory eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Cenové stropy budou platit naposledy tento týden v neděli.

    Od pondělí 20. července se budou ceny benzinu a nafty zase řídit pouze podle tržních mechanismů. Na tiskové konferenci po dnešním [13.7.] jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Mimořádná tržní situace podle ní pominula.

    „Naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Íránem pokračuje. Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případě, kdy trvá mimořádná tržní situace. Ta dle našeho názoru nyní pominula. Jinak řečeno, trh s pohonnými hmotami a ropou není v tuto chvíli zatížen mimořádnými extrémy,“ vysvětlila důvody ukončení regulace cen PHM ministryně Schillerová.

    Proto vládě dnes nepředložila prodloužení regulace cen pohonných hmot. Podle ní i přes určitou volatilitu cena ropy klesá. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] tak zároveň znovu uplatní plnou spotřební daň na naftu. To znamená, že ta se vrátí z 8,011 koruny na litr na standardních 9,95 koruny na litr. Toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.

    „Česká republika je podle našich statistik druhou nejlevnější zemí v EU, pokud jde o cenu nafty. Okolní státy ukončily obdobná opatření,“ argumentovala dále ministryně.

    Za příklad uvedla Polsko a Rakousko a dodala: „Všichni se tedy vrátili k normálu.“

    Také ale zdůraznila, že MF ČR bude ceny paliv a marže prodejců i nadále pozorně monitorovat. A vyslala, jak řekla, dva vzkazy. Jeden směrem k domácnostem a druhý směrem k čerpacím stanicím.

    Vláda přijala zákon na regulaci cen pohonných hmot

    „Určité drobné cenové výkyvy jsou normální a nevyhneme se jim,“ řekla s tím, že není třeba panikařit a že věří, že se situace znovu uklidní.

    Její druhý vzkaz k čerpacím stanicím pak zněl: „Zrušení regulace neznamená, že nad vámi zavřeme oči. Pokud by chtěl kdokoli konec regulace zneužít, nebo pokud by se situace vyhrotila, okamžitě zasáhneme.“

    Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Hlavním efektem cenových stropů bylo zamezení případným extrémním cenovým šokům.

    Ceny ropy se podílí na ceně pohonných hmot asi třetinou

    Cena ropy Brent, která se na ceně pohonných hmot podílí zhruba z jedné třetiny, se dnes obchoduje kolem 78 dolarů za barel. Ještě na začátku července se její cena pohybovala okolo 72 dolarů za barel. Zkraje června se ale obchodovala i za více než 95 dolarů za barel. Do konce června – v souvislosti se zmírněním napětí na Blízkém východě – klesla až na závěrečných 73,37 USD za barel.

    „Aktuální eskalace konfliktu způsobuje růst cen ropy. Ropa zdražuje v tuto chvíli přibližně o 2,5 procenta,“ popisuje pro FinTag aktuální situaci vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

    Vývoj ceny ropy Brent od začátku července 2026

    [Zdroj: xStation 5]

    „Rostoucí riziko narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv zvyšuje obavy investorů o globální dodávky energie. Čímž podporuje růst cen suroviny a umocňuje inflační obavy,“ doplňuje dále pro FinTag.

    Analytik České spořitelny Jiří Polanský shrnuje dění za uplynulý víkend: „Írán zaútočil na americká zařízení ve státech v Perském zálivu a oznámil, že opět uzavřel Hormuzský průliv. Írán se tak i nadále snaží prosadit kontrolu nad lodní dopravou v průlivu. Íránské útoky se také rozšířily i na Katar a Spojené arabské emiráty.“

    Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží

    „Cena ropy se sice zvýšila, zatím se ale stále drží relativně nízko oproti vývoji z dubna či května. Dnes ráno Brent vystoupal na zhruba 79 dolarů, nicméně se nedá vyloučit další zvýšení ceny, pokud by eskalace pokračovala,“ doplňuje další výhled.

    Co nyní říkají znesvářené strany

    Íránské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že rozhovory s USA ohledně memoranda o dohodě se nacházejí v „krizové fázi“. Teherán oznámil, že nebude plnit své závazky, dokud druhá strana nesplní svá ujednání. Jeho zástupci i dodali, že snahy o vytvoření společného mechanismu pro Hormuzský průliv za účasti Ománu jsou ztíženy americkým tlakem na tuto zemi. Což podle nich diplomatickou situaci dále komplikuje.

    Írán porušil příměří. USA na něj útočí. A Španělé mají utrum

    Mezinárodní společenství vyzývají k návratu k jednáním. Vojenské akce mezi USA a Íránem se ale nadále stupňují. Íránská tisková agentura Mehr News Agency informovala, že v okolí íránského přístavu Bandar Abbas a ostrova Qeshm bylo slyšet výbuchy.

    Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

    Americký prezident Donald Trump již dříve uvedl, že vedení Íránu není důvěryhodné. Také ho častoval přívlastky jako „špína“, „nemocní lidé“, „rakovina“. Na otázku novinářů, proč se odhodlal k obnovení útoků na Írán, odpověděl lakonicky: „Poznal jsem je!“ To řekl okamžitě poté, kdy Íránci i přes dohodnuté příměří začali znovu vojensky ohrožovat proplouvající tankery Hormuzským průlivem.

    –RED–

  • Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr Tejc se vložil do případu nehody bývalého šéfa GZ Media

    Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc [za ANO] podal nejvyšší státní zástupkyni Lence Bradáčové podnět k podání dovolání v případu smrtelné nehody, jíž zavinil pod vlivem alkoholu někdejší šéf loděnické firmy GZ Media Zdeněk Pelc.

    Jeho trestní stíhání zastavil na konci května pražský krajský soud. Pelc souzen nebude kvůli vážné nemoci, napsal tehdy server iDNES.cz. Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku. A to přesto, že státní zástupce podal proti původnímu rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku stížnost. Nyní ministr spravedlnosti Tejc podal dovolání v neprospěch obviněného.

    „V dané věci jsme se na ministerstvu spravedlnosti podrobně zabývali postupem soudu i soudního znalce. Na základě zjištěných skutečností jsem v uplynulém týdnu dal písemný podnět nejvyšší státní zástupkyni k podání dovolání v neprospěch obviněného. Lhůta pro podání dovolání dosud neuplynula. Dalšími okolnostmi případu se i nadále zabýváme,“ uvedl na síti X ministr spravedlnosti.

    Žalobkyně Okresního státního zastupitelství v Rakovníku podala na Pelce obžalobu v lednu. Soudce požádal o vypracování znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu. Následně vydal usnesení, ve kterém zastavil trestní stíhání.

    „Znalec uvedl, že si dokáže v krátkém horizontu jednoho až dvou měsíců představit, že by obviněný stanul před soudem fyzicky nebo připojením přes vzdálený přístup z domova, hospice či nemocničního lůžka, nicméně v horizontu tří až více měsíců by nebylo možno počítat s jeho další účastí u jednání,“ uvedl rakovnický soudce Marcel Lehečka v usnesení, které získaly Seznam Zprávy [SZ].

