Pokračující válka s Íránem a uzavření Hormuzského průlivu omezují dovoz dalších surovin. Po ropě, plynu, hliníku, močovině, amoniaku, síře či sádrovci se nedostatkovým zbožím stává helium. Kdo si myslí, že se nic neděje, mýlí se.
Možná jste si mysleli, že helium je tu jen proto, aby nám dělalo šmoulí hlasy nebo drželo balonky u stropu. Omyl. Bez helia se neobejde výroba mikročipů, starty raket SpaceX, ale ani vyšetření magnetickou rezonancí [MRI] v nemocnici. A právě teď začíná být problém s dostupností tohoto technického plynu. Což ovlivní nejen globální technologický sektor.
Co se vlastně děje? Írán si vzal na mušku katarská exportní zařízení. Katar ale není jen tak nějaký hráč, protože spolu s plynem vyváží i třetinu celosvětové spotřeby helia. A teď po dalších útocích íránských dronů oznámil škody na technickém zařízení, jejichž náprava si vyžádá více než jen několik týdnů. A uvedl, že sníží vývoz helia o bezmála 15 procent.
Data za březen ukazují na stagflaci. Růst HDP eurozóny je skoro na nule
Analytici sice říkají, že nejde o „úplný konec světa“, ale všichni už ví, že kvůli tomu zdraží polovodiče, k jejichž výrobě se využívá helium. Což spolu s ropným a plynovým šokem značí další kolečko do soukolí už tak ochromené globální ekonomiky. Helium je vzácný technický plyn, který se nedá uměle vyrobit, získává se frakční destilací ze zemního plynu.
Helium využívají výrobci čipů, ale i další obory
Produkce helia se soustředí téměř výhradně ve Spojených státech, Rusku a pak v Kataru. Důvod je, že jeho produkce se úzce váže k zemnímu plynu. Kvůli problémům v Hormuzském průlivu se i helium přiřadilo ke komoditám jako močovina, amoniak, síra či sádrovec, které „už teď na trhu chybí“.
Na co a v jaké míře se využívá helium / Produkce helia podle zemí
[Zdroj: IDTechEx]
I když je helium prvkem, který se v exportních statistikách podle objemu i hodnoty snadno přehlédne, jde o klíčový článek v mnoha úzce specializovaných technologických procesech. Využívá se, jak bylo řečeno, pro výrobu čipů, v leteckém i kosmickém průmyslu. Současně se bez něj neochladí ani magnet v magnetické rezonanci v nemocnici. Stabilní přísun nepatrného helia udržuje v chodu mnoho nejen průmyslových sektorů. A stabilní přísun helia do Evropy a Asie kvůli uzavření Hormuzského průlivu skončil. Proč by nás to mělo pálit?
- Čipy pro AI v ohrožení: Výrobci čipů, jako je TSMC nebo Samsung, používají helium k chlazení křemíkových desek při leptání obvodů. Nic jiného totiž nevede teplo tak dobře. Bez helia není chlazení, bez chlazení nejsou čipy, bez čipů si dnes neškrtne ani náš motor u auta. Což platí dvakrát pro rozvoj umělé inteligence.
- Ceny helia letí k měsíci: Ceny helia na spotovém trhu se jenom za poslední dva týdny zdvojnásobily. Smluvní přirážky dál rostou o více než 30 procent. A to nejhorší přijde ve chvíli, kdy se spotřebuje to „poslední“ helium, které teď na lodích míří k zákazníkům.
- Znehodnocení helia: Může být ale ještě hůř. Helium je totiž „uprchlík“. Jeho molekuly jsou tak malé, že prolezou i sebemenší škvírou. Přepravuje se proto v tekutém stavu ve speciálních silně izolovaných kontejnerech za miliony dolarů. Ty ale udrží chlad jen zhruba 45 dní, pak se plyn začne ohřívat a unikat. Takových kontejnerů aktuálně trčí podle dostupných informací v Perském zálivu zhruba dvě stovky.
Dopady na firmy a spotřebitele
Problémy s výpadkem helia nejsou problémy, které bychom nepocítili. Analytici varují, že pokud bude helia málo, výrobci upřednostní drahé čipy pro AI, kde jsou obří marže, před „levným“ křemíkem pro grafiky RTX 50 nebo domácí elektroniku. Proto je dost možné, že například nový herní počítač bude zase o něco dražší.
Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí
Nedostatek helia se ale nepromítne jen do cen výrobců s čipy, ale ovlivní i jejich hodnotu. Firmy, jako je jihokorejský Samsung či jihokorejský výrobce čipů SK Hynix, které z Kataru vozí, lépe řečeno vozily až 65 procent své spotřeby helia, to už pocítily. Právě kvůli nedostatku helia v těchto dnech jejich akcie ztratily na tržní hodnotě přes 200 miliard dolarů [cca 4,2 bil. Kč]. Tyto peníze se zkrátka vypařily podobně jako helium z Kataru.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag