Pruebas 2

Category: Aktuality

  • Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje o rizikových pracích v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] využije stát v rozhodování o předčasných důchodech. A nově ani farmaceuti, dětské a praktické sestry nebudou potřebovat kurz pro dozor na dětských akcích.

    Stát nově prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] získá údaje o rizikových pracích. Položka rizikové práce už je nyní součástí jednotného formuláře, který zaměstnavatelé odesílají každý měsíc České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] od letošního ledna.

    „Nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat rizikové profese a využít to pak například pro téma předčasných důchodů a podobně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády [13.7.] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

    Za nádory prsu u mladých žen mohou i hormony ve vodě i jinde

    Změny přináší novela o ochraně veřejného zdraví, kterou schválila vláda. Většina dotčených ustanovení reaguje na legislativu EU. Například jde i o úpravu pravidel pro výrobky, které přicházejí do styku s pitnou vodou.

    Kontrola výrobků přicházející do styku s pitnou vodou

    Návrh v oblasti minimálních hygienických požadavků na materiály a výrobky přicházející do styku s pitnou vodou upravuje notifikační proces subjektů, které mohou shodu s evropskými pravidly posuzovat.

    „Nově se stane oznamovacím orgánem pro subjekty posuzování shody ministerstvo zdravotnictví, které bude zároveň provádět jejich kontrolu,“ řekl Vojtěch.

    Pro samotné výrobky zůstane kontrola i nadále na krajských hygienických stanicích. Nyní odpovídá za dodržení norem a prokázání shody s nimi výrobce. Otestovat je může u Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště.

    „Pokud si ověří, že tomu tak je, nemusí již nikoho žádat o schválení a může výrobek uvést na trh,“ uvádí na webu SZÚ.

    Unijní poplatky za léky v odpadních vodách nejspíš léky výrazně zdraží

    Směrnice EU, která začíná platit od roku 2027, stanovuje jednotné požadavky na materiály kovové, cementové, organické a smalt, keramiku a jiné anorganické. V rámci každé skupiny bude seznam povolených výrobků závazný pro všechny členské země.

    „Každá skupina bude mít harmonizované testovací metody. Stanovené mezní hodnoty pro uvolňování látek do vody a specifikace pro schvalovací procesy,“ uvádí zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] v důvodové zprávě k materiálu.

    Změny mají zajistit zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody. Firmy a státní orgány mají přechodné období pro přizpůsobení národních metodik.

    „Pro výrobce nebo dovozce bude oproti současnému stavu cena za posouzení výrobku vyšší. Ale zároveň získá cenný benefit v tom, že jedno posouzení bude platné pro celou EU. A nebude muset platit za testování v jiných zemích,“ píše se v dokumentu.

    Farmaceuti, dětské a praktické sestry jako zdravotní dozor

    Návrh upravuje také pravidla pro vydávání povolení pro práci s azbestem. Proces povolování se zjednoduší pro žadatele i orgány ochrany veřejného zdraví. Formálně zakotvuje již zavedenou praxi, kdy ministerstvo zdravotnictví vydává certifikáty volného prodeje [FSC] pro vývoz kosmetiky do třetích zemí.

    Po připomínkách České lékárnické komory [ČLnK] ministerstvo doplnilo do zákona výčet odborností, které nepotřebují pro zdravotní dozor na zotavovacích akcích nebo školách v přírodě speciální kurz. A to o farmaceuty, dětské a praktické sestry.

    Hlukem k infarktu. V Británii to dokazují nejen letištní statistiky

    Na žádost ombudsmana zákon upřesňuje zdroje hluku, na které se nevztahují zákonné regulace.

    „Jedná se o zdroje hluku z běžného užívání sportovního náčiní a pomůcek. Oznamování času a církevních obřadů. A dále zvuk nebo vibrace působené v přímé souvislosti s činností související s ochranou nebo záchranou lidského života, zdraví nebo majetku,“ píše se v materiálu.

    –ČTK/RED–

  • Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech „jen tak“ po telefonu, pokud k tomu nesplní zákonné podmínky. Ochrana zdravotních dat spadá do práva na soukromí.

    K prolomení mlčenlivosti v komunikaci zdravotních údajů pacientů nestačí ani to, že hygienická stanice takový postup neformálně doporučí po telefonu. Podmínky vyjasňuje aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu [NSS].

