Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–

Útoky v Londýně: Kde jsou všichni ti demokraté? Jako vždy mlčí, když mají křičet

Tento týden v noci na pondělí došlo v severozápadním Londýně ke žhářskému útoku na několik vozů dobrovolnické zdravotnické záchranné služby Hatzola. Ta slouží především židovské komunitě, která žije v daném místě.

Útoku na židovské sanitky se věnuje v britském magazínu The Spectator Brendan O´Neill v komentáři nazvaném „Intifáda dorazila do Londýna“. Jeho text přináší FinTag s mírnými úpravami v plném znění.

Nejdřív jsem si myslel, že je to scéna z jedné z válečných zón na Blízkém východě. Pekelná záře nekontrolovatelného požáru. Ohlušující exploze. A v hrůze prchající nevinní. Ale tohle nebyla válečná zóna. Byla to prosperující rezidenční čtvrť Golders Green, mírumilovná židovská enkláva v severozápadním Londýně. Právě ta se v noci z neděle na pondělí stala terčem dalšího aktu nenávisti vůči Židům. Stala se cílem ohnivého pogromu, jehož účelem bylo vyděsit londýnské Židy. Šlo o planoucí projev nenávisti k britským Židům. A vlastně ano, tohle byla už válečná zóna. Byl to nejnovější odporný útok ve válce proti právům Židů.

Herzogův park v Dublinu vadí. Lepší by byl Park Svobodné Palestiny

Hatzola je nezisková organizace, která poskytuje pohotovostní lékařskou službu židovské komunitě a dalším lidem v Golders Green. K jejím čtyřem sanitkám se uprostřed noci přiblížili tři maskovaní muži, polili je hořlavou látkou a zapálili je. Ráno z nich zbyly jen pokroucené, ohořelé trosky. Policie to řeší jako antisemitský zločin z nenávisti.

Pokud mají policisté pravdu – a není důvod pochybovat o tom, že mají – pak už konečně musíme mluvit otevřeně. Znovu jsme byli svědky aktu nacistického barbarství. Šlo o planoucí prohlášení nenávisti vůči britským Židům. Jednalo se o další akt ohromujícího pohrdání židovskými životy. A jen díky milosrdnému štěstí nebyl nikdo zabit či zraněn.

Proč se dějí takové věci ve Velké Británii v 21. století?

Dnes, zítra a mnoho dalších dní budeme zase poslouchat ostrou kritiku tohoto brutálního terorizování londýnských Židů. Premiér Keir Starmer jej právem nazval „hrozným“ a „hluboce šokujícím“. Avšak jen odsuzování bez hlubšího zamyšlení nemá žádnou cenu. Každý slušný Brit, jehož mysl a duši ještě neusmažil neduh izraelofobie, přece dobře ví, že se jedná o opovrženíhodný čin. Proto je potřeba jít dál. A ptát se! Proč se takové věci dějí ve Velké Británii v 21. století?

Starmer riskuje opakování britského palestinského omylu

Znepokojující otázka nabízí ještě znepokojující odpovědi. Barbarský útok na Hatzolu přece nepřišel náhle z nebe. Naopak stal se po dvou a půl letech rostoucího antisemitismu po sedmém říjnu roku 2023, kdy hnutí Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy a za podpory Íránu provedly bezprecedentní teroristický útok na jižní Izrael. A právě v důsledku tohoto pogromu Hamásu dosáhly projevy nenávisti vůči Židům ve Spojeném království nových závratných až děsivých výšin. Židovští školáci byli napadáni. Synagogy byly potřísněny mrazivými graffiti. A dva Židy zabil islamista nožem v synagoze v Manchesteru na svátek Jom kipur [Den smíření, pozn. red.].

Nenávistné pochody za podpory falešné morálky

Pak jsme měli v Británii mnoho nenávistných pochodů. Téměř každý víkend se našimi městy procházela nesvatá shromáždění bohatých socialistů a radikálních islamistů, aby zatratila židovský národ jako národ nejzlovolnější. Ze svých kufíjí, arabských čtvercových šátků, štěkali o zlu sionismu. Židy a sionisty nazývali „zabijáky dětí“.

