Categoría: Aktuality

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha

Podle aktuálního průzkumu S&P Global aktivita v soukromém sektoru v eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Celá EU pak měla jen mírný růst aktivity, ale i tak nejslabší za 27 měsíců. Současně dál posiluje inflace. Jde o náběh na stagflaci. 

Důvodem jsou důsledky války na Blízkém východě. Podle některých ekonomů by se domácnosti a firmy měly připravit na stagflaci. Ta značí negativní ekonomický vývoj, v němž se spojuje stagnace či pokles ekonomiky, vysoká nezaměstnanost a vysoká inflace.

Souhrnný index nákupních manažerů [PMI] v eurozóně, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, v březnu klesl na 50,5 bodu z únorové hodnoty 51,9 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu. Aktivita v podnikatelském sektoru v zemích platících eurem je na nejnižší úrovni za posledních deset měsíců. Důvěra v ekonomiku nákupních manažerů v eurozóně meziměsíčně zaznamenala největší pokles od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Předběžná hodnota indexu PMI v eurozóně spouští varovné signály stagflace. Válka na Blízkém východě výrazně zvyšuje ceny a zároveň brzdí růst,“ říká hlavní ekonom divize Market Intelligence ve společnosti S&P Global Chris Williamson s tím, že průzkum ukázal i pokles počtu nových zakázek firem.

Stagflace v historii vzniká většinou při nabídkovém šoku, jako bylo například prudké zdražení ropy v 70. letech minulého století. Problém je, že vlády a centrální banky přitom nemají mnoho nástrojů, jak situaci řešit, aniž by ji ještě nezhoršily.

„Aktuální problém je, že růst cen ropy, plynu a dalších komodit působí šok v ekonomice. Ten podněcuje nabídkovou inflaci, jež zdražuje paliva a energie, čímž vytahuje peníze z peněženek domácnostem a snižuje zisky firem. A to se dál promítá do menší poptávky,“ říká pro FinTag ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Hrozí stejný scénář jako v 70. letech minulého století?

Březnová data S&P Global podle analytiků naznačují, že růst hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny v březnu zpomalil na čtvrtletní tempo těsně pod 0,1 procenta. Předstihové ukazatele navíc signalizují v nadcházejících měsících zvýšené riziko hospodářského poklesu.

„Domácnosti, firmy a investoři by se měli připravit na globální stagflaci ve stylu 70. let,“ říká pro FinTag ředitel britské poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

Podle něj aktuální PMI jasně ukazuje, jak vážný dopad má íránská válka na ekonomiku eurozóny a celou EU. Za příklad dává ropný šok v 70. letech, kdy stagflace zasáhla většinu rozvinutých ekonomik, včetně USA, Kanady, západní Evropy a Japonska.

„Do značné míry tehdy ukončila poválečnou ekonomickou expanzi. A současná situace se jeví jako přízrak toho, co se dělo tehdy,“ myslí si Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Aktuální situaci definuje podobně jako ostatní analytici. Vysoké ceny ropy a plynu se už nyní přímo promítají do výrobních nákladů, dopravy a v konečném důsledku i do spotřebitelských cen. Současně slábne poptávka.

„Tato kombinace je toxická. Růst slábne právě ve chvíli, kdy se znovu rozdmýchává inflace. Přičemž centrální banky mají velmi omezený prostor pro efektivní reakci. Nemohou dělat nic jiného, než držet vysoké sazby, případně je ještě zvýšit,“ říká a dodává, že tím centrální banky znovu oslabí ekonomiku.

Zatímco podle něj v Americe výše uvedené problémy nejsou tak silné, Evropa a Asie jsou více ohroženy kvůli své závislosti na dovážené energii. Jejich podniky i domácnosti jsou ve větším riziku negativních dopadů.

„Klíčová je délka trvání konfliktu. Krátkodobý šok je zvládnutelný. Dlouhodobé období zvýšených cen energií mění celou ekonomickou trajektorii,“ vysvětluje pro FinTag Green.