    Spor ohledně způsobu komunikace zdravotních údajů mezi krajskými hygienami a poskytovateli zdravotních služeb otevřel případ dítěte, které se v létě roku 2021 poranilo v zoologické zahradě. Dítě si způsobilo hlubokou tržní ránu. Zákonná zástupkyně dítěte po jeho přijetí do nemocniční péče kvůli akutnímu ošetření odmítla očkování proti tetanu.

    Na Ostravsku se potvrdil záškrt u dvou dětí a jedné ženy

    Lékař při ošetření dítěte v nemocnici totiž zjistil, že dítě není očkované proti tetanu. Poté, kdy zákonná zástupkyně odmítla podání vakcíny dítěti, se nemocnice telefonicky spojila s krajskou hygienickou stanicí. A předala jí negativní revers. Včetně osobních údajů dítěte a stručné informace o jeho zdravotním stavu.

    Předávání zdravotních dat po telefonu je přestupek

    Podle Krajského úřadu Olomouckého kraje se tím nemocnice ale dopustila přestupku. Zákon o zdravotních službách totiž stanovuje povinnost mlčenlivosti. Konkrétně říká, že „poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“. A to podle krajského úřadu nemocnice tehdy neudělala.

    I tato povinnost mlčenlivosti se dá ve vymezených případech prolomit. Podle krajského úřadu stejně jako Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] žádná ze zákonných výjimek v danou situaci ale nenastala.

    Pozůstalé po zemřelých kvůli očkování proti covidu stát odškodní

    Olomoucký krajský soud, ke kterému se spor dostal, rozhodnutí úřadů ale nakonec zrušil. Nemocnice podle soudu postupovala ve věci komunikace s krajskou hygienou správně. Aby hygienici mohli plnit své povinnosti v oblasti prevence infekčních onemocnění, potřebují podle výkladu krajského soudu nástroje pro získání potřebných informací. A to včetně údajů o povinném očkování, uvedl tehdy krajský soud v Olomouci.

    Ochrana zdravotních údajů je součástí práva na soukromí

    Ministerstvo zdravotnictví následně podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Na jejím základě Nejvyšší správní soud [NSS] rozsudek krajského soudu zrušil. Při novém rozhodování tak bude krajský soud vázaný právním názorem vyšší instance, v tomto případě NSS.

    Soud v tomto případě zdůraznil, že ochrana údajů o zdravotním stavu je součástí práva na soukromí. Výjimky z mlčenlivosti je nutné vykládat restriktivně.

    „To znamená, že žádost o sdělení těchto informací by zpravidla měla být písemná. A to proto, aby byla později zpětně prokazatelná,“ vysvětlil NSS.

    Očkování se nedá podceňovat, ukazují data z minulosti

    Ten zároveň uvedl, že zákon umožňuje hygienickým stanicím získávat informace o očkování i bez souhlasu pacienta, avšak pouze zákonem předvídanými postupy. Například na základě řádné žádosti, při výkonu státního zdravotního dozoru nebo při epidemiologickém šetření.

    Obecná povinnost spolupráce mezi poskytovateli zdravotních služeb a orgány ochrany veřejného zdraví ani neformální telefonická komunikace podle soudu k prolomení mlčenlivosti nestačí. Vždycky musí být jasné, kdo, proč a na základě jakého ustanovení zákona informace požaduje.

    „Opačný výklad by nepřiměřeně oslaboval ochranu důvěrnosti zdravotnické dokumentace, rozostřoval hranice výkonu veřejné moci a v konečném důsledku by byl v rozporu se zásadou legality,“ uvedl dále NSS.

    Přístup ke zdravotnické dokumentaci podle NSS představuje závažný zásah do soukromí pacienta.

    „Proto musí být podložen nikoli pouhou faktickou součinností či neformální žádostí, ale konkrétním zákonným oprávněním uplatněným v mezích jeho účelu,“ rozhodl ve věci NSS.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Očkování proti žloutence se vyplatí. I jen 50denní karanténa je problém!