Na životech Evropanů záleží! Lidé si připomínají oběti v Británii

Ano, pravím vám docela stejnými slovy, která by Židé slyšeli v Anglii snad už jen ve dvanáctém století, než by je zavraždil dav. Tito všichni agitovali za zničení Izraele „od řeky k moři“. Volali po další intifádě jen několik týdnů poté, co intifáda zmarnila v Izraeli více než tisíc židovských životů. [Odvetné akce Izraele v Pásmu Gazy si vyžádaly přes 60 tisíc lidských obětí. Z toho 18 tisíc dětí, pozn. red.] 

„Je to jen kritika Izraele,“ avšak říkali a spolu s nimi mnozí další.

Ale už dost!!! Vyhýbání se morální odpovědnosti vůči věcem, které se děly a dál dějí, je podobně kluzké jako sílicí antisemitismus. Pravda je stejně jasná jako ty plameny, které nyní zachvátily sanitky v Golders Green. Kdo démonizuje židovský národ na světě jako ten nejzlomyslnější na světě, ohrožuje Židy. Kdo označuje sionismus za vražednou ideologii, věší sionistům na krk terč. A většina britských Židů se identifikuje jako sionisté.

Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden

[Pozn. red.: Sionismus je ideový směr a hnutí vzniklé v 19. století, které prosazovalo návrat Židů do jejich historické vlasti – země izraelské a vytvoření židovského národního státu. Cílem bylo zajistit bezpečí pro židovský lid a obnovit jeho suverenitu, čehož bylo dosaženo založením Státu Izrael v roce 1948.]

Takzvaná slušná společnost: Neřád vedle neřáda

Víc hrůznější, než je nárůst nenávisti k Židům ve Velké Británii, byla nonšalantnost, s jakou se k ní postavila takzvaná slušná britská společnost. Všichni ti samozvaní „antirasisté“ mlčeli jako zařezaní, když se na židovské školáky házelo lahvemi. Všichni ti zapálení „demokraté“ zase jen drželi ústa a krok, když policisté Židům radili, aby si raději skryli své náhrdelníky s Davidovou hvězdou.

Ta část britské společnosti, která vidí „nacismus“ všude – hlavně pak v hlasování o Brexitu či neobratných projevech Donalda Trumpa – tehdy a teď znovu neměla najednou co říct. Jako stádo ovcí přešla zjevně nacistickou atmosféru nepřátelství k Židům a jejich státu ve své zemi. Byla ticho, když měla křičet. A my ostatní víme, že s křikem jindy problém nemá.

Komentář: Když ti nadávají do fašistů a nacistů, tak jim nevěř

Avšak pokračujme. Na každoroční londýnské propalestinské demonstraci Al-Quds jsem před týdnem viděl na vlastní oči dav islamistů, jak pěje chválu na antisemitského tyrana z Íránu, zesnulého ajatolláha Chameneího. Na vlastní oči jsem viděl, jak skanduje a přivolává smrt židovským vojákům.

Hnus velebnosti: Černá je bílá a bílá je černá i v Londýně

A nic se nedělo, docela „v pohodě“. Proč? Protože ti naši „demokraté“ v uplynulém týdnu hlavně lomili své manikúrou pěstěné nehty nad konzervativcem Nickem Timothym. A to kvůli tomu, že správně principiálně zkritizoval masové modlitby muslimů na veřejnosti ve Velké Británii. Hnus velebnosti, žijeme v kulturním establishmentu, který více zděsí kritika v našem civilizačním okruhu nevhodných islámských praktik než krvežíznivost davů po násilném zániku židovského státu a jeho obyvatel.

Muslimy nazval kolonizátory. Británie mu zakázala vstup do země

Loni jsem navštívil místo masakru sedmého října 2023 na hudebním festivalu Nova v Izraeli. Mladá žena, která mě prováděla, jedna z přeživších, mi vyprávěla hrůzný příběh o tom, jak Hamás vystřelil raketu na sanitku. Mladí Židé, kteří se do ní uchýlili, v ní shořeli zaživa. Co se od té doby změnilo? Mimo jiné to, že nyní zažíváme antisemitské útoky na sanitky už i přímo tady u nás, v našem Londýně.