    Dopravní nehoda a změny ve firmě

    Zdeněk Pelc v červnu 2025 při projíždění levotočivé zatáčky po požití alkoholu nezvládl řízení. Najel na krajnici, poté narazil do svodidel, o která se několik desítek metrů třel, až nakonec vjel zpět na komunikaci a přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozem. Pelc měl podle znaleckého posudku více než 1,6 promile alkoholu v krvi, napsal server Seznam Zprávy. Pelc podle SZ už před začátkem soudního procesu uzavřel s pozůstalými dohodu o finančním vyrovnání.

    Koncem srpna společnost GZ Media, která je světovou jedničkou ve výrobě gramofonových desek, ale velkou část jejího výrobního programu tvoří i výroba papírových obalů pro globální firmy, následně provedla zásadní změny ve vedení.

    Dosavadního hlavního majitele Zdeňka Pelce, který měl vážnou nehodu, v čele orgánu nahradil jeho syn Zdeněk Pelc mladší. Vyplynulo to ze zápisu ze zasedání představenstva ve Sbírce listin.

    Český výrobce obalů a LP objevil Ameriku. Recykluje neprodané LP

    Členem představenstva místo Pelce staršího se stal už dříve finanční ředitel společnosti Martin Heger, obměněné představenstvo pak vybralo nového předsedu. Server E15 uvedl, že se změnila i vlastnická struktura společnosti. Majoritní vlastník GZ Media, kyperská firma Earthglobe Limited, se přesunula do ČR a přejmenovala se na GZ Holding. Hodnota mateřské skupiny dosahuje podle E15 přibližně 9,3 miliardy korun, přičemž drtivou většinu tvoří majoritní podíl v GZ Media. Celková stoprocentní hodnota GZ Media přesahuje podle serveru 11,2 miliardy korun.

    Společnost GZ Media v Loděnici přebírá Zdeněk Pelc mladší

    Ve vlastnické struktuře firmy jsou nyní Pelcovy děti, on sám už v ní nefiguruje. Firma to dlouhodobě nekomentuje.

    „Mohu se vyjadřovat jen k věcem, které se týkají GZ Media. Nemohu se vyjadřovat k čemukoliv, co se týká vlastnictví, ani k osobním věcem, které se týkají rodiny Pelcových,“ řekla již dříve Jitka Nosková, která má na starosti marketing a komunikaci společnosti.

    Hospodaření GZ Media

    Skupina GZ Media v roce 2024 utržila 7,3 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu méně. Ještě v roce 2020 její tržby činily něco málo přes tři miliardy korun. I přes pokles tržeb dosáhla třetích nejlepších výsledků. Firma celosvětově prodala 70 milionů gramofonových desek. Nicméně nejen vinylové desky jí vydělávají, jsou to i zmíněné papírové obaly. Know-how k jejich výrobě získala právě z výroby obalů na desky.

    Skupina zaměstnává téměř 3 000 lidí, z toho přes 2000 v Česku. Hlavní výrobní závod má v Loděnici na Berounsku, další provozy pak v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti jsou i v Kanadě, Francii a ve Spojených státech, kde firma zažívá velký růst.

    No tak tu výrobu z Česka přesuneme, zní z GZ Media

    GZ Media má více než sedmdesátiletou tradici. Kromě výroby gramofonových desek dodává klientům z celého světa polygrafické služby a produkty v mediálním, tiskovém a balicím průmyslu. Výroba vinylů se sice na začátku 90. let minulého století zhroutila, později ale začaly být opět populární a dneska na nich GZ Media staví své podnikání. Naopak výrobu CD a DVD v Česku zastavila. Důvodem bylo mimo jiné to, že potřebovala více místa pro výrobu gramodesek.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje o rizikových pracích v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] využije stát v rozhodování o předčasných důchodech. A nově ani farmaceuti, dětské a praktické sestry nebudou potřebovat kurz pro dozor na dětských akcích.

    Stát nově prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] získá údaje o rizikových pracích. Položka rizikové práce už je nyní součástí jednotného formuláře, který zaměstnavatelé odesílají každý měsíc České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] od letošního ledna.

    „Nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat rizikové profese a využít to pak například pro téma předčasných důchodů a podobně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády [13.7.] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

    Za nádory prsu u mladých žen mohou i hormony ve vodě i jinde

    Změny přináší novela o ochraně veřejného zdraví, kterou schválila vláda. Většina dotčených ustanovení reaguje na legislativu EU. Například jde i o úpravu pravidel pro výrobky, které přicházejí do styku s pitnou vodou.

    Kontrola výrobků přicházející do styku s pitnou vodou

    Návrh v oblasti minimálních hygienických požadavků na materiály a výrobky přicházející do styku s pitnou vodou upravuje notifikační proces subjektů, které mohou shodu s evropskými pravidly posuzovat.

    „Nově se stane oznamovacím orgánem pro subjekty posuzování shody ministerstvo zdravotnictví, které bude zároveň provádět jejich kontrolu,“ řekl Vojtěch.

    Pro samotné výrobky zůstane kontrola i nadále na krajských hygienických stanicích. Nyní odpovídá za dodržení norem a prokázání shody s nimi výrobce. Otestovat je může u Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště.

    „Pokud si ověří, že tomu tak je, nemusí již nikoho žádat o schválení a může výrobek uvést na trh,“ uvádí na webu SZÚ.

    Unijní poplatky za léky v odpadních vodách nejspíš léky výrazně zdraží

    Směrnice EU, která začíná platit od roku 2027, stanovuje jednotné požadavky na materiály kovové, cementové, organické a smalt, keramiku a jiné anorganické. V rámci každé skupiny bude seznam povolených výrobků závazný pro všechny členské země.

    „Každá skupina bude mít harmonizované testovací metody. Stanovené mezní hodnoty pro uvolňování látek do vody a specifikace pro schvalovací procesy,“ uvádí zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] v důvodové zprávě k materiálu.

    Změny mají zajistit zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody. Firmy a státní orgány mají přechodné období pro přizpůsobení národních metodik.

    „Pro výrobce nebo dovozce bude oproti současnému stavu cena za posouzení výrobku vyšší. Ale zároveň získá cenný benefit v tom, že jedno posouzení bude platné pro celou EU. A nebude muset platit za testování v jiných zemích,“ píše se v dokumentu.

    Farmaceuti, dětské a praktické sestry jako zdravotní dozor

    Návrh upravuje také pravidla pro vydávání povolení pro práci s azbestem. Proces povolování se zjednoduší pro žadatele i orgány ochrany veřejného zdraví. Formálně zakotvuje již zavedenou praxi, kdy ministerstvo zdravotnictví vydává certifikáty volného prodeje [FSC] pro vývoz kosmetiky do třetích zemí.

    Po připomínkách České lékárnické komory [ČLnK] ministerstvo doplnilo do zákona výčet odborností, které nepotřebují pro zdravotní dozor na zotavovacích akcích nebo školách v přírodě speciální kurz. A to o farmaceuty, dětské a praktické sestry.

    Hlukem k infarktu. V Británii to dokazují nejen letištní statistiky

    Na žádost ombudsmana zákon upřesňuje zdroje hluku, na které se nevztahují zákonné regulace.

    „Jedná se o zdroje hluku z běžného užívání sportovního náčiní a pomůcek. Oznamování času a církevních obřadů. A dále zvuk nebo vibrace působené v přímé souvislosti s činností související s ochranou nebo záchranou lidského života, zdraví nebo majetku,“ píše se v materiálu.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech „jen tak“ po telefonu, pokud k tomu nesplní zákonné podmínky. Ochrana zdravotních dat spadá do práva na soukromí.

    K prolomení mlčenlivosti v komunikaci zdravotních údajů pacientů nestačí ani to, že hygienická stanice takový postup neformálně doporučí po telefonu. Podmínky vyjasňuje aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu [NSS].

    Spor ohledně způsobu komunikace zdravotních údajů mezi krajskými hygienami a poskytovateli zdravotních služeb otevřel případ dítěte, které se v létě roku 2021 poranilo v zoologické zahradě. Dítě si způsobilo hlubokou tržní ránu. Zákonná zástupkyně dítěte po jeho přijetí do nemocniční péče kvůli akutnímu ošetření odmítla očkování proti tetanu.

    Na Ostravsku se potvrdil záškrt u dvou dětí a jedné ženy

    Lékař při ošetření dítěte v nemocnici totiž zjistil, že dítě není očkované proti tetanu. Poté, kdy zákonná zástupkyně odmítla podání vakcíny dítěti, se nemocnice telefonicky spojila s krajskou hygienickou stanicí. A předala jí negativní revers. Včetně osobních údajů dítěte a stručné informace o jeho zdravotním stavu.

    Předávání zdravotních dat po telefonu je přestupek

    Podle Krajského úřadu Olomouckého kraje se tím nemocnice ale dopustila přestupku. Zákon o zdravotních službách totiž stanovuje povinnost mlčenlivosti. Konkrétně říká, že „poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“. A to podle krajského úřadu nemocnice tehdy neudělala.

    I tato povinnost mlčenlivosti se dá ve vymezených případech prolomit. Podle krajského úřadu stejně jako Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] žádná ze zákonných výjimek v danou situaci ale nenastala.

    Pozůstalé po zemřelých kvůli očkování proti covidu stát odškodní

    Olomoucký krajský soud, ke kterému se spor dostal, rozhodnutí úřadů ale nakonec zrušil. Nemocnice podle soudu postupovala ve věci komunikace s krajskou hygienou správně. Aby hygienici mohli plnit své povinnosti v oblasti prevence infekčních onemocnění, potřebují podle výkladu krajského soudu nástroje pro získání potřebných informací. A to včetně údajů o povinném očkování, uvedl tehdy krajský soud v Olomouci.

    Ochrana zdravotních údajů je součástí práva na soukromí

    Ministerstvo zdravotnictví následně podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Na jejím základě Nejvyšší správní soud [NSS] rozsudek krajského soudu zrušil. Při novém rozhodování tak bude krajský soud vázaný právním názorem vyšší instance, v tomto případě NSS.

    Soud v tomto případě zdůraznil, že ochrana údajů o zdravotním stavu je součástí práva na soukromí. Výjimky z mlčenlivosti je nutné vykládat restriktivně.

    „To znamená, že žádost o sdělení těchto informací by zpravidla měla být písemná. A to proto, aby byla později zpětně prokazatelná,“ vysvětlil NSS.

    Očkování se nedá podceňovat, ukazují data z minulosti

    Ten zároveň uvedl, že zákon umožňuje hygienickým stanicím získávat informace o očkování i bez souhlasu pacienta, avšak pouze zákonem předvídanými postupy. Například na základě řádné žádosti, při výkonu státního zdravotního dozoru nebo při epidemiologickém šetření.

    Obecná povinnost spolupráce mezi poskytovateli zdravotních služeb a orgány ochrany veřejného zdraví ani neformální telefonická komunikace podle soudu k prolomení mlčenlivosti nestačí. Vždycky musí být jasné, kdo, proč a na základě jakého ustanovení zákona informace požaduje.

    „Opačný výklad by nepřiměřeně oslaboval ochranu důvěrnosti zdravotnické dokumentace, rozostřoval hranice výkonu veřejné moci a v konečném důsledku by byl v rozporu se zásadou legality,“ uvedl dále NSS.

    Přístup ke zdravotnické dokumentaci podle NSS představuje závažný zásah do soukromí pacienta.

    „Proto musí být podložen nikoli pouhou faktickou součinností či neformální žádostí, ale konkrétním zákonným oprávněním uplatněným v mezích jeho účelu,“ rozhodl ve věci NSS.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Pavlova cesta do Ankary cizinu nezajímá. Ta řeší podstatnější věci

    Pavlova cesta do Ankary cizinu nezajímá. Ta řeší podstatnější věci

    Spory prezidenta Petra Pavla a vlády o účasti na summitu NATO v Ankaře plnily a plní tuzemský veřejný prostor měsíce. V zahraničí po nich ale neštěkl ani pes. Což je z pohledu reputace České republiky jenom dobře.  

    Vyplývá to z datové analýzy česko-americké společnosti Newsmatics. Podle ní domácí konflikt a ani nezvyklá podoba dvojí delegace českých představitelů se do viditelnosti Česka v zahraničních médiích téměř vůbec nepromítly. A to i přesto, že v období od 6. do 9. července – tedy den před zahájením summitu, v jeho průběhu a den po jeho skončení – se v anglickojazyčných médiích v souvislosti se summitem objevilo 119 článků zmiňujících Česko nebo jeho čelní představitele.

    „V porovnání s velkými členskými státy Aliance jde o poměrně nízké číslo. Německo se ve stejném období objevilo přibližně v 1 300 článcích, Francie v 1 100 a Španělsko ve více než 800. Mezi srovnatelně velkými zeměmi Česko naopak získalo větší pozornost. Maďarsko zaznamenalo 96 článků, Slovinsko 78 a Slovensko 57,“ popisuje Martina Paulenová, analytička společnosti Newsmatics.

    Komentář: Na prezidenta Pavla nesázejte. Je to špatný kůň

    Největší část zahraničního pokrytí pocházela podle dat společnosti z amerických médií, která tvořila přibližně 29 procent všech článků. Následovala média z Velké Británie s 8 procenty a z Turecka se zhruba 7 procenty. Přibližně 17 procent textů publikovala česká anglickojazyčná média.

    Podle Paulenové společná účast prezidenta Pavla a členů vlády na summitu zůstala v zahraničním anglickojazyčném zpravodajství docela okrajovým tématem.

    „Ústavnímu sporu mezi prezidentem republiky a vládou se ve sledovaném období věnovalo 13 ze 119 mediálních výstupů souvisejících s českou účastí na summitu, tedy přibližně 11 procent. Pokud zahraniční média konflikt zmiňovala, často přebírala slova novinářky CNN Ivany Kottasové, jež jej označila za ‚obskurní domácí politickou roztržku‘,“ říká Paulenová.

    Komentář: Andrej Babiš splnil svou povinnost, ale svůj stín nepřekročil

    Ivana Kottasová podle dostupných informací nyní s žádnými českými médii nespolupracuje. V minulosti přispívala do Českého rozhlasu, Hospodářských a Lidových novin či týdeníku Respekt. Podle mediálních analytiků jejímu označení sporu prezidenta Pavla s vládou [obskurní domácí politická roztržka] nelze v rámci komentovaného zpravodajství nic vytknout. Spíše naopak, celkem trefně vyjádřila podstatu sporu.

    Ne Pavlova cesta, ale nízké výdaje na obranu jsou téma

    Podle analýzy se zahraniční anglickojazyčná média namísto domácího politického sporu soustředila především na české výdaje na obranu. Toto téma se objevilo v 64 ze 119 analyzovaných článků, tedy přibližně v 54 procentech všech výstupů.

    Premiér Babiš: Závazek 2 % HDP na obranu splníme v roce 2027

    Za první den summitu přibližně čtvrtina článků věnovaných tomuto tématu upozorňovala, že nízké české výdaje na obranu mohou vyvolat napětí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A zhruba třetina zmiňovala příslib premiéra Andreje Babiše obranný rozpočet navýšit. V závěru sledovaného období však opět převládl obraz Česka jako jednoho z členských států NATO s nejnižšími obrannými výdaji.

    Kontrola efektivity výdajů na obranu bere dech svou komplexností

    Druhým nejčastěji zmiňovaným okruhem byla podpora Ukrajiny, která se objevila přibližně v 21 procentech analyzovaných článků. Zde už se média soustředila především na vyjádření prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše [ANO] k zapojení Česka do iniciativy PURL [Priority Ukraine Requirements List], jejímž prostřednictvím evropské státy financují nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu.

    Komentář: Něco je špatně, když Britové cvičí na německých lodích

    „Kritiku tohoto kroku uvnitř vládní koalice, zejména nesouhlas SPD a jejího předsedy Tomia Okamury, však zachytil pouze jediný analyzovaný výstup,“ doplňuje analytička společnosti.

    Mediální pokrytí Pavla a Babiše bylo srovnatelné

    Podle ní i pozornost věnovaná prezidentu Pavlovi a premiéru Babišovi byla v analyzovaných médiích celkově vyvážená.

    „Články, které přebíraly výhradně vyjádření jednoho z nich, tvořily v obou případech přibližně jen desetinu souboru. Zahraniční média tedy systematicky nezvýhodňovala ani jednu z obou hlavních politických postav české delegace,“ nastiňuje dále Paulenová.

    Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?

    Tón zpravodajství byl ve většině případů neutrální a popisný. Babišův postoj k obranným výdajům i Pavlovy výzvy k silnější podpoře Ukrajiny média většinou prezentovala bez zřetelného hodnotícího rámce. Výraznější samostatný prostor ale získal Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

    Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny

    V něm se zaměřil na výzvy k posílení podpory Ukrajiny a varování před další eskalací války. Což podle analytiků nepřekvapuje. Eskalace války na Ukrajině, případně její rozšíření za hranice Ukrajiny, je Pavlovým častým tématem. A z pohledu médií je „tématem vděčným“. To proto, že pracuje ať už oprávněně, nebo neoprávněně s obavami příjemců zpráv.

    –RED–

    (more…)

  • Hlavák není jediný cíl výhružek bombou. Míří i na blízkou synagogu

    Hlavák není jediný cíl výhružek bombou. Míří i na blízkou synagogu

    Policie dnes ráno kvůli anonymní hrozbě bombou na zhruba dvě hodiny vyklidila Hlavní nádraží v Praze. Hlavní nádraží ale není jediné místo, kde policie zasahuje. Výhružky útoku bombou řeší i v blízké Jeruzalémské synagoze.   

    „Z důvodu anonymní výhružky o uložení nástražného výbušného systému probíhá evakuace Hlavního nádraží v Praze. […] Na místo už míří pyrotechnik,“ uvedli dnes [14.7.] zástupci Policie ČR na síti X v 7:54 hodin.

    Výhružka bombou na pražském hlavním nádraží zkomplikovala život tisícům lidí. Provoz vlaků se zastavil zhruba na hodinu, ale i metro ve stanici Hlavní nádraží po tuto dobu jenom projíždělo.

    „Byl to hodně nepříjemný pocit, akorát jsme vystoupili z vlaku, procházeli podchodem a všude znělo hlášení ´okamžitě opusťte hlavní nádraží, hrozí nebezpečí´. Situaci neprospívali někteří postarší výletníci, kteří nahlas povykovali, ´kde že je ta bomba´, děti kolem byly o to více vystrašené,“ popisuje pro FinTag ranní situaci na pražském Hlavním nádraží paní Jana, která akorát jela do práce.

    „Fakt i je, že cesta z peronu podzemní chodbou pod nástupišti se v tu chvíli zdála být nekonečná. Tlampače dokola hlásily informaci o evakuaci. A východ byl daleko,“ dodává.

    Zarážející podle ní v tu chvíli bylo to, že hlášení o evakuaci bylo pouze v českém jazyce. Docela dobře bylo poznat cizince, kteří postávali a rozhlíželi se, co že se to kolem nich děje, dodává paní Jana.

    Problémy v tu dobu měli i řidiči. Policie současně na necelou hodinu uzavřela magistrálu, která vede kolem budovy hlavního nádraží. Útok bombou se naštěstí nepotvrdil.

    „Pyrotechnická prohlídka byla negativní, pyropes také nic nenašel a vše, včetně dopravy na Wilsonově, se vrací do normálu,“ informují zástupci Policie ČR na síti X v 09:23 s tím, že nyní budou pátrat po pachateli šíření poplašné zprávy. Hrozí mu až tři roky vězení.

    Útoky v blízké Jeruzalémské ulici

    Jubilejní nebo Jeruzalémská synagoga je třetí budova zleva. V dubnu i ta zažila bezpečnostní opatření z důvodu anonymního útoku. A spolu s ní i všichni v jejím okolí. / Foto: Redakce FinTag

    Uzavření prostoru a evakuace lidí na stanici Praha Hlavní nádraží není nijak ojedinělá. A platí to i pro přilehlou Jeruzalémskou ulici, která prakticky přímo [přes Opletalovu ulici, pozn. red.] navazuje na Vrchlického sady [tzv. Sherwood] u hlavního nádraží. Tu Policie ČR naposledy evakuovala například letos v dubnu. Zhruba na hodinu ji uzavřela a podle dostupných informací opět kvůli hrozbě bombového útoku. Tentokrát na Jeruzalémskou synagogu, která se v ní nachází. I v tomto případě se hrozba útoku naštěstí nepotvrdila.

    Pražský Sherwood projde proměnou. To ale až v roce 2027

    „Jako jsme zvyklí na to, že před synagogou postávají policisté se samopaly, vždy dva. Anebo i na to, že před synagogou v ulici jsou betonové zátarasy, aby do ní nejspíš nevjelo nějaké auto s výbušninami, ale chápeme to jako preventivní opatření,“ vzpomíná na dubnovou událost pro FinTag pan Jiří, který pracuje v kancelářích v budově nedaleko Jeruzalémské synagogy.

    Podle něj se před synagogou, jíž se také říká Jubilejní, nebo přímo v ní nic vážného ve smyslu nebezpečného neděje. Naopak synagogu v maurském slohu z let 1905–1906 rádi fotí turisté. A chodí do ní návštěvníci na placené [150 Kč dospělí, děti a studenti 100 Kč, děti do 6 let zdarma, pozn. red.] prohlídky.

    Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

    „Nicméně, když se vám Jeruzalémská hemží policisty, všude jsou pásky, a po zuby ozbrojení policisté, kteří vám znemožňují průchod ulicí, je to mírně řečeno znepokojující. Zvlášť, když si uvědomíte, že kancelář máte ´hned za zdí´. To znamená v sousedícím domě,“ popisuje dále.