    Epidemie žloutenky A v Česku slábne. A lékaři upozorňují, že je ideální doba pro očkování proti virové hepatitidě A [VHA]. Očkování nejen chrání před vážnými příznaky nemoci, ale i brání 50dennímu dohledu lékaře po rizikovém kontaktu.

    Očkování proti žloutence typu A zdravotní pojišťovny nehradí dětem ani dospělým. Přesto lékaři i zdravotní pojišťovny dětem i dospělým tuto vakcínu vřele doporučují jako prevenci před nákazou. A je tu i další praktický důvod, proč se nechat očkovat proti žloutence typu A známé i jako nemoc špinavých rukou. A tím je vyřazení z běžného života na téměř dva měsíce, a to i jen při podezření z nákazy.

    „Necelé dva týdny před letními prázdninami potvrdili lékaři nákazu žloutenkou A učiteli mých dvou dětí, a to znamená, že obě děti musely do karantény nebo spíše pod lékařský dohled,“ popisuje paní Eva z menšího města nedaleko Prahy.

    Upřesňuje, že rozhodně nešlo o omezení na dva tři týdny, ale na 50 dnů od posledního kontaktu s pedagogem. Což, jak říká, obratem zkomplikovalo dlouho chystané plány na letní prázdniny.

    „Děti měly na červenec naplánované dva pobytové tábory, a následně týden u prarodičů kvůli naší práci. Na společnou dovolenou pojedeme druhý týden v srpnu,“ říká paní Eva.

    Infektolog: Žloutenka udeřila, protože tady dlouho nebyla

    Pár dní před začátkem prázdnin se jí do telefonu ale ozvala pracovnice hygieny a vyjasnila jí, že děti musí zůstat doma. A několikrát se podrobit testování na žloutenku. To, pokud nejsou očkované. Což ani v jednom případě nebyly, dodává paní Eva.

    „Každý rodič ví, že podmínkou přijetí dítěte na tábor je potvrzení o bezinfekčnosti, a to v našem případě nepřicházelo do úvahy. A tak děti zůstávají celý červenec doma, všechno jsme zrušili, včetně jejich pobytu u prarodičů,“ popisuje překotné změny plánů s tím, že zatím vyšly výsledky krevních testů negativně a děti nemají ani žádné příznaky nákazy.

    Kontakt s nakaženým žloutenkou přináší omezení

    Postup při rizikovém kontaktu s osobou nakaženou žloutenkou A upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Doba karantény nebo spíše lékařského dohledu s mnoha omezeními při rizikovém kontaktu je 50 dnů. Trasování kontaktů stejně jako termíny krevních odběrů nařizují krajské hygieny.

    „V rámci lékařského dohledu jsou osobám v kontaktu zakázány také určité činnosti. Například návštěva bazénu, saun a u dětí také účast na hromadně organizovaných akcích, jako jsou letní tábory a různá soustředění,“ potvrzuje ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

    Tato opatření se podle ní ale netýkají dětí, které jsou proti žloutence A řádné očkované.

    „U osob proočkovaných se lékařský dohled nevydává a tito lidé nemají žádná omezení. Proto doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat,“ dodává lékařka s tím, že i v její praxi se setkává s případy, kdy nemohli pustit děti na tábor a jiné hromadné akce kvůli tomu, že se u nich ve třídě či jinde v kolektivu vyskytla žloutenka.

    Investice do péče o bezdomovce v USA rostou. A vyplácí se

    A i když podle zdravotníků epidemie žloutenky v Česku mírně slábne, riziko nákazy je stále poměrně vysoké. Podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se jí za letošních prvních šest měsíců nakazilo 1 304 osob. Loni to bylo za stejné období 777 osob a o rok dříve, v roce 2024, šlo o 114 nákaz v prvním půlroce. V předchozích letech se pohybovaly počty nákaz v prvních šesti měsících roku v nižších desítkách.

    „V červnu se situace ve výskytu VHA ve většině krajů stabilizovala. Výjimkou je kraj Jihomoravský, kde ve srovnání s květnem 2026 došlo k nárůstu o 21 případů,“ hodnotí situaci kolem šíření VHA ve své pravidelné zprávě SZÚ.

    —

    Nejvíce případů hlásily letos v červnu Jihomoravský kraj [54], Praha [18] a Ústecký kraj [16]. V ostatních krajích šlo o jednotky případů.