  • Brendan O’Neill, The Spectator
  • Autor je hlavním politickým komentátorem magazínu Spiked. Je autorem několika knih. Ta poslední se jmenuje „Po pogromu: 7. října, Izrael a krize civilizace“

Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí

Ceny britských státních dluhopisů prudce klesají, ale jejich výnosy už překročily úrovně z roku 2022. Tehdy právě kvůli dění na dluhopisovém trhu odstoupila premiérka Liz Trussová. Co to vypovídá o současné situaci? 

„Razantní růst cen energií se proměňuje ve velký problém pro britskou vládu, domácnosti, firmy i celé Spojené království,“ říká pro FinTag ředitel britské finančně-poradenské společnosti deVere Group Nigel Green.

A to tak velký, že britský premiér Keir Starmer [Labour Party] už svolal mimořádnou schůzy krizového výboru britské vlády [Cobra], jíž se zúčastní ministryně financí Rachel Reevesová [Labour Party] i guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Tématem jednání bude energetická bezpečnost země, riziko inflace a udržení ekonomické stability.

„Jsme svědky začátku nebezpečné řetězové reakce. Prudký nárůst cen ropy a plynu přímo ovlivňuje inflační očekávání a trhy s dluhopisy na to reagují s takovou rychlostí, až to překvapuje,“ vysvětluje důvody jednání Nigel Green.

Komentář: I když si trhy myslí, že v Íránu už je vyhráno, tak není

Skutečností je, že výnosy britských státních dluhopisů v posledních dnech rychle vzrostly. Naopak ceny těchto dluhopisů prudce klesly.

„Výnosy desetiletých britských státních dluhopisů poprvé od globální finanční krize v roce 2008 stouply nad pět procent. Ale benchmarkový index sledující konvenční státní dluhopisy klesl jen tento měsíc o téměř pět procent. To je vůbec nejhorší výkon od turbulencí, které v roce 2022 donutily někdejší premiérku Liz Trussovou odstoupit z úřadu,“ vysvětluje dále pro FinTag Nigel Green.

Nejen britské dluhopisy, ale i německé, americké a české

Výše uvedené se netýká jen britských státních dluhopisů. Například výnosy německých státních dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2011. V USA 5leté státní dluhopisy poprvé od loňského léta překonaly 4% výnos.

„Co se týče českých dluhopisů, tak výprodej proběhl i na českých stáních dluhopisech jejichž výnosy se také rychle dostaly na úroveň 5 procent. A to mnohem drastičtějším způsobem než v Británii. Českých státních dluhopisů se totiž zbavovaly zahraniční investiční banky,“ říká pro FinTag investiční analytik skupiny Partners Martin Mašát.

To, proč k tomu došlo, vysvětluje spojením obav z inflace, ale i z rozpočtových deficitů, které v Česku ale i jinde pravděpodobně razantně porostou.

„Růst výnosů je objektivní věc. Stojí za ním blízkovýchodní konflikt, který zdražil nejen ropu, ale i plyn a následné produktu používané například do hnojiv. To vše má sílu zvýšit budoucí inflaci a skrze ceny paliv vlastně i tu okamžitou za březen,“ vysvětluje dál.

Ceny paliv dál rostou. Situace na Blízkém východě eskaluje

Dodává, že vše další se odvine od nejdůležitější otázky. A ta zní, jak dlouho bude konflikt s Íránem trvat. A jak dlouho budou zablokované zásoby ropy a plynu v Hormuzském průlivu.

„Jakmile konflikt odezní, vše se velice rychle vrátí na původní úrovně a inflace možná dokonce ještě níže,“ říká pro FinTag s tím, že politika vyšších úrokových sazeb ze strany centrálních bank ale je za současné situace pochopitelná. 

