Nezisková organizace Hlídač státu zveřejnila platy top státních úředníků za loňský rok. Oslovila 538 veřejných organizací, z nichž 468 data poskytlo. Novinka ale je, že informace letos vůbec poprvé odmítla poskytnout Česká národní banka [ČNB].
„Česká národní banka s námi komunikovala. Původně to vypadalo, že nám odpovědi o výši platů vedení zašle stejně jako předminulý rok. Pak nám ale její zástupci sdělili, že je nestihnou poslat do uzávěrky námi připravovaného žebříčku,“ uvedla pro FinTag manažerka komunikace Hlídače státu Veronika Šmídová.
Na otázku, zda informace o platech vedení centrální banky ČNB již poskytla, odpověděla, že ne. A dodala, že banka informace Hlídači státu nakonec docela odmítla poskytnout. Což udělala i přesto, že ten si je od ní vyžadoval stejně jako od ostatních státních organizací na základě zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím.
„Vysvětlili nám to tak, že výše příjmů vedení jsou velice citlivé informace. A že jejich poskytnutím nám by porušili zákon o centrální bance. Ale ať se nebojíme, že informace o platech vedení ČNB zveřejní ve své výroční zprávě,“ vysvětlila Šimková pro FinTag.
Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB
Organizace Hlídač státu tak ve své letošní zprávě alespoň uvedla, že předloni byl vůbec nejlépe placeným úředníkem veřejné sféry guvernér České národní banky Aleš Michl s příjmem 746 tisíc korun měsíčně. A tímto svým čelním umístěním v žebříčku nejvyšších platů za rok 2024, jak FinTag potvrdila Šimková, si vysloužil velkou popularitu v médiích.
„Letošní jednání s centrální bankou bylo náročné. A pokud bych měla shrnout jeho výsledek, tak ten je takový, že nám ČNB svým postupem znemožnila ji vůbec uvést v našem přehledu top platů úředníků za rok 2025,“ shrnula dále pro FinTag celou anabázi s centrální bankou, která se jinak dlouhodobě umísťuje v žebříčcích důvěryhodnosti státních institucí na předních místech.
—
Nutno uvést, že ve výroční zprávě ČNB budou náklady na platy a odměny vedení centrální banky zřejmě uvedeny v celkových částkách za všechny zaměstnance. Nikoliv v takovém detailu, jak si žádal Hlídač státu.
Jak vyšel žebříček platů manažerů za rok 2025
Nejlépe placeným manažerem ve veřejném sektoru v roce 2025 se stal ze sledovaných institucí ředitel státního podniku Povodí Odry, jehož měsíční příjem vyšel na 1,28 milionu měsíčně, v základu 724 tisíc korun. Nicméně v tomto případě je do jeho příjmu třeba započítat odstupné a peněžité vyrovnání za konkurenční doložku. Což se stalo poté, kdy ředitel státního podniku ve funkci ředitele skončil. I tak ale mají v Povodí Odry pěkné platy. Průměrný plat jeho vedoucích pracovníků činí 383 tisíc korun měsíčně.
Prorektor pro strategii a vnější vztahy Univerzity Palackého loni bral 1,02 milionu korun měsíčně. Jde o přepočet jeho platu na plný úvazek. Přičemž dotyčný odpracoval na univerzitě pouhé čtyři měsíce. Za úvazek 0,10 tak získal téměř 410 tisíc korun. Podle univerzity to bylo naprosto v pořádku, protože prorektor svůj standardní výkon doplňoval aktivitami nad rámec běžné agendy. Ostatní prorektoři na této univerzitě brali v průměru 355 tisíc korun měsíčně.
Ředitel Povodí Moravy získal 867 tisíc měsíčně, jeho ředitelští kolegové brali v průměru 244 tisíc. I zde ale může hrát podle Hlídače státu roli takzvaný zlatý padák. A to proto, že i v tomto případě jde již o bývalého ředitele.
—
Dnes už další bývalý ředitel Lesů ČR loni pobíral 698 tisíc korun měsíčně. Což je zhruba o čtvrtinu více než v roce 2024. Do částky se započítávají i odměny, které měl dotyčný nejvyšší z celé veřejné správy, a to 4,5 milionu korun.
Lesů ČR se dnes jako generální ředitel znovu ujal Josef Vojáček
Přes půl milionu korun [605 tisíc Kč] měsíčně loni bral další dnes už bývalý ředitel. Tentokrát šlo o ředitele Správy železnic. Ten se mimo jiné proslavil tím, že u něj policie při razii našla 80 milionů korun v hotovosti. Což on ale vysvětlil tím, že jsou to úspory jeho rodiny, která je vydělala na obchodu s nutriemi.