Co na to říká Evropská centrální banka

Evropská centrální banka [ECB] na svém posledním zasedání 19.3. již signalizovala slabší hospodářský růst v Evropě v letošním roce. Současně potvrdila, že zvýšením úrokových sazeb za účelem zkrocení inflace by zpomalení hospodářského růstu pravděpodobně ještě prohloubila. Klíčovou depozitní úrokovou sazbu na svém březnovém zasedání tak ponechala na dvou procentech.

„Válka na Blízkém východě bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla po jednání prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Narušení dodávek ropy a zemního plynu v důsledku války v Íránu i podle ní tlačí na růst inflace v eurozóně a současně zpomalení hospodářského růstu.

„Střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a celou ekonomiku,“ dodala.

Dnes pro list Financial Times upřesnila, že ECB je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak ale učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen, dodala.

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Letos v únoru byla míra inflace v eurozóně podle Eurostatu 1,9 procenta. Před rokem byla na 2,3 procenta. Nigel Green přitom již nyní tipuje růst inflace například v Británii na úroveň pěti procent. Snižování úrokových sazeb po jejich vzestupu v důsledku války na Ukrajině zahájila předloni v červnu. Cílila právě na zvýšení hospodářského růstu.

Situace se uklidní až příští rok, tipuje ECB

Více konkrétní než Christine Lagardeová byl před dvěma dny [23.3.] v rozhovoru pro druhý největší španělský deník El Mundo viceprezident ECB Luis de Guindos.

„Válka bude mít silný dopad jak na růst, tak na inflaci. Není třeba dodávat, že čím delší a rozsáhlejší bude konflikt, tím větší bude jeho dopad,“ uvedl.

Podle něj ECB pracuje se třemi základními scénáři. V nich předpokládá, kdy přijde vrchol cen energií a po něm jejich prudký pokles. První její scénář počítá s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku, druhý až ve třetím čtvrtletí 2026.

„A ve třetím scénáři, našem nejzávažnějším, ale i našem nejakutnějším, počítáme, že krize bude výraznější. Odhadujeme v něm, že situace by se začala normalizovat až začátkem příštího roku,“ uvedl de Guindos v rozhovoru.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Na přímou otázku, zda ECB již nyní zvažuje zvýšení sazeb, odpověděl: „Jsme připraveni reagovat v případě potřeby. Situace nás samozřejmě znepokojuje. Měnová politika nemůže zabránit tomu, aby válka měla počáteční dopad na inflaci i růst. ECB ale může situaci monitorovat a být ostražitá vůči potenciálním sekundárním dopadům.“

Zajímavá je i jeho odpověď na to, že ministři financí Španělska a Itálie již požádali Evropskou komisi o opětovné pozastavení evropských pravidel pro maximální výši deficitů státních rozpočtů v EU. A to právě kvůli nákladům, které jim plynou v důsledku války na Blízkém východě.

Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“

„To je záležitost Evropské komise. Bude ale třeba vzít v úvahu několik faktorů. Zaprvé, platí nová fiskální pravidla. Zadruhé, evropské země se již zavázaly k výraznému zvýšení výdajů na obranu z 2 procent na 3,5 procent HDP. Pokud by vlády zavedly fiskální opatření v reakci na současný konflikt na Blízkém východě, doporučujeme, aby tato opatření byla dočasná a přizpůsobená tak, aby pomohla nejzranitelnějším skupinám, které budou vyššími cenami energií zasaženy nejvíce.“

—

Co se týče samotného vývoje konfliktu na Blízkém východě, tak podle izraelských médií americká administrativa zesiluje snahu dostat Írán k jednacímu stolu. Podle amerických médií USA dokonce již předaly Íránu 15bodový plán na uzavření dohody. Ve hře je i scénář jednoměsíčního příměří. Ale zástupci Íránu uvedli, že USA vyjednávají jen samy se sebou a ne s nimi. Řekl to mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, kdy USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války.

Daniel Tácha