    „Pokud by tam dal skutečně někdo výbušniny, asi by to poškodilo i budovy kolem…“ zamýšlí se s tím, že snad ani víc nebude dodávat.

    Ve svých slovech už se jen omezí na konstatování: „I když já ty ozbrojené složky tak nějak z principu rád nemám, ale v tomto případě je určitě dobře, že tu jsou. Centrum města, a hlavně prostor kolem hlavního nádraží je plný podivných individuí.“

    „To je prostě fakt, a jak říkají lidé, kteří přijíždí přes Hlavní nádraží do Prahy, je to ostuda Prahy. Ale není to jen ostuda, je to riziko pro lidi, kteří tady žijí, pro děti, kteří tady chodí do školy, pro lidi, co sem chodí do práce. Nechápu, že se to toleruje,“ pokračuje dál.

    Strach a svrab ve vlaku do Prahy. Nastoupili “chirurgové z dovozu”

    „Já když jdu třeba pracovně do Sněmovny, na Magistrát, nebo na vládu, tak tam to nevidíte, tam je všude čisto, bezpečno a pěkně,“ doplňuje.

    Za výhružky bombou hrozí roky vězení. To je dobré vědět

    Výhružky bombou podle zástupců Policie ČR i Správy železnic v okolí Hlavního nádraží v Praze nejsou bohužel ničím neobvyklým. Po anonymní hrozbě bombou policie nádraží vyklidila třeba v prosinci 2016. Podezřelého tehdy zadržela o den později. Dopadla i muže, který bombou na hlavním nádraží hrozil v září 2019. A policisté nakonec vypátrali i ženu, která bombou na hlavním nádraží hrozila v srpnu 2021.

    Takových incidentů bude asi více. Přesný celkový počet výhrůžek bombou konkrétně na Hlavním nádraží v Praze za posledních pět let policie ve veřejných souhrnných statistikách neuvádí. To proto, že tyto incidenty spadají pod plošné statistiky trestného činu šíření poplašné zprávy, kde se nezveřejňují detailní data za jednotlivé budovy či stanice.

    Vyhodnocení střelby na FF UK potvrdilo nedostatky v policii

    Otázka je, zda je to dobře. Možná by se spolu s tím mohlo více komunikovat, jaký za takový čin hrozí trest. Základní trestní sazba za šíření poplašné zprávy je odnětí svobody až na dva roky. Přičemž trestní zákoník rozlišuje několik úrovní závažnosti, podle kterých se trest zvyšuje. Až dva roky hrozí za úmyslné šíření nepravdivé zprávy, která je způsobilá vyvolat znepokojení. Například právě anonymní nahlášení bomby.

    Až pět let může dostat pachatel, který tento čin způsobí opakovaně. Ale jsou tady i tvrdší sazby. Například 2 až 8 let hrozí za to, pokud čin způsobí vážné poruchy v činnosti orgánu státní správy, soudu nebo hromadné dopravy. Jako se to stalo třeba dneska při evakuaci pražského Hlavního nádraží, kdy došlo k úplnému zastavení vlakových spojů.

    –DNA–

    (more…)

  • US Central Command outlines new blockade of Iranian ports

    US Central Command outlines new blockade of Iranian ports

    President Donald Trump’s decision to reimpose a maritime blockade on Iran’s ports opens a new phase in the confrontation between Washington and Tehran and places the Strait of Hormuz again at the center of a crisis with consequences that go beyond direct military clashes. The move aims to prevent maritime trade with the Islamic Republic, increase economic pressure on the Iranian government and, according to the White House, protect one of the world’s most important energy routes.

    The United States Central Command (CENTCOM) announced that its naval forces will resume a naval blockade targeting vessels entering or leaving Iranian ports—an operation that was previously carried out from April 13 to June 18 and was suspended after a ceasefire agreement between the parties.

    Although described as a “naval blockade,” the measure does not mean a physical closure of the Strait of Hormuz nor a total halt to commercial navigation in the Persian Gulf. Its purpose is narrower: to prevent commercial ships from trading with Iran through a US Navy-managed system of surveillance, interception and diversion of vessels.

    In practice, any ship whose origin or destination is an Iranian port can be identified, intercepted and ordered to change course. If the ship’s master complies, the vessel continues; if not, the United States warns it may immobilize the ship using military operations.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (EUROPA PRESS/ARCHIVO)

    At the same time, Washington says other commercial traffic will continue to receive protection while transiting the region’s waters, and it has asked all mariners to maintain contact with US naval forces when approaching the Gulf of Oman and the approaches to the Strait of Hormuz.

    The distinction between blocking Iranian ports and closing the Strait of Hormuz is crucial to understanding the measure’s reach. Hormuz remains an international maritime corridor open to ships from various countries. However, nearly all of Iran’s major Persian Gulf ports rely on that passage to access international trade, so controlling access to those terminals exerts significant pressure on Iran’s economy without fully halting global navigation.

    The reimposition of the maritime blockade follows President Trump’s declaration that the June memorandum of understanding was void because Iran allegedly continued attacking merchant ships near the Strait of Hormuz despite agreeing to reduce hostilities. The move also coincides with an escalation of US military operations.

    Donald Trump dio por roto el acuerdo de junio con Irán al acusarlo de continuar los ataques contra buques mercantes en las inmediaciones de Ormuz. (EFE/ARCHIVO)

    Over the weekend, US forces reported striking roughly 140 Iranian military targets using fighter aircraft, drones and warships. CENTCOM also confirmed the first operational use of maritime drones to destroy a submarine and vessel maintenance facility in Bandar Abbas, Iran’s main military port and a strategic site on the Strait of Hormuz.

    Tehran responded with tougher rhetoric. Army spokesman Brig. Gen. Mohamad Akraminia said the armed forces “will not yield an inch” on the Strait of Hormuz and asserted that the passage “will never be reopened by war, aggression or US attacks.” The Islamic Revolutionary Guard Corps reiterated that the strait’s closure will remain in effect while US intervention continues and warned that any attempt to change that situation will be met with a military response.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (REUTERS)

    At the same time, Iran has intensified attacks on vessels operating near the Strait of Hormuz and has launched missiles and drones against US bases and countries allied with Washington, including Bahrain, Qatar, Kuwait, the United Arab Emirates, Jordan and Oman, broadening the conflict’s regional impact.

    The new US offensive also revives tactics used during the blockade’s first phase. Between April and June, CENTCOM said it diverted more than 140 vessels that complied with orders, disabled nine ships that breached the blockade and allowed passage for over 50 commercial vessels carrying humanitarian aid.

    Beyond its military dimension, the reestablished naval blockade has a strong economic component. Shipping companies that continue to deal with Iran will face a higher risk of interception, and maritime insurance and shipping costs could rise if tensions escalate further.

    Irán intensificó sus ataques cerca del estrecho de Ormuz y lanzó misiles y drones contra bases de Estados Unidos y países aliados como Baréin, Qatar y Kuwait. (REUTERS/ARCHIVO)

    The strategic importance of the Strait of Hormuz explains market concerns. Before the outbreak of hostilities, about one-fifth of the world’s traded oil passed through that corridor daily. Although the United States insists that international navigation will remain open for ships not trading with Iran, any military incident in the area can disrupt energy supply chains and put upward pressure on global oil prices.

