Rozpočtové provizorium brzdí růst deficitu státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem 16,9 miliardy korun. Výsledek ovlivnily úspory rozpočtového provizoria. To omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limituje i nemandatorní výdaje.

Výdaje státu letos v únoru meziročně klesly o téměř deset procent. Naopak příjmy vzrostly o 5,4 procenta. A to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného [+10,7 mld. Kč]. O 7,2 miliardy korun státnímu rozpočtu meziročně přispěly i vyšší příjmy z EU. Informuje o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

„Na konci února dosáhl schodek státního rozpočtu 16,9 miliardy korun. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 51,7 miliardy korun,“ komentuje vývoj analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Zdůrazňuje, že na příjmové straně rozpočtu za první dva měsíce letoška přispěly příjmy z EU v celkové výši 30,4 miliardy korun.

„Výrazně narostla i váhově nejvýznamnější položka pojistného na sociální zabezpečení [+6 % meziročně]. Tam se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných,“ doplňuje.

Státní rozpočet v lednu skončil v přebytku 32,4 miliardy korun

Na výdajové straně únorovému výsledku státního rozpočtu výrazně pomohlo rozpočtové provizorium. A je příčinou, proč za první dva měsíce poklesly běžné výdaje meziročně o téměř deset procent. Provizorium se projevuje v omezení transferů, předfinancování v kapitolách regionálního školství, sociálních služeb nebo výzkumu a vývoje.

„Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude dynamika státního rozpočtu výrazně horší,“ uvedl dále Gec.

Provizorium dočasně snižuje výdaje rozpočtu

To, že hlavním důvodem nejlepšího výsledku hospodaření za posledních osm let je rozpočtové provizorium, potvrdila ministryně financí Alena Schillerová [ANO].

„To výrazně komplikuje zahajování investičních akcí, spouštění nových vědecko-výzkumných projektů či zvyšování zanedbaných platů ve veřejné sféře,“ řekla.

Dopady rozpočtového provizoria dokládají data o plnění rozpočtu ke konci února. Z nich vyplývá, že objem celkových výdajů stanovených na měsíce leden a únor se vyčerpal na 85 procent. Toto tempo [-9,8 %, -35,7 mld. Kč] určil vývoj běžných výdajů [-10,4 %, -36,2 mld. Kč]. A právě ten tlumila specifika rozpočtového provizoria.

Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun

Mandatorní výdaje: Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+5,0 %, +7,8 mld. Kč] se na straně výdajů rozpočtu nejvíce podílely výplaty důchodů [+5,0 %, +6,1 mld. Kč]. Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta. Z dalších dávek nejvíce rostly:

  • Nemocenské: +0,6 mld. Kč.
  • Podpory v nezaměstnanosti: +0,5 mld. Kč.
  • Příspěvek na péči: +0,4 mld. Kč.
  • Dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky: 0,2 mld. Kč.

Významný je z hlediska plnění rozpočtu výrazný pokles transferů příspěvkovým a podobným organizacím [-57,1 %, -16,2 mld. Kč]. Na podporu výzkumu, vývoje a inovací šlo letos o 15 miliard korun meziročně méně. Příjemci jsou zejména vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Důvodem je opět rozpočtové provizorium.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu se zvýšily meziročně o 5,4 procenta [+15,9 mld. Kč]. Celkově vzrostl výběr pojistného [+6,0 %, +7,7 mld. Kč] a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, jak už bylo uvedeno, o 31,3 procenta [+7,2 mld. Kč]. Inkaso daní u osob samostatně výdělečně činných v únoru stouplo o 2,2 procenta, to je o tři miliardy korun.

Daňové příjmy ke konci února / změna meziročně:
  • Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +7,0 %, +1,7 mld. Kč.
  • Daň z příjmů právnických osob: +18,6 %, +0,6 mld. Kč.
  • Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +10,1 %, +0,1 mld. Kč.
  • Daň z přidané hodnoty: +1,7 %, +1,2 mld. Kč.
  • Inkaso spotřebních daní: -2,1 %, -0,6 mld. Kč.

MF ČR upozornilo, že příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou letos nejvíce dotčeny zvýšením odvodů OSVČ z 35 procent průměrné mzdy na 40 procent.

OSVČ na odvodech zaplatí více. Nová vláda jim ale navýšení vrátí

Proto navrhlo legislativní úpravu, kterou by došlo od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. A to se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí letošního roku.

–RED–