    „Meziměsíční pokles počtu případů od začátku roku je zaznamenán až do konce května. V červnu 2026 došlo opět k mírnému nárůstu hlášených případů VHA v ČR, o 16 případů ve srovnání s květnem 2026,“ uvádí dále SZÚ.

    Nejvíce nákaz žloutenkou A připadá podle dat SZÚ na věkovou skupinu 25 až 64 let. Na infekci za letošek zemřelo v Česku šest osob, ve všech případech šlo o muže. K poslednímu úmrtí došlo 1. dubna.

    Slábnoucí epidemii potvrzují zdravotnická zařízení

    Mírné zlepšení situace kolem šíření žloutenky A potvrzují i zdravotnická zařízení. Například Klinika infekčního lékařství [KIF] Fakultní nemocnice Ostrava a LF OU poprvé po dvou letech od epidemie žloutenky A nemá na lůžku jediného pacienta s tímto onemocněním.

    „Aktuálně nemáme žádného hospitalizované pacienta. Což je po dvou letech epidemie velká úleva. Naší klinikou za tu dobu prošlo 550 pacientů,“ říká primářka KIL Lenka Petroušová.

    Žloutenka je nejvíc v Praze a okolí. Příspěvek na očkování se nezvedne

    Skoro polovina pacientů léčených na její Klinice připadala na děti. Mezi nakaženými ale byli lidé všech věkových kategorií.

    „U dětských pacientů zpravidla rychle dochází ke zlepšení stavu. Přesto i u nich jsme naměřili vysoké hodnoty jaterních testů a bilirubinu,“ upozorňuje primářka.

    Očkování proti žloutence chrání zdraví i rodinné plány

    Hepatitida A je zvlášť nebezpečná pro dospělé. Ještě více pak pro lidi s jinou nemocí jater.

    „V našem případě šlo většinou o cirhózu alkoholového původu. V takových případech může dojít k jaternímu selhání. Bohužel evidujeme čtyři případy pacientů, kteří kvůli této komplikaci zemřeli,“ dodává primářka Petroušová.

    Na žloutenku „áčko“ loni v ČR umírali hlavně alkoholici. Často přímo na ulici

    I přes mírný ústup epidemie žloutenky napříč celým Českem infektologové doporučují vedle důsledné hygieny, hlavně rukou, očkování proti žloutence A.

    „Vakcína nám po dvou dávkách zajišťuje dlouhodobou až celoživotní ochranu. A teď v době, kdy epidemie zeslábla, je nejideálnější doba na očkování,“ říká primářka Petroušová.

    Očkování proti žloutence pojištění neplatí

    Jelikož očkování proti žloutence dětem ani dospělým ale nehradí zdravotní pojišťovny, především rodiny s dětmi nákup tohoto očkování dlouho zvažují. Tady je ale třeba upozornit, že při dvoudávkové vakcinaci si zajistí většina lidí ochranu na celý život. Navíc se jich při rizikovém kontaktu, to znamená při kontaktu s nakaženou osobou, netýká preventivní 50denní karanténa.

    Finanční zátěž, kterou očkování proti žloutence zvlášť pro rodiny s dětmi beze sporu představuje, alespoň trochu zmírní příspěvky od zdravotních pojišťoven. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] přispívá dětem na vakcínu až 1500 Kč a dospělým až 1000 Kč. VZP ČR nabízí příspěvek až 1000 Kč pro děti a 500 Kč pro dospělé pojištěnce a třeba Oborová zdravotní pojišťovna [OZP] v obou případech až 1000 Kč na rok.

    ČPZP: Evropský imunizační týden připomíná důležitost očkování

    Pokud si rodiny očkování chytře rozloží tak, aby druhou dávku vakcíny dostaly nejdříve v lednu dalšího roku, pak mohou žádat o příspěvek i na druhou dávku očkování. Tím za očkování nakonec zaplatí rodina nižší stovky korun. Jedna dávka vakcíny pro dítě se pohybuje kolem 1 000 Kč, pro dospělého pak kolem 1 400 Kč. Druhá dávka se podává šest až 18 měsíců po první dávce.