    Adding uncertainty, President Trump announced that the United States will begin charging a fee equal to 20% of the cargo’s value to vessels seeking US protection to cross the Strait of Hormuz. If implemented, the proposal would not only raise maritime trade costs but also reinforce the role Washington seeks as guarantor of security for one of the world’s most strategic sea lanes—a role Iran rejects and that risks prolonging the confrontation in the Persian Gulf.

    (more…)

  • US Central Command details new blockade of Iranian ports

    US Central Command details new blockade of Iranian ports

    President Donald Trump’s decision to reinstate a maritime blockade against Iranian ports opens a new chapter in the confrontation between Washington and Tehran, placing the Strait of Hormuz again at the center of a crisis with implications that go beyond direct military clashes. The move aims to prevent maritime trade with the Islamic Republic, increase economic pressure on the Iranian regime, and, according to the White House, protect one of the world’s most important energy routes.

    The U.S. Central Command (CENTCOM) announced that its naval forces will resume the naval blockade of vessels entering or leaving Iranian ports, an operation that had been in effect from April 13 to June 18 before being suspended after the ceasefire agreement signed by both sides.

    Although described as a “naval blockade,” the measure does not involve physically closing the Strait of Hormuz or completely halting commercial navigation in the Persian Gulf. Its aim is more specific: to prevent commercial vessels from conducting trade with Iran through a system of surveillance, interception, and rerouting of ships managed by the U.S. Navy.

    In practice, any vessel with an Iranian port as origin or destination can be identified, intercepted, and ordered to change course. If the captain complies, the ship continues on its route; if not, the United States warns it may immobilize the vessel through military operations.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (EUROPA PRESS/ARCHIVO)

    At the same time, Washington says other commercial traffic will continue to receive protection to transit the region, and it has asked all mariners to stay in contact with U.S. naval forces when approaching the Gulf of Oman and the approaches to the Strait of Hormuz.

    The distinction between blocking Iranian ports and closing the Strait of Hormuz is key to understanding the measure’s scope. Hormuz remains an international maritime corridor open to vessels of different countries. However, almost all of Iran’s major ports in the Persian Gulf rely on that passage to connect with international trade, so controlling access to those terminals exerts significant pressure on Iran’s economy without completely preventing global navigation.

    The reinstatement of the maritime blockade follows Donald Trump’s declaration that the memorandum of understanding reached in June was void, arguing that Iran continued to attack merchant vessels near the Strait of Hormuz despite committing to reduce hostilities. The move coincides with an intensification of U.S. military operations.

    Donald Trump dio por roto el acuerdo de junio con Irán al acusarlo de continuar los ataques contra buques mercantes en las inmediaciones de Ormuz. (EFE/ARCHIVO)

    Over the weekend, U.S. forces reported striking roughly 140 Iranian military targets using combat aircraft, drones, and warships. CENTCOM also confirmed the first operational use of maritime drones to destroy a maintenance facility for submarines and vessels at Bandar Abbas, Iran’s main military port and a strategic enclave on the Strait of Hormuz.

    Tehran responded by raising the rhetorical and operational stakes. Army spokesman Brigadier General Mohamad Akraminia said the Armed Forces “will not yield an inch” over the Strait of Hormuz and asserted that the waterway “will never be reopened through war, aggression, or U.S. attacks.” The Islamic Revolutionary Guard Corps reiterated that the closure of the strait will remain in place while U.S. intervention continues and warned that any attempt to change that situation will receive a military response.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (REUTERS)

    At the same time, Iran has stepped up attacks on vessels navigating near the Strait of Hormuz and launched missiles and drones against U.S. bases and countries allied with Washington, including Bahrain, Qatar, Kuwait, the United Arab Emirates, Jordan, and Oman, expanding the conflict’s regional reach.

    The new U.S. offensive also revives a strategy used during the first phase of the maritime blockade. Between April and June, CENTCOM said it diverted more than 140 vessels that complied with orders, disabled nine ships that violated the blockade, and allowed the passage of over 50 commercial vessels carrying humanitarian aid.

    Beyond its military dimension, the reinstatement of the naval blockade has a significant economic component. Shipping companies that continue to operate with Iran will face a higher risk of interception, while marine insurance and shipping costs could rise if tensions continue to escalate.

    Irán intensificó sus ataques cerca del estrecho de Ormuz y lanzó misiles y drones contra bases de Estados Unidos y países aliados como Baréin, Qatar y Kuwait. (REUTERS/ARCHIVO)

    The strategic importance of the Strait of Hormuz explains market concerns. Before the war, about one fifth of the world’s traded oil passed through that corridor daily. Although the United States insists international navigation will remain open for ships that do not trade with Iran, any military incident in the area can disrupt energy supply chains and put upward pressure on global oil prices.

    There is an additional source of uncertainty: Donald Trump announced that the United States will begin charging a fee equivalent to 20% of the cargo’s value to ships that request U.S. protection to cross the Strait of Hormuz. If implemented, the initiative would not only increase maritime trade costs but also reinforce Washington’s role as security guarantor for one of the globe’s most strategic sea lanes — a role Iran rejects outright and one that risks prolonging the confrontation in the Persian Gulf.

    (more…)

  • US Central Command details new blockade of Iran’s ports

    US Central Command details new blockade of Iran’s ports

    President Donald Trump’s decision to restore a maritime blockade against Iranian ports opens a new phase in the confrontation between Washington and Tehran and places the Strait of Hormuz back at the center of a crisis with implications beyond a bilateral military clash. The measure aims to prevent maritime trade with the Islamic Republic, increase economic pressure on the Iranian regime and, according to the White House, ensure the security of one of the world’s most important energy routes.

    The United States Central Command (CENTCOM) announced that its naval forces will resume the naval blockade of vessels entering or leaving Iranian ports, an operation that was previously in effect from April 13 to June 18 before being suspended after the ceasefire agreement signed by both sides.

    Although presented as a “naval blockade,” the action does not mean the physical closure of the Strait of Hormuz nor a total halt to commercial navigation in the Persian Gulf. Its aim is more specific: to prevent commercial ships from trading with Iran through a system of surveillance, interception and diversion of vessels managed by the U.S. Navy.

    In practice, any ship whose origin or destination is an Iranian port can be identified, intercepted and forced to change course. If the captain complies with orders, the vessel continues sailing. If the orders are ignored, the United States warns it may immobilize the ship through military operations.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (EUROPA PRESS/ARCHIVO)

    Washington maintains that other commercial traffic will continue to receive protection while transiting the region, and it has asked all mariners to stay in contact with U.S. naval forces when approaching the Gulf of Oman and the approaches to the Strait of Hormuz.

    The distinction between blocking Iranian ports and closing the Strait of Hormuz is key to understanding the measure’s scope. Hormuz remains an international maritime corridor open to vessels from different countries. However, nearly all of Iran’s major Persian Gulf ports rely on that passage to connect with international trade, so controlling access to those terminals exerts significant pressure on Iran’s economy without fully disrupting global navigation.

