Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci?
„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.
A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.
„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.
Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není
Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.
„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.
Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české
Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.
„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.
To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.
„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.
Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.
„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná.
Krize důvěry, kterou lze spočítat
Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.
„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.
„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.
A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.
„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.
Dopady do ekonomiky
Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.
„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.
Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.
„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.
Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace
Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.
„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.
Naděje tady podle něj ale stále žije.
„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.
–DNA–