    Veronika Táchová

    (more…)

  • Zdravotní benefity bez limitu odpočtu doporučil rozpočtový výbor

    Zdravotní benefity bez limitu odpočtu doporučil rozpočtový výbor

    Návrh na vynětí některých zdravotních benefitů firem z limitovaného daňového odpočtu doporučil Sněmovně ke schválení rozpočtový výbor. Stejně tak doporučil navýšení limitu pro podání daňového přiznání z 50 na 100 tisíc korun.

    Zdravotní benefity zaměřené na prevenci, na které by se nově nevztahoval limit pro jejich daňový odpočet, vyjmenuje zvláštní příloha zákona. Návrh na zrušení limitu odpočtu podal pozměňovacím návrhem do novely o elektronické evidenci tržeb [EE] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Na návrhu spolupracoval s ministerstvem financí. Podle Vojtěcha zvláštní příloha k novele jasně definuje preventivní programy, na které se nevztáhne limit pro daňový odpočet firem.

    „Považujeme to za dobrý kompromis, který zachová ten strop na zhruba 50 tisíc Kč obecně na zdravotní benefity. Ale vydělí ty programy prevence, které jsou za nás nejzásadnější, do speciálního režimu, které budou daňově uznatelné,“ vysvětlil již dříve ministr Vojtěch.

    Zdravotní benefity na kardio a onko prevenci nebudou daňově omezené

    Od ledna 2027 by si tak zaměstnavatelé bez limitu snižovali daňový základ o zdravotní benefity poskytnuté například na prevenci nemocí srdce a cév, cukrovky, zhoubných onemocnění nebo o příspěvky poskytnuté na nepovinná očkování. Typicky proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě. Podle Vojtěcha půjde o daňově uznatelný výdaj na straně zaměstnavatele v tom případě, že ho upravuje například kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo pracovní smlouva.

    Rozpočtový výbor odmítl návrh úpravy benefitů od ODS

    Na pátečním [10.7.] jednání rozpočtový výbor naopak odmítl obdobný návrh skupiny poslanců v čele s poslancem ODS Štěpánem Slovákem. Jejich návrh předpokládá úplné osvobození zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

    Nyní se na tyto položky uplatňuje roční limit ve výši průměrné mzdy. Podle předkladatelů návrhu má úprava svá omezení. Například by se zrušení limitu netýkalo zkrášlovacích plastických operací nebo obdobných dermatologických výkonů. Stejně tak se z něj vyjímají kosmetické služby, pokud přímo nesouvisí s prevencí, diagnostikou, léčbou nebo léčebnou rehabilitací, vyjasnili předkladatelé.

    Lidovci souhlasí se zrušením limitu zdravotních benefitů. Ale chybí jim zubní péče

    Novelu upravující EET, jejíž součástí je i pozměňovací návrh na zrušení limitu pro daňový odpočet některých zdravotních benefitů, projednají poslanci tento týden v úterý a ve středu. Poté Sněmovně začínají takzvané parlamentní prázdniny. Pokud by nestihli o novele hlasovat ve středu, sešli by se ještě v pátek. To se ale nepředpokládá.

    Návrh zákona, který znovuzavádí EET, kromě jiného ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu. Jde třeba o využití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace, zájezdu nebo podnikové školky. Týká se to i příspěvků na kulturní a sportovní akce a na knihy.

    Ve 30. letech bude v Česku více než 600 tisíc onkologických pacientů

    Mezi daňově osvobozené příjmy má nově patřit nepeněžní příspěvek poskytovaný zaměstnancům nebo jejich rodinným příslušníkům ze sociálního fondu na úhradu registrovaných sociálních služeb. Jako jsou osobní asistence, pečovatelské služby, tísňová péče a odlehčovací služby center denních služeb, denního stacionáře a rané péče.

    Zdanitelné příjmy bez DAP vzrostou až na 100 000 Kč

    Hranice zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání by se mohla od ledna 2027 zvýšit z nynějších 50 000 korun na 100 000 korun ročně. Návrh doporučil Sněmovně ke schválení rozpočtový výbor, když posuzoval pozměňovací návrhy ke znovuzavedení EET.

    S návrhem na zvýšení limitu příjmů, od kterých musí fyzické osoby podávat daňové přiznání, přišli poslanci ANO Patrik Pařil, Vojtěch Munzar z ODS a Jan Jakob z TOP 09. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené. Anebo příjmy, z nichž stát vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby.