    The reimposition of the maritime blockade follows President Trump’s statement that the memorandum of understanding reached in June had been broken, alleging that Iran continued to attack merchant ships near the Strait of Hormuz despite a commitment to reduce hostilities. The move also coincides with an intensification of U.S. military operations.

    Donald Trump dio por roto el acuerdo de junio con Irán al acusarlo de continuar los ataques contra buques mercantes en las inmediaciones de Ormuz. (EFE/ARCHIVO)

    Over the weekend, U.S. forces reported striking around 140 Iranian military targets using combat aircraft, drones and warships. CENTCOM also confirmed the first operational use of maritime drones to destroy a maintenance facility for submarines and boats in Bandar Abbas, Iran’s main naval port and one of the strategic sites along the Strait of Hormuz.

    Tehran responded by raising the level of its rhetoric. Army spokesperson Brigadier General Mohamad Akraminia said the Armed Forces “will not yield an inch” regarding the Strait of Hormuz and asserted that the waterway “will never be reopened through war, aggression or U.S. attacks.” The Islamic Revolutionary Guard Corps reiterated that the closure of the strait will remain in effect while U.S. intervention continues in the region and warned that any attempt to change that situation will receive a military response.

    El CENTCOM reanudó el control sobre los buques que entren o salgan de puertos iraníes mediante vigilancia, interceptación y desvío de embarcaciones. (REUTERS)

    At the same time, Iran has stepped up attacks on vessels navigating near the Strait of Hormuz and launched missiles and drones against U.S. bases and countries allied with Washington, including Bahrain, Qatar, Kuwait, the United Arab Emirates, Jordan and Oman, expanding the regional scope of the conflict.

    The new U.S. offensive also revives a strategy used during the first phase of the maritime blockade. Between April and June, CENTCOM said it had diverted more than 140 vessels that complied with naval orders, disabled nine ships that violated the blockade and authorized the passage of over 50 commercial vessels carrying humanitarian aid.

    Beyond its military dimension, the reinstated naval blockade carries a strong economic component. Shipping companies that continue operations with Iran will face a higher risk of interception, and maritime insurance and transport costs could rise if tensions continue to escalate.

    Irán intensificó sus ataques cerca del estrecho de Ormuz y lanzó misiles y drones contra bases de Estados Unidos y países aliados como Baréin, Qatar y Kuwait. (REUTERS/ARCHIVO)

    The strategic importance of the Strait of Hormuz explains market concerns. Before the outbreak of war, roughly one-fifth of the world’s traded oil passed through that maritime corridor each day. Although the United States insists that international navigation will remain open for vessels not trading with Iran, any military incident in the area could disrupt energy supply chains and create new upward pressure on international crude prices.

    Adding to the uncertainty, President Trump announced that the United States will begin charging a fee equal to 20% of the value of the cargo carried to vessels that request U.S. protection to cross the Strait of Hormuz. If implemented, the move would not only raise maritime trade costs but also reinforce the role Washington seeks to play as guarantor of security in one of the world’s most strategic sea lanes — a claim Iran flatly rejects and one that risks prolonging the confrontation in the Persian Gulf.

    (more…)

  • Live Middle East War: Tanker Attacks Shake Markets as Iran Vows to Hold Strait of Hormuz

    Live Middle East War: Tanker Attacks Shake Markets as Iran Vows to Hold Strait of Hormuz

    The United States Central Command (CENTCOM) carried out, in the early hours of Tuesday, a third consecutive wave of strikes against Iran ordered by President Donald Trump, after the president warned the country would be hit “very hard” and said, “There is nothing they can do about it. They have nothing.” Hours later, the U.S. military command reported that the offensive targeted Iranian military capabilities linked to the Strait of Hormuz.

    Soon after the bombings, the United Arab Emirates reported that Iranian cruise missiles struck two Emirati tankers transiting the southern lane of the Strait of Hormuz, in Omani territorial waters. The attack left one crew member dead and eight people injured.

    Following the nighttime strikes, Iran’s Islamic Revolutionary Guard Corps (IRGC) claimed, on Tuesday morning, further missile and drone attacks against the Jufair naval base in Bahrain, home to the U.S. Fifth Fleet, and said it also struck an airbase in Jordan used by U.S. forces.

    After the breakdown of the memorandum of understanding between the United States and Iran and the resumption of hostilities last week, Trump said the strait would remain open “with or without Iran” and announced that the United States would charge a 20% fee to ships transiting that route to cover security costs. In response, Iran’s senior military leadership said Washington has no authority over the strait’s future, while Foreign Minister Abbas Araqchi wrote on X: “Tehran will always be the guardian of the strait.”

    Below is minute-by-minute coverage:

    A Norwegian tanker exploded off the coast of Oman

    A Norwegian tanker was struck by an explosion caused by an unidentified device off the coast of Oman in the early hours of Tuesday, with no casualties reported, MTI Network, a crisis management firm, said citing the shipping company.

    At approximately 00:40 local time, the Stolt Magnesium, sailing in the Arabian Sea off Omani waters, “was struck by the explosion of an unidentified external device,” MTI Network said in a statement, quoting information provided by the shipowner Stolt Tankers.

    The explosion caused a fire in the vessel’s engine room but, according to the same source, the crew is “fortunately safe and accounted for.”

    The British agency UK Maritime Trade Operations indicated that a tanker reported being “hit by an unknown projectile in the engine room,” 40 nautical miles northeast of Qalhat, Oman.

    U.S. sailors conduct flight operations aboard the USS George H.W. Bush

    U.S. Central Command (CENTCOM) posted images on its X account showing American sailors conducting flight operations aboard the aircraft carrier USS George H.W. Bush.

    “U.S. sailors conduct flight operations aboard the USS George H.W. Bush,” CENTCOM wrote in a brief caption accompanying a video.

    The Gulf Cooperation Council secretary-general condemned Iran’s “terrorist” attacks

    The secretary-general of the Cooperation Council for the Arab States of the Gulf, Jasim Mohamed al Budaiui, condemned Iran’s “terrorist” attacks on Emirati tankers in the Strait of Hormuz, stressing that they represent a “blatant violation” and “serious breach” of the principles of international law and freedom of navigation.

    “He expressed his strongest condemnation and denunciation of the Iranian attack against the tankers ‘Mombasa’ and ‘Al Bahia,’ owned by the United Arab Emirates, which caused the death of a crew member and injuries to several others,” Al Budaiui said in a statement.

    He added that the “terrorist attack” against the Emirati vessels “constitutes a blatant violation and a serious breach of the principles of international law and the rules on freedom of maritime navigation,” and violates United Nations Security Council resolutions.

    “The GCC stands united with the United Arab Emirates and supports all measures it takes to protect its security, sovereignty, facilities and vital interests,” the regional bloc’s secretary-general said, calling on the international community to “assume its legal and moral responsibilities and adopt a firm and deterrent stance against these serious and repeated Iranian attacks.”

    Three Bahrainis sentenced to life imprisonment for spying for Iran

    Bahrain’s High Criminal Court on Tuesday sentenced three Bahraini nationals to life imprisonment after finding them guilty of spying for Iran’s Islamic Revolutionary Guard Corps and collaborating with that “terrorist group” to carry out “hostile actions” against the small Gulf kingdom.

    The Terrorism Prosecution said in a statement that the sentences relate to two separate cases, but that the rulings were issued in a session held today in Manama by the cited court, part of a series of recent trials of dozens of Bahrainis accused of spying for or sympathizing with Iran.

