To, o čem se roky mluví, se stává realitou. Dotace z Evropské unie jako takové jsou na ústupu. Nahradí je zvýhodněné úvěry a další finanční nástroje. Na to, aby se z evropských fondů dál vyplácely nevratné dotace, nejsou peníze.
Vyplynulo to ze včerejší [26.3.] odborné konference o budoucnosti finančních nástrojů ve fondech Evropské unie. Tu uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Její záznam je k dispozici zde.
„Éra dotací pomalu končí. Budoucnost evropských fondů stojí na finančních nástrojích,“ uvádí v této souvislosti v aktuální tiskové zprávě MMR.
Podle něj efektivnější využití veřejných peněz a přechod k návratným formám podpory jsou nezbytnou reakcí na krátící se objem peněz nejen v rozpočtu Evropské unie, ale i státních rozpočtech jejích členů. S tím jde ruku v ruce „pokles tradičních dotací,“ jak dále uvádí zástupci MMR.
„Tento posun má k evropským zdrojům přilákat soukromé investice a zajistit projektům dlouhodobou stabilitu,“ doplňují.
Zároveň upozorňují, že v současnosti Česká republika rozděluje téměř veškeré evropské peníze formou jednorázových dotací. Tento model však podle nich již nyní a do budoucna ještě více narazí na finanční limity. Evropská unie už připravuje pro programové období po roce 2027 nová pravidla. A ta omezí výplatu „peněz na ruku“ ve formě čistě nevratných dotací.
EU chce superrozpočet. Ve hře je zvýšení odvodů unijních států
Nově podpoří finanční nástroje, které sice příjemce podpory zvýhodní, ale jim poskytnutá podpora se z velké části vrátí do unijního rozpočtu. Česká republika by přitom mohla v novém období podle zástupců MMR „získat“ z evropských fondů přibližně 29,4 miliardy eur [cca 722 mld. Kč]. Už to je znatelný pokles oproti předchozím programovým obdobím.
Evropské dotace: Jaké změny se chystají
Změny budou podle MMR rychlé. A už teď si žádají důkladnou přípravu. To v praxi znamená včasné plánování dotačních projektů, větší důraz na jejich měřitelné výsledky, ale i zajištění dalších zdrojů financování. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské je důvod zjevný.
„Model, na kterém byla dlouhodobě postavena podpora z evropských fondů, tedy převaha nevratných dotací, naráží na své limity,“ uvedla.
EK chce příští rok 200 mld. eur na provoz EU. ECB varuje před dluhy
Limity jsou podle ní dány objemem dostupných finančních prostředků. Avšak nejenom jich. Nedostatek peněz současně tlačí Evropskou unii a její členské státy k většímu důrazu na efektivitu a skutečný dopad vynaložené podpory. Klíčová je pak návratnost poskytnutých financí, podpory.
„To není jen technická nebo rozpočtová otázka. Je to otázka strategická. Týká se toho, jakým způsobem chceme jako stát podporovat rozvoj. Zda budeme i nadále primárně ´rozdělovat´, nebo zda budeme více pracovat s prostředky tak, aby se vracely a znovu využívaly. A přitom současně dokázaly mobilizovat další kapitál,“ vysvětluje Nebeská.
Zapojení soukromého kapitálu
Aby nový model evropské, ale i národní podpory fungoval, je podle MMR nutné i větší zapojení soukromého kapitálu do projektů. To znamená větší zapojení bank, firem, domácností a investorů. O tom se ve vztahu k dotacím mluví roky, ale praxe ukazuje, že při současných podmínkách má zapojení privátních peněz do projektů nejeden háček. Tím hlavním jsou legislativní bariéry, které tomu brání. Vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů MMR Stanislav Schneidr to dokumentuje na statistických datech.
„V současné době do finančních nástrojů směřuje pouhých 4,3 procenta ze všech přidělených peněz. Takto nízký podíl vede k velmi omezenému zapojení soukromých investic,“ vysvětluje.
Pro budoucí roky je podle něj nutné překonat existující nejen legislativní, ale i byrokratické bariéry, celý systém lépe řídit a připravit vhodné prostředí pro návratné financování. Za příklad dává dobrou praxi, která se osvědčila na Slovensku. Tam už nyní funkčně propojují zdroje z evropského Fondu soudružnosti a privátní sféry v jednom investičním holdingu.
Kde se berou evropské peníze na dotace
Evropská unie pracuje s vlastním rozpočtem, na který se skládají její členové. Nejdůležitější zdroj, který tvoří přibližně 42 procent všech příjmů, plyne z hrubého národního důchodu [HND]. Přičemž každý stát odvádí do rozpočtu EU stejné procento ze svého HND, z čehož plyne, že bohatší země platí nominálně více.
Dále unijní rozpočet plní vlastní zdroje EU. Ty zahrnují například cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU. Unijní státy si ponechávají 25 procent na pokrytí nákladů spojených s výběrem, zbytek jde do rozpočtu EU.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Do příjmů EU spadají i vybrané peníze z daně z přidané hodnoty [DPH]. Tady malá část, obvykle 0,3 procenta, ze sjednoceného základu DPH vybrané v každé zemi, jde do rozpočtu EU. Dalším zdrojem příjmů jsou poplatky, například z plastových obalových odpadů. Peníze EU čerpá i z obchodu s emisními povolenkami.
Vůbec největším čistým plátcem do rozpočtu EU je Německo. To potvrdila i nedávná analýza Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem [IW Köln]. Podle ní například v roce 2023 Němci do unijní pokladny odvedli v přepočtu o více než 400 miliard korun více, než z něj načerpali.
„Čistý příspěvek Německa je téměř dvakrát vyšší než příspěvek Francouzů, kteří přispívají druhou nejvyšší částkou po Německu,“ dodala k tomu autorka studie a ekonomka IW Samina Sultanová.
Podle ní Francouzi zaplatili Bruselu v přepočtu „jen“ o více než 200 miliard korun více, než z Bruselu dostali. Naopak největším příjemcem peněz z EU bylo v uvedeném roce Polsko. S určitým odstupem následovaly Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Česká republika se umístila na pátém místě. Z EU dostala zhruba o 76 miliard korun více, než z ní načerpala.
–RED–