    Pracující důchodci loni vyšetřili díky nižšímu odvodu 4 mld. Kč

    Podle poslanců se zvýšení limitu z nynějších 50 000 korun na 100 000 korun dotkne hlavně přivýdělků důchodců či rodičů na rodičovské dovolené s příjmy nepřesahující zákonem stanovený limit.

    „Cílem stanovení tohoto limitu je ušetřit těmto poplatníkům administrativní povinnost v situaci, kdy mají pouze bagatelní příjmy a jejich daň by byla nulová již z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka. Fiskální dopad navrhovaného zvýšení je tedy nulový,“ stojí ve zdůvodnění návrhu.

    Nová verze EET s účinností od ledna 2027 má být podle vlády modernější a pohodlnější. Z evidence se vyjímá prodej vánočních sladkovodních ryb v období od 18. do 24. prosince. To za podmínky, že se v daném místě a v daném čase uskutečňují tržby pouze za prodej ryb. S tím ostatně počítala i bývalá verze EET.

    –ČTK/VRN–

    (more…)

  • Příjmy státu z daní činily v prvním pololetí téměř 790 miliard korun

    Příjmy státu z daní činily v prvním pololetí téměř 790 miliard korun

    Daňové příjmy státu letos v prvním pololetí činily 789,3 miliardy korun. To je meziročně o pět procent víc. Nejvíce rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Vyplývá to z dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] o státním rozpočtu. 

    Státní rozpočet České republiky pro rok 2026 počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Schválený schodek tak činí 310 miliard Kč.

    Německo skokově zvýší daň z lihovin a chystá daň z cukru u nápojů

    V absolutní částce se nejvýrazněji zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty [DPH]. DPH tak i nadále zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se na DPH za první pololetí vybralo 314,4 miliardy korun. Meziročně to znamenalo nárůst o 7,7 procenta. Podle ministerstva financí za růstem stojí zejména růst spotřeby domácností.

    O 2 500 Kč vyšší minimální mzda opět zvedne odvody na pojistném

    Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 12,2 procenta na 152 miliard korun. Podle ministerstva financí se ve vyšším výběru daně pozitivně promítá zejména pokračující rychlý růst mezd a platů.

    Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2025 a 2026 v mld. Kč 
    Daňové příjmy [bez pojistného na sociální zabezpečení] DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou Daň z příjmu fyzických osob placená plátci Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky Spotřební daně
    2025 751,4 291,9 172,9 20,9 105,2 9,3 83,2
    2026 789,3 314,4 188,6 23 117,1 12 84,8

    [Zdroj: MF ČR]

    Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 188,6 miliardy korun, o 9,1 procenta víc než před rokem. V letošním roce do výběru daní od firem přispělo ještě zúčtování loňských záloh daně z neočekávaných zisků [windfall tax]. To přineslo 583 milionů korun. Samotná daň, kterou stát v předchozích třech letech zatížil energetické a petrochemické firmy a velké banky, už se letos neuplatňuje.

    Ve Sněmovně vzniká regulace energy drinků. Pojišťovny ji vítají

    Spotřební a energetické daně vynesly státu 84,8 miliardy korun, o 1,9 procenta víc než loni. Nejsilněji k většímu výběru přispěl nárůst inkasa daně z minerálních olejů díky větším přepravním výkonům. Jeho růst nicméně tlumilo snížení spotřební daně na naftu, k němuž stát přistoupil po zdražení ropy kvůli válce na Blízkém východě.

    Šebelová ze STANu vetovala peníze do zdravotnictví. Žene ho tak do dalších dluhů

    Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16,4 miliardy korun. Proti loňsku to představuje nárůst o 2,8 procenta. Vzhledem k tomu, že se letos celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil, je zvýšení dáno úpravami, které provedly jednotlivé obce.

    Daňové příjmy bez pojistného

    Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 521 miliard korun, stejně jako v loňském roce. Schodek rozpočtu na konci června činil 183,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 31,2 miliardy korun. Byl to nejhlubší pololetní deficit za poslední tři roky.

    Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s krajskými a obecními rozpočty. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Letos na kraje připadá 10,23 procenta a na obce 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je 100% příjmem obcí.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje z JMHZ použije stát pro posouzení předčasných penzí

    Údaje o rizikových pracích v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] využije stát v rozhodování o předčasných důchodech. A nově ani farmaceuti, dětské a praktické sestry nebudou potřebovat kurz pro dozor na dětských akcích.

    Stát nově prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů [JMHZ] získá údaje o rizikových pracích. Položka rizikové práce už je nyní součástí jednotného formuláře, který zaměstnavatelé odesílají každý měsíc České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] od letošního ledna.

    „Nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat rizikové profese a využít to pak například pro téma předčasných důchodů a podobně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády [13.7.] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

    Za nádory prsu u mladých žen mohou i hormony ve vodě i jinde

    Změny přináší novela o ochraně veřejného zdraví, kterou schválila vláda. Většina dotčených ustanovení reaguje na legislativu EU. Například jde i o úpravu pravidel pro výrobky, které přicházejí do styku s pitnou vodou.

    Kontrola výrobků přicházející do styku s pitnou vodou

    Návrh v oblasti minimálních hygienických požadavků na materiály a výrobky přicházející do styku s pitnou vodou upravuje notifikační proces subjektů, které mohou shodu s evropskými pravidly posuzovat.

    „Nově se stane oznamovacím orgánem pro subjekty posuzování shody ministerstvo zdravotnictví, které bude zároveň provádět jejich kontrolu,“ řekl Vojtěch.

    Pro samotné výrobky zůstane kontrola i nadále na krajských hygienických stanicích. Nyní odpovídá za dodržení norem a prokázání shody s nimi výrobce. Otestovat je může u Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nebo autorizovaného či akreditovaného pracoviště.

    „Pokud si ověří, že tomu tak je, nemusí již nikoho žádat o schválení a může výrobek uvést na trh,“ uvádí na webu SZÚ.

    Unijní poplatky za léky v odpadních vodách nejspíš léky výrazně zdraží

    Směrnice EU, která začíná platit od roku 2027, stanovuje jednotné požadavky na materiály kovové, cementové, organické a smalt, keramiku a jiné anorganické. V rámci každé skupiny bude seznam povolených výrobků závazný pro všechny členské země.

    „Každá skupina bude mít harmonizované testovací metody. Stanovené mezní hodnoty pro uvolňování látek do vody a specifikace pro schvalovací procesy,“ uvádí zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] v důvodové zprávě k materiálu.

    Změny mají zajistit zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody. Firmy a státní orgány mají přechodné období pro přizpůsobení národních metodik.

    „Pro výrobce nebo dovozce bude oproti současnému stavu cena za posouzení výrobku vyšší. Ale zároveň získá cenný benefit v tom, že jedno posouzení bude platné pro celou EU. A nebude muset platit za testování v jiných zemích,“ píše se v dokumentu.

    Farmaceuti, dětské a praktické sestry jako zdravotní dozor

    Návrh upravuje také pravidla pro vydávání povolení pro práci s azbestem. Proces povolování se zjednoduší pro žadatele i orgány ochrany veřejného zdraví. Formálně zakotvuje již zavedenou praxi, kdy ministerstvo zdravotnictví vydává certifikáty volného prodeje [FSC] pro vývoz kosmetiky do třetích zemí.

    Po připomínkách České lékárnické komory [ČLnK] ministerstvo doplnilo do zákona výčet odborností, které nepotřebují pro zdravotní dozor na zotavovacích akcích nebo školách v přírodě speciální kurz. A to o farmaceuty, dětské a praktické sestry.

    Hlukem k infarktu. V Británii to dokazují nejen letištní statistiky

    Na žádost ombudsmana zákon upřesňuje zdroje hluku, na které se nevztahují zákonné regulace.

    „Jedná se o zdroje hluku z běžného užívání sportovního náčiní a pomůcek. Oznamování času a církevních obřadů. A dále zvuk nebo vibrace působené v přímé souvislosti s činností související s ochranou nebo záchranou lidského života, zdraví nebo majetku,“ píše se v materiálu.

    –ČTK/RED–

    (more…)

  • Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Zdravotní údaje o očkování si poskytovatelé nesdělují po telefonu

    Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech „jen tak“ po telefonu, pokud k tomu nesplní zákonné podmínky. Ochrana zdravotních dat spadá do práva na soukromí.