Krize důvěry, kterou lze spočítat

Podle Nigela Greena výsledek aktuálního dění je, že za posledních několik málo týdnů tržní hodnota britských státních dluhopisů ztratila přes sto miliard liber [cca 2,83 bilionu Kč]. I dle jeho názoru důvod tkví v nedůvěře investorů, že válka v Íránu dál neeskaluje a neohrozí globální ekonomiku.

„Za vlády premiérky Liz Trussové krize důvěry pramenila z fiskálních rozhodnutí vlády. Dnes důvěrou otřásá dění na komoditních trzích. Výsledek je však podobný. Investoři požadují vyšší výnosy. To ale minimálně zvyšuje náklady na půjčky v celé ekonomice,“ vysvětluje Green pro FinTag.

Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru

Klíčový faktor podle něj spočívá v závislosti Spojeného království na dovážených energiích, ropě a plynu. Dodávky strategických surovin do Británie, stejně jako do jiných evropských zemí, nyní ohrožuje válka v Íránu. Pokud se situace rychle nevyřeší, problém vyústí do silného zdražení energií a následného růstu inflace.

„Inflace v Británii by se nyní mohla velice rychle vyšplhat klidně zpátky k pěti procentům,“ tipuje Green.

A upozorňuje na další související problém. Jím je neochota britské centrální banky, ale i dalších centrálních bank kvůli zvýšené inflaci snižovat úrokové sazby. Což podle něj ale bude mít opět negativní dopady na trh s britskými dluhopisy.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že vzroste cena za jestřábí postoj britské centrální banky. A to spolu s vyššími úroky dál zatlačí na vyšší výnosy dluhopisů. Výsledkem bude, že cyklus zvyšování výnosů a propadů cen u státních dluhopisů si vystačí docela sám, bude se živit sám sebou,“ vysvětluje.

Dopady do ekonomiky

Současná situace podle něj dostává do velice obtížné pozice britskou ministryni financí Rachel Reevesovou. Vyšší úroky centrální banky a vyšší výnosy státních dluhopisů značí vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Současně dojde k volání po silnější fiskální podpoře inflací a drahými penězi ohrožených domácností a podniků. A to značí další nároky na státní rozpočet a zadlužení země. A tak i další tlak na růst výnosů státních dluhopisů a další prodražení nákladů na státní dluh.

„Rozumná podpůrná opatření jistě nikdo neodmítne jako nepotřebná. Ale znovu! I ta mají svou cenu. Čím více bude vláda vydávat, tím více investoři na dluhopisových trzích zpozorní. A toto napětí se může opět velice rychle stupňovat. A to znamená, že tento stav bude celou neblahou situaci ještě více akcelerovat,“ popisuje Green pro FinTag s tím, že důsledky se projeví v dražších úvěrech pro firmy a vyšších nákladech domácností.

Green dále tvrdí, že opakovanou chybou je podceňování komoditních trhů. Pokud ty se vymknou kontrole, rychle se to promítne do inflace, financování státního dluhu, a nakonec i do reálné ekonomiky. Ale ani tím „malování čerta na zeď“ nekončí, míní.

„Aktuální situace posiluje i riziko, že se aktuální vývoj na komoditním a dluhopisovém trhu přelije do globálních trhů s fixními příjmy. Už nyní investoři přehodnocují trajektorie inflace a úrokových sazeb,“ vysvětluje.

Dluhopisové trhy zažívají masakr. Svět obchází riziko stagflace

Zároveň upozorňuje na to, že pokud se pro konflikt s Íránem rychle nenajde rozumné východisko, problémy nebude mít jenom Velká Británie, ale bude je mít celá Evropa.

„To, co začíná jako ropný a plynový šok, se může velmi rychle stát finančním šokem. Nárůst výnosů u dluhopisů je prvním, ale i velice vážným varováním,“ říká.

Naděje tady podle něj ale stále žije.

„Pokud cena ropy a plynu začne klesat, tlak na dluhopisovém trhu poleví. Změní se výhled inflace, sazeb i růstu. Proto je co nejrychlejší ukončení války s Íránem a následující pokles cen energií tolik významný,“ uzavírá pro FinTag.

–DNA–