    The three convicted individuals, one tried in absentia, were charged “with espionage for the Islamic Revolutionary Guard Corps and its collaborators, with the aim of aiding its hostile and terrorist acts against the Kingdom of Bahrain and harming its interests. The court sentenced them to life imprisonment and ordered the confiscation of seized items,” the statement said.

    It detailed that among the accusations was “the provision to an electronic account managed by the terrorist group Islamic Revolutionary Guard Corps of videos of Iranian missile attacks against Bahrain,” as well as “locations and coordinates of vital sites inside the country so they could be attacked by the enemy.”

    Iran reported U.S. strikes in a border area near Iraq and Kuwait

    U.S. strikes hit an Iranian border area near Iraq and Kuwait on Tuesday, local authorities reported, amid intense fighting between the two countries.

    The cities of Abadan, home to the Middle East’s oldest oil refinery, and the port city of Mahshahr were targeted by the attacks, Valiollah Hayati, deputy governor of Khuzestan province, told the state news agency IRNA.

    Iranian authorities said the US struck the port city of Bushehr

    U.S. strikes hit the port city of Bushehr on Tuesday, where Iran’s only civilian nuclear power plant is located, local authorities reported amid the escalation between Tehran and Washington.

    “Four points in the city of Bushehr were hit by enemy projectiles at noon (08:30 GMT),” deputy provincial governor Ehsan Jahanian told the official news agency IRNA, attributing the attacks to the United States.

    FOTO DE ARCHIVO. Imagen de satélite muestra la central nuclear de Bushehr, en la provincia de Bushehr, Irán (2025 Planet Labs PBC/Cedida a REUTERS)

    /america/mundo/2026/07/14/estados-unidos-suspendio-la-retirada-de-aviones-cisterna-militares-del-aeropuerto-de-tel-aviv/

    The Iranian Army said it will not yield “an inch” on the Strait of Hormuz

    The Iranian Army said the Armed Forces will not yield “an inch” on the Strait of Hormuz after U.S. President Donald Trump announced the reestablishment of a naval cordon against Iran and said the United States would assume the role of “guardian” of the waterway.

    “The Armed Forces will not yield an inch on the Strait of Hormuz,” Army spokesman Brigadier General Mohamad Akraminia said, according to the Tasnim news agency.

    The military spokesman said “the Strait of Hormuz will never be reopened through war, aggression or U.S. attacks” and added that respect for the rights of the Iranian people is the only path to reopening one of the most important sea routes for global energy trade.

    The Islamic Revolutionary Guard Corps on Sunday declared a new closure of the Strait of Hormuz “until the end of U.S. interference in the region” and warned that any attempt to reopen the waterway would receive a military response.

    In recent days, Iran has attacked several vessels near that strategic passage. The most recent of those attacks occurred early this morning against two United Arab Emirates tankers and caused one death and eight injuries.

    El Ejército iraní aseguró que las Fuerzas Armadas no cederán “ni un ápice” sobre el estrecho de Ormuz (Europa Press/Contacto/Iranian Army Office)

    /america/mundo/2026/07/14/emiratos-arabes-unidos-condeno-los-actos-de-pirateria-del-regimen-irani-en-ormuz-tras-el-ataque-contra-petroleros/

    India summoned an Iranian diplomat after an attack in the Strait of Hormuz that left a sailor dead

    The Government of India summoned the deputy head of the Iranian Embassy in New Delhi, Mustafa Goharifar, after an attack on two tankers in the Strait of Hormuz left one Indian sailor dead and ten others injured, a diplomat from the Iranian mission told the EFE news agency.

    India’s Ministry of External Affairs later said in a statement that it lodged a “strong protest” with the Iranian diplomat over the attacks on the vessels MT Al Bahiyah and MT Mombasa, which were transiting the strategic waterway.

    “We strongly condemn these attacks and acts of violence directed against seafarers and which obstruct free and safe navigation through international waterways such as the Strait of Hormuz,” the Indian Foreign Ministry said.

    According to New Delhi, the two ships together carried 30 Indian seafarers out of a total crew of 46.

    Of the 12 Indian citizens aboard the MT Al Bahiyah, one died and another was injured. On the MT Mombasa there were 18 Indians, of whom nine were injured, two of them seriously, the Ministry of External Affairs said.

    /america/mundo/2026/07/14/un-buque-cisterna-fue-alcanzado-por-un-misil-frente-a-la-costa-de-oman/

    /america/mundo/2026/07/14/trump-aseguro-que-eeuu-controla-el-estrecho-de-ormuz-y-defendio-el-bloqueo-vamos-a-dejar-pasar-a-todos-excepto-si-haces-negocios-con-iran/

    Iran introduced a bill to manage the Strait of Hormuz and warns it will defend its “red lines”

    Un barco en el estrecho de Ormuz, visto desde Musandam (Omán), el 13 de julio de 2026. REUTERS/Stringer

    Iran introduced a bill in Parliament to manage the Strait of Hormuz and warned it will defend its “red lines,” Ebrahim Azizi, president of the Parliament’s National Security Commission, said.

    In a message posted on the social network X, Azizi said, “Last night, coinciding with the downing of U.S. drones, the bill ‘Strategic Action for the Security and Sustainable Progress of the Strait of Hormuz and the Persian Gulf’ was formally presented in the Iranian Parliament.”

    The lawmaker said, “We remain firm in defending our red lines, particularly regarding management of the Strait of Hormuz.” He also anticipated further measures, stating: “This is the first step; subsequent measures will follow.”

    /america/mundo/2026/07/14/el-precio-del-petroleo-continua-subiendo-por-la-guerra-en-medio-oriente-y-agrava-la-incertidumbre-sobre-la-economia-mundial/

    /america/mundo/2026/07/14/iran-reivindico-nuevos-ataques-contra-bases-estadounidenses-en-bahrein-y-jordania-tras-los-bombardeos-de-washington/

    U.S. diplomatic missions in the United Arab Emirates cancel appointments

    The U.S. Embassy in Abu Dhabi and the U.S. Consulate General in Dubai have canceled consular appointments through Wednesday due to the regional security situation, the embassy said in a security alert.

    The notice followed reports from the United Arab Emirates that two Emirati-flagged tankers were struck by Iranian missiles in the Strait of Hormuz, causing the death of a seafarer.

    Jordan shot down four missiles originating from Iran

    Jordan says it intercepted and shot down four missiles that entered Jordanian airspace from Iranian territory, the state news agency reported.

    Iran said it launched attacks against the U.S. Fifth Fleet in Bahrain

    The Islamic Revolutionary Guard Corps (IRGC) said it launched missile and drone attacks against the U.S. Fifth Fleet in Bahrain.

    It reported that the attacks caused a fire in the base’s fuel depots and struck and destroyed a Patriot radar, the fleet’s air control radar, a C-RAM early-warning radar system, and the control and monitoring center for uncrewed surface vessels (USVs).

    “The reprisal operation continues,” the statement added.

    /estados-unidos/2026/07/13/estados-unidos-lanzo-una-nueva-ronda-de-ataques-contra-iran-para-degradar-su-capacidad-militar-en-estrecho-de-ormuz/

    (more…)