    K prolomení mlčenlivosti v komunikaci zdravotních údajů pacientů nestačí ani to, že hygienická stanice takový postup neformálně doporučí po telefonu. Podmínky vyjasňuje aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu [NSS].

    Spor ohledně způsobu komunikace zdravotních údajů mezi krajskými hygienami a poskytovateli zdravotních služeb otevřel případ dítěte, které se v létě roku 2021 poranilo v zoologické zahradě. Dítě si způsobilo hlubokou tržní ránu. Zákonná zástupkyně dítěte po jeho přijetí do nemocniční péče kvůli akutnímu ošetření odmítla očkování proti tetanu.

    Na Ostravsku se potvrdil záškrt u dvou dětí a jedné ženy

    Lékař při ošetření dítěte v nemocnici totiž zjistil, že dítě není očkované proti tetanu. Poté, kdy zákonná zástupkyně odmítla podání vakcíny dítěti, se nemocnice telefonicky spojila s krajskou hygienickou stanicí. A předala jí negativní revers. Včetně osobních údajů dítěte a stručné informace o jeho zdravotním stavu.

    Předávání zdravotních dat po telefonu je přestupek

    Podle Krajského úřadu Olomouckého kraje se tím nemocnice ale dopustila přestupku. Zákon o zdravotních službách totiž stanovuje povinnost mlčenlivosti. Konkrétně říká, že „poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb“. A to podle krajského úřadu nemocnice tehdy neudělala.

    I tato povinnost mlčenlivosti se dá ve vymezených případech prolomit. Podle krajského úřadu stejně jako Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR] žádná ze zákonných výjimek v danou situaci ale nenastala.

    Pozůstalé po zemřelých kvůli očkování proti covidu stát odškodní

    Olomoucký krajský soud, ke kterému se spor dostal, rozhodnutí úřadů ale nakonec zrušil. Nemocnice podle soudu postupovala ve věci komunikace s krajskou hygienou správně. Aby hygienici mohli plnit své povinnosti v oblasti prevence infekčních onemocnění, potřebují podle výkladu krajského soudu nástroje pro získání potřebných informací. A to včetně údajů o povinném očkování, uvedl tehdy krajský soud v Olomouci.

    Ochrana zdravotních údajů je součástí práva na soukromí

    Ministerstvo zdravotnictví následně podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Na jejím základě Nejvyšší správní soud [NSS] rozsudek krajského soudu zrušil. Při novém rozhodování tak bude krajský soud vázaný právním názorem vyšší instance, v tomto případě NSS.

    Soud v tomto případě zdůraznil, že ochrana údajů o zdravotním stavu je součástí práva na soukromí. Výjimky z mlčenlivosti je nutné vykládat restriktivně.

    „To znamená, že žádost o sdělení těchto informací by zpravidla měla být písemná. A to proto, aby byla později zpětně prokazatelná,“ vysvětlil NSS.

    Očkování se nedá podceňovat, ukazují data z minulosti

    Ten zároveň uvedl, že zákon umožňuje hygienickým stanicím získávat informace o očkování i bez souhlasu pacienta, avšak pouze zákonem předvídanými postupy. Například na základě řádné žádosti, při výkonu státního zdravotního dozoru nebo při epidemiologickém šetření.

    Obecná povinnost spolupráce mezi poskytovateli zdravotních služeb a orgány ochrany veřejného zdraví ani neformální telefonická komunikace podle soudu k prolomení mlčenlivosti nestačí. Vždycky musí být jasné, kdo, proč a na základě jakého ustanovení zákona informace požaduje.

    „Opačný výklad by nepřiměřeně oslaboval ochranu důvěrnosti zdravotnické dokumentace, rozostřoval hranice výkonu veřejné moci a v konečném důsledku by byl v rozporu se zásadou legality,“ uvedl dále NSS.

    Přístup ke zdravotnické dokumentaci podle NSS představuje závažný zásah do soukromí pacienta.

    „Proto musí být podložen nikoli pouhou faktickou součinností či neformální žádostí, ale konkrétním zákonným oprávněním uplatněným v mezích jeho účelu,“ rozhodl ve věci NSS.

    –ČTK/RED–

    (more…)