Výdaje na železnici projdou revizí. Údajně počítají s 40% inflací
Loni si polepšil i dnes už rovněž bývalý ředitel dlouhodobě ztrátové České pošty. Bral 577 tisíc korun měsíčně. Což je o 56 procent více než v předchozím roce. V top žebříčku se umístil dnes už také bývalý šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [576 tisíc Kč], ředitel Řízení letového provozu [532 tisíc Kč], ředitel Povodí Vltavy [520 tisíc Kč] či dnes už také býval ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra [520 tisíc Kč].
Miliardy z VZP ČR míří k dalším pojišťovnám. I se mění jejich ředitelé
Nad půl milionu měsíčně se dostal i soudce Krajského soudu v Plzni. A díky odstupnému i člen představenstva pražské firmy Operátor ICT. Perličkou je pak ředitel odboru Puncovního úřadu s 501 tisíci. Perličkou o to víc, že tyto peníze mu Puncovní úřad vyplatil za jeden měsíc pracovního úvazku.
Národní sportovní agentura
Zajímavá je podle Veroniky Šimkové také Národní sportovní agentura. V ní dnes už také po loňských sněmovních volbách skončilo vedení. Nicméně před volbami si stihlo vyrazit za miliony korun z eráru do Paříže, kde se ubytovalo v pětihvězdičkovém hotelu u Vítězného oblouku za 17,5 tisíce korun na noc. V agentuře se netransparentně podle Šimkové nakládalo s dotacemi.
„Jinak, co se týče platu, si ředitel agentury přišel kromě luxusních cest v průměru na 223 tisíc korun měsíčně. K tomu se mu ještě proplácely výdaje na ubytování v místě sídla orgánu ve výši 432 tisíc korun za rok,“ doplnila Šimková.
Nejlépe se v rámci agentury podle ní měl ředitel odboru, který za jeden měsíc práce obdržel 429 tisíc korun. Odměnu si prý podle zástupců agentury zasloužil, protože plnil i úkoly nad rámec svých služebních povinností.
Průměrná reálná mzda se dostala poprvé na úroveň roku 2019
Veronika Šimková FinTag ale i upozornila, že zdaleka ne všichni ve veřejné sféře mají tak pěkné platy jako všichni ti výše uvedení a mnozí další ve veřejné sféře. Za příklad dala vedoucího pracovníka na Univerzitě Palackého v Olomouci, jehož platí činí 35 tisíc korun měsíčně. Případně vedoucího oddělení Muzea Policie České republiky se stejným příjmem. Anebo soudce u Obvodního soudu pro Prahu, jehož měsíční plat je 23 tisíc korun.
Jak se zveřejňují v Česku platy
Podle ředitelky Hlídače státu Lenky Stryalové je běžné zveřejňování platů státních úředníků zejména v těch zemích, v nichž panuje nízká míra korupce. A současně v nich dochází i k nízkým počtům případů, kdy se ve velkém zpronevěřují veřejné peníze. V České republice tomu tak podle ní ale není.
„Proto jsme před řadou let spustili náš projekt Platy úředníků. Díky němu se může kdokoliv podívat, zda nejsou v odměňování nějaké nesrovnalosti. I jak platově konkurenceschopná je veřejná správa,“ říká s tím, že zveřejňování platů vysokých úředníků je logické, protože tyto platy se vyplácejí z veřejných peněz.
V Senátu nemají na platy. Nejen to řešil sněmovní rozpočtový výbor
Dále upřesnila, že v některých případech jsou sumy ovlivněny odstupným, nestandardní výší úvazku či jeho trváním pouze po část roku. A vyjasnila, že pro relevantní porovnání jednotlivých platů Hlídač státu částky přepočítal na průměrný měsíční výdělek při plném úvazku. Což v databázi přehledu organizace vždy vyznačila.
Senát loni vydal za provoz 81 senátorů 740 milionů korun
Veronika Šimková pro FinTag uvedla, že velice zajímavý jistě bude žebříček platů za letošní rok, který se bude připravovat v příštím roce. To proto, že s příjmy některých vysokých státních úředníků výrazně zahýbaly loňské parlamentní volby. A to tak, že v mnoha případech už před nimi docházelo ve veřejné sféře k významným personálním změnám. A k významným personálním změnám dochází i letos. Přičemž to vše z hlediska výše platů, odstupného, odměn, počtu úvazků a dalších bonusů má podle ní významný dopad do rozpočtů těch státních organizací, v nichž dochází k těmto změnám.